Mě se také zamlouvá například to jednoduché řešení pozadí a nažloutlý hrubý papír.

Jen bych tu vzpoměl na jeden obrázek schválený před delší dobou. Byl to Ostřílený válečník od Christiena. Když se na oba obrázky podíváme a porovnáme rozdíl ve výrazu, zjistíme, že tu skoro žádný rozdíl není. Oba mají zhruba stejně rozložené obočí, zavřená ústa mlčenlivého člověka, ale především mají oba stejné oči. Oči doširoka otevřené s tmavým kruhem duhovky uprostřed, táhnoucím se od jednoho víčka k druhému.

Lidé se na svět takový způsobem dívají spíše při méně příležitostech - většinou při nějakém duševním rozrušení, při překvapení, nebo při nějakém očekávání. Ať tak či tak, tento trpaslík není v klidu. A nejspíš nebude ani překvapen, to by mohl mít trochu pootevřená ústa, která by to spíš napověděla. Něco se v něm určitě odehrává. Nejspíš můžeme říct, ano, trpaslík má duši.

Přesto pro mě osobně je to takový ten výraz-nevýraz. Bez jakékoliv doplňující informace bych k postavě také mohl snadno říct, že prostě zírá. Na trpaslíkovi není nic špatného, tady už se jedná jen o mé vlastní očekávání od obrázku. A tady odcházím trošku zklamaný.