Obecné informace

Váček překvapení je artefakt, srdcem artefaktu je šňůrka, kterou je váček svázán, démon byl povolán z 11. sféry, proto kouzlí 3 x za 2 kola. Váček je ze sobolí kůže, vnitřní strana váčku je pokryta kůží mladých daňků. Šňůrka, kterou je váček svázán je konopná. Do váčku se vejde nanejvýš 120 mincí. Velikostně se dá váček přirovnat k malému vaku, jen s tím rozdílem že je menší. Prázdný váží 8 mincí. Pokud jsou ve váčku uloženy nějaké mince, váček navenek vypadá dvojnásobně nabytý mincemi. Váček se svým chováním snaží pobavit sebe i okolí, ale jeho humor většinou družina nesdílí. Váček neřeší, jestli se při jeho vtipech někdo zraní. Váček nemá rád, když je odcizen svému majiteli. Stane – li se tak, váček neúnavně ztrpčuje život zloději.

Váček má k dispozici na jeden den 22 magů. Jeho kouzla jsou: svaž tkaničky, iluze zvuku, jáma, kýchni, vyčaruj překážku, štípni, trhej, rozptyl.

Historie artefaktu

První zmínka o tomto podivuhodném artefaktu je z knihy Dondariona z Malsu, který píše o čemsi, co nejde ukrást, ale pokud se to některému otrlejšímu zloději podaří, postihne ho velká smůla. Ale kořeny tohoto předmětu sahají až k alchymistovi Junquilovi Bláznivém, který žil ve věku Hrdinů.

Tento alchymista, který se snažil vymítit zlodějské řemeslo, vymyslel spoustu vychytávek a protizlodějských věcí, a proto byl podle legend radou Tří, nejmocnější zlodějskou organizací, Junquil prohlášen za nežádoucí osobu. Váček byl Junquilovým prvním pokusem jak případného zloděje prozradit, nebo dokonce natolik vystrašit, že zloděj raději odešel s prázdnou. Junquil byl totiž často okrádán místními zlodějíčky, i přesto, že pravidelně vycházel ven se zásobou svitků Melanina krása.

Po několika neúspěšných pokusech Junquil odjel spolu se svými, stejně zapálenými, žáky do dalekých pouštních zemí Torrheim, vyhlásil otevřenou válku zlodějským cechům. A od této doby se váček objel vždy jen na pár místech a poté ho nikdo pár desetiletí neviděl. Někteří zlí Jazykové tvrdí, že Dondarion nějakou dobu váček měl, protože by nikdo nemohl tak skálopevně vypovídat o jeho záhadě, ale stejně tak mohli kdysi mít tento zvláštní artefakt i oni.

Kouzla

Svaž tkaničky „Knutlus lankos“
Magenergie: 3 magy – tkaničky, 5 magů – lano
Vyvolání: 1 kolo
Dosah: postava vlastnící váček
Trvání: 3 směny
Past: int + roz ~ 3 + 1 za 1 přidaný mag

Věc postižená tímto kouzlem se sváže do klubka uzlů a kliček (kdyby jste je všechny rozmotali musí vám dát stejnou délku jako před použitím kouzla!) a po dobu trvání kouzla žádná postava nedokáže toto klubko rozvázat. Pokud jde o tkaničky postava, která nosí boty ,ke kterým příslušné tkaničky patří, se ohybuje s poloviční pohyblivostí. Případným přílišným zatížením (nebo mečem) lze uzel roztrhnout (past SIL (SZ) ~ 9). Lano je tím pádem zničeno, tkaničky též.

Iluze zvuku „Mar hišlak“
Magenergie: 5 magů za 10 sáhů vzdálenosti místa od váčku
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: max. kolo

Tímto kouzlem lze vytvořit krátký, nepřerušovaný zvuk, který už majitel váčku slyšel (1 slovo). Podle náročnosti slova se vydaná magenergie upravuje: jednoslabičné + 1 mag , dvouslabičné + 2 magy, trojslabičné + 3 magy, více než trojslabičná slova nelze vytvořit. Zvuk může být zvířecí (hlas medvěda na lovu, …), lidský (hlas členy družinky, …), přírodní (zvuk vodopádu, šum lesa, …) nebo nepřirozený (zvuk kladiva dopadajícího na kovadlinu, …). Pokud se v blízkosti (max. 15 sáhů) nachází osoba, jejíž hlas si váček vybral, nebo osoba, která této hlas dobře zná, hází si dotyčný past int + roz ~ 8 + 1 za 5 sáhů vzdálenosti od místa vytvoření zvuku.

Jáma „Mega lochno“
Magenergie: 3 magy
Vyvolání: 1 kolo
Dosah: 10 sáhů

Kouzlo vytvoří jámu o rozměrech 1 x 1 x 1 sáhů (d x š x v). Toto kouzlo se dá využít při pronásledování nepřáteli. Jáma lze vytvořit pouze na hlinitém povrchu, který má hloubko aspoň 1 sáh. Postava si háže při přiblížení k jámě past obr ~ 4, při neúspěchu postava spadne do díry a je zraněna za 1k6 stínových životů. Z jámy bude 1 kolo vylézat (past obr ~ 2). Při úspěchu si postava jámy všimne. Jáma se po 1 směně zřítí do sebe.

Kýchni „Kolo soplo“
Magenergie: 1 mag (2 magy – extra velké kýchnutí, 3 magy – plošný efekt)
Dosah: viz. níže
Vyvolání: 1 kolo
Past: odl + char ~ 4 +1 za každý přidaný mag

Toto kouzlo vyvolá u postavy nesnesitelné svědění v nosní dutině. Při jednom začarování tohoto kouzla lze vyvolat 1-4 kýchnutí (proti každému si postava háže proti pasti zvlášť). Pokud je kouzlo vyvoláno za 1 mag je vyvoláno kýchnutí normální velikosti jako když máte rýmu, které doletí do vzdálenosti 1 coul, když dodáte 2 magy, je z nosu vyvržen extra velký chrchel soplu, který zasáhne přítomné ve vzdálenosti celý 1 sáh. A konečně za 3 magy vyletí z přeplněné nosní dutiny sopel do všech možných stran a to do vzdálenosti úctyhodných 2 sáhů.

Vyčaruj překážku „Hapalo hepele“
Magenergie: 6 magů
Dosah: 5 sáhů
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: zmizí po zakopnutí nebo vydrží na místě max. 1 směnu
Rozsah: 1 překážka dle prostředí
Past: obr ~ 6 + 1 za každé přidané 2 magy

Toto kouzlo vytvoří kdekoliv v uvedené vzdálenosti od váčku překážku, která do daného prostředí zapadá. Postava o ni při průchodu zakopne a při neúspěchu na hod proti pasti se postava při pádu zraní za 2 životy. Po zakopnutí překážka zmizí.

Štípni „Hyperio reflexio“
Magenergie: 2 magy
Dosah: dosah ruky
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: ihned
Rozsah: 1 štípnutí
Past: roz ~ 8 ~ nic (váček dnes už nemůže čarovat) / nesmírné rozčilení (oběť)

Použití tohoto kouzla vyvolá u osoby v dosahu ruky majitele váčku pocit, že byl štípnut. Štípnutí by mělo být umístěno do těchto partií: ucho, zadek, stehno, Štípnutí je pro osobu zasaženou tímto kouzlem nepříjemné a tato osoba hledá v okolí viníka na kterého si poté vybije své emoce.

Trhej „Raf“
Magenergie: 3 magy
Dosah: postava vlastnící váček
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: pořád
Rozsah: 1 věc

Tímto kouzlem váček natrhne nebo roztrhne jakoukoliv koženou věc, kterou vlastní majitel váčku. Trhlina smí být dlouhá max. 15 coulů. Trhlinu lze zašít.

Rozptyl „Nervosokózlo“
Magenergie: 4 magy
Dosah: postava vlastnící váček
Vyvolání: 2 kola
Trvání: 3 směny
Rozsah: vše o co se postava bude po dobu působení kouzla snažit
Past: roz ~ 10 ~ nic/ postavě se sníží pravděpodobnost na úspěch činnosti, kterou bude chtít vykonat o polovinu (u pastí na vlastnost zvýší o polovinu)

Toto kouzlo využije váček k pokusu o zamezení určité činnosti, se kterou váček nesouhlasí (zlodějina, útok ze zadu, …). Postavu při té činnosti neustále ruší zvýšený hluk (jen se mu zdá) a při neúspěšném pokusu o nějakou činnost si postava myslí, že nemá svůj den. Při trvání kouzla váček nemůže čarovat (soustředí se jen na působící kouzlo).

Příběh

„ … Tak to by měla být poslední.. Luiso, odneste to ke zbytku. Hlavně na to dávejte pozor. A připomeňte vyslanci, aby vyřídil svému pánovi pozdravy. Ale že je mi líto, že se s ním nemohu osobně rozloučit.“ „ Ano, Vaše Moudrosti,“ špitla služebná. Muž se otočil ke služce zády a hledal něco v knihovně. Když služebná odcházela, vzala do rukou váček na mince ze stolu svého pána, kde ležel vedle podivně propojených nádob různých tvarů.

Dole, před věží, bylo rušno. Do povozu, stojícího na cestě, nosili dva sluhové různé zbraně, truhlice, pláště a knihy. Na veškeré práce dohlížel sám vyslanec, který kontroloval, seznam věcí, které sluhové přinášeli z útrob věže. Ve dveřích do věže se objevila služebná a nesla v rukou váček. Opatrně ho položila na hromadu věcí, které se nacházely uvnitř vozu. Vozka netrpělivě přešlapoval na kozlíku. Jakmile se zavřely dveře povozu, služebná vyřídila vzkaz vyslanci a zmizela ve věži. Vyslanec nasedl k vozkovi na kozlík a společně vyjeli ke své pouti do Braavosu.

Slunce se už dávno přehouplo do druhé poloviny své denní trati a theurg Robbar se vzbudil. Oblekl si svou róbu barvy měsíční modři se zlatým lemováním a šel do své pracovny. Zamířil po schodech nahoru. U dveří své pracovny se zastavil a křikl: „ Luiso, přines mi do pracovny něco k snědku a pospěš si.“ Vstoupil. Jeho pracovna nebyla příliš velká, ale vyhovovala mu. Po obvodu kamenné věže stály knihovny tvořící půlkruh. Po zbytku obvodu se nacházelo okno, stůl s alchymistickými pomůckami a velká truhlice. Uprostřed místnosti byl na cedrovém stolku astron a pod ním ležel úplně obyčejný váček na mince ze sobolí kůže. Okamžitě a velmi hbitě přistoupil ke stolku a zvedl váček. Něco v něm hledal. Najednou dovnitř vstoupila služka s tácem plným ovoce. Theurg se otočil. V okamžiku, kdy chtěl přejít místnost k ní, upadl. Dívka s křikem upustila tác a nedbaje theurgových nadávek, utíkala pryč, protože zahlédla nějaký podivný stín, krčící se nad mistrem. Theurg se vztekem podíval na své boty. Svázané tkaničky. To snad není možné. Zul si boty, aniž by se je snažil rozvázat. Rozběhl se ke schodišti. Váček si pověsil za svůj opasek ze srnčí kůže se zlatou přezkou. Jeden schod, druhý, třetí a …

Služka utekla do kuchyně. „ Bronne, v pánově komnatě se děje něco podivného. Zničehonic upadl. A když jsem utíkala po schodech dolů, hrozně nadával. Já už tam sama nejdu.“ „Zavolej na Theona, aby vzal z kůlny vidle, kdyby pánovi hrozilo nebezpečí, a pak půjdem,“ pronesl kuchař. Po chvíli vkročili na schodiště - služka, kuchtík i pacholek. Vystoupili do prvního poschodí. Všude klid. S napětím pokračovali dále. Druhé patro. Hrobové ticho. A krev. KREV? Rozběhli se směrem ke krvi. Na začátku dalšího schodiště ležel theurg s hlavou rozbitou a končetinami v tak nepřirozených pozicích. Za opaskem se mu houpal jeho váček na mince a byl bez bot. Jakmile to uviděla služebná, omdlela. „Bronne, odveď ji dolů. Já se tu porozhlédnu,“ pronesl pacholek. Bronn poslechl.

Náhle se ozval shora hlasitý smích. Theon se připlížil ke dveřím theurgovi pracovny. Uvnitř byl jen tác s jídlem, theurgovi boty, svázané tkaničkami k sobě, a všechny theurgovi věci. Nikde nikdo. Theon sešel k mrtvému tělu a prohledal ho. Nenašel u něj nic než jen obyčejný měšec ze sobolí kůže. Vytáhl svou díku zpoza opasku a odřízl mrtvému váček. Poté chytil theurga za nohy a táhl ho dolů. Venku vykopal hrob a uložil tělo mrtvého theurga dovnitř. Mezitím ve věži Bronn s Luisou chystali nějaké jídlo na cestu, protože jim bylo jasné, že pokud by zde zůstali, pověsili by je za vraždu theurga Robbara. „Měli bysme uctít jeho památku, přestože nebyl nejlepší pán,“ navrhl Theon. Jeho společníci tiše souhlasili. Když stáli nad jeho hrobem, ozvalo se obrovité kýchnutí a Theonův hlen byl všude. „U sedmi pekel, myslel jsem, že sem se té zpropadené rýmy už dávno zbavil,“ pronesl pacholek. Poté si každý vzal jídlo a věcí tolik, kolik unesl a šel si po své vlastní cestě, protože by jim nikdo neuvěřil, že to byla jen nehoda. Luisa spolu s Bronnem obtěžkaní drahými svícny zamířili na sever ke Svobodným městům.

Theon zamířil směrem na západ, do lesů. Asi den jízdy od věže slyšel večer výt vlky. Raději se na tom místě déle nezdržoval a i v noci pokračoval dál. Po několika mílích uslyšel vlky mnohem blíž, jakoby pár metrů za ním. Seběhl z cestičky hlouběji do lesy, pryč od vlků. Utíkal stále dál a dál. Zakopával o kořeny a větve a pořád se ohlížel. Až ráno k smrti unavený a smířený se svou smrtí chtěl zastavit na nejbližší mýtině a postavit se proti svým pronásledovatelům. Po několika metrech vyběhl na sluncem ozářenou mýtinu, jenže spadl do jámy. Strašně ho bolela noha. Pokusil se vstát. Nešlo to. Vysílený umřel po několika hodinách.

• tato věc byla stvořena pro zpestření hry, ne pro buzeraci hráčů
• kouzla mi pomohl „vymyslet“ Zerafel (neplatí u všech)
• doufám, že jste se nenudili a očekávám, že si pěkně zgustnete při psaní kritiky na mé nedokonalosti

zdraví Octopus