www.Dračí Doupě.cz

Tady si dovolím ventilovat svůj názor, že nejednoznačnost ohledně Světla je dle mého názoru kladem a dobře koresponduje s kněžským povoláním. Řekl bych, že božstva všeobecně vytváří, nebo by snad dokonce *měla* vytvářet, určitý protipól právě informačním tokům mágů i alchymistů. V podstatě jako dnes - myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že část obyvatelstva vnímá vědu a náboženství jako protiklad. Zatímco věda je ta "vysvětlující" a "zjišťující", tak náboženství stojí na základech osobní víry a rozvíjení vnitřní osobnosti, oproti kumulaci znalostí.

Stejně tak u tohoto povolání je stanoveno, že Světlo se vyjádřilo několika věrným a poté není žádný jeho projev zaznamenán. To v podstatě možné vnímat jako jeden z nezpochybnitelných pilířů náboženství, který by přílišnou racionalizací mohl padnout.

Chápu, že Dakeyras měl na mysli hlavně informace pro PJ, ale i tak si myslím, že vůbec není na škodu, když božstvo bude i pro něj velice tvárnou entitou. ;)

Vida, jeden formální nedostatek dodatečně objeven - chybí informace o potřebě zkušeností.

Nechtít přesílené povolání je chvályhodné, ale má jeden háček, totiž že stejně tak nevhodné je i povolání se slabými schopnostmi. A nalézt tu správnou hranici je velkou výzvou pro každého tvůrce a je vždy vhodné, když nové povolání projde hrou a pokud možno i několika hráči. Nu, a když ne, jistě se vždy najde milý kritik, který na to taktně upozorní. ;)

Zdravím všechny příznivce chybějících povolání v DrD,

dostává se nám do rukou materiál, který, jak sám hlásá, není z prvních na tomto poli, a dost možná nebude ani posledním. Nutno však podotknout, když prohlédneme výpis nových povolání, že není až tak moc častým. A v jistém směru jde tato varianta poměrně nevyšlapanou cestou.

O co tedy jde:

Jedná se o povolání, které si jako základ bere instituci katolické církve. Přiznám se, že si marně vybavuji variantu na téma kněze, které by tomuto vzoru bylo blíže. Takový přístup má několik nesporných výhod. Lze pracovat s již existujícími představami, jak může dané povolání fungovat ve světě a dokonce je možné aplikovat i známé stereotypy, předsudky či fakta, kdo jak chce. Jistou nevýhodou by se pak mohlo stát to, čemu se snažili tvůrci dračího doupěte vyhnout například v jejich sekci o ďáblech, kam přidali prohlášení, že se rozhodně nechtějí dotknout žádného náboženského přesvědčení hráčů. Takže i zde by bylo možné se zamyslet, zda je vhodné zahrnout do jakékoliv herní skupiny takovou organizaci, u které podobnost s historickou realitou *není* čistě náhodná. To už však bude otázkou osobních preferencí.

Autor ukazuje velmi dobrou znalost historie a dokonce i znalost latiny, což je pro někoho jako já potěšující. Část historie je poměrně důležitá, ve stručnosti je popsán účel, vznik, rozvoj, působení i šíření dané víry, což vzhledem k nepříliš veliké rozsáhlosti textu považuji za klad. Vše je srozumitelné, jasně dané, použitelné do různých světů, zkrátka, prakticky není co vytknout. Osobně bych pak doporučil pasáž, ve které se k principu Světla vyjadřují určité skupiny obyvatelstva -> dobrá ukázka využití již zmíněných stereotypů, tentokrát z druhé strany.

Je tu však i něco, co jsem se nedozvěděl a co mi připadá též dost podstatné. Jedná se o protiklad Světla, o Temnotu. Z textu vím, proti čemu Světlo brojí, jaké typy nestvůr se snaží z tohoto světa vymýtit, ale nikde se nedozvídám o Temnotě samé - její motivaci, projevy, nic nevím konkrétně. Ono z jedné strany lze pochopit, že se jedná o záměr. Ostatně už ze zbytku díla je patrné, že je čtenáři ponechána volnost jakékoliv interpretace i toho nejvyššího z principů řádu, ale přesto je o Temnotě řeč tolikrát, že bych rozhodně ocenil pár řádků navíc. Například získání poměrně velkého množství přízně za setkání "tváří v tvář Temnotě" mi popravdě zas tak moc neřekne. Stejně tak smrt jednoho ze zakladatelů řádu pro přílišné experimentování s temnotou zní jako hrátky s radioaktivitou, ale opět - o temnotě se nedozvídám vůbec nic. A v tomto případě bych opravdu volnost raději vyměnil za informovanost.

Schopnosti se mi obecně zamlouvají. Kupříkladu "rituály", kdy kněz vejde do obce, je obestoupen lidmi a uspořádá pobožnost, během které přijde do kontaktu s lidmi, snesou se k němu stížnosti veřejné i osobní a herně tímto způsobem získá informace - velmi povedený koncept. Vše naznačuje na investigativní charakter povolání, konečně i rétorika a vetření do přízně mohou pomoci zvyšovat informovanost a přirozená kněžská autorita se soudní pravomocí, které se úřad kněžství obvykle těší, vytváří dle mého poměrně přirozený a snad i reálný obraz kněze. Popis schopností samých je poměrně skromný, což naznačuje dost velký důraz na RP typ hraní, což se ale u charismatických povolání beztak tak trochu předpokládá. Nicméně absence příkladů je něco, co si dovolím vytknout. Ne důrazně, ale dovolím.

Schopnosti bojovějšího charakteru a kouzla se pak vydávají cestou, kterou si myslím, že by nemusely. Není bez zajímavosti, že magenergii si kněz nemůže doplňovat denně, ale jen jednou za dva dny, což jde přesně opačným trendem schopností, se kterými se setkávám v poslední době. Místo podpoření častého používání schopností a zvýšení akčního podílu postav například v boji je knězi sice poskytnuta dvojitá magenergie, ale za cenu toho, že si ji nemůže doplňovat jako kolegové hraničáři a kouzelníci. Podle mě k tomu však není důvod. Kněz je prakticky ve všech ohledech slabší než jeho spoludružiníci. Nevyniká v boji, útočná i podpůrná kouzla jsou slabší (a ne nutně levnější), než jaká má k dispozici kouzelník, v léčení není tak efektivní, jako hraničář. Zkrátka, v této podobě si lze sice kněze představit jako poměrně cenného spojence mimo boj, ale v boji bude opravdu málo platný a jeho podpůrný úkol se zdá, také nebude zcela naplněn, protože musí šetřit zdroji dokonce více, než ostatní postavy. Osobně bych se tedy nebál schopnosti i výrazně zlevnit, nebo je dokonce poskytnou skoro zadarmo (například bonus k iniciativě), protože když už se stal tou postavou, kterou je třeba chránit, myslím, že by bylo vhodnější, aby měl tu možnost podporovat své spojence v podstatě každé kolo, ne jen jednou za čas a ještě s obavami, zda to nejsou vyplýtvané zdroje.

Závěrem je tedy bojová část dle mě víceméně jediným místem, se kterým bych měl tak nějak u tohoto díla problém. Jinak se jedná o počin přinejmenším nadprůměrný, po formální stránce v podstatě naprosto v pořádku (snad až na ty příklady) a i když se přiznám, že z celkového dojmu mě osobně až zas tak nenaplňuje, není důvod upírat mu hodnocení spíše vyšší.