Druan bělovlasá
| Autor: | Patty |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 10 |
Nedalo by se říci že Druan je žena které její císařství spadlo do klína. Její vládnutí začalo nuceně již v patnácti letech kdy vedla zničené trosky svého národa, sotva dvě stovky lidí,pryč ze své domoviny prchajíce před běsnícím šílenstvím ohňodárců. Konvoj převážně žen a dětí musel cestovat nepřátelskou krajinou plnou stvůr a loupeživých národů s neustálím odrážením útoků ohňodárců jenž pronásledovaly zbytky svého nepřítele s děsivou urputností. Celý rok trvala tato cesta a počet přeživších se zmenšil na hrubých sto padesát.
V tu dobu dorazili pod hřbety oblačných králů. Nezbyla jim jiná úniková cesta než se vydat do mohutných výšin, s děsivým nepřítelem v patách. Možná že to byla spíše chyba, ale z výběru dosavadních možností se zdála tou nejlepší.
Jak stoupali více nahoru, začali narážet na kolonie ledových draků. Bitvy s ledovými draky a další a další útoky ohňodárců vyryli do duší žijících nesmazatelné stopy. Říkalo se, že každých tisíc sáhu museli zabít jednoho až dva draky aby se mohli dostat dál. Tady také přišla o život Druanina sestra, Eliata. Na Druan to mělo doslova katastrofální účinek. Nechala zbyteček svého lidu utábořit a sama se uložila k poslednímu spánku. Vzdala to, už neměla sílu jít dál.
V tu noc byl jejich tábor přepaden draky a kompletně obsazen. Lidé vyli vyvedeni na planinu a samotnou Druan si nechal přivést Xeloprimatukaromesotorokx I., mohutný prastarý dračí král. Vysmíval se Druanině slabosti a pak se jí přede všemi zeptal koho ze svého doprovodu vybere pro první chod. Druan neměla sílu odpovědět, neměla sílu už na nic. Tu jí Xeloprimatukaromesotorokx donutil svým pařátem pokleknout a vysmál se lidem jak bezmocná je jejich královna. Pak jen dodal že ta co zajali a sežrali před několika dny byla o mnoho bojovnější. Čas se zastavil. Druan si uvědomila že to musela být její sestra. Že tato odporná stvůra vztáhla pařát na její sestru. Probudila se v ní taková nenávist že její oči zahořely bílým světlem a do žil se vlila ohromná síla berserkera. Vytrhla králi draků jeden z jeho mohutných pařátů a počala s ním zápasit. Její lid, když uviděl co se stalo jeho paní, najedou také posedlo vražedné šílenství a holýma rukama se vrhly na draky.
Pověsti hovoří zmateně o tom co se dělo, a sama Druan až příliš vehementně popírá co se stalo, ale říká se že ráno druhého dne byli všichni draci mrtvi a jejich král zkrvaven a rozřezán. Na jeho vnitřnostech seděla Druan, v očích šílenství a pojídala jeho srdce. Ovšem, věřme bardům.
Jedno se ale ví jistě, a to jak to bylo dál.
Druan s poslední padesátkou přeživších dosáhla vrcholu oblačných králů.
Zde za rok a devět dní vystavěli obří pevnost zvanou mlžný palác. Při pracích na základech narazili na několik skupinek horských trpaslíků žijících v podzemí. Rychle se spřátelili a s jejich pomocí stavbu dokončili s téměř dokonalou přesností. Spojenectví bylo pro obě strany výhodné a tak trpaslíci zůstali v pevnosti dál, na postu kovářů a jejich bratří, válečných kovářů.
Neskonalý um horských trpaslíků ve vytváření zbrojí a zbraní, společně s ohromnou žílou prvotřídního kovu přímo pod pevností, dovolil vytvořit první obrněnou legii nazvanou Císařčiny růže.
Samotná Druan se postavila do jejich čela a za další rok se jim podařilo téměř vyhladit dračí populaci ve větší části oblačných králů a její zbytek se stáhl do nehostinných končin. Dá-li se říci že nadmořská výška pěti tisíc metrů a věčný sníh a mráz jsou pohostinné.
Tenkráte také na výpravě zemřel i Tengar IV., moudrý trpasličí král, když ho zasáhl dračí dráp do oka. Na místě padl ale před svým skonem odpřísáhl věrnost Druan. Tím se stala královnou dvojího národa. V ten den, na důkaz smutku nad smrtí svého krále, trpaslíci odložili kladiva a odešli na smuteční hostinu. Ale devět mocných válečných kovářů setrvalo v kovárně věků, jak se nazývá největší kovárna pevnosti a když druhého dne ráno vyšli, na jejich tváři byla jen čistá běl.
Podle jejich zmatených slov je navštívil duch zemřelého krále a zapřísahal je že jejích nová paní již nesmí padnout, jinak budou lidé i trpaslíci na Oblačných králích zničeni. Vedl jejich ruce a oni kovali, posedlí děsivou představou. Ráno byla na světě zbroj horských masívů. Na ohromný válečný pancíř spotřebovaly trpaslíci tolik nejkvalitnějšího železa, známého jako čiré železo, kolik by bylo třeba na sedm zbrojí pro statné válečníky. Každou její nezměrnou plochu ozdobily znaky všech pěti trpasličích a pěti lidských bohů, do té doby nevídaný čin, a vypsali na ní trpasličími runami první kázání Manegara, trpasličího válečného boha. Podle pověsti ani těchto devět zocelených trpaslíků nemohlo zbroj vynést ven a tak Druan zašla do kovárny. Strávila zde den a noc a když se za rozbřesku vynořila z kovárny, ozářilo jí ranní slunce a zbroj tím dostala děsivé rudé světlo.
Tehdy se Druan chopila, po trpasličím způsobu, ohromné dvoubřité sekery, kterou jí podle legend musí pro její hmotnost nosit trojice statných pážat, a v čele obrněných lidských a trpasličích oddílů zpečetila vládu nad oblačnými králi.
Nyní je Druan podle všech odhadů něco kolem čtyřiceti pěti let. Ale snad je to krví národa z něhož vzešla, její věk se na ní podepisuje jen v dobrém směru.
Nádherná žena měřící bez mála dva a půl sáhu je na "jistých místech" považována za obrovskou.
Proto jsou také pevnosti plné jejich soch na kterých se snaží fanatičtí sochaři zachytit do podrobna její ňadra. Na to se váže komická historka o tom jak se jeden sochař rozohnil když mu dopravili pohůnci jíl na sochání, na horách tak cenný. Vykřikl že tělo ruce a nohy z toho vytvaruje, ale na královninu pýchu by potřeboval zhruba stejné množství.
Stejně půvabné je však i její tělo a to bez jediného protestu. Čirý horský vzduch, zima, sníh, horké koupele v bylinkách, vonná mýdla, masáže a ohromné množství tělesné námahy vytvarovaly dívčí krásu do podoby zralé ženy, stejně jako je zralé nejkrásnější jablko v jabloňovém sadu. Pevné tělo by jí však mohla závidět i leckterá dívka před svatbou.
Vlasy nejsou však vybělené stářím, ale podle pověsti k tomu došlo v den jejího šíleného boje s králem draků. Mají barvu čistého jiskrného sněhu odrážejícího slunce jako křídla andělů.
Tvář Druan je vskutku královská. Nádherná a přesto strašlivá, modré oči září jako dva ledovce a sledují poddané se stejným chladem jako vrcholky oblačných králů. Žádná vráska, žádná vada, žádná byť sebemenší chybka. Nekonečná krása chladu a absolutní moci. Kdo do tváře té pohlédl, zamiloval se a ve strachu se uklonil. Prý to je ten důvod proč jí horští trpaslíci slouží s takovou fanatičností a nazývají ji dcerou Manegarovou, paní bohů.
Nu a teď , jak vlastně vypadá Druan když jí lze potkat na cestách, neb ani ona se nevyhne dobrodružství? Krásná žena, tak krásná jako je chladná krása ledovců a hor, rozpalujíce srdce odvážlivců jenž se odváží je pokořit. Sličná tvář nenese žádnou známku stáří, tak běžnou u lidského rodu.Mocné rysy králů se snoubí s dokonalou pravidelností pečlivě vyřezaného ledového bloku.Každá linie je přesná, ostrá a dokonalá. Plné rty bez jediného úsměvu , krásné hluboké modré oči s čistotou křišťálu , a dlouhé sněhobílé vlasy sahající až k pasu. Kdo jednou do té tváře pohlédl, navždy zjistil že jeho srdce již mu nepatří.Že ovládá ho tichá a mocná krása sněžné královny.Nelze zavřít oči aby jste ji nespatřili, nelze na ní přestat myslet.Poznat jí je ta nejkrásnější kletba v životě, kletba jíž nelze zlomit. Stejně tak i její vlasy , obdivované a několikerými služebnými česané a opečovávané, jsou tak jemné a pevné jako by to byl pavoučí len.Dotykem snad neucítíte nic, teprve když do nich ponoříte svou tvář, ucítíte vůni sněhu a vonných kvítků žijících na okraji sněžných jazyků.Moci tyto vlasy česat je druhou největší ctí pro všechny dvorní dámy v mlžném paláci. Šlechetný krk, ta úžasná labutí šíje, pak rychle a bez varování přechází v to co učinilo Druan pověstnou v mnoha srdcích.Ňadra která se dmou nad všechen rozum plná , mohutná jako hory jímž ledová královna vládne.Všemi ženami tiše záviděná a muži stejně tiše obdivovaná, nádherná a svůdná.Ani celá moc ledových králů by nestačila na jejich obejmutí.Toužebná, a dle pověstí mužskou rukou nedotčená jsem ty dva horské masivy opálené horským sluníčkem do zlatova.Básník Mntelafos prý kdysi složil báseň o padesáti slokách jen na tuto nádheru, k vydání však nedošlo.Prý zemřel na srdeční selhání. Níže však pokračuje krása nezměrnou silou.Útlý pas s vypracovanou strukturou svalů přechází v pečlivě udržovaný a opečovávaný zadeček jenž snad nikdy nepoznal nic jiného, než pečlivou starost své paní.Také stehna jenž na něj navazují mu dělají čest. Nádherné nohy pokryté zcela rovnoměrným svalstvem , dlouhé jako sama věčnost, se nepodřídili žádným zákonům a zcela bez ostychu se vytvarovaly k přílišné svůdnosti. Pokožka , vlahá a bez jediné vrásky či jizvy zcela zdá se popírá válečnou minulost té jíž objímá. Dokonale zlatá od slunce, stejně hebká jako v den jejího zrození.Jak to že zůstala bez jediného následku divokých bitev, to ví jen Druan. Vždy bez vyjímek nosí Druan, ať na cestách či v mlžném paláci, svoji zbroj Horských masivů. Těžký pancíř jest snad podoben mohutným zbrojím jenž podle legendy nosili železní obři v dobách úsvitu věků.Opravdu se zdá že legenda o množství železa na ní spotřebované je pravdivá.Neb pláty nemají jedinou mezeru krytou kroužkovou zbrojí, nemají jedinou mezeru do které se dá vsunout vražedná čepel.Vzájemně se překrývající jsou na některých místech ještě zpevněny dalšími pláty jenž se v boji dokáží zmírnit i údery kladivy, těžkými límci které chrání krk a další citlivá místa, dvojicí bitevních štítů ,vykovaných přímo na předloketních plátech, jenž mají tak ostré hrany že v boji dokáží setnout hlavu nechráněnou zbrojí.Povrch zbroje je pokryt diamantovým vzorem jenž znesnadňuje už tak obtížné proražení zbroje.tento vzor byl k vidění jen na třech trpasličích zbrojích a jeho cena je údajně nevyčíslitelná. Celá zbroj je pak ozdobena mnoha bohatě rytými znaky pěti nejlepších válečných božstev jak trpaslíků a lidí, zobrazených v podivném a krásném souladu.Prostor kolem nich vyplňuje bohatě zdobené ryté runy zobrazující neznámý text trpasličího původu.Na štítech jsou rytiny sevřené obrněné pěsti, znaku Oblačného císařství.Všechny rytiny jsou pečlivě zlacené, ovšem onou trpasličí metodou která zabraňuje loupání zlata i za boje.Z toho důvodu , a také díky použití nejkvalitnější ocele, je zbroj pořád stejně děsivě krásná jako v den kdy byla ukována. U sedla, nebo v ruce , třímá Druan svou zbraň a také druhý odznak své vlády, hned po zbroji. Těžká dvouruční dvoubřitá sekera je dlouhá bez mála dva sáhy.Hlavice je podobná mohutnému dvouhlavému orlu jehož rozepjatá křídla tvoří čepel zbraně.Na nich je zručným trpaslíkem vyryto všech jedna čtyřicet zákonů vítězného boje, tak jak je sama Druan stanovila v Administrativa legionara.Vše je zdobeno leštěním a zlatým lemováním po trpasličím způsobu.Rukověť je obalena modrou kůží o které se říká že pochází přímo z čela krále draků.Názor Druan na tuto pověst je prý velmi vlahý. Její kůň , na kterém vždy jezdí, je zvíře jenž snad samo bylo stvořeno pro svou paní. Děsivé ohromné šedé monstrum ,snad pouze vzhledem koni podobné, zakuté do ocele jako těžce obrněný rytíř prý nosí svou paní na hřbetě již celých devět let bez jediné známky únavy či stáří. Zvíře schopné vydržet běsnící vysokohorské bouře a mrazy má snad dračí krev a podle toho jak v bitvách útočí na nepřátele své paní, jí také možná má. Kdo pohlédne do jeho krví podlitých očí, v údivu spatří to co je občas vídáno u barbarských válečníků.Zuřivá šílenost berserkerů.ta také vysloužila tomuto zvířeti značnou nepopulárnost u stájníků , neb se již několikrát stalo že při spoluustájení ušlapal a ubil všechny koně na které se dostal.na svědomí má i dva pohůnky a také kolují pověsti o tom že se několikrát vzepřel i vůli své jezdkyně.V boji však k tomu nedošlo. Vlastností jenž Druan proslavili na válečném poli je její nezměrná síla , odolnost a schopnost zotavovat se bez následků i z nejtěžších zranění.Ještě nikdy se nestalo že by byla v silovém klání poražena a proto o její síle kolují pověsti které jsou však místy až příliš přitažené za vlasy. Ovšem cenou za tyto vlastnosti prý byla ztráta části rozumu.Podle několika výpovědí prý Druan propadá ze své ledovosti v záchvaty vzteku který bez problémů sklouzne ve všeničící zuřivost berserkera.Také prý byla údajně viděna na bojišti jak v záchvatu zuřivosti pila krev padlých spolubojovníků.Ale šiřitelé této pověsti byli většinou uznáni z čarodějných praktik a proto je to jistě holý nesmysl v pokusu očernit její pověst. Častokráte také byli probírány zvyky této ledové královny a proto snad je vhodné zmínit se i o nich. V podstatě můžeme říci že se jako noc a den dělí dle toho jestli tráví svůj volný čas v civilizaci nebo uprostřed boje čí výpravy. Její největší vášní je pohyb, tělesná cvičení a vůbec vybití energie všeho druhu.Běh, šerm, jízda na koni a všelijaké věci na královnu se nehodící, provozuje Druan se zarputilou vehemencí dávajíce tak vale nadějím o tom že se i ve svém věku stane rozumnou královnou.Také velké koupele ve vodě obohacené přírodními bylinkami (existují zprávy že některá z jejích mladičkých služebných měla tu čest s ní koupel zdílet) jsou její velkou vášní ,pro kterou neváhala obětovat velké jmnění a nechat za pomoci druidů vyůstit ve svém paláci horké prameny. Poslední velkou zálibou, nutno dodat že svými rádci hojně nenávyděnou, jsou její velké výpravy za dobroudružstvím či slavnými artefakty dějin. Stane se, že přijde den, a Druan vyrazí z paláce v doprovodu své družinky.Kromě ledové královny je v jejím doprovodu i Senchai tar´Eina; jediná čarodějka v Druabniných službách která neváhá magii zesměšňovat, Mira; půlelfí dívka kterou vychovala ledová královna jako vlasní dceru (jistá spojitost s tvrzením že to nebylo jen k vůli královnině dobré vůli a také údajná spojitost s několika noci jenž spolu ztrávili za dveřmi královniny ložnice je samozřejmě milná!).Další členkou výpravy je také často trpasličí válečná kovářka Tharna; první trpaslice která se vzepřela tradici nosit nalepené vousy a místo toho chodí s tváří přirozeně dívčí, a nakonec nesmíme zapomenout na drobounkou Scitiu;královninu osobní kuchařku a mimo jiné také nejlepší travičku ledového království. Jakožto její velká obdivovatelka, předkládám já , Andromeda Maihana, tuto knihu k inkvizičnímu prozkoumání zdali v ní obsažené texty nepoškozují dobrou pověst Božské svaté Druan bělovlasé, z vůle bohů věčné královny.
Diskuze
Hned na začátku řeknu, že souhlasím s ostatními v těch výtkách, protože se mi to zdá vážně ujety, zvlášť to jak zabili ty draky. Je přece jasny, že když někoho zajmete tak mu nenecháte zbraně, takže jak mohli ty draky pobít? To jim masově začali všichni trhat drápy nebo je prostě uplácali rukama? To prostě nejde! Podle mě je huba plná ostrých zubů a pařáty s drápy mnohem víc než holé ruce, i když se zrovna každej den nemlátíte na zemi, takže nejste nějaví přoborníci pořád s tou prackou prece jen dovedete máchnout po neozbrojeném protivníkovi.... Další věc je ten počet co jich zůstal, taková hrstka a za chvíli z ní vytvoří legii??? S ohledem na to že většina byla ženy a děti - to je prostě dost nereálny, nebo to tam dospívají za dva, tři roky? I když by naverbovala všechny na legii to myslím nestačí...
A za rok a devět dní postavit obří palác huh! To si teda mákli, asi hodně dělali přesčasy že? Když to víc rozebereru: 1) Těžko asi u sebe měli nástroje 2) ten počet taky není moc velkej takže jen ty základy by jim trvaly pěkně dlouho. Tam už tedy berme, že narazili na těch několik skupinek horských trpaslíků, nástroje asi získali a i nějakou pracovní sílu, Takže se jim dělalo asi lépe. Ale vzhledem k tomu, že to je jen několik skupinek a jich tam bylo asi 50 nebo kolik, tak i vzhledem k trpasličí zručnosti se obří palác podle mě jen tak nepostaví. A ten dráp co zasáhl trpasličího krále do oka, vzhledem k velikosti trpaslíka a drakova drápu to mu do toho oka asi jen trochu ťukl co? No já nevím, ale když někoho drak vezme drápem do oka tak už se to zaryje sakryš hloubejc a s drápem v mozku se to těžko odpřísáhává...ale budiž vezmu to jako takovy "štestí" že ho to hned nezabilo.
Celkově je to tak velkolepě pojato - zvlášť Druan/polobohyně v super ohromné zbroji (podle mě by tím pádem pohyblivost klesla na nulu a než by se otočila tak by všichni nepřátelé umřeli na stáří, ale třeba je to zas božská zbroj - proto taky těch 5 znaků válečných božstev.... ale to si zase říkám jestli by to snesli, přece jen 10 bohů války na jedné zbroji, to už je o hubu, jelikož předpokládám, že každý bůh války si bude zakládat na sobě samém, ale to už bych příliš zabíhal do pravidel tvého světa, takže to radši nechám být :-)) ale je tam podle mě hodně nesrovnalostí a přece jen musí existovat určité zákony..... Neber to že bych do toho nějak zarytě rýpal, ale jen mě zajímá, jak jsou určity věci možny a zda tam nejsou nesrovnalosti....
A teď bych přešel ke gramatickým chybám :-)) No za stak moc jich tam není tam to teda nechám, ale nějaké tam jsou!:0))
S přáním nekonečné inspirace ObrLuda
Dobrá a inspirativní postava. Ty nesrovnalosti, o kterých píšou diskutéři níže, mi nepřišly zas tak zvláštní, inu napsala to přece její obdivovatelka.
Patty: Můžeš mě počítat mezi lidi, co by chtěli vědět, jak to bylo doopravdy.
Drahý Terátore, a další podobní kterým se nelíbilo dračí chování a podobné věci :o))
Když si to přečtete celé POŘÁDNĚ :o) Dojdete k závěru že události jsou místy popsány velmi "podivným " způsobem.
Je to úmyslné a to PROTO že samotným autorem měla být BLÍZKÁ přítelkyně samotné královny.Pokud více jak tři lidé projeví zájem, ráda jim poskytnu pravé znění oněch událostí a přijdete na to že ti draci v tom byli relativně nevinně a že onen "úprk" byla vlastně sprostá vyhlazovací akce :o)
Ohledně draků .
Draci v mém světě mají sice hierarchické uspořádání ale Ledový (či oblační) krállové je pohoří s velmi členitým terénem, a to i na hory.Draci zde po staletí bojovali pouze s létajícími nepřátely a tak jejich pohyb blízko země značně zdegradoval.Proto potřebovali velký manevrovací prostor a útok na skupinku těžce obrněných drakobijců (žádné ženy a děti:o) by se ve větším počtu rovnal zkáze protože by se navzájem pletli.Také bych k tomu přidala fakt že schopnosti draků jsou v mém světě poněkud jiné a často velmi plošné takže by v těsnějším boji mohlo dojít ke zranění.Jistě že mi tu expert na letectví navrhne že mohli útočit v "nepřetržitých oddělených vlnách" , ale draci tam nebyli všichni najednou.Každý drak totiž ve většině případů bránil své hnízdiště v okamžiku kdy k němu drakobijci dorazili , a bránili ho v rápu, samec a samice.Navíc je tu také háček v tom že Draci jsou poměrně vzájemně nesnášenliví (vyjma páru) a fakt že mají hierarchické uspořádání byl dán jen tím že dračí král byl natolik mocný aby si udržel poslušnost silou.
A JEŠTĚ DOTAZ NA PANA TERÁTORA :
Nějak jsem to nepochopila s tím puberťákem .o)
Možná že by podobná příkrá slova nebylo špatné nějak vysvětlit ;o)
Drahá Patty,
krásná povídka, nejdříve jsem myslel, že ji snad píše nějaký puberták, a pro jistotu jsem se ještě jednou kouknul na autora. Občas vtipné, jen se mi nelíbí to zabití draků, holýma rukama. Chápu královnu Druan - kroll hadr, ale pár válečníků.
No a to s tím vytrhnutím pařátu... To je jako kdyby se pokusil hobit utrhnou krollovi prst.
S pozdravem Terátor
Podľa Tvojho popisu usudzujem, že Tvoje svety a dobrodružstvá sú farebné a nie je problém sa do nich dobre vžiť... ale občas i nelogické - ak mali draci hierarchické spoločenstvo (kráľ), prečo neútočili naraz, ale po max. 2 na 1000 siahov územia? Zajatí ľudia boli snáď zviazaní, alebo inak znehybnení, a určite odzbrojení!
Proste: ak by tam bol iba ten popis, páčilo by sa mi to viac... V každom prípade máš potenciál.
Milý zwejku.
To je dáno tím že každý svět je jiný a svým způsobem nelze hodnotit je navzájem.
U mě jsou draci také silní , ale je to jen stín Ještěrů kteří žili kdysi po boku ohňodárců.
A třeba také fakt že ti uprchlíci byli neobyčejně houževnatí.
Ale to už bych sem musela dát na vysvětlenou polovičku mého světa a to nehodlám ;o)
Nesedí mi ty ztráty. Zdáse mi, že po útěku trvajícímu rok a za neustálého boje bny se jich mohla do hor dostat tak čtyřicítka nejlepších a i to by bylo štěstí. A za druhé ti draci. Já draky považuju za nejsilnější bestie na světě a oni je tam zabíjejí po hejnech.
Nesedí ti stráty nebo to že jich zůstalo jen padesát?
Prosím, upřesni mi to.
Moc krásný příběh a moc krásná žena. Spousta krásných nápadů a opravdu velmi dobrý popis vybavení a celkově prostě všeho.
Měl bych jen dvě otázečky:
1/ Na začátku píšeš, že z královnina národa zbyly necelé dvě stovky lidí a to povětšinou žen a dětí a za rok trvající cesty plné bojů jich zemřelo jenom padesát? A to následoval boj s ledovými draky, kde zemřelo "jen" sto lidí. To mi trochu nesedí.
2/ Tím poslední odstavcem jsem se prokousával hodně dlouho a tak trochu jsem ho musel číst třikrát, abych to pochopil a nic nevynechal. :-(
Jinak kolbouk dolů, je to velice hezký příspěvek. Jen mi prosím vysvětli ten začátek. Díky Zwejk
Takže :o)
Většinu času to bylo CP ale pro jedno dobrodružství se z herních důvodů stalo VP a pak se opět vrátila mezi CP.
Snadné, ne ?:o)