Hrncovka vladyky z Krtince

Prolog

Někteří se hrdiny rodí, jiní se jimi stávají. My si povíme o jednom co se pro hrdinství sice zrodil, ale jen díky hrnci se jím také stal.

Legenda

Vladyka Krtek II. z Krtince k lidu milý, avšak lidem vysmívaný. Hospodář pilný, avšak vtipem chudší. Vojskem mocný, avšak zdravím nemocný. S vlasem dlouhým, avšak poněkud řídkým a mastným. Milenec věrný a upřímný, avšak ženou podváděný, do lože manželského nevpuštěný. Rytíř velkého to srdce, menší však již síly a slávy.

Jeho otcem byl slavný vladyka Krtek I. z Krtince. Bohatýr přemocný, sluníčko přejasné, lidem i dvorními dámami obávaný a obdivovaný, v poli udatný, v loži bujný, u stolu bezedný, vládce moudrý, soudce spravedlivý a tak dále. Sic se Krtek II. nepotatil, jak už to tak u prvorozených synů velkých mužů bývá, jelikož byl ale nejen věrným milencem své ženy, ale také neméně věrným poddaným svého švagra krále, ten, snad z lítosti, snad z rozmaru, snad kvůli příbuznosti či snad z vděku k jeho otci starému Krtkovi z Krtince, z jehož tehdy již dospělých levobočků dva mocné prapory těžké jízdy postaviti mohl, svým patentem jeho titul stvrdil a panství zachoval.

Krtek II. tedy hospodařil. Nevedl si ani dobře, ani špatně. Co nešlo rozumem, to dohnal pílí. Snad by i jako (bez)významný leník svého (bez)významného krále vklidu dožil. Jak to tak těch v dávných heroických dobách ale bývalo, k válkám docházelo častěji než k šťastným událostem v životě císařovny Terezie.

A jelikož, jak již řečeno bylo, šlo o doby heroické, doba si žádala i beznadějně heroické činy. A tak se od našeho milého Krtka II. očekávalo že se do bitvy vrhne jako první, na vraném koni v čele svých vojů, což se sice překrásně skvělo na krásných ilustracích v skvěle iluminovaných kronikách a přinášelo velké slávy krásným a urostlým šlechticům, avšak dělalo hluboké vrásky na čelech mužů jakožto Krtek II. z Krtince, jež se měl postavit v čelo svých nevlastních bratrů a vést celé pravé křídlo královské armády k prvnímu úderu proti zdi stejně obrněných elitních sil nepřítele. Tehdy to nebylo jako dnes kdy se hrdinou v čele vojsk smí stát každý trhan od pluhu který má dost odvahy opustit rodnou hroudu a kdy podobní světem protřelí hazardéři mohou v čele bitvy i kronikách nahradit méně disponované šlechtice kteří bitvu řídí bez nebezpečenství a v klidu z nedalekého kopce s pěkným výhledem. Tehdy holt musel v čele stanout každý velký pán, ať byl tělem jakkoli malý. Sice mohl jako Krtek doufat že v kronikách budou jeho smrt i život, stejně jako velikost i krása těla i duše zveličeny, neboť jak bylo řečeno byl to pán velkého srdce a odvahy mu nechybělo.

Nebyla by to však žádná pořádná pohádka ni pověst kdyby náš vladyka, ať už bídně či rádobyslavně na bojišti skonal. Krtkova matka, byť si svého syna vždycky přecejen o trochu lepšího než byl malovala, jak to tak ostatně u matek bývá, přesto si však z tohoto dělala vrásky. Věděla že její drahý manžel, velký vladyka a mocný válečník mnohokrát doslova z hrobníkovy lopaty utekl a přesto nakonec v poli skonal a nemohla si dělat iluze že by její drobný neduživý synek náraz do železné linie v podobných půtkách mnohokrát zocelených rytířů přežil (tehdy to totiž nebylo jako dnes kdy si rytíři z bitev hru dělají a pro zábavu se do zajetí pro výkupné berou). Paní z Krtince krom toho že byla, jak možná někteří studenti theurgických oborů vědí, mocnou čarodějnicí a inovátorkou tajuplných astrálních věd. Zlé jazyky tvrdí že to byla právě ona kdo objevil dnes již zapomenutý lektvar lásky neboť... zde byla stránka až do konce z kroniky vytržena

Zkrátka rozhodla se pro svého syna vyrobit předmět, který by jej na bitevním poli uchránil před největším nebezpečenstvím. Možná se již opakuji, ale tehdy to nebylo jako dnes... Kouzelné předměty se nepovalovaly v každé jeskyni či zapomenutém hrobě. Nešlo aby každý rolník či zloděj našel či ukradl za svůj život bezpočet tajuplných artefaktů, nešlo aby se každému pochybnému dobrodruhovi v kapsách hromadily lahvičky s lektvary síly, mrštnosti, rozumu či na léčení větších nebo menších zranění a bylo nemyslitelné aby každý začátečník alchymistického povolání jemuž ještě uhry na bradě vousy nezakryly podle tisícekrát ověřených návodů lektvary míchal a vyvolával démony neustále opakovaným vyvoláváním už dočista zhlouplé a poslušné. Ne. Tehdy byla theurgická věda stejně jakožto další čarodějné obory v plenkách. Dnes běžné předměty si nemohli dovolit vlastnit ani ti nejurozenější a největší pánové, neboť nebylo mnoho mudrců kteří by je dovedli zaklínat, ještě méně těch jejichž zaklínání vůbec k něčemu bylo, a kdo tehdy věděl že sfér je více nežli jedna, toto tajemství pečlivě střežil a jen vyvolenému učedníku sdělil nebo si jej častěji do hrobu bral. A právě stará paní Z Krtince byla jednou z prvních která dokázala přilákat tajuplné astrální bytosti ze vzdálených sfér a zaklít je do různorodých předmětů(1).

Rozhodla se vyrobit předmět který by jejímu synovi přidal jak na síle paží tak mrštnosti nohou, který by do jeho tak často churavého těla vložil tuhý kořínek aby přestál i případná těžká zranění. Obědnala si tedy u jednoho z nejšikovnějších kovářů té doby aby ukul přilbu jejímu synovi na míru. Následně se dala do jejího zaklínání. Když se jí zjevil mocný démon, vydala mu i část své duše a takto nejvyšší cenou zaplatila za tento na svou dobu přemocný předmět neboť již to byla žena stará, věkem a vdovstvím zlomená.

Démon nejen že splnil co mu paní vyložila, ale z duše její vycítil že by si přála více než jen to co vyřkla a tak se tedy démon nepostaral jen o Krtkovu sílu a mohutnost, ale i o krásu a moudrost. Věrný posel doručil vladykovy z Krtince přilbu již si měl navléct než vyrazí ke králi dle posledního přání jeho matky. Vladyka si přilbu nasadil ze zvědavosti ihned. V jeho žilách se rozlila nevídaná síla a svěžest(2) a něco, něco co dosud nepoznal - nevídané seběvědomí. Zároveň se mohutná hrncová přilba na jeho hlavě změnila v tenkou stříbrnou obroučku kolem hlavy, spínajíce jeho najednou bohaté a kučeravé kadeře. Ještě ten večer učinil první velký rytířský čin když vyhnal veškeré milence své ženy, poprvé v životě se domohl svých manželských práv a zároveň splodil syna.

Druhý den vstal časně zrána, vyhnal zkorumpované úřednictvo tak sviňským krokem že netrvalo dlouho a ti dohnali bývalé milence mladé paní z Krtince na hranicích panství, postavil do latě všechny kapitány kteří čert ví jak do oběda sehnali veškeré po krčmách roztroušené vojsko, rozsoudil moudře několik vleklých sporů, stanovil na hradě moudrého správce, k obědu spořádal celého kance, čtyři pecny chleba a tucet velkých džbánů vína a vyrazil s vojskem ke svému švagru králi.

Co k tomu dodat? Krásně iluminované kroniky snad přehánějí, ale vladyka Krtek II. z Krtince je na kresbách přeci jen o něco mohutnější a krásnější než ostatní mocipáni té doby, bez přilby a prostovlasý jen se stříbrnou čelenkou na čele aby mu jeho bujné kadeře v bitvě do očí nepadaly. Snad jen sám král se na kresbách jeví velkolepěji(3). Však všichni víme že se nehodí aby panovníka kdokoli ze šlechty převyšoval.

Během několika krátkých let vytvořil ze svého panství nejbohatší, nejúrodnější a pro poddané nejpříjemnější kraj v království. Na jeho hrad se sjížděli mudrcové i umělci z blíských i vzdálených krajů a voje jež mohl do pole vypraviti počtem, zbrojí i udatností převyšovali armády všech ostatních šlechticů království včetně samotného krále. Přeze všechno štěstí jež jej potkalo vladyka nikdy nezpychl a zůstal vlídným však rozhodným pánem, pilným však moudrým hospodářem, milujícím a věrným a navíc i dobrým manželem, mocnějším než kdo kdy dříve však stále věrným vazalem svého pána a navíc jeho moudrým rádcem.

Krtek II. z Krtince prošel ještě několik bitev, všechny jako hrdina. Zplodil dohromady ještě devět synů a dcer avšak nežil již příliš dlouho. Jeho velké srdce přestalo být jedné dlouhé noci právě ve chvíli kdy zplodil svého nejmladšího syna, Krtečka Pohrobka. Když jej mrtvice ranila a z lože se svalil. Místo stříbrné čelenky se však z jeho hlavy odkutálela mohutná a těžká hrncová přilba jakou nosí rytíři do bitev a turnajů. Za velké činy které vladyka vykonal pro slávu království mu byla udělena velká čest - směl být, podobně jako jeho otec pochován v královské hrobce u nohou svého pána - ostatně, jeho ženou byla princezna a tak vlastně zůstal i po smrti u rodiny. A neboť nebyla nikdy nalezena stříbrná čelenka již poslední dekádu svého života nosíval, byla do čela rakve - tam kam se u králů vsazuje koruna, vsazena právě ta mohutná železná přilba která byla nalezena u vladykova lože.

Epilog

Ha! Nyní se jistě mnozí ušklíbnete jak je možné že narozdíl od mnoha slavných artefaktů urozených mužů z dávných dob, které se pokoutně prodávají, pašují a kradou mezi sprostým lidem je ta poněkud neforemná těžká a nakřáplá přilba stále na svém místě v královské hrobce? Inu je to jednoduché. Mnoho slabých králů, šlechticů i zlodějů si po vyslechnutí téhle legendy přilbu nasadilo, doufajíce že jim dodá stejného lesku jako dodala vladykovi z Krtince. Inu co že se stalo? No nic se nestalo. Když jim přilba začala být po chvíli na hlavě těžká, přilbu sňali a vrátili na její místo do hrobky. Ostatně, dnes již platnéři vyrábí mnohem krásnější přilby z lepší oceli a podobné historické kousky již nenajdeme snad ani u potomků zchudlých zemanů. No a prasklina, zašlost a povlak rzi ji spolehlivě chrání před zbohatlíky kteří si hrají na sběratele historických kousků, zvláště pak těch co nejlesklejších a nejkrásnějších (díky čemuž nejméně tři bohatí obchodníci z království vlastní zaručeně pravou a originální přilbu vladyky z Krtince z nejkvalitnější trpasličí oceli, pozlacenou a vykládanou perlami a drahokamy a s fafrnochy z toho nejjemnějšího a nejlesklejšího elfího hedvábí)

PraVidlácky!!!!!!

(4)

Sféra: 10

Účinek: Po nasazení přilby se všechny stupně vlastnosti nositele zvednou o jeden stupeň - nejvýše však na 19 (odpovídajícím způsobem se přepočítají všechny související vlastnosti, jako by je postava měla od nepaměti - třeba vliv odolnosti na životy apod.) Pokud jsou stupně některých vlastností nižší než 15, za každý týden nošení se tyto vlastnosti o jeden stupeň zvednou. Po směně nošení se během 1 kola přilba změní ve stříbrnou čelenku na jejíž nepřetržité nošení se dá zvyknout během chvilky - netlačí, nestudí... Po sejmutí čelenky přichází opačnej efekt a to ten že čelenka se po směně změní na přilbu, stupně vlastností okamžitě klesnou o 1 (kromě těch které měl tak vysoké už původně) a každý týden kdy není přilba/čelenka nošena o jeden stupeň klesnou až na původní hodnotu.(samozřejmě včetně všech souvisejících vlastností jako např. životy - pozn. klesly-li by na nulu a níže, klesnou na 1)
Za každý týden nošení se navíc bere, jako by nositel zestárl o měsíc, resp. nositel stárne 4,5x rychleji než normálně. Je to skutečné stárnutí, žádné stínové, pokud by to chtěl někdo obejít lektvary s démonem dlouhého života nebo jak se to vlastně ta astrální mrcha jmenuje.
Posledním a asi nejzrádnějším příznakem nošení Hrncovky je poněkud zbytnělé sebevědomí. To se nedá ošetřit čistě pravidlově, tudíž to vyžaduje jistou rafinovanou intervenci PJ který bude hráče povzbuzovat vždy když ten bude mít pocit že "na to jeho postava nemá" a případné neúspěchu postavy to svádět na kostky, páč nebejt těch několika šestek...

Komplexní příklad: Krtek MDLXXIX. z Krtince s parametry sil 19, obr 12, odl 14, int 10, char 15 na 5 úrovni s maximem 70 životů si přilbu nasdí. Jeho parametry se změní na: 19, 13, 15, 11, 16, k životům se připočítá 5 jako by byl vždy odolnější, jeho maximum životů se zvedne na 75, jeho aktuální životy taktéž (to je ten pociťovaný příliv síly). Když si krtek hrncovku sundá, jeho parametry okamžitě klesnou zpět na 19, 12, 14, 10, 15, životy na 70. Dejme tomu že Krtek se přilbu(čelenku) rozhodne nosit 16 hodin denně. Na noc, tedy 8 hodin denně si ji sundá. Od doby nošení se okamžitě odečítá doba nenošení, takže týdne nošení dosáhne až po 3 týdnech. Tehdy se jeho parametry zvýší na: 19, 14, 15, 12, 16. Budeli to tak Krtek dělat dalších 9 týdnů (za těchto 12 týdnů zestárne o (2/3x12x4,5 týdnů = 8 měsíců)), jeho parametry se při nošení ustálí na 19, 15, 15, 15, 16, 75 životů ve dne když ji má nasazenou, 19, 14, 14, 14, 15, 75 životů v noci, kdy si ji sundá.

Podmínka funkčnosti: Aby se přilba měnila na čelenku a zvyšovala vlastnosti, její nositel musí mít právě tak ušlechtilé a rytířské srdce jako měl její první nositel, Krtek II. z Krtince. Negativní efekt rychlého stárnutí však funguje vždy (nicméně málokdo si nechá nefunkční přilbu dost dlouho aby to bylo nějak poznat)

Démon: Obvykle se nezjevuje, nicméně odhlédnemeli od pravidel a umožníme-li mu vstoupit do našeho světa, bere na sebe podobu aktuálníího nositele, se všemi parametry o 2 vyššími než jsou aktuální hodnoty aktuálního nositele, o 1 vyšší úrovní, ve stejné, ale poněkud na pohled novější, stylovější, čistší... zbroji (oblečení), stejně vyzbrojen a vybaven, přesvědčení ZkD. Vypadá tak jak by postava chtěla vidět samu sebe (kdo zná červenýho trpaslíka tak něco jako Rimr a Eso Rimr). Jeho zranitelnost v této podobě je humanoid ale A0 B0 E1, zranitelnost koně zvíře ale A0 B0 E1. On i kůň způsobují zranění typu C. V této podobě se také zjevuje theurgovi, komunikuje-li ten s ním v tranzu, vyvolává-li ho ze sféry atp. Teoreticky se takto může zjevovat ve snech nositeli hrncovky a fungovat jako "rádce" (ehm, zvyšovatel sebevědomí) s tím že má jistou paměť na to co se kolem hrncovky dělo od doby jeho vyvolání, může znát některé myšlenky těch co jej nosili. Co se týče znalostí z jeho domovské sféry, jde jen o zanedbatelné fragmenty. Hoďte si k6 a padne-li na hranu, pak ví.

---

Dankešén:

Děkuju Krtkovi I. z Krtince, Krtkovi II. z Krtince, a taky prostě Krtkovi (jako "jenom Krtkovi", vlastně "taky Krtkovi"), že uspořádal tu soutěž (byť se jí nakonec nezúčastnim). Ono je těch Krtků totiž pekelně. Čert ví kolik jich vlastně starej Krtek potrefil. Myslim že legenda nepřehání a Čingischán hadra.

Slovo autora

Původně to bylo sice psáno do Krtečkovy soutěže, nicméně protože bych musel měnit jméno a já sem rozmarný a když si umanu nějakou blbost tak čert to vem a bába proklej, z hrncovky prostě hrnec dělat nebudu. Nakonec bych ještě dodal že se velice stydím sám za sebe že jsem napsal předmět pro dobré postavy, ať žijou zlouni.

Fotka repliky hrncovky

---

1) Už tak často se ovšem nezmiňuje že předměty které zaklela před přilbou byly zpravidla nepoužitelné a pro majitele spíše nebezpečné než užitečné. zpět

2) Reklama na oltšpajz? Slabý. zpět

3) A srovnáte-li s ilustracemi starého Krtka I. snad se vám i ta podoba bude zdát neuvěřitelná. Zdá se že šíp který potrefil nejednu děvečku a dvorní dámu se ani královně nevyhnul. zpět

4) Víc než 3 "!" dávaji prej jen primitovové zpět

---