Předměty

Zbraně a zbroje pravěké a starověké i ty primitivní Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 9

Skupina: Zbraně

Síla zbraně: 0

Kvalita zbroje: 0

Délka: 0

Popis:

Vítám vás,
toto dílo si klade za úkol obohatit svět her na hrdiny, přesněji pak DrD1.6 o mnoho a mnoho nových zbraní i zbrojí. A to způsobem ryze praktickým a novým. Tedy snad.

Úvod

Nedávno mne napadlo, u stolu zde v putyce, proč jsou hry plné pouze těch středověkých, či pozdně středověkých zbraní. Vždyť se dobrodruzi čas od času mohou dostat do míst, kde domorodci umí opracovat pouze kámen či kost. Do míst, kde neexistuje naše tolik známá ocel ale pouze bronz či čistá měď. Tato setkání s "primitivními" pravěkými národy, popřípadě jen s lidmi, kteří nemají suroviny na výrobu ocelových nástrojů, určitě hru obzvláštní a posune ji do nových mezí. Jak to potom bude vypadat?

V několika krátkých kapitolách si ukážeme několik zbraní z různých materiálů. Ty pak doplníme zbraněmi soudobými, které se v naší realitě vytratili v průběhu věků.

Hned v úvodu se také přiznám, že neuvádím ceny zbraní. Dnes je již skoro nemožné vžít se do tehdejší situace, ve které nakonec ani neexistovaly peníze. Předepochální zbraně si vyrobíte sami, kvalitní broušené kamenné budou dost drahé, třeba za slepici?, a ty měděné, bronzové a železné zbraně, tam může fungovat již peněžní systém, který by zhruba odpovídal cenám z DrD1,6. Ovšem doporučil bych cenu trochu navýšit. Neuvádím ani délku zbraní, délka je vždy 1, u oštěpů 1-2.

Vzhledem k počtu obrázků a jejich vždy jinému rozměru jsem se rozhodl nahrát je na externí server Uložto. Zde odkaz:
>> http://www.uloz.to/10880268/zbrane-a-zbroje-praveke-a-staroveke-i-ty-primitivni-rar <<
>>heslo: samurai <<

A poslední věc, než se dostaneme k samotným zbraním a zbrojím: zařazení do období je rámcové a spíše takové, aby odpovídalo hře, než reálné (domnělé) realitě.

Dobové prolínání

Naprosto závěrem ještě podotknu, že snad v žádném světě se celá planeta, placka, trychtýř či krychle nemůže vyvíjet rovnoměrně. Národ archetypálních trpaslíků bude ve vyspělé době železné a stromoví elfíci budou, nechtě kutat do matičky Země, stále v době primitivní, kde, jakožto sběrači, nebudou potřebovat zbraně k lovu, tedy ani nástroje k výrobě a samozřejmě ani zbraně ze železa.

*Střet materiálů – spíše doprovodný materiál*

Vzhledem k dobovému prolínání je jasné, že může dojít k setkání mědi například s železem. Pak je potřeba vědět, který materiál je odolnější. Do přímého střetu se dostanou fakticky jen meče a dýky. Skoro nikdy nebudeme sekerou sekat do čepele oštěpu nebo do čepele jiné sekery. V takovém případě nad tímto jevem nemusíme ani uvažovat. Ovšem v případě boje s měděnou sekerou proti rytíři v ocelové zbroji rozdíl již znát bude. Ke zjištění rozdílů tvrdosti a odolnosti pomůže rovnice a tabulka tvrdosti:

1) Paroží < 2) měď < 3) bronz < 4) železo < 5) ocel

Jestliže bodnete parožím do ocelové zbroje, máte postih -4 ke zranění, při útoku železem -1, při útoku bronzem -2. Při útoku ocelovým oštěpem proti bronzové helmě budete mít bonus +2

Útok
ParožíMěďBronzŽelezoOcel
Paroží 0-1-2-3-4
Měď +10-1-2-3
Bronz +2+10-1-2
Železo +3+2+10-1
Ocel +4+3+2+10

Pozice kamenných nástrojů je nejistá. Měla by být mezi bronzem a železem, ale také mezi železem a ocelí a klidně i na pozici za ní. U kamení není možné udělat tak ostrou čepel jako u železa, ale kámen je zase odolnější. Pro toto nechám volné místo k diskuzi.

Starší, střední, mladší a kdo ví jaká ještě doba

V tomto díle nebudu operovat s dalším členěním hlavních epoch vývoje lidstva. Bylo by to spíše na škodu, než k užitku. PJ a hráči určitě poznají, že kvalitnější nástroje byl schopen člověk vyrobit později, než ty primitivní a tak si snadno dokáže najít odpověď na to, co je starší a co novější doba kamenná.

Doba předepochální

Většina kultur z tohoto období zbraně jako takové neznala. Jedná se o dobu, kdy člověk teprve začíná objevovat výhody lovu, a tedy teprve začíná mít potřebu vlastnit nástroje k lovu, ale zároveň nástroje, kterými může chránit svou existenci i proti jiným lidem. Jeho hlavní zbraní jsou kameny, naprosto neopracované a dlouhé, aspoň trochu rovné, hole se zostřeným koncem – jakýmsi prototypem oštěpu.

Toto je doba, kdy stále probíhá vývoj člověka.

Zbraně:

  • Předprimitivní oštěp – pouhý dlouhý „klacek“ se zostřeným koncem jako hrotem
    SZ: 3út: -1OZ: 0Váha: 10mnDostřel: 3/9/12

  • Parůžková dýka – nalezený kus paroží, který je vhodný jako bodná zbraň, nijak neopracovaný
    SZ: 1út: 0OZ: -2Váha: 3mn

  • Kámen malý, vrhací – kámen, jak ho známe

  • Sekáč – v půli zlomený velký oblázek, kulatá plocha se drží v dlani, zlomovou se udeří, je příliš velký na to, aby se nosil všude s sebou, majitel ho spíše nechá doma
    SZ: 1út: +2OZ: -2Váha: 15-25mn

    Doba kamenná

    Tito lidé stále požívali nástroje určené primárně k lovu, k opracování dřeva či zvěře. Ovšem je samozřejmé, že se tyto nástroje dají použít i k boji.

    Než začneme s výčtem zbraní, ještě vás seznámím s materiály a postupy výroby. Materiály máme dva – kosti a kámen, to vše kombinováno se dřevem. Spojováno šlachami a smolou či dehtem. Vzhledem k neskonalým variacím to nebudu nijak rozebírat. V číselných charakteristikách DrD by se to stejně příliš nedalo popsat.

    Kamenné nástroje se používaly dvojího druhu. Štípané nebo broušené nástroje. Štípané hroty nemají čistou čepel a tak jsou méně přesné, mají 50% pravděpodobnost zlomení se. Pokud se zlomí, zraní navíc ještě o 1–3 životy a léčení takové rány je o mnoho složitější. Hroty z broušeného kamene jsou pak těžší, ostřejší a průraznější. Lépe se s nimi zasahuje, ovšem nezpůsobí rozeklanou ránu, jako čepele pazourků.

    Pro jednoduchost předpokládám, že v této době vývoje nástrojů k lovu známe pouze klasický dřevený krátký luk, který znáte z pravidel DrD1.6, jehož charakteristiky jsou sníženy skrze postihy šípů. Je to přirozené – kvalitní šípy, jak je známe ze středověku, byly vyráběny na soustruhu, byly tedy rovné a nepokřivené (většinou). V takto řemeslně primitivní době na soustruh na dřevo ale pomýšlet nemůžeme. To až v pozdní době železné.

    Nejprimitivnějšími nástroji jsou ty štípané, broušené nástroje jsou mladší a jsou také velmi náročné na výrobu. Proti tomu jsou však kvalitnější a často se udrželi ještě v době bronzové a někdy i dokonce v době kamenné.

  • Nejoblíbenější zbraní je luk a pěstní klínek či sekeromlat.

    Zbraně:

  • Primitivní oštěp – vhodně dlouhý a rovný klacek zakončený čepelí z následujících materiálů
    – kostěný
    SZ: 3út: +0OZ: 0Váha: 10mnDostřel: 4/10/15

    – štípaný
    SZ: 3út: +1OZ: 0Váha: 12mnDostřel: 5/12/18

    – broušený
    SZ: 4út: +0OZ: 0Váha: 12mnDostřel: 6/12/18

  • Primitivní šíp – vhodně dlouhý a rovný klacík zakončený hrotem z následujících materiálů, bez letek
    – kostěný
    SZ: -2út: -1Dostřel: -6

    – štípaný
    SZ: -2út: 0Dostřel: -6

    – broušený
    SZ: -1út: -1Dostřel: -5

  • Dlouhá čepelka – dlouhý, mandlovitý opracovaný kámen sloužící jako dýka, nůž, bez rukojeti – štípaná
    SZ: 1út: -1OZ: -2Váha: 8mn

    – broušená
    SZ: 1út: -1OZ: -2Váha: 5mnDostřel

  • Zabroušený parůžek – opracovaný a zostřený parůžek do role dýky
    SZ: 2út: 0OZ: -2Váha: 5mn

  • Pěstní klín – spíše univerzální nástroj, nežli zbraň
    SZ: 1út: +1OZ: -2Váha: 9mn

  • Upevněný pěstní klín – pěstní klín upevněný do dřevené násady
    SZ: 2út: +1OZ: -1Váha: 35mnDostřel: 3/7/10

  • Mlat – diskový broušený a vrtaný kámen na násadě, vhodný i jako palcát
    SZ: 3út: +2OZ: -1Váha: 35mn

  • Sekeromlat – broušený a vrtaný kámen na násadě, podobný sekeře
    SZ: 2út: +3OZ: -1Váha: 30mnDostřel: 3/7/11

  • Teslice – broušená či štípaná, vhodná hlavně na opracování dřeva
    SZ: 1út: +3OZ: -1Váha: 20

    Zbroje:

  • husté kožešiny – spíše než aby se nosila jako ochrana před ranami nepřítele, nosí se jako ochrana před počasím
    KZ: 1Váha: 40

    Doba měděná a bronzová

    Doba měděná je věkem, kdy se člověk poprvé naučil používat a vyrábět první kokové, měděné, nástroje, přičemž ve většině případů se měď používala hlavně jako pracovní nástroj, k lovu se stále používaly hlavně kvalitně opracované broušené kamenné hroty. Měď byla velmi drahá, proto i ceněná a určena hlavně vyšší vrstvě jako ozdoba, či ochranné prvky či jako dýky a kratičké meče. K tomu, že byla drahá i vzácná se dále váže fakt, že většina zbraní měla poměrně malé rozměry, minimálně co se vlastní měděné části týče.

    Konečně se ovšem mohou plně projevit první broušené čepele, které se jen tak nezlomí. Každopádně, měď je stále poměrně měkkým materiálem. Proto se velmi brzo přešlo na bronz, který má výrazně navrch, o železu či oceli nemluvě.

    Jenže samotná měď je příliš měkká a tak se moc dlouho neudržela v čisté podobě a již záhy člověka napadlo do mědi přidat trochu zinku. Vznikla měď, která se začala nezadržitelně šířit. Doba bronzová přináší skutečnou revoluci v odlévání kovů a počátek metalurgie. A samozřejmě i první kvalitní a pevný materiál, který se dá použít k čemukoliv. Nástroje z bronzu jsou pevnější, mohou být ostřejší a déle si zachovají svůj tvar.

    V době bronzové, hlavně v jejím vrcholu se už klidně můžeme bavit o lehkých zbrojích, hrotech kopí a mečích i o sekerách a samozřejmě ozdobách. To vše často velmi umě zpracováváno a zdobeno. Nečekejte však masový výskyt. Pokud nemáte stát jako Egypt či státy Mezopotámie, ale spíše střední Evropu, bronzovou výbavu bude mít jen náčelník a jeho družina bude mít tu a tam hrot oštěpu z bronzu.

    Poprvé se objevují letky na šípech, které zvyšují přesnost i dolet. Na hroty šípů se používá stále kámen, jelikož kov je stále příliš vzácný a nevyplatí se jím plýtvat na spotřební matriál jakými šípy bezesporu jsou a které se většinou ztratí.

    Rozdíly v číselných charakteristikách mezi mědí a bronzem pro jednoduchost nezohledňuji. Pokud však rozdíly chcete, vyzkoušejte tabulku rozdílů tvrdosti.

  • Nejoblíbenější zbraní je stále oštěp a sekera, ale již častěji se objevují dýky jako znak osobnosti a meč jako znak moci.

    Zbraně:

  • Bodec – univerzální příruční zbraň, měděný i bronzový bodec, hřeb, klidně i jako rituální nástroj
    SZ: 1út: +1OZ: -2Váha: 5mn

  • Dýka – dýka skoro tak, jak ji známe, dostupné přednostně (skoro výhradně) pro střední třídu
    SZ: 2út: -1OZ: -2Váha: 6mnDostřel: 4/8/10

  • Krátký mečík – dostupné přednostně (skoro výhradně) pro střední třídu, honoraci
    SZ: 3út: 0OZ: -1Váha: 20mn

  • Sekera – již tak, jak ji známe, diference mezi nástrojem a zbraní – větší (1.) na práci, s užšími čepelemi (2.) jako zbraň
    BojováSZ: 3út: 0OZ: -1Váha: 30mnDostřel: 4/8/10
    ŘemeslnickáSZ: 2út: +2OZ: -1Váha: 70mnDostřel: -

  • Teslice s měděným či bronzovým hrotem – hlavně řemeslný nástroj
    SZ: 2út: +3OZ: -1Váha: 30mn

  • Lepší primitivní šíp – hlavní odlišnost je ve větší rovnosti šípu
    – s broušeným kamenným hrotem
    SZ: -1út: -1Dostřel: -4

    – s broušeným kamenným hrotem a letkami
    SZ: -1út: -1Dostřel: -3

  • Oštěp s měděným či bronzovým hrotem
    SZ: -1út: 0Dostřel: -4

    Zbroje

  • Helma – dostupné přednostně (skoro výhradně) pro střední třídu
    KZ: +1Váha: 20mn

  • Kožená zbroj – spíše než zbroj z DrD1.6 myslíme koženou vestičku z netvrzené kůže
    KZ: 2Váha: 40mn

  • Kožená zbroj s aplikacemi – spíše než zbroj z DrD1.6 myslíme koženou vestičku z netvrzené kůže s našívanými kroužky, malinkatými destičkami, nýtky; dostupné přednostně (skoro výhradně) pro střední třídu
    KZ: 3Váha: 60mn

  • Dřevěný štít
    KZ: +1Váha: 50mn

    Doba železná

    Doba železná nejspíše začala v Malé Asii, kde, snad Chetité, objevili železo. Osvojili si způsob jeho získání, zpracování a nakonec i zhotovování železných nástrojů. Nejprve se setkáváme s nástroji užitkovými, jako jsou různé spojovací prvky do dřeva, s nástroji na práci do lesů jako jsou sekery a klíny. S potřebou opracovávat železo vznikly i nástroje k tomu určené, primitivní, leč účinné. Můžeme tedy mluvit o miniaturních kovadlinkách, o kleštích a kladivech.

    Při určitém rozvoji a rozšíření železa se brzo začneme setkávat s železnými hroty střel a oštěpů. Ovšem na meče, přilbice a zbroje si musíme hodně dlouho počkat až do "industrializované" společnosti, kterou byl například Řím. Vrcholem železné doby mohou být Keltové či Germáni. Ti ponejvíce používali sekery, oštěpy a dřevené štíty. Zbroje stěží kožené, ale pokud ano, můžeme mluvit o kvalitní práci koželužské. Technika se rozvíjí a tak se konečně můžeme setkat se soustruženými šípy a oštěpy, ale vzácně a draze.

    Nemusíme se ani plně odpoutat od kamenných nástrojů, které jsou v této době dovedeny k naprosté dokonalosti. A například takový sekeromlat lebku nepřítele rozdrtí mnohem efektivněji, než ostrá čepel sekery z železa. Navíc, kamení může mít mnoho barev. Maoři měli v oblibě "palcáty" z krásně zeleného kamene. Samozřejmě v pozdní době, těsně před dveřmi zbraní a zbrojí z DrD1,6 už bude prakticky veš kovové

    Ještě zmíním, že železo a ocel jsou fakticky stejným materiálem. Ovšem železo má v sobě různé nečistoty, zkrátka není tak kvalitní, jako ocel a tedy i zbraně a zbroje z DrD 1.6.

    Doba železná nepřináší mnoho nových zbraní, spíše obměňuje materiály. To se na charakteristikách zbraní a zbrojí příliš neprojevuje, hlavně v případě střelných a vrhacích zbraní je nepatrně snížen dostřel.

  • Nejoblíbenější zbraní je oštěp, luk a sekera se štítem

    Zbraně:

  • Bodec – univerzální příruční zbraň, železný bodec, hřeb, jako rituální nástroj zůstává spíše lépe vypadající bronz, stříbro; char. viz výše

  • Dýka – dýka tak, jak ji známe z DrD1,6
    SZ: 2út: 0OZ: -2Váha: 6mnDostřel: 4/8/11

  • Meč – krátký meč, jak jej známe, dostupné výhradně pro náčelníka, vůdce
    SZ: 4út: -1OZ: -1Váha: 22mn

  • Sekera – tak, jak ji známe
    SZ: 3út: +1OZ: -1Váha: 35mnDostřel 4/8/11

  • Lepší primitivní šíp s letkami
    SZ: -0út: -1Dostřel -1

  • Soustružený šíp s letkami – šíp tak, jak ho známe
    SZ: -0út: -0Dostřel: -0

  • Soustružený oštěp – oštěp tak, jak jej známe
    SZ: 5út: +1OZ: +1Váha: 12Dostřel: 6/14/23

    Zbroje

  • Helma – dostupné přednostně (skoro výhradně) pro střední třídu
    KZ: +1Váha: 20mn

  • Kožená zbroj – zbroj z DrD1.6
    KZ: 3Váha: 80mn

  • Kožená zbroj s železnými aplikacemi – dostupné přednostně (skoro výhradně) pro střední třídu
    KZ: 3-4Váha: 90mn

  • Šizená kroužková zbroj – kroužky se spojují do kříže, nikoliv v protiběžných řadách, jak to známe ze středověku; proti bodným a střelným zraněním KZ pouze 1
    KZ: 4Váha: 100mn

  • Dřevěný štít
    KZ: +1Váha: 50mn

    Doba římská

    Římané, vrchol předstředověkého světa. S jejich vyspělostí můžeme uvažovat i nad tím, že uměli zpracovávat železo natolik kvalitně, že se již jedná vlastně o ocel, kterou známe z DrD1.6. Více netřeba popisovat a přibližovat, jen vypíšu římské zbraně a zbroje:

    Zbraně a zbroje odpovídající DrD 1.6 :
    Krátký a snad i dlouhý luk, krátký meč, dlouhý meč (Římany používán jako jízdní meč); kožená a kroužková zbroj.

    Rize římské zbraně a zbroje

  • Pilum – speciální římský oštěp, nepoužívá se na blízký boj, je jen vrhací – po vrhu a zabodnutí do země se krk ohne a znemožní tak použití nepřítelem
    SZ: 5út: +3OZ: -3Váha: 20mnDostřel: 7/15/27

  • Lorica Hamata – římská kroužková zbroj
    KZ: 4Váha: 290mn

  • Lorica Segmentata – římská plátová zbroj
    KZ: 5Váha: 200mn

  • Scutum – římský štít
    KZ: +2Váha: 30mn

    Speciální zbraně, zbraně oblastní

    Maorské kopí *
    Maoři, kteří neznali zpracovávání železa, dokázali vytvořit zbraně naprosto smrtící. Sami vědci a odborníci se divili, co dokáže zrovna toto kopí, které je vyrobeno z bambusové hole, která je zakončena roztřepeným koncem, vyrobeným z kostí (9-15 kusů), které se nacházejí na ocasu rejnoka. Tyto kůstky jsou mírně zahnuté a velmi, velmi ostré. Navíc jsou opatřeny malými pilovými zoubky. Kůstky jsou postaveny do kruhu na konci bambusové hole, čímž vytvoří jakousi květinu. A právě v tomto spočívá síla a zvláštnost tohoto kopí – ovšem i nevýhoda.

    Jakmile hrot pronikne do měkké tkáně a bude vytažen, kůstky se lámou a zůstávají v těle, v tkáni, kterou rozřežou prakticky až na pyré. Nejedná se tak o klasickou bodnou ránu, která vytvoří „pouhou díru“. K zásahu kopím se připočítává poměrně velká útočnost. Navíc, poraněná tkáň, hlavně v oblasti břicha či stehen může začít silně krvácet, protože kromě tkáně je zničeno i krevní řečiště. Nevýhodou pro majitele kopí je, že je pouze na jedno použití. Jakmile kopí ztrácí kůstky, ztrácí i čepel a stává se tak pouhou holí. Je také velká pravděpodobnost (80%) že se kůstky olámou při každém úspěšném vykrytí štítem či zbrojí obránce.

    V případě, že by někdo chtěl kůstky vytáhnout, postava tím ztratí další životy (1k3 za jednu kůstku) protože zoubky jsou zpětné a opět řežou tkáň. Testy této zbraně na praseti prokázaly, že i velmi zkušený chirurg s moderním lékařským vybavením tahal jednu kůstku pět minut. A stejně dodatečně pacienta zranil.

    SZ: 5, út: 6, Oz -1, váha 25mn

    *) – můj příspěvek převzatý ze stolu Válečnictví v průběhu věků, by Tuor

    Vrhač oštěpů, atlatl
    Vrhač oštěpů se představil dostatečně již svým názvem. Jedná se o nástroj, který lovci prodlouží paži a do hodu díky páce zapojí mnohem více energie, než při hodu z ruky. Vrhač oštěpů máme doložený z pozůstatků vlastních vrhačů, které byly vyráběny z kostí, nejčastěji z paroží. Nemůžeme vyloučit ani dřevěné vrhače. Vrhače známe i z jiných částí světa, například aztécký atlatl nebo australská wooba. Jedná se jen o místní názvy, systém je jinak stejný. Vrhač oštěpů se používal pro znásobení síly vrhu a dostřelu při lovu, byl však brzy nahrazen lukem a šípy. Samozřejmě mohl fungovat souběžně jako vojenská zbraň pro oštěpaře.

    SZ: +1, út: +2, Oz -3, dostřel +15 sáhů, váha 10mn


    Použitá literatura

  • Podborský, Dějiny pravěku a rané doby dějinné
  • Droberjar, Encyklopedie Římské a Germánské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
  • Přidáno:

    Přečteno: 0

    Hlasovalo: 9

    Autor:

    Diskuze

     Uživatel úrovně 0

    Tak nálezy již máme... tu je to vidět... http://sciencenordic.com/glacier-reveals-5400-year -old-stone-age-arrow a mohu samolibě prohlásit: "měl jsem pravdu" :-D


     Uživatel úrovně 0

    Dobré, jem mi tam chybí liroca squamata a další římské zbraně. I když byly téměř výhradně gladiátorské. Také doba římská nebyla jen oblast itálie, nebo říše. Řecké, Iberské a Kartaginské zbraně by tu měli mít také své zastoupení.


     Uživatel úrovně 5

    Samurai: Nejsem si vědom, co ti brání napsat Sniperovi, ať ti hodí na server další dokument (nejlépe pdf tohoto díla všetně obrázlů) a pak na ten dokument v úvodu odkázat? Ano, dalo by ti to nějakou hodinu - dvě práce navíc, ale věřím, že dílo by to velmi pomohlo.

    Překonal jsem lenost a porovnal zbraň s těmi v pravidlech. Jak bych pravidlově ošetřil Maorské kopí já: těžká obouruční 4/+8/+0 1-2 bez dodatečného zranění (s poznámkou, že útočný démon nezabrání tomu, že se zbraň při prním útoku znehodnotí na parametry okované hole). Stále si ale trvám na svém, že počítat dodatečné zranění je pro potřeby DrD zbytečná byrokracie - u seku meče se taky by mohlo uvažovat,že dokud se postava neobváže, tak bude třeba krvácet za 1 život za kolo.
    SZ o 1 nižší než hůl nebo kopí, protože s hlavicí se musí více opatrně, aby se zuby nevylámali o něco jiného než protivníkovu tkáň. Útočnost +8 jsem vycházel z halapartny jako nejzraňujícnější zbraně a přidal ještě 2 bodíky navíc. Obranu jsem snížil z +1 na 0, protože při obraně se musí dávat pozor na to, aby se zuby nevylámali - až se zlomí a kopí degraduje na hůl, tak si válečník nemusí hlídat hrot a může se bránit více agresivně (hůl OZ +1).

    Ještě jsem si všiml, že střelba z atlatlu by asi měla trvat déle o jednu akci nabití, což nemáš v díle zmíněno.

    A taky bonus OČ +2 za štít je přímo v pravidlech DrD napsán, proč by nic takového nemělo být. Osobně bych to spíše zněnil na OČ +1 (+2 proti střelbě). A celkově aspoň u římských zbraní mohlo být zmíněna ceny (protože ony zbraně a výstroj jsou pro DrD de facto moderní).

    Jak jsem psal níže, dílo je to použitelné a to díky své obsáhlosti, když podle jednoho měřítka jsou zpracovány číselně i popisně zbraně a zbroje z různých pro DrD historických epoch.


     Uživatel úrovně 5

    Dílo uceleně zpracovává velkou výseč, veskrze pěkně a použitelně. Nebudu (nechce se) mi chválit vše, takže co nepochválím ani nepohaní, tak nechť autor sám sobě pochválí .).

    Tak nějvětší chybu díla vidím ve způsobu přidání doprovodných obrázků. Uložení na externí server, kde to asi nebude úplně věčně nepovažuji za ani trochu dobrý přístup. Někdo dílo chce jen rychle zkouknout a zhodnotit zda má pro něj smysl jej číst podrobně, tak se s časově náročným prohlížením obrázků vykašle a autor si tak snižuje šanci, že někdo jeho dílo přečte. Vhodnější variantu bych viděl funkční odkaz na nový html/pdf dokument uložený na tomto serveru. Kdyby obrázky byly přeformátovány na nějkou rozumnou kvalitu, mohli by klidně být i přímo u díla (přecijen internetové připojení se od dob vzniku tohoto serveru trošku zlepšilo).

    Ke zbraním - opravy SZ zbraní z pravidel bych psal ve tvaru X-1/-1 (aby se odlišolo, co je výsledné SZ a co oprava).

    Maorské kopí se asi autorovi hodně líbí, ale zase bych jej tak moc nepřeceňoval. Šanci k zásahu bych viděl menší (z popisu jsem pochopil, že letové vlastnosti asi nebudou úplně ideální). S útočností bych asi taky zase tak moc nepřeháněl, dlé mojí představy kopí neprobije zbroj šupinovou a těžší. Osobně bych to viděl na 4/+4 (bez dodatečných zranění při vytahování - je zahrnuto v útočnosti).

    K úvodní přehledové tabulce střety materiálů se raději vyjadřovat nebudu vůbec, jen bych se rozohnil.

    Jak jsem psal v úvodu, svou uceleností a rozsahem je to dílko rozhodně přínosné, ale hodnotit nebudu, páč tomu prd rozumím.


     Uživatel úrovně 8

    Letmé prolétnutí:

    chybí luk, nebo jsem slepý? Šípy jsou hezké, ale tětiva by mne také zajímala.
    Vůbec absence střeleckých zbraní mne zaráží - co takový prak? Mocná zbraň se smrtící rychlostí kamene a vysokou úderností. (David a Goliáš). Nebo kuše, římani prý měli nějakou giga kuši, která střílela na pekelnou vzdálenost a strefovali hlavy vojáků na hradbách, myslim že Jerusaléma (zdroj strejda : )

    Tabulka materiálů - nejsem si jistý, jestli je vhodné mít tabulku symetrickou. Je mi jasné, že parožím rytíře neupíchám, ale kdybych měl zbroj např. z lopatkovitých parohů, tak by do mě tím mečem bodal taky docela dlouho, aby skrz parohovou zbroj způsobil zranění. Sekání do zbraní z paroží jim bude způsobovat škodu, ale až takový bonus?


     Uživatel úrovně 5

    až na to že při 1k6+ mají liché čísla lehce navrch, protože vypouštíme čísla 6,12,... a místo nich nastupují následující, tedy liché číslo :) ale to je jen takové malé popíchnutí, jinak to není nic co by vadilo... jen se rozhodnout co znamená suché a co liché číslo vzhledem ke zlomení :)


     Uživatel úrovně 8

    Samurai: To řešení šance 50/50 se mi jeví jako velmi dobré. :)


     Uživatel úrovně 0

    Ještě jsem si všimnul:

    Soustružený šíp/oštěp - To že se dnes vyrábějí dřevěné šípy soustružením je často na úkor jejich kvality. Přesný symetrický tvar je sice důležitý, ale ještě důležitější je stejná pevnost v ohybu a hlavnně neporušená souběžnost lét. To je příčinou, proč dnes násady na košťata snadno zlomíme (jsou vysoustružená bez ohledu na léta).
    Dobré dřevěné šípy se proto často dělali z větví různách tvrdých keřů už od pravěku-Evropa: (kalina, svída, zimolez, dřín). Popřípadě se štípaly/ brousily z větví(hlavně borovice, jasan, líska, bříza, modřín, vrba). A tyto materiály se takřka za nezměněných postupů používaly v podstatě až do středověku.

    Doba kamenná a šípy - Od té doby, kdy lidé začali dělat hroty, tak téměř jistě začali dělat i letky(né li dříve). Takže šípy bez letek spadají spíše na pomezí doby předepochální.

    Doba železná: http://asgard.tgorod.ru/libri.php3?cont=_arr2

    Co uměli už v době kamenné(je potřeba kliknout na "Historie" a pak na "Trojboké hroty střel v pravěké Evropě - díl 1.") : http://www.lukostrelec.cz/index.php


     Uživatel úrovně 8

    Kibe: Určitě díky. Jde o to, že samotné pro mě neznámé číslo mi nic neříkalo, ani když jsem si našel definici toho, co to je. Jakákoliv bližší rámcová představa pomůže.

    Samurai: Pár vět k dovysvětlení. S cenami to pěkně vystihl Dakeyras. Jak jsem říkal, líbily by se mi, ale co už, že nejsou.

    Pilum - ve všech ohledech je lepší než klasický oštěp a jeho nevýhodou je, že je na jedno použití. Přesto je otázkou, zda je to dostatečně vhodné zdůvodnění proto, aby bylo tak dobré. Je to zkrátka zbraň pro armády, ne pro jednotlivce. Herně, budiž, je to bonus získaný za nevýhodu, ale z trochu realistického pohledu podle mě nenajdeme moc důvodů, které by říkaly, že právě tento oštěp bude způsobovat větší zranění.

    Maorské kopí - řekněme, že mám dřevěnou (bambusovou tyč) s hodnotami 5/-2, která se z kopí stane po jeho úspěšném, či neúspěšném zásahu a zlámání kůstek. Po přidělání hlavice se tato hodnota mění na 5/+6, takže neočarovaná zbraň získává bonus +8 k útočnosti. To žádný kouzelný démon nedovede (ten by jen zvýšil útočnost na 0). Řekněme, že zasáhnu a způsobím zranění minimálně za 7 životů. Dost slušné, na lehkou(?) zbraň. Kůstky se zlámou, budeme skromní a řekneme, že jich v ráně zůstane jen pět. Způsobí dodatečné minimální zranění za 5-15 životů a to ještě ke všemu v případě, že se kůstky rozhodnu vytáhnout. Co teprve zranění, než je vytáhnu. Proto si myslím, že bonus k útočnosti není potřeba, a že hlavice si vystačí se svou zvláštností v podobě ubývání životů pomocí kůstek.
    Na pravidlovém řešení toho kopí se mi nezdá právě to, že nevím, jak s kopím nakládat. Znám popis, ale nevím, jak je to s těmi kostmi, kolik jich v ráně zůstane (předpokládal bych, že všechny) a co způsobují, kromě toho, že ubírají životy při pokusu o vytažení. Problém je samozřejmě v tom, že po tom, co jsem tu vyjmenoval vše, co mi chybí, i mě samotnému musí být jasné, že zpracovat něco takového použitelně by si vyžádalo minimálně ohromné ztráty na realističnosti, ale faktem zůstává, že takovou zbraň bych si dovolil použít jen v případě, kdybych chtěl svou družinu vyvraždit... počkat, ne. Teď si uvědomuji, že použít to jako exotickou zbraň na jedno použití (opravit se v podstatě nedá) v rukou hráčů proti nějakému velkému soupeři to vlastně není vůbec špatné. Takže své námitky beru zpět, zdá se, že opět uvažuji příliš všeobecně a málo herně. ;)

    Lámající hroty - tady jsem neměl na mysli historické reálie, ale pokus o pravidlové podchycení. Hlavně věty:
    "Štípané hroty nemají čistou čepel a tak jsou méně přesné, mají 50% pravděpodobnost zlomení se. Pokud se zlomí, zraní navíc ještě o 1–3 životy a léčení takové rány je o mnoho složitější."
    - zbraně jsou méně přesné a z toho vyplývá, že mají 50% šanci se zlomit. Je to takový ten klasický neduh, zkrátka házet si při každém útoku ještě další kostkou je neproduktivní. Nehledě na to, že přesnost neodpovídá křehkosti (sdělení chápu, ale na překlepy se upozorňuje snadno). Vedle toho je tu pak informace, že že léčení je daleko složitější, ale tady už se pravidly nezabýváš. Daleko snazší by bylo prostě říct, že štípané zbraně mají bonus +1 k útočnosti na úkor -1 k SZ oproti jejich broušeným verzím. Spíš jde ale o to, že podobný pravidlový pokus o zachycení nějaké křehkosti (třeba u paroží), vůbec nemáš, takže mi jednoduše přišel zbytečný i u těch kamenných zbraní.


     Uživatel úrovně 5

    Samurai ona ta cena se hodí ni ne tak z kupního hlediska, jako třeba nějaká kouzla (napískat si, ...) či něco, co bere jako bernou minci cenu předmětu...
    ale opět je to o tom, že napískat si má (myslím) stejně poučku, že se cena kouzla upravuje podle průměrné ceny daného předmětu na danném území, takže maorské kopí na maorských ostrovech může mít hodnotu meče bastarda a kouzelník z rozvinutého světa, chtě nechtě, bude za něj muset zaplatit tuto cenu, byť to považuje za obyčejný kus klacku... ale je to na dlouhý diskutování a stejně si tak maximálně vyřešíme rozsah pro naše chápaní světů a nový PJ si to bude muset upravit pro sebe...