anarion: Popravdě jsem spíš čekal, že tím všechny odradím :)
Jinak proti tomu, aby jsi to převzal samozřejmě nic nemám.
Prošťourat se víc k jádru? To jako že by jsi chtěl například znát Slovo, které spojuje "ano" a "ne"? :)

Dormon: Studium humanitního oboru jsem si nevybral proto, že bych matematiku nesnášel, to rozhodně ne ;)

Řád Slovitelných Nevyslovení je řádem polomlčenlivých mnichů. Nejsou přidruženi k žádnému většímu náboženskému celku a jejich cílem je udržet svou Znalost nevyslovenou. Členové přicházejí čas od času, protože se všeobecně tvrdívá, že mniši poznali Pravdu. Po dlouhé, ovšem nikoliv nutně náročné, přípravě odhalují onu pravdu žadateli. Při tomto aktu však nový člen zjišťuje, že skutečnost, kterou se dozvěděl, nesmí být za žádných okolností vyjevena, neboť nahlas vyslovená, sepsaná či namalovaná Znalost pravdy by zcela nutně zničila její nejzákladnější princip. Pravdivá skutečnost je tak fascinující, že mnozí lidé skutečně na delší dobu ztratí řeč a nechávají se jen unášet touto jednou myšlenkou, která tvoří pravdu. Aby se zabránilo nechtěným důsledkům nově nabyté Znalosti, musí mniši začít s postupným začleněním určitých polopravd do mysli, které nadále rozvíjejí po zbytek života.

Jakýmsi zvláštním prvkem tohoto řádu je to, že zatímco ve většině ostatních náboženských praktikách začíná člověk jako tvor velmi vzdálený svému bohu a snaží se k němu postupně propracovat, tak řád Slovitelných Nevyslovení se k tomuto pomyslnému duchovnímu cíli dostane okamžitě a jeho členové se naopak znovu od svého boha snaží určitým způsobem odpoutat. Učinit tak je sice plně v souladu s Pravdou, ale dosáhnout tohoto stupně zatemnění (rozuměj jako protiklad osvícení) mysli již není ve své plnosti možné, třebaže velmistři řádu jsou jistě velice blízko.

Členové tak docházejí velmi drastickým způsobem ke zjištění, nakolik je mocné Slovo. Řád sám má vlastně jen jediné skutečné omezení a jen jeden jediný základní kanonický zákon, tj. Pravda nesmí být nikdy zveřejněna. Je všeobecně známo, že každá pravda, tak jak ji lidé znají a uznávají, však již vzniká rozmělněna do množství polopravd a zmítá se v chaosu interpretací. Jinými slovy, lidově řečeno, kolik lidí, tolik pravd, přičemž každý člověk pravdu zná (proto ji také může tak snadno v řádu přijmout), jen o ní třeba neví.

Mistři řádu dlouze novicům vštěpují, jak se Pravda dělí na dvě stejně veliké polopravdy. Obě tyto polopravdy je již možné vyslovit, jsou slovitelné. Slovem tohoto slovení je "Ano" a "Ne". Pochopením principu oddělení obou polopravd se pomalu navrací schopnost mluvit a členové si od té chvíle osvojují Slovo. Ovšem obě tyto polopravdy se okamžitě dělí na další a další polopravdy, ze dvou vznikají čtyři, ze čtyř osm a tak je jedna Pravda základem nesčetného množství polopravd.

Novici, který sezná tento princip, je proto nadmíru zatěžko opustit Pravdu a ne všem se podaří dojít v nauce Slovitelných Nevyslovení dále.

Moc Slova spočívá v následujícím: Každý člověk zná pravdu, tedy má možnost dojít Znalosti. O Pravdě však člověk neví, ví jen o polopravdách. Slovo má moc spojovat, nebo dále dělit polopravdy. Stále platí, že co člověk, to jiná pravda (polopravda). Znamená to, že cokoliv je vysloveno, si každý člověk vyloží jinak. I přes stejnou výpovědní hodnotu je pochopení každého jiné na základě toho, že člověk chápe věci v rámci už existující polopravdy, v níž se nachází, protože mu chybí Znalost. Mniši oproti tomu dokáží vše chápat v rámci Pravdy. Rozvíjení vědomostí o Pravdě jim umožňuje užít v různých situacích takové Slovo, které spojí dohromady ohromné množství polopravd (čím více polopravd dokáží spojit, tím dále od Pravdy se však musí nacházet a toho se snaží dosáhnout různými cvičeními, protože jejich přirozenost jim brání se od Pravdy vzdalovat). Tomu se říká Nevyslovení. Je to proto, že spojováním polopravd může ve výsledku dojít i ke spojení dvou prvních polopravd tak, že nějakým Slovem bude vytvořena Pravda, která však nesmí být vyslovena. Princip spojení polopravd Slovem je tedy Nevyslovením. Slovem v našem případě může být dokonce i věta, sdělení. A tak zatímco Nevyslovení v podstatě určuje, v jaké vzdálenosti od Pravdy se Slovo nachází, Slovení dodává Slovu tvar a slovitelnost, tedy význam a zvuk. Pokud by tedy mnich chtěl kupříkladu, aby nějaká rostlina vyrostla rychleji, musel by znát Nevyslovení "růstu" a "rychleji" a poté nalézt takové Slovení, které by Slovem dokázalo polopravdu růstu rostliny dostat až k polopravdě "Ano".

Proto se tedy jedná o řád Slovitelných Nevyslovení.

Relikvie, která je zde zobrazena, není nic víc než relikvií, posvátným předmětem. Řád vychází z pospolitosti svých mnichů a proto po intronizaci dodá každý z členů k této relikvii své Slovo polopravdy. Tvar relikvie je proto jiný v každém klášteru. Protože však polopravdy, narozdíl od Pravdy, nejsou věčné, ani relikvie nevydrží na věky a čas od času (20 let) je stará pečlivě uložena ve vyrobeném relikviáři a mnichy je vyrobena relikvie nová. Její moc je užitečná vlastně jen mnichům samým, ovšem jedná se o vzácný sběratelský kousek pro jehož získání je nejeden sběratel ochoten zajít poměrně daleko. Relikvie symbolizuje jednotu v rozdílech všech mnichů.

Znakem řádu Slovitelných Nevyslovení je symbol takzvané Třetí možnosti, který je shodou okolností zobrazen i na mém starším obrázku Domov

Heh, je to dlouhé, já vím. Na druhou stranu, alespoň už chápete, proč jsem se tomu v komentáři k obrázku vyhnul. ;)

Májo a Dormone, díky za zajímavost. A všem ostatním za zájem... a za případné další zmatení se omlouvám :)