Předměty

Lebkec Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 42

Skupina: Artefakty

Síla zbraně: 6/+2 lebkou 2/+1 hnátou

Kvalita zbroje: -1

Délka: 1

Sféra: 20

Váha: 18 mn

Popis:

„Ne dneska ne, už mě bolej zuby!“ ozvala se ukřivděně lebka. „ Hele naposledy, jo? Tenhle je opravdu poslední!“ vymlouval se elf. Šel pomalu ke křeslu v ruce palcát, ale divný palcát. Na jeho vrcholku byla lebka a ne že by jí to bavilo. „Kdy už tam budeme?“ zeptala se. „sss“ zasyčel elf. Napřáhl se a prudce sekl do křesla. Lebka zařvala:„ Útok!!“ a zakousla se do hlavy snobského obchodníka co seděl v tom křesle. Obchodník sebou trhl, ale lebka stiskla.
… Další den se vyprávělo, že ho bolela z účtů moc hlava a tak explodovala, někteří tomu dokonce i věřili.

Popis
Vypadá jako palcát s červenou rukojetí, ale na jeho vrcholku je místo ocelové palice menší lebka a místo hrušky na rukojetí je malá kostlivecká hnáta. V očních otvorech lebky poskakují fialové plamínky. Lebka má v čelistech 29 zubů 3 jsou vypadané a 2 horní špičáky jsou postříbřené a asi 2 couly dlouhé. Lebka je neustále zamračená a znuděná (ale jde to velmi těžko poznat na takové lebce), když ne tak dělá, že spí.

Historie
Žil byl jednou jeden mírně nekrofilně zaměřený alchymista. Byl to člověk, člověk theurg a nikdo ho neměl rád, ani ty mrtvoly co se snažil oživit, ale i když se snažil opravdu hodně neměl na to nadání. Jednou dostal nápad, že si pro sebe něco vyrobí, něco opravdu hezkého, (tedy hezkého pro něj) něco s čím by se mohl všem těm nafoukancům, co ho pořád neprávem pomlouvají, pomstít. Netrvalo to dlouho a vydělal si na palcát (10zl). Hezký palcát to byl, i pes si ho dovolil očuchat, v přítomnosti Kropolise. Ovšem alchymista ho zrůdně znetvořil, ke své představě… nechal jenom tu červenou rukojeť.

Jednou si vyšel na večerní procházku do hřbitova popovídat si se starými (okolo šest seti let) přáteli. Zastavil se u hrobu staré paní Uny de Adové, která byla za živa nejvyhlášenější drbnou města Iftrmenu. Povídalo se, že kecala i když umřela a i když jí dávali do vykopaného hrobu. Kropolis se chopil příležitosti a začal hrabat. Byl ovšem velice pohoršen, když se dokopal k rakvi a otevřel ji. Byla tam už jenom kostra a on nemohl udělat to co zamýšlel… nechtějte vědět co. Tak si vzal, alespoň tu její malou lebku a ještě menší ruku… tedy zbytky ruky… kosti. Byl to veliký úchylák a tak chtěl s těmito „zbytky“ cvičit etiketu apod. Políbení ruky, polibky na tvář no prostě to, co by si slušný člověk na neboštíkoj, a to ještě padesát let naloženém v rakvi, nedovolil. A tak se vrátil do svého pokoutnického doupěte, ne náhodou na úplném kraji města, mimo veškerou lidskou civilizaci.

Položil lebku i ruku na stolek a šel udělat každovečerní hygienu v řece, která tekla z městečka a krásně nazelenale bublala. Když se na něj však zachytil mrtvý pes, tak se naštval: kdo může takhle ničit přírodu pohazováním odpadků. Šel domů a prudce práskl dveřmi. A to bylo osudné. Lebka spadla do koše. Tak jí vyndal z koše a hodil jí do umyvadla ke kartáčku, vyrobeném improvizovaně z palcátu. Začal si čistit zuby a s lebkou nacvičovat balící triky (tipu kolik je prosím hodin?). Lebka se blbě držela a tak po důkladném vyčistění všech deseti zubů nasadil lebku na palcát a držel ji za něj. Ovšem jaké to bylo překvapení když nešla vyndat a tak ji odhodil i s palcátem do svého krásně vymydleného pokoje. Šel si lehnout, ale hned jak si lehnul a pracně uvelebil ho napadlo: Proč z toho neudělat univerzální přístrojek na drbání a etiketu. Po delším spánku vše skutil dohromady. Lepidlo vlastní výroby se osvědčilo jako výborné, ale odtrhnout vlastní končetiny to byl problém. Tak se zrodil základ, předmět na vytvoření artefaktu.

Jednoho dne když se jeden neznámý elfský alchymista (theurg) Ithilien Borůvka, vyrůstající v gnomské(*) vesnici koupal v jedné neznámé nazelenalé řece doplavalo k němu neznámé tělo. Byl to člověk s šípem v hrudi. Na teplácích měl vyšité jméno Kropolis. Elf ho nechal plavat ovšem vzal si z něho něco co se mu vůbec nelíbilo, naopak se mu to hodně hnusilo, ale hodně ho to fascinovalo… palcát s lebkou. Ihned to běžel ukázat svému nevlastnímu dědovi (120 let). Ten již skoro mrtvý shledal lebku hned od pohledu jako jeho vyvolenou, ovšem elf mu to vymluvil. Chtěl vědět jestli je magická. Od nadrženého dědy se dozvěděl jenom to, že je to opravdu hezká slečna a že mu chybí dva špičáky v zubní protéze. Tak je elf vtrhl z lebky a radši odešel domů, sbalil si všechny pomůcky, vykradl otcovu truhlu s magy a šel …do sklepa. Uvelebil se u brambor a začal přemýšlet jak to udělá. Náhodou se vedle něj objevila kniha … neřeknu vám jak … nalistovalo se to na stranu 50. Ithilien začal bez váhání číst a když dalšího dne dočetl stranu 52 byl definitivně rozhodnut. Připravil to co měl, jak co měl a proč co měl. Rázem kniha zmizela a naštvaným hlasem pravila: „Ani nepoděkuje!“. A tak začal obřad, se vším co měl mít i s astronem, který ukradl z truhly svého nevlastního otce.

Dalšího dne se ozývaly ze sklepa vulgární skřeky gnoma (otce), které zde nebudu uvádět protože jsou přespříliš sprostá a myslím, že se to nehodí. Ithilien Borůvka už byl dávno na cestách se svým novým mluvícím přítelem… Lebkecem.
Zažil s ním mnohá dobrodružství, po prvních pár zlaťácích si mohl dovolit dát lebce stříbrné zuby. Nakonec se zdály být velice užitečné, hlavně po setkání s tlustým vlkodlakem Winfredem. Artefakt může být všude po celém světě, jestli je s ním Ithilien, může vědět snad jen Lebkec.

*Něco jako kuduk, ovšem kvůli velké nesnášenlivosti ke kudukům, zde na této stránce, jsou to gnomové a nemají nic společného s posly živlů nebo křížením ras.

Povaha
Svou inteligenci nemá moc velikou, něco jako Iftrmenská drbna, asi IQ 10/+0. Mnoho vědátorů se divilo, že Lebkec nezískal po své lebkodárkyni ukecanost, naopak je to kliďas a málomluvný. Na své bojové vlastnosti je až neuvěřitelně líný, takže se postavě může stát, že Lebkec rezignuje a bude požadovat odškodné za každou ránu do své lebky co dostal. Má hlas příjemné staré vykřičené dámy. Jeho přesvědčení není určeno. Poslouchá svého pána a pokud to je vyloženě hovadina tak na to taky rezignuje. Jeho vzpomínky trvají přesně půlrok a po té nenávratně mizí, proto se mu musí důležité věci párkrát opakovat.

Pro puntičkáře
Tento předmět neumí a ani nemusí, jíst, spát, pít a vylučovat. Pokud do něj něco nacpete zůstane to tam, než to po dvou letech záhadně zmizí nebo to Lebkec záhadně vyplivne. Nedá se utopit. Jak se dá či nedá lebka zničit si určí PJ.

Okolo artefaktu
Lebkec byl vyvolán z astrální sféry Rahaliah-Tvorba myšlenek, která by mohla logicky vysvětlit jeho inteligenci. Ithilien na artefakt použil 1050 magů, tedy všechny co se nacházeli v truhle. Elf měl obrovské štěstí byl sice docela dost zkušený (15. úroveň), ale na takovou sféru by si netroufl ani lepší theurg. Je to sice podivné, ale srdcem artefaktu není lebka, ale rukojeť z původního palcátu, takže pokud je lebka zničena a nasazena nová, zůstanou mu vzpomínky a všechny zkušenosti z bojů jaké měl před tím. Byl to první artefakt Ithiliena Borůvky.

Jak utočí
Je to jednoduché, útočník se napřáhne, Lebkec otevře hubu a zuby se zaryje do obránce. Nebo roztáhne prsty a pořádně škrábe. Brání se normálně, jako každá zbraň. Jeho lebka i hnáta jsou až neuvěřitelně odolné a tak vydrží mnoho tvrdých nárazů.

Zvláštní schopnosti
Každá část Lebkece má své specifické schopnosti. Části jsou lebka a kostěná hnáta.

Lebka
Křičák – Lebkec si odkašle a otevře čelist a začne neuvěřitelně řvát. Je to zvuk podobný skřípaní křídy na tabuli a možná ještě víc nebezpečný. Každý živý tvor v okolí 5 sáhů si hází proti pasti odl-8- nic/ -2 k Oč i Uč. Pokud si preventivně zacpou uši past klesne na 5. Může ho používat jednou za 5 směn, za příkazu vlastníka. Doba křičení je 5 kol, kdy si každé kolo hazí proti pasti . Tato schopnost neplatí na držitele Lebkece, ale ten s ním nemůže útočit.
Hnusák – Nejprve vypadá Lebkec, jako obyčejný palcát s Lebkou, ale když otevře hubu a jeho oči začnou zářit, vypadá to opravdu strašně. Je to to samé jako válečníkovo zastrašování. Charisma 3 a úroveň 20 podle sféry. Tuto schopnost používá stejně jako válečník.
Drsňák – Pokud má Lebkec ještě stříbrné zuby tak pro něj platí všechny výhody stříbra proti nestvůrám na tento kov citlivé.
Čumil – Lebkec vidí ve tmě, pod vodou, prostě asi skoro všude tak jako za dne a proto může vlastníka opatrně navigovat lebkou nebo jednoduchými náznaky rukou.
Silák – Jeho čelist je opravdu velice silná. Dokáže až rozkousnout hlavu. Pokud byl proveden úspěšný útok, obět si musí ještě hodit proti pasti jestli se Lebkec chytí Obr-6- chycení/ nechycení. Další kolo pokud se postava neubránila další pasti, která má nebezpečnost již 7 si hází proti pasti Odl-5- rozkousnutí/ 1k6 životů. Tuto schopnost, jelikož je silná může používat pouze jednou denně a může jí používat pouze na lebku, protože jí dokonale zná a ví jak kousnout.

Kostěná hnáta
Pohyb – Lebkec se umí po souši docela obstojně pohybovat pomocí ruky. Pohyb je to pomalý, ale tichý … 1sáh za 2 kola
Škrábání – je-li proveden úspěšný útok, Lebkec se může pokusit obět ještě škrábnout rukou. Útok 1/+1 kvůli poměrně velké vzdálenosti, kterou musí překonat.
Držátko – Samozřejmě umí držet všechno možné do váhy asi 20 mincí, ale nesmí to být nic velkého (odlehčený traktor)
Drbátko – Dokáže neuvěřitelně krásně podrbat. Má-li postava některé ubrané stínové životy, tak Lebkec tak uvolní, že se jich 1k6 vyléčí, ovšem na jedné postavě denně pouze jednou.
Kouzlení pomocí prstenů – Když mu nasadíte prsten tak je s ním schopen sám kouzlit i během útoku a dotyková kouzla jsou na nositeli automatické.
Bušič – Lebkec se hnátou zachytí na objeti a začne do ní bušit, než sám spadne. Útok je to 5/+2 a jednou za kolo. Na zachycení si hazí proti pasti 5- zachytil/nezachytil. A další kola na past držení se s nebezpečností 5 a každé další kolo se o 1 zvýší. Obrana proti tomuto držení není, pouze sundání ze sebe věci na které se drží, drží se opravdu pevně. Nemůže to být rytířská ani plátová zbroj. Zachytit se může tedy na komkoliv kdo nemá řečené zbroje. Tuto schopnost může používat pořád.

Lebkec umí opravdu skvěle ovládat etiketu. Je to po zacházení s Kropolisem a etiketu nikdy nezapomene.

Závěr autora
Tak jsem se rozhodl vytvořit další ze tří předmětů světy (Bakoulekum, Lebkec, Bookus) kteří mluví. Doufám, že se vám bude líbit a že jsem napravil chyby, které jsem před tím dělal. Musím také poděkovat všem co mi pomáhali v Moudré Sově. Předem děkuji za hodnocení a případnou diskusi.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 42

Autor:

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Zajímavý, dobrý, prostě a jednoznačně 5*


 Uživatel úrovně 0

Děkuji všem mnohokrát...teď mě napdá, že už to nikdo nebude číst...no nic .o)


 Uživatel úrovně 0

Neni co resit.Proste narez hodny velkeho mistra.Mas u me +.


 Uživatel úrovně 0

Je to zatracene povedene dilko 5* .........


 Uživatel úrovně 0

dost dobrý předmět


 Uživatel úrovně 5

Dobreho dne preji, me jmeno jest Vedro
Myslim, ze se Vam povedl opet výborný kousek Aleši, obzvláště mě zaujala "Lebka Křičák". Opět vás vyzívám, máte nadání hodné mistra, pusť se do něčeho většího jako jsou rasy a dobrodružství.

Napsal Vedro


 Uživatel úrovně 0

Prostě dokonalé.


 Uživatel úrovně 0

Ctěný Mortweele
Vskutku zajímavé hodnocení :o)). No děkuju a dekuju, ale ten elf byl opravdu jen adoptovaný !!!!!!
S pozdravem Schullin

Finger
Když myslíš :o)))....


 Uživatel úrovně 0

Hmmmmmmmmmmmm to je hustý


 Uživatel úrovně 0

Príběh 1*, elf, jako syn gnoma 1*,skvělý nápad 1* a skvělé provedení 2*. = 5*
Fakt se ti to povedlo, i když je to drobet ulítlý.
S úctou Mortweel