Máme tu pokračování historie o boji smrtí. Tentokrát je opuštěna forma strohého a poněkud "suchého" vyprávění a popisná část je nově vcelku barvitá. Poněkud krátký příběh doplňující skládačku onoho mytologického kolosu, který nám Adari představuje, můžeme rozdělit přibližně na dvě části. V první sledujeme vstup Triy na jeden ze světů a její vnitřní boj. Druhá část pak tvořena soubojem s drakem a snahou vypátrat Hexu. Přiznám se, že první část nad tu druhou bych velmi vyzdvihl.

Použitá forma "úsporného" psaní je velmi dobrá. Věty nejsou dlouhé, rychle utíkají a to je správně. Stejně tak jsou dobře využity odkazy na předchozí dílo, především teď mluvím o popisu vzpomínek Triy, ze kterého je patrné, že kdysi bývala hvězdou, než ji Una přetvořila. Zároveň to dává jisté naznačení, jak bude příběh Triy pokračovat dál. Popis vnitřního boje hrdinky považuji opravdu za nejlépe zpracovanou část díla.

Popisy, jak už jsem zmínil, jsou také na velmi dobré úrovni. Co ale mně osobně snižuje celkový dojem jsou dialogy, nebo spíše forma použité přímé řeči. V tomto bezútěšném univerzu bájných proporcí, ve kterém sledujeme příběh jedné z nejmocnějších bytostí vůbec, zjišťujeme, že její vyjadřování je na úrovni náctileté dívky. Svým způsobem to smysl dává, rozpolcený charakter se přiklání tu na jednu, tu na druhou stranu, klade sám sobě i svému okolí rétorické otázky, to vše vcelku souzní s pojetím hlavní hrdinky. Přesto je její mluva snad až příliš hovorová. Používání slov "víš", či "tak co?", podle mého názoru dílu nesvědčí.