Lov do pastí je v pravidlech už do jisté míry zpracovaný, ale mechanismem se liší od rybolovu, což nemá příliš logiku. Tohle moje pojetí má za účel oba způsoby sjednotit a zjednodušit, pokud se někdo rozhodne hrát to takhle.

Náplní této dovednosti je lov malých zvířat pomocí nástrah, pastí, jedů a podobně. To znamená, že nelze takto lovit kořist s int. vyšší než 1 a velikostí větší, než A. Některé pytlácké finty lze lépe využít během putování divočinou, jiné uplatní tuláci a žebráci ve městě.

Ačkoli pytlačení se může věnovat kterékoli povolání, některá tuto dovednost zvládají lépe, než jiná. K bonusu za obratnost přičítáme pro jednotlivá povolání tyto hodnoty:

Dále je uveden stručný přehled pytláckých metod lovu. Text je určen výhradně pro potřeby hraní Dračího doupěte. Autor nenese zodpovědnost za nikoho, kdo by chtěl tuto činnost zkoušet v reálném světě. Pytlácké metody jsou mnohdy brutální a v civilizovaných zemích je jejich používání postaveno mimo zákon.

Níže uváděná hodnota Prostředí není pravidlově nijak podchycená, jde pouze o doporučení, kterou metodu ve kterém prostředí hrát.

Obory pytláctví

Jak se líčí na bažanty není žádný um, stačí jen na trochu hrachu nakapati rum.
česká lidová píseň

Otrávené návnady

Prostředí: step, pustiny, otevřená krajina. Otrávená kořist se v otevřené krajině snadno dohledává.

Typická kořist: Podle použité návnady masožraví, nebo býložraví savci, ptáci. Vlk, liška, zajíc, bažant... 1 dávka jakékoli návnady váží shodně 2mn a poslouží k ulovení 1 zvířete.

Návnada se vyrábí z potravy, kterou lovené zvíře běžně konzumuje, přidáním jedu. Dávka a druh jedu přitom nemusí být zdaleka vždy voleny tak, aby zvíře usmrtily. Na bažanty, koroptve a jinou pernatou zvěř lze líčit zrní, které se předtím nechalo nabobtnat v alkoholu. Omámené ptáky pak už zbývá jen posbírat.

Na větší kořist, jako jsou divočáci, jednorožci, obří krysy a podobně lze políčit návnadu, otrávenou šťávou z některé jedovaté rostliny. Je nutno brát v úvahu, že jed nikdy nepůsobí okamžitě, ale se zpožděním, takže kořist je obvykle potřeba dohledat. Před konzumací zvěřiny je třeba počkat alespoň 24 hodin, než se jed v těle kořisti rozpadne. Pokud postava toto opomene, riskuje otravu. Odl~10~ -/3 životy (průjem, zvracení, malátnost, únava).

Chytání na háček

Prostředí: město nebo venkov. Tam, kde jsou zvířata zvyklá, že je někdo krmí.

Typická kořist: Ryby, psi, kočky, kachny, labutě,... Na 1 háček lze ulovit pouze 1 zvíře. V případě neúspěchu se háček zachytí v tlamě zvířete a ten den ho už nelze touto metodou ulovit.

Používá se tzv. pytlačka, tedy pouze háček, navázaný na vlasci. Bez udice. Typicky slouží k rybolovu. S dostatečně silným vlascem vám pytlačka může zajistit i jiné pochoutky. Například kachny, psy, kočky, krysy, nebo ježky. Návnadou v tomto případě může být kus masa, chleba, sýra, nebo vnitřnosti z vaší předchozí delikatesy.

Improvizovaný háček lze zhotovit i v přírodě z kosti, tvrdého dřeva, trnů některých dřevin a podobně.

Příklady pytláckých háčků: a)kovový rybářský háček b)improvizovaný háček z trnů c)skládaný háček z kostěného hrotu a kousku dřeva d)kostěný háček

Kladení ok

Prostředí: řídký les, remízky, meze. Oko je třeba ukrýt ve vegetaci a druhý konec uvázat např. ke kmeni nebo k větvi.

Typická kořist: Zajíc, králík,... Netřeba dodávat, že jedno oko uloví naráz pouze jedno zvíře.

V tomto případě je pastí oko z měkkého drátu, nebo žíně, které se nastraží do míst, kudy zvěř často prochází. Oko se nastraží do výše hlavy potenciální kořisti, takže když tudy v noci proběhne, smyčka se stáhne kolem krku a nebohý tvor se uškrtí. Tento způsob lovu vyžaduje alespoň částečně porozumět chování zvěře a schopnost vyhledat v přírodě zvířecí „chodníčky“.

Tlučky a sklopce

Prostředí: džungle, prales

Typická kořist: Podle velikosti tlučky. Jakékoli pozemní zvíře, které se vejde pod nastražený kámen a živí se použitou návnadou.

Tlučky jsou složitější pasti, sestávající ze spouště a tlouku. Spoušť je obvykle řešena jako dřevěná podpěra, k niž je připojeno táhlo s návnadou. Když kořist zatáhne za návnadu, táhlo vysmekne podpěru a tlouk se zřítí na kořist. Jako tlouk slouží nejčastěji velký kámen, nebo kmen stromu. Běžně se používá tzv. čtyřková tlučka. Má dvoudílnou podpěru, která se při vysmeknutí táhla rozpadne a uvolní tak tlouk.

Sklopec je funkčně podobný tlučce, pouze tlouk je nahrazen sítí, nebo klecí, která kořist sice uvězní, ale nezabije.

Funkce tlučky: Kořist zatáhne za návnadu (a), čímž vysmekne podpěru (b) a strhne na sebe kámen (c)

Dodatek: Pyroforův hrnek

Tento předmět nemá žádnou spojitost s dovedností pytláctví, jedině snad podobný tématický okruh. Umožňuje využít běžné schopnosti alchymisty při rybaření.

Pyroforův hrnek

magenergie: žádná

suroviny: 20 zl.

základ: hliněná nádoba,hlína (10mn), pálené vápno (5mn), volitelně vosk (2mn)

trvání: 2 kola do vznícení a pak ihned následuje exploze

výroba: 1směna

Nejen vodník obchází rybník s hrníčkem. Pyrofor v tom svém ukrývá nálož ohnivé hlíny, shora pečlivě zakrytou vrstvou speciální směsi – rozbuškou. Rozbuška se připravuje z páleného vápna a několika dalších ingrediencí. Jednak chrání ohnivou hlínu před navlhnutím, ale především se při kontaktu s vodou začne silně zahřívat. Jakmile po dvou kolech dostatečně stoupne teplota, ohnivá hlína se vznítí a exploduje.

Výbuch má účinky jako normální ohnivá hlína z PPZ a po něm se na hladině bělají bříška 1k10 usmrcených ryb.

Pro skladování pyroforova hrnku platí stejná pravidla, jako pro skladování ohnivé hlíny. V případě, že se vrstva rozbušky zalije ještě 2mn vosku, je životnost výbušniny dvojnásobná. Vrstva vosku se musí před vhozením do vody sloupnout, nebo aspoň částečně seškrábat.

Průřez Pyroforovým hrnkem: a) hrnek b) vrstva vosku c) rozbuška d) ohnivá hlína e) zátěž z kamenů

Moje poděkování za pomoc s tvorbou díla má především Sccion, dále Dakeyras, Andowero, Hamster a Fafrin