Žil byl jeden čaroděj, který se jmenoval PardGalen. Od jiných čarodějů jej odlišovalo to, že jej nezajímala jen magie, kterou používali jiní čarodějové či mágové. Ale úplně jej fascinovala magie, kterou používají skřítčí národy. A proto většinu bádání věnoval studiím této magie. Zaujalo jej, že kouzla skřítčích národů jsou ve většině případů nenáročná na magy. A hlavně se mu líbila ztoho důvodů, že ta kouzla jsou spíše zábavného charkateru, jindy trochu škodolibého, ale v zásadě nikdy přímo nebližujicí oběti. A on i když starý a moudrý čaroděj, miloval srandu a také život. Běžně dostupná kouzla mu v tomto ohledu nevyhovovala, tak dělal výzkum a pokusy se skřítčí magií tak dlouho, než se kouzla skřítčích národů dokázal naučit a o leccos je i vylepšil. Všechna kouzla sepisuje do nové knihy kouzel, která nese název podle svého autora: "PardGalenova kniha kouzel aneb skřítci by se divili."

Popis kouzla a důležitých dodatků: Kouzelník přistoupí k nějakému jídlu, položí na něj ruku s roztaženými prsty. Špičkami polštářků prstů se dotkne jidla, zavře oči, pronese zaklínadlo a rychle ji odtáhne. Na jídle jehož dotkl, se tou dobou již hemží, kroutí, hromádka malých bílých červů s černými hlavičkami a zeleným podélným proužkem přes tělíčko.
     Jedná se o kouzlo, které svým způsobem není příliš destruktivní. Není ani nijak zvlášť nebezpečné, samo o sobě takřka nicotné, jako většina kouzel od skřítků. Přesto má kouzlo svůj potenciál, ale záleží na tom v jaké situaci jej kouzelník využije. Není to bojové kouzlo a není to kouzlo, které by se sesílalo denně.
     Efekt kouzla je doufám zcela jasný. Kouzelník vytvoří pomocí magické formule, soustředění a 3 vložených magů, hrstku malých červíků. Ti pokryjí jídlo a začnou se na něm kroutit, plazit, připadně jej i požírat (velmi pomalu). A jaké, že je množství červíků? Je jich tolik, kolik by se jich vešlo do dlaně sesílajicího kouzelníka. Po uplynutí 1 směny, se červici roztečou do bílé mazlavé látky, plné zelených chloupků.
     Kouzlo lze seslat jen na jídlo, jakéhokoliv druhu. Tedy i na ovoce, zelinu, maso, obilné kaše, lze je přikouzlit i třeba do hrnce s polévkou. Kouzlo není možné seslat na cokoliv jiného než jídlo, třeba na prázdný stůl, či na podlahu před dveře apod. Červíci se objeví jen když je seslána magická formule a kouzelník se dotýká prsty nějakého jídla. Za jídlo je považováno z pohledu kouzelníka to co by sám byl schopen jíst. Tedy nelze to seslat na týden hnijící mrtvou krysu, přestože pro kdekoho by mohla být ještě poživatelná, ale málokterý kouzelník by si dal něco takového k obědu. Navíc týden stará mršina, už bude mít v sobě jistě vlastní hodující červíky.

Červíci: jsou přibližně dva couly dlouzí, čtvrt coulu tlustí. Tedy dosti úzcí, na jednom konci mají černou hlavičku s malými kusadly a ústním otvorem. Od hlavičky ke špičce ocasu se jim přes tělíčko táhne úzký zelený proužek, který je tvořený malými jemnými chloupky. Zbytek tělíčka je jasně bílý. Tělíčko je potaženo jemnou kožovitou kůží, na omak mírně slizkou. Pro člověka, krolla, kudůka aj. nejsou červíci nebezpeční, lze je normálně bez obav pojídat.
     Červíci jsou hmotní, stejně jako například "Granátové jablko", nebo "Pomocníčci" z pravidel, stvořeni také materiální magií. Lze je tedy zaznamenat všemi smysly. Jsou normálně vidět (zrak), při přiložení ucha k nim je slyšet jemné zvuky jejich pohybu a kroucení (sluch), jsou cítit nasládlým pachem (čich), lze se jich i dotknout (hmat) a samozřejmě je možné je i jíst (chuť). Samozřejmě než jsou zabiti překousnutím, či rozdrcením zuby, nebo rozmělněním jazykem, tak se i v puse všemožně kroutí. jejich chuť je mdlá, mírně nasládlá, ale jsou celkem chutní.
     Nejsou-li do jedné směny snězeni, či jinak odklizeni tak se na místě roztečou do mazlavé látky (hustota jako u másla) v níž jsou rozprostřeny zelené chloupky. Samotnou mazlavou látku i s chloupky, lze také normálně sníst i strávit. Lze si ji i třeba rozmazat na čisý krajíc chleba, ale to je už jen pro opravdové gurmány.
     Červíci sami o sobě nejsou nijak otrávení, či nějak škodliví. Jejich vliv je v zásadě jen psychický. Postava spatřící červíky, nebo zjistící jejich přítomnost v požívaném jídle si hodí proti pasti, viz níže. Postava, která přijde k jídlu později a neuvidí již červíky, jen mazlavou hustou látku, si proti pasti nehází. Je na ni, zda si všimne mírného zápachu, nasládlé chuti a toho, že jídlo najednou pokrývá něco bílozeleného.

Past: Záleží přímo na dané postavě jaký má charakter a povahu. Pokud je to postava pojídající chrousty, červy šváby a podobné věci, normálně, tak ji požití červíků nic nezpůsobí. Ale postava, která na takovýto způsob stravy není zvyklá, asi řádně zbledne a udělá se jí špatně. To obvykle už při pohlédnutí na jídlo s lezoucími červíky, toto ponechávám na vašem roleplayingu. Ale pokud taková postava nějakým nedopatřením nějaké červíky pozře, nebo se do nich jen zakousne a v tom okamžiku zjistí co se ji to kroutí v ústech hodí si proti pasti na odolnost. Proti pasti si hodí i v momentě kdy sklidem dojí třeba polévku a pak pohlédne do hrnce, vníž budou plavat uvaření červíci. V takovém případě nemusela postava sníst ani jednoho červíka, ale psychický dojem toho, že jedla polévku z hrnce v němž plavou červíci, zamává snad s každým.
Past: Odl ~ 5 ~ postava zvládne příval nechuti/ postava se pozvrací.
     Pokud postava uspěje proti pasti, tak sice pobledne, ale jídlo v sobě udrží a bude se jenom cítit špatně a případně se plná vzteku poohledne po viníkovi, co ji tohle způsobil. Postava, která neuspěje proti pasti se neudrží a vyzvrací obsah žaludku. Pokud je postava ještě lačná a červíky odhalila hned v ústech a hned vyplivla. Má tudíž prázdný žaludek, tak se bude nepříjemně nadavovat a bude ji zle. Každopádně postavu opustí na nějaký čas (na úvaze hráče postavy) chuť na jakékoliv jídlo.

Příklady použití:
I. - Lze takto obohatit jídlo, které je neseno někomu do lokálu a je přitom zakryto, třeba víčkem, nebo hadrou. Takže ani nesoucí sluha netuší co to nese za dáreček hostovi. Nedoporučuje se být samotným nositelem toho jídla.
II. - Při kuchařské soutěži se lze pomocí tohoto kouzla zbavit konkurentů.
III. - Ve vězeňské cele si lze s pomocí tohoto kouzla stěžovat an nevhodnou stravu. Ale je už záležitost strážců, zda jim to bude vadit nebo tím budou jen navíc potěšeni.
IV. - Lze se takto pomstít členovi družiny. Oplatit mu nějakou třeba jeho lumpárnu, kterou před tím provedl kouzelníkovi.
V. - Může tím znehodnotit i značné zásoby jídla. Pokud se s tímto kouzlem projde kouzelník městskou sýpkou (hrst zrní by obvykle kouzelník schopen sníst byl), a červíky spatří nějaký pohůnek, asi kouzelníka nebudou mít moc v lásce.
VI. - V hostinci se můžete vklidu najíst a na zbytek jídla seslat toto kouzlo a stěžovat si, cože to zde podávají za hnus. Že toto teda platit rozhodně nehodláte.
... při hře lze narazit na spousty situací, kdy by toto kouzlo mělo velmi zábavný efekt, či jiný efekt. To už záleží na nápaditosti hráče, hrajícího kouzelníka.

Poznámka na závěr: Všímaví uživatelé již jistě zjistili, že se jedná o další kouzlo, mnou stvořené, které řadím do tzv. knihy PardGalenovych kouzel, aneb skřítci by se divili. Toto kouzlo vzniklo v mé hlavě, ne v hlavě redaktora PardGalena, byť by se to mohlo zdát. Tyto kouzla tvořím pro spestření hry, protože mi v ní chybí prostá kouzla. většina kouzel z pravidel je značně megalomanská a mnohdy destruktivní, ale minimální množství pro zábavu ve hře. Není nutné mít megalomanské kouzla, bavit se dá i s mnohem prostějšími kouzly... Úvodní část (o čaroději PardGalenovi) je pro jednotnost stále stejná u všech kouzel a podle ní i poznáte, že se jedná o další kouzlo ze série.
     Pro ty co by si chtěli prohlédnout i již zveřejněná kouzla z této série, tak to jsou tato: "Blátivý vír" *Galen Pard* a "Projímadlo" *Obr Prd*.
     Chystaná kouzla ke zveřejnění, nesou pracovní názvy: "voda", "mámení", "trhej" a "lákadlo".

Tuax