Jezdecká modlitba

Opět něco trochu nového víří galerijní vody.

Je to dílo se vším všudy. Vzhledem k tomu, že se jedná o Ascellino dílo, může být trochu zajímavá otázka, zda i zde budeme moci "rozlepit" obrázek na jednotlivé prvky. Svým způsobem ano, malý oltářík vpravo dole, který neodpovídá perspektivě zbytku obrázku, tomu nahrává. Jedzci též nestojí vůči zbylé krajině v té pravé linii, ale v podstatě jen považuji za formálnost to zmínit. A také proto, že jsem si toho všiml, což si dávám jako bod pro mě. Takže bych si obrázek rozložil tak na tři roviny. Detailní oltář, jezdce a krajinný reliéf v pozadí.

Oltář je můj favorit. Je hezké vidět inspiraci a dobře zvládnutou architektonickou formu.

Jezdci jsou... důležití. Mít obrázek bez nich by zkrátka bylo příliš prázdné a nudné. Po technické stránce nejsou tak zdařilí jako zbytek obrázku (mohli by vůči koním, pokud se nejedná o nějakou obří odrůdu, být poněkud větší), ale už jen za jejich přítomnost je třeba dát palec nahoru.

Horizont je perfektní. Jsou to přesně ty ostré skály čnící nad údolím zalitým křišťálově čistým horským jezerem. Kresba hor je nádhera, víc se mi snad ani nechce dodávat. Trochu slabší je snad jen levá strana s vodopádem a naznačením města. Tam by podle mě trochu pomohlo zvýšit podíl černé a nechat jen několik bodů naznačujících budovy a případně obkreslujících vodopád, aby byl více zřetelný.

Obecně však jen chvála. Vytvořit komplexní obrázek, který v sobě kombinuje právě všechny pohledy a prvky je hodno hlasitého ocenění.