Bestiář

Bytosti polostínu Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 9

Skupina: Magický tvor

Životaschopnost: viz níže

Útočné číslo: viz níže

Obranné číslo: viz níže

Odolnost: viz

Inteligence: viz níže

Velikost: viz níže

Zranitelnost: viz níže

Pohyblivost: viz níže

Zkušenost: viz níže

Síla mysli: viz níže

Popis:

Tři bytosti z rozhraní hmotného světa a astrálu

Úvod

Příspěvek má za cíl přinést několik bytostí, které se mohou běžně vyskytovat ve světech s astrálními sférami, zásvětím, šerem či jinou vrstvou reality. Pravidla mimo larev takové bytosti neuvádějí, přesto bližší vrstvy astrálu mohou být obydleny nejen démony, ale na hranici světů se může vyskytnout i leckterá jiná zvláštnost.

Dílo v jistém smyslu navazuje na Fantaskní rozšíření fauny od Scciona, vychází z totožného předpokladu o vzniku tvorů, kteří vnímají prvky reality pro fantasy světy běžné a jsou jim dokonale přizpůsobeni.

Ve světě, kde byly tyto bytosti použity poprvé je mezi světem a astrálem vrstva Zásvětí – rovina světa odrazů, kde pobývají duše než jsou vtaženy do sfér, kde jsou Nevidění viditelní obyvatelé, odkud se vracejí přízrační nemrtví strašit či bloumat světem.
Tato vrstva je za specifických okolností přístupná i běžným lidem. Za prvé se jí mohou potulovat duše spících či lidí v dlouhodobém kómatu. Dále pro vstup přímo do ní může připravit postavy theurg, různé druhy šamanů či zaříkávačů. Nakonec ji mohou vnímat někteří mimořádně senzitivní jedinci, či pohled zásvětím může být zvláštní schopností některých ras, zvířat (kočka má ráda místa s „negativní energií“ a pozná je). Postavy se do zásvětí mohou vypravit i za pomoci Lektvaru záhrobního vidění či jeho modifikací pro konkrétní světy.

Pokud svět přechodovou vrstvou zásvětí nedisponuje, lze bytosti umístit na samý okraj sfér, nejzazší okraj první sféry a prohlásit, že tento má ještě něco společného se světem hmotným. Či bytosti učinit běžnými, jen na astrál zlehka napojenými obyvateli světa hmotného.

Bytostmi polostínu je následující skupina nazývána právě pro jejich duální existenci – svázanost jak se „Zásvětím“, tak hmotným světem.
Břízan dvousvětný - strom narušující „závoj“ mezi realitou a stíny, zápletkotvorný, k využití kdykoli
Vauješč - predátor využívající inteligentí duši, k využití na vysokých úrovních (10-15+)
Seteba - emocionální parazit, využití na vyšších úrovních (8-15), neúplné či zápletkotvorné využití i na nízkých úrovních


Břízan dvousvětný

Strom vzhledem připomíná mírně průsvitnou břízu, nepřevyšuje 3 metry. Kmínek je běloprůsvitný s tmavšími místy, která se stále přelévají. Tmavší místa jsou právě ve hmotném světě, průsvitná současně i v zásvětí. Jeho lístky jakoby se mihotaly, přesto jsou na omak dokonale hmotné, alespoň v raných stádiích. V pozdějších fázích života se svou existencí přesouvá hlouběji do zásvětí, při doteku v reálném světě má hmotná bytost pocit „jakoby se jí dotkla smrt“, mrazení v zádech, krátký kontakt se „záhrobím“. Jedná se o symbiotickou rostlinu, která je zcela závislá na obyvatelích zásvětí a jejich pudové touze po průniku do hmotného světa.

Ke svému životu potřebuje místa „kde je zásvětí blízko“, kde je hranice mezi světem stínů a hmotným světem tenká či natržená. Tuto trhlinu dále svou životosprávou otevírá, prostupuje hlouběji do „světa duchů“. Zároveň ve hmotném světě je vázán na vlhký a teplý ekosystém, nejspokojenější bude v tropických bažinách, mangrových porostech, záplavovém území velkých řek. Pěstitelé používají skleněné poklopy či přímo skleníky, hojnou zálivku, kořenění v ideálně škopku stojaté vody.

Na strom je břízan velmi krátkověký, dožívá se nejdéle 10 let. Jako semenáček je zcela hmotný, potřebuje co nejdříve zakořenit v místě narušené reality. Začíná přitahovat první zásvětní obyvatele, kteří se jeho trhlinkou snaží procpat do světa živých. V tuto dobu je stromek nejvíce ohrožen, při příliš agresivním vpádů duchů/stínů/jiných obyvatel toužících po kontaktu s živými může být zničen (a trhlina se pozvolna s jeho smrtí sama zaceluje, případně navrací ke stavu v jakém byla před zakořeněním). Jak semenáček sílí a sžívá se se svým působištěm, stává se i odolnější vůči zneužití zvenčí, vyplňuje celou trhlinu svou existencí. I tak se ovšem tu a tam nějaká zásvětní entita kolem něj dokáže procpat, stejně tak různí šamani a theurgové z opačné strany mohou narušení reality používat ke snazšímu vstupu do zásvětí. Zvrat nastává v době rozmnožování.
Břízan má samčí i samičí květy, oba na jednom květu, každý v jednom světě. V době opylování je zcela závislý na zájmu stínových bytostí o hmotný svět. Láká tyto bytosti k trhlině (na některé nižší stíny a neklidné duše s nízkou inteligencí již sama existence trhliny působí přímo magneticky, „pudově“ se zdržují v její blízkosti) zdáním, že trhlina je volná a podstatně větší. Tehdy začíná tvořit kořenovým systémem sekret, který v zásvětí vydává lákavou „vůni“ blízkosti hmotného světa, v něm naopak jde o tekutinu s hojivými účinky, kterou zpracovávají různi mastičkáři a alchymisté. Stín je přilákán ke stromku, ten jej nechá projít trhlinou, přestože stín je nehmotný, otře se o zásvětní taktéž prakticky nehmotnou strukturu stromku, či lépe řečeno "nakazí se jí". Jeho nehmotná podstata přijme "vlnovou délku"/"pach"/"tvar" břízanu a nahradí tak pylové částice. Prostupem do hmotného světa takto sám sebou "opyluje" samičí část květu - předá mu svůj "tvar". Tímto se stínu sníží živostaschopnost o 1-3. Jeden stín může opylovat i více květů.
Plody se vyvíjí ve hmotném světě. Břízan se rozmnožuje 3-5x za život (resp. kvete až do smrti, ale později již nejsou plody schopny dozrát, neboť pro dozrání potřebují realitu hmotného světa). Při každém rozmnožování prostupuje hlouběji do zásvětí, až po deseti letech duální existence se zcela odpoutává od hmotného světa a rozpouští se ve stínech. Tento prostup hlouběji až zánik má původ v přejímání podstaty stínu při rozmnožování.

Podle pověstí některých divochů, věnujících se šamanské nekromancii, je břízan dvousvětý darem jejich temných bohů. Stromek jim má přitáhnout stíny/duše pro osazení jinak nemyslících nemrtvých těl a udělat je ovladatelnými/částečně inteligentními. Zároveň sekret vypouštěný v době rozmnožování (zpravidla do okolní vody bažiny) slouží k balzamaci těl.

Násilná smrt – zničení stromku v jedné z realit v době jeho intenzivní aktivity (kořenění, doba květu) způsobí velké narušení „závoje“, doslova roztržení, které se jednak hojí delší dobu, než když je úhyn přirozený. Druhak „odzátkování“ trhliny způsobí vpád všeho, co na „druhé straně“ vyčkávalo. Likvidace stromků může být tedy velmi nebezpečnou záležitostí, vyžadující přítomnost zkušených hubitelů nemrtvých/stínů (ideálně lovců přízraků a bojových kněží).

Břízan může sloužit jako podklad pro zápletky:

  • využití/zneužití theurgem
  • nástroj, kterak se dostat do zásvětí a něco tam vykonat (ať ve formě cesty do záhrobí za mrtvým pro radu či jeho záchranu, získání nějakého zdroje vyskytujícího se jen tam, zahubení "pána stínů" či cokoli PJ napadne).
  • likvidace stínů prostoupivších okolo stromku a zajištění okolí
  • získání sama stromku ještě než plně zakoření, což samo o sobě přináší úskalí


Vauješč

Na první pohled jde o stvůru podobnou pavouku děsivého vzhledu. Má hladké kovově lesklé tělo, leč s průsvitným povrchem, bez výrůstků či jakýchkoli výčnělků, chlupů. Chybí mu dokonce i viditelné smyslové orgány. Jedinou nepravidelností dokonalého hladkého těla je otvor v hlavové části obdařen zbraní připomínající kusadla či ještě spíše kleště. V hmotném světě působí přízračným dojmem, avšak čím hlouběji v zásvětí se tvor pohybuje, tím je pevnější podstaty a vyšší nebezpečnosti. Co se smyslů týče, vauješč vnímá na duchovní rovině, cítí duše, myšlenky a skrze ně vnímá realitu kolem sebe. Až coby host v hmotném těle získává skutečné smysly hostitelské bytosti.

Vrstva zásvětí je vauješčovým domovem, nicméně i on k přežití potřebuje hmotný svět. Po většinu života žije v zásvětí, až v dobu rozmnožování si hledá vhodného jedince v hmotném světě, ideálně poblíž nějakého narušení „závoje“, kterého napadne nejprve po fyzické stránce - vezme mu tolik životní síly, kolik zvládne (ve formě vysátých vlastností), tím posílí sebe, až takto tělu způsobí smrt ač to samo může být fyzicky zraněno jen lehce. Tehdy napadne odcházející duši, se kterou svede boj. Přinutí jí dlít dále v těle, se kterým jí pojí vazebný most, tuto vazbu zneužije a na tělo se nasadí. Vazbu hýčká pro pozdější využití. Duše je zcela potlačena, od té doby jakoby spící. Vauješč předá nakradenou sílu zpět tělu, stane se jeho pevnou součástí, oživí jej.

Oživené tělo se z pohledu okolí začne chovat podivně - více agresivně, bezprostředněji, pudověji. Nicméně vauješč má přístup ke vzpomínkám duše, jejímu chování a návykům a bývá dostatečně inteligentní, aby toho dokázal využít a po dobu, co tělo nezbytně potřebuje se snažil co nejvíce své působení maskovat. Bude se vyhýbat věcem, které nezná, debatám na odborná témata, která ani přes přístup ke znalostem duše plně nechápe.

Tělo je pro něj nezbytné k rozmnožování. Během prvního týdne se s ním sžívá, pokud je opravdu vhodné, druhý až třetí týden nasazuje vejce do mozku, jakožto orgánu inteligence a pojítku člověka se zásvětím - hmotným domovem lidské duše. Čím inteligentnější oběť získá, tím má šanci na lepší potomstvo (potomci mají 2/3 inteligence hostitele). Pokud není vhodné, snaží se ho více přizpůsobit, posílit s rizikem, že bude mít méně inteligentní potomstvo. Po dobu, než jsou vejce nasazena lze napadenou osobu zachránit zabitím vauješče v zásvětí rovině vtažením těla do zásvětí, kde on je musí opustit. Po dvou měsících se z vajec klubou malí vauješčové, kteří pozřením hmotného těla hostitele získají dostatečnou sílu k připoutání se na odcházející duši do zásvětí. Tehdy využijí otcovskou vazbu, kterou pro ně dospělý vauješč mezi tělem a duchem připravil. Po ní jdou za duší do zásvětí, kde ji pozřou a získají tím první energii na pobyt v tomto nebezpečném prostředí. Až tehdy nastává definitivní smrt hostitele.

Sílu k životu obvykle bere vauješč z požírání duchovní podstaty bludných duší, je přirozeným nepřítelem stínů a nertvých. Dokáže je pronásledovat až do druhé sféry, pokud je dostatečně vitální. Neopovrhne ani hmotnou pochoutkou i mimo dobu rozmnožování - bloumajícím theurgem, šamanem, kočkou... K hmotným bytostem však necítí nepřátelství a mnohdy je sám vyhledává, aby se od nich učil, sleduje jejich počínání a tím zvyšuje své šance je lépe pochopit a lépe se množit.

Asi netřeba podotýkat, že oběť vauješče umírá při líhnutí mláďat v děsivých bolestech. Při zrodu mladých je pozřen i rodič. Zajímavostí je, že do vauješčů prosáknou některé vzpomínky hostitele. Není třeba, aby tělo bylo nutně humanoidní, stačí jakákoli dostatečně inteligentní bytost z hmotného světa nemagické podstaty.

Vauješčové se svou velmi vysokou inteligencí mají své vlastní plány a cíle, jde jim především o potomstvo, jeho sílení a rozkvět (přes vysokou inteligenci se nedovedou tohoto pudu zbavit), proto se snaží různými způsoby dostat k "prasklinám do zásvětí" dostat velmi inteligentní lidi, ukolébat je, pracují na fámách a pověstech, plně využívají vtažených vzpomínek aby hostitelskou kulturu pochopili a stali její součástí-zneužili ji k vlastnímu prospěchu. Např. se pokoušejí v očích lidí vytvořit ze sebe božstvo hodné uctívání či zkoumání největšími kapacitami, vylákat osamělé badatele, které po dobu vývinu mláďat nikdo nebude postrádat. Jde tedy o bestii extrémně nebezpečnou, která silně může narušit rovnováhu světa a je třeba s ní počítat. naštěstí mezi sebou navzájem jsou vauješčové velmi nespolečenští, nemají v záměru budovat impéria a spojovat se svými vlastními. I jejich sebevražedný způsob rozmnožování je poněkud omezuje - nemohou plně vychovávat své potomstvo, jen po dobu vývinu na něj dohlížejí aby se pak nechali pozřít, to znamená, že potomci se vše musí učit znovu, a zamezuje jim to ovládnout svět. A nakonec, vauješč nežije příliš dlouho, 10-15 let, v jedné snůšce je sice několik tisícovek vajec, ale k cestě do zásvětí přežijí 2-3 mladí, kteří jsou v dětství dost ohroženi ze strany jiných bestií zásvětí i humanoidních lovců.

Pro omezení vauješče je vhodné zmenšit jeho příležitosti, kdy může vstoupit zcela do hmotného světa, například konkrétním svátkem (kdy je Zásvětí blíže - třeba Dušičky), místem, přítomností břízanu dvousvětého, náročným rituálem z jeho strany.
vauješč na mentální úrovni rozumí veškerým myslícím bytostem aniž by potřeboval znát jejich jazyk, ale pouze v zásvětí se jejich myslí může dotknout ke vzájemné komunikaci. Lze tedy použít vauješče nejenom jako stvůru škodlivou, ale i jako neutrální - může s postavami spolupracovat, něco po nich chtít od informací přes různé služby. Dále má dost rozumu, aby dokázal odhadnout své šance při případném souboji a do bitvy, kde nemá jistotu, že zvítězí, nepůjde. Primárně se v případě evidentně silnějšího nepřítele bude snažit zmizet hlouběji - může projít až do druhé sféry astrálu, či se vynořit do hmotného světa.

Ve světě původu se tajemnost vauješče za dlouhá staletí již dávno překonala, ztráty na badatelích jsou dávnou minulostí, stejně tak lovy na ně a panická hrůza z nich. Vauješčové jsou již v plné míře zotročeni organizací-tajnou službou, která jejich schopnost převzít tělo i se vzpomínkami a znalostmi a zachovat duši uspanou využívá k nasazení na důležité osoby namísto podrobení mágem. Populace vauješčů je zcela pod kontrolou, stejně tak jejich inteligence - organizace se je snaží mít dost inteligentní na to, aby mohli plnit příkazy a předávat informace z nitra duše napadeného, ale nikoli tolik, aby se dokázali vymanit z jejího vlivu, postavit se, udělat něco nepředpokládaného.

V době válek či globálního ohrožení vnímajících bytostí v hmotném světě mohou vauješčové přijít na pomoc - inteligentní bytosti nezbytně potřebují pro vlastní život. Mohou se snažit jim vybudovat zázemí, útulky v zásvětí, kde by mohly krátkodobě přežít a takto se zapříčinit o zachování ras. S inteligentními tvory se vauješč může dorozumívat telepatií podle pravidel hraničáře.
Dobře zahraný svobodný vauječš nebezpečnější draka, je vhodné s ním nakládat opatrně a s citem.

Boj s ním

Hmotný svět Zásvětí Mládě
Životaschopnost 7-15 (X) Životaschopnost 7-15 (X) Životaschopnost 2
Útočné číslo (+3+(X/2)+2/+1) = 9/+1 až 13/+1 (zaokrouhleno nahoru) + zvl. 2 útoky za kolo (+6 inic v RSS) Útočné číslo*(+3+(X/2)+1)= 8 až 12 (zaokrouhleno nahoru, namísto síly započten bonus za charismu (vyjadřující vůli)) + zvl.(2 útoky za kolo, +6 inic v RSS) Útočné číslo * (+3+1) = 4/0+zvl (3x za 2 kola, +3 inic v RSS)
Obranné číslo (+4+(X/2)-1) = 7 až 11 Obranné číslo (+3+(X/2)+1)= 8 až 12 (místo obratnosti započtena charisma coby vůle, zaokrouhleno nahoru) Obranné číslo (+3+2) = 5
Pohyblivost 18 (hmyz) Pohyblivost 19 (magický tvor)
Zranitelnost A 1/2, B 1/2, C, D1/2, G, H, I, J, K, L, M, N, P Zranitelnost B 1/10, C 1/2, C+, D1/2, G, H, I, J, K, L, M, N, P
Zkušenost ((žvt x (UČ+utč) x 45)/(20-OČ)) x 1,5 = 363 - 1575 zt podle životaschopnosti Zkušenost ((žvt x (UČ+utč+5) x 45)/(20-OČ)) x 1,8 = 615 - 2582 zt podle životaschopnosti (+5 k UČ ve vzorci protože ignoruje zbroj, 5 jakožto nejčastější hodnotu zbroje, i podle siccova zabití Zkušenost 65
Přesvědčení libovolné, obvykle N nebo ZmZ
Odolnost 17/+3
Inteligence 2-14
Charisma 17/+3 (vysoká síla vůle + cizorodý majestátní zjev)
ZSM 8
Velikost C Velikost A

* Do obranného čísla zásvětní části si postavy nepočítají zbroj ani šaty (vauješč útočí na jejich bytostnou podstatu), obranná očarování se započítávají.

Bojové vlastnosti vauješče jsou rozdílné podle období, kdy ke konfrontaci s ním dochází:

  1. Hmotný svět - napadení k rozmnožování

    Zvláštní útok: v první akci vystřelí stínovou síť, cíl čelí pasti Obr~6~zásah/nic. Pokud je cíl zasažen, je zamotán, je mu snížen útok a obrana o 2. Přestože je síť stínová (nehmotná, nesvazuje oběť fyzicky), je oběť znehybněna „dotekem záhrobí“, mrazivou ztuhlostí.
    Při úspěšném zásahu kromě znehybnění čelí pasti Odl~6~upíjení životní síly/nic. V každém tahu zasažená postava přichází o jeden stupeň náhodné fyzické vlastnosti (síla/obratnost/odolnost), což se projeví na statistikách.
    Síť je na oběti 2-7 (1+1k6) kol.
    Síť používá v ZSS jednou za dvě kola vždy jedině jako svůj první útok, v RSS jako svou první akci každé kolo.
    Když jsou cíly odebrány fyzické vlastnosti tak, že alespoň jedna se dostane na 0, ochromeně padá a vauješč se může pokusit ovládnout jeho tělo - vytlačit duši. Veškeré sítí odebrané vlastnosti vauješč pomocí stínového mostu kumuluje u sebe, později je použije k rekonstrukci těla.
    Svůj druhý útok vede "kusadly", tehdy zraňuje fyzicky, byť se snaží nezabít - zranění se počítá jako stínové (pokud chce nezabít, útočí z důvodu rozmnožování, nikoli z důvodů sebeobrany). Snaží se dostat oběť takto dříve do bezvědomí, aby na ni snáze mohl uplatnit síť - vyřazená postava je sítí zasažena automaticky. Fyzický útok má tu nepříjemnou vlastnost, že mimo sama zranění po úspěšném zásahu čelí postava pasti Odl~8~snížení horní hranice životů/nic. Když postava neuspěje, přijde o 3 životy od horního maxima (maximálně o 3, pokud jí vauješč zranil méně - za 1 nebo 2 životy, přijde pouze o tyto).
    Pokud je napaden v hmotném světě a je nucen se bránit, může použít síť na libovolný počet protivníků, vždy však s patřičným časovým rozestupem co se kol/akcí týče.

  2. Náhodné setkání v zásvětí -jeho lov na hmotné bytosti či obrana před lovci

    V zásvětí vauješč ignoruje kvalitu zbroje a jde přímo po životní podstatě cílů. I k lovu či zneškodnění protivníků používá síť, která je v zásvětí nebezpečnější. Po zneškodnění protivníka pomocí sítě jej duševně nenapadá, pouze absorbuje jeho úrovně, čímž si zajistí jednoduše potravu, což je příjemná změna oproti ryzí duchovní energii stínů, duchů či přízraků. Oběť čelí pasti Obr~7~zásah/nic. Při zásahu je opět spoután a částečně znehybněn (postih -2 UČ, OČ), a čelí druhé pasti Odl~7~upíjení životní síly velké/menší. Při neúspěchu oběť ztrácí každé kolo v síti jednu úroveň, při úspěchu stupeň fyzické vlastnosti. Trvání sítě je opět 2-7 kol.
    Dále má v zásvětí k dispozici mentální útok obdobně jako mág, nicméně neplatí pro něj běžná pravidla mága o zaslechnutí a mentální vlně při vyrušení - útočit přímo na duši je vauješčovou podstatou, v hmotném světě tak může učinit až když vysaje sílu z těla, v zásvětí střídá útok mentální s útokem fyzickým a sítí. Proti mentálnímu útoku se postava brání svou pevností mysli nebo silou mysli dle pravidel mága, vauješčova ZSM je 8. Mentálním úderem může způsobit pouze stínové zranění, nemůže odebírat magenergii.
    Fyzický útok vauješče v zásvětí má stejné parametry jako v hmotném světě co se odjímání horní hranice životů týče.

  3. Parazit - snaha o osvobození hostitele, nedobrovolné vtažení vauješče do zásvětí.

    V dobu kdy je vauješč připoután k hostiteli, buduje vazbu mezi jeho tělem a sebou, klade vejce či se už stará o mláďata a je vtažen do zásvětí, není to pro něj dobré. Pobytem tam musí krátkodobě opustit tělo hostitele, je oslaben (zt se používají z hmotné verze), nicméně bojuje se vším nasazením, s maximální efektivitou, aby se mohl co nejdříve vrátit. Používá veškerých výhod své vysoké inteligence, snaží se nepříteli způsobit co největších ztrát, síť účelně využívá k odstavení silnějších nepřátel. Zranitelnost má zásvětní, ignoruje zbroj,ale UČ i OČ mu klesá o 3, má pouze 3 útoky za dvě kola (+3 k inic v RSS), síť má zásvětní vlastnosti, nicméně je hůře mířená a obecně slabší. Vauješč v tuto dobu nemá k dispozici mentální údery. Jeho fyzický útok snižuje horní hranici životů, avšak past je menší o 2, tedy Odl~6~snížení horní hranice životů/nic.
    Cíl čelí pasti Obr~6~zásah/nic. Při zásahu je opět spoután a částečně znehybněn (postih -2 UČ, OČ), čelí druhé pasti Odl~6~upíjení životní síly/nic, kdy jsou vysávány pouze úrovně.

  4. První krůčky mláďat v zásvětí - mladý jedinec

    Mládě vauješče v porovnání s dospělým je poměrně neškodné, ale i to má možnost se bránit, jednak je velmi rychlé, druhak kdykoli může, využívá úniku do hlubších vrstev zásvětí/astrálu. Jeho fyzický útok je ještě velmi slabý, ale i ten jde proti bytostné podstatě jedince, ignoruje zbroj. I mládě má k dispozici mentální úder a velmi slabou verzi sítě.
    Síť mláděte má parametry Obr~5~zásah/nic. zásah znamená mírné znehybnění cíle(postih -1 UČ, OČ), a hod Odl~5~upíjení životů od maxima/nic, jsou vysávány životy od horního maxima - tedy současné zraňování a snižování horní hranice naházených životů postav.
    Naopak je u mláděte větší šance, že bude spíše zvědavé až přátelské, než u dospělého. vše je pro ně nové, neumí dobře vyhodnotit nebezpečí, je však velice učenlivé. Pro boj ani samo mládě není vhodné pro postavy na nízkých úrovních

Vauješč je toliko nebezpečný i proto, že nejde o nehmotného nemrtvého, ale bytost zásvětí. Jím sebrané životy/úrovně/vlastnosti se po jeho zabití neuvolňují zpět k původnímu nositeli - jsou sežrány, začíná již v průběhu boje jejich trávení. Postavě pomůže pouze kněžstvo či mistr vitální magie.


Seteba

Detail výhonku seteby Kmen seteby

Seteba je emocionální parazit s duální existencí. Na rozdíl od břízanu je více stínové podstaty, než hmotné. Setebina kmenová část obývá zásvětí, výhonky pronikají skrze hranici zásvětí do hmotného světa, zapouštějí se a bytní poblíž komunit inteligentních bytostí s emocemi. Coby stínové bytosti jsou setebě emoce nejdůležitější potravou. Jimi živena i v zásvětní rovině sílí, rozrůstá se (a tím více působí v hmotném světě) až je schopna rozmnožení.

Kmenová část vypadá jako skupinka chapadlatých keřů až stromů s „větvemi“. Ty jsou pokryty kulovitými útvary průsvitně modravého zbarvení, nejvíce připomínají vejce velkého ptáka tvořená z ledu. Nicméně ač na dotyk velmi studená až mrazivá (tím způsobem "dotyk záhrobí" nikoli skutečný fyzický mráz), a čirá až průsvitná, jde o jakousi zásvětní polohmotu, nikoli led. Bližší pohled odhalí pulzování v těchto útvarech, spojené s přeléváním kouřového namodralého zbarvení, které je tak intenzivní, jako je právě rozpoložení seteby. V době, kdy je rozrušená, je velmi tmavé, až "vejce" skoro zneprůhlední, v době kdy dřímá, pokojně tráví emoce obětí, je barva prakticky neznatelná.
Chapadla se vznáší podobně jako ramena mořské sasanky. Šíří kolem sebe chlad, který zvláště na cítící bytosti působí velmi nepříjemně (všechny bytosti do vzdálenosti životaschopnost seteby x 2 s inteligencí 1 a více jsou v určitém druhu psychického šoku, mají -1 na veškeré hody na útok, obranu, proti pastem). Kmenová seteba je obklopena malými kroutícími se chapadly nicméně působícími jako z čistého ledu s hrotem na konci - ledové živé kopí. Seteba má k dispozici 2 kopí za každý bod své životaschopnosti.
Výhonková část v hmotném světě působí jako pokroucený kořen, který v závislosti na převažující stravované emoci se narovnává či více kroutí. Správným ovlivňováním ji pěstitelé dokázali přimět být součástí domů coby sloupy, plastiky či reliéfy zasazené do zdí apod.. Živením sílí, seteba o vysoké životaschopnosti může vypadat i jako sloup s průměrem několik sáhů.

Seteba může zastat náročnou práci mága a sicca, jen na to potřebuje podstatně více času a ovlivněny jsou především bytosti, které jsou pod jejím vlivem řádově roky. Zatímco sicco využívá nástroje propagandy a šeptandy, mág působí jednorázově na lidskou psychiku, seteba je vytrvalá. Požírá emoce, tlačí na ně neustále aby vyvolávala ty správné, které jí chutnají, či potlačila ty, které odmítá. Obecně lidé, kteří jsou pod jejím vlivem, mají sklony k pasivitě, odevzdanosti, přestože v nich může uměle vyvolávat násilné sklony, vášeň – ty jsou chvilkově prudké, po krátkém výbuchu je dlouhé období letargie.

V magicky rozvinutých světech bylo prokázáno, že nově zrozená seteba je tvárná: dá si vysvětlit, jaké emoce jí mají chutnat a to pomocí zvláštních schopností mistra mága (mág na 16. a vyšší úrovni, kouzla na základě sugesce upravené setebě na tělo, rozhodně setebu nedokáže ovlivnit vlastní postava mága bez náročného tomu se věnujícího studia). Informace o ní naštěstí nejsou rozšířené, ale i tak to stačí, aby několik měst, které chtějí vládci držet pevně pod kontrolou, bylo pod vlivem nově vypěstované seteby. Odtud ostatně její název – ze slova setba, vysazená. Vládci a magické univerzity pochopitelně informace o nich pečlivě tají, dát je do rukou nepříteli se rovná vlastizradě.

Lze mít přesná pravidla pro vývoj životaschopnosti seteby, kolik potřebuje lidí, jak dlouho je vysává a jak intenzivně, ale protože většina družin již přijde k hotovému, není toho třeba. PJ si stanoví, jak mocná seteba je na komunitu navázána. Obecně platí čím větší město, tím snáze roste, ale tím může být větší šance jejího odhalení a pokusů o likvidaci, pokud není město drženo zkrátka silnou výkonnou mocí, diktaturou.

V dobrodružství, kde byla použita, ovládala právě velkoměsto v zemi národa s velmi divokou mentalitou. Střídaly se zde občanské války s pouhými nepokoji, nebylo jak lidi ovládnout a usměrnit, nastolit pořádek. Až povstal uzurpátor, který na čas ovládl dané město a sehnal z cizokrajných magických univerzit setebu. Byla nasazena na město, lidé se postupně klidnili, začali vést běžné životy, až upadli do pasivity, mezitím sice bylo město dobyto a přičleněno zpět k divoké zemi, ale místním veličinám mít vládu nad prostým bouřlivým lidem pomocí seteby zcela vyhovovalo. Družina pracovala pro frakci národního osvobození či jakéhosi lidového odporu na zničení seteby a to nikoli jako žoldáci, ale z vlastního přesvědčení o osobní svobodě jako nejvyšší hodnotě.

Boj se setebou

Odstranit výhonkovou část není těžké, jediná nevýhoda je, že pokud není zneškodněna i mateřská seteba v zásvětí, výhonek se po čase znovu objeví. Jeho zničení pouze sníží mateřské části životaschopnost o 1. Jedna mateřská část může do hmotného světa prorůstat i více výhonky, záleží na její síle. Za každých 5 bodů životaschopnosti může vytvořit jeden výhonek a to buď na stejném místě, nebo účelněji někde poblíž, ale jinde (zásvětí nemusí přesně kopírovat hmotný svět, může být všelijak zašmodrcháno, pokrouceno, vzdálenost tam vůbec nemusí hrát roli, obvykle se výhonky na ploše o průměru 10 mil, tedy v jednom velkoměstě může obsáhnout několik čtvrtí). Samotný výhonek má 1/5 celkové životaschopnosti seteby.

Seteba - výhonek
Životaschopnost 1-6 podle mateřské seteby (1/5 zaokrouhleno nahoru)+10
Útočné číslo pouze zvl. (třikrát za dvě kola, +3 v RSS)
Obranné číslo 0 + rezistence, počítá se za předmět, je jedním útokem poškozen až při zranění vyšším než 5+(3xživotaschopnost)
Odolnost 25/+7
Inteligence 0, ale propojeno s mateřskou setebou, která vnímá, co se s jejím výhonkem děje a dává příkazy k reakci
Velikost A-C, jedna třída za 2 body životaschopnosti
Zranitelnost A1/2, B1/2, C1/2, C+, D1/2, G, H1/2, J1/2, K, L0, M, N2, P+
Pohyblivost 0, nehybný tvor
Zkušenost ((SUMx45xživotaschopnost)/20)x2 = 35 - 300 zt

Setebí výhonek nic nedělá, než že působí na mysl, nenápadně, dlouhodobě, vytrvale. Nemá kolem sebe "auru" nepříjemna jako kmenová část v zásvětí. Je zcela statický. Že jde o něco nepatřičného se pozná, až když je napaden/poškozen.
Zvláštním útokem setebího výhonku je nápor kumulovaných emocí, které obvykle distribuuje mateřské části do zásvětí. Jedná se o mechaniku podobnou mentálnímu souboji s tím, že ovlivňuje všechny přítomné do vzdálenosti dané životaschopností: 10+(5xživotaschopnost) sáhů. Postavy, které se mohou účastnit mentálního souboje používají k tomu příslušná SOM a SUM, postavy, které jsou podrobitelné pouze čelí pasti Int~5~nepodlehne/podlehne pocitu. Jde o opačnou past - čím inteligentější jedinec, tím vyšší šance podlehnout.
SUM setebího výhonku je 5+životaschopnost, útočí na všechny nepodrobitelné postavy stejným hodem na útok a to třikrát za dvě kola (+3 inic). Tímto útokem odjímá postavám životy v přesném rozdílu hod na mentální útok výhonku a hod na mentální obranu napadeného. Každý napadený si hází zvlášť přestože čelí stejné výši útoku.
Výhonek nemá jinou možnost boje, nemá omezení v počtu mentálních útoků, žádnou magenergií.
Zajímavější situace nastává u podrobitelných povolání a zvířat (bytosti s inteligencí 0 nejsou setebím výhonkem nijak ovlivněny, stejně jako golemové, bojové přeludy, vytvoření pomocníci, kteří jsou dobrým způsobem, kterak se setebou bojovat). Při úspěchu proti pasti je cíl naplněn pocitem, který mu seteba předává, obvykle jde o panický nekontrolovatelný strach, nutnost útěku. Zde je na PJ, jaké pocity vybere a jak se postavy podle nich zachovají. Mateřská seteba si je vědoma orhožení a tudíž se snaží vybírat takové, aby cvůj výhonek uchránila ale nepoštvala obyvatelstvo proti sobě. Sugesce trvá dle vůle (charismy) postavy až jednu směnu, jak se po tu dobu bude chovat, co se jí přihodí, to vše je na úvaze PJ.
Protože se výhonek počítá za předmět, je těžké mu způsobit újmu střelbou z bezpečné vzdálenosti (i s tím, že pěstitelé seteb ji cíleně umisťují co míst, kde není dostatek prostoru pro ostřelování z bezpečí).

Seteba - kmenová část
Životaschopnost 1-30 + 3 (životy rozděleny rovnoměrně mezi všechny kmeny)
Útočné číslo (3+5/+4)=9/+4 do vzdálenosti až 3 sáhy, tolikrát kolik má kmenů + bonus k útokům za kolo dle životaschopnosti, viz níže; + zvláštní
Obranné číslo (3+5)=8 každý kmen
Odolnost 25/+7
Inteligence 15/+2
ZSM 8
Velikost C
Zranitelnost A1/10, B1/2, C, C+, D, G, H, I, J1/2, K, L0, M, N2, P+
Pohyblivost 0, nehybný tvor
Přesvědčení N-ZkZ
Zkušenost (((13x45xživotaschopnost)/12)+(SUMx45xživotaschopnost)/12)x2 = 45(žvt1) - 2980 (žvt 30) zt

Zvláštností je velikost kmenové seteby - za každých 5 načatých bodů životaschopnosti vytváří jeden nový chapadlatý kmen o velikosti C, tedy seteba s životaschopností 11-15 má tři kmeny o velikosti C, každý o stejném podílu životů, každý se stejným útokem, každý útočí dvakrát za kolo.
Počet útoků za kolo je jeden navíc za každých 5 dovršených úrovní. Tedy 1-5 jeden (0 inic), 6-10 3za2kola (+3 inic), 11-15 2 za kolo (+6 inic) atd.
Průběh setebiných útoků: 1. Mentální úder 2. Fyzický útok 3.Povolání kopí 4. Fyzický útok. Seteba si u mentálního úderu může vybrat, zda jej povede každým kmenem zvlášť, nebo spojí sílu všech kmenů dohromady, čímž si zajistí výrazně lepší parametry, ale někdy se může vyplácet mít více slabších útoků, než jeden silný. Stejně tak pokud je napadena mágem, může pro mentální obranu spojit všechny své kmeny, jako ji nechat na jednom. Vlastně jde o skupinku bytostí se společným vědomím.
Každá setebina činnost trvá jeden útok či jednu akci v RSS.
Fyzický útok seteba používá do vzdálenosti 3 sáhy, pokud přichází o ochranné keříky/kopí (viz níže), jinak pouze 2 sáhy (ochranné prvky ji blokují).
Mentální útok je shodně jako u výhonku veden na všechny osoby schopné mentální obrany současně se sugescí, která je však slabší než u výhonku. Pokud podrobitelné povolání sugesci strachu podlehne, trvá pouze 1-3 kola, kdy se rozebíhá do temntot zásvětí pryč od seteby, po této době se vzpamatuje a může se do bitvy vrátit.
Past je totožná: Int~5~nepodlehne/podlehne pocitu. Opět se jedná o opačnou past, neúspěch způsobí odolání účinkům, úspěch podlehnutí. (resp. lze ji vyjádřit otočením bonusů a postihů). SUM a SOM se spočítá podle pravidel pro mága. Seteba opět nemá magenergii, dosah jejího mentálního úderu je 10+2xživotaschopnost sáhů, způsobuje reálné či stínové zranění dle vlastního výběru, všichni napadení čelí stejnému hodu na útok, jsou odebírány životy v přesném rozdílu hodu na útok a obranu.
Povolání kopí - vyvolá další z níže popsaných kopí a to do vzdálenosti až 10+životaschopnost seteby sáhů. Seteba plánuje a zvažuje své šance, snaží se jednat takticky a způsobit nepříteli co největší škody. Velmi často tedy umisťuje kopí do zad netušících útočníků, vybírá si cíle se slabším brněním pro napáchání větších škod, čaroděje či střělce ohrožující jí z dálky. Může do bitvy povolat postupně tolik kopí, kolik je její životaschopnost dělena dvěma, zaokrouhleno nahoru. Tedy seteba na 15. úrovni povolá 8 kopí.

Další zvláštností je částečná rezistence na útočnou magii J, setebu zraňuje za polovinu, druhou polovinu odmršťuje na sesilatele. Ve světě původu je vysvětleno magickým šlechtěním. Nevýhodou naopak dvojnásobné zranění bílou střelou. Zde se pro účel zasažení a výpočtu výše pasti počítá každý kmen za vlastní životaschopnost (tedy celková žvt děleno třema), každý kmen si hází zvlášť, každý je zasažen zvlášť.

Seteba - kopí
Životaschopnost 1-10 (1 za každé 3 body životaschopnosti kmenové seteby)+5
Útočné číslo (+3+5/+1) = 8/+1 + zvl., dosah 1-2
Obranné číslo (0+5)=5
Odolnost 25/+7
Velikost A-B (A žvt 1-5, B žvt 6-10)
Zranitelnost A1/2, B1/2, C, D, G, H, I0 (nemá vlastní životní sílu), J1/2, K, L0, M0 (nemá vlastní mysl), N2
Pohyblivost 8 (magický tvor), nebo přemístění za 1 akci dle instrukcí seteby libovolně v dosahu pro povolání, ta na to musí vynaložit akci "povolání kopí"
Zkušenost (9x45xživotaschopnost)/15)x1,2 = 32 - 324 zt

Kopí disponují dvěma zvláštními útoky:

Probodnutí: pokud vezmou 10 a více životů jediným útokem, je riziko, že kopí zůstane zaraženo v těle. To je rovno pasti Odl~3+(výše zrtacených životů-10)~zůstane/nezůstane. Pokud zůstane, z postavy jsou vysávány emoce, je v psychickém sevření až šoku, získává postih -3 ke všem hodům (kumulováno s postihy za pobyt v blízkosti kmenové seteby), každou svou akci ztrácí 1k6 životů (z hlediska zranitelnost se považuje jakoby mentálním útokem). Dále takto zapuštěné kopí se snaží držet postavu na místě, postava může věnovat akci na vytržení (počítáno jako akce útok v RSS, tedy válečníci mají své bonusy), tehdy čelí pasti Sil+Odl~9~vytržení/nic. Při vytržení je postava vysvobozena, leč přichází psychický otřes - ztrácí 1k10 životů. Kopí je tímto poškozeno, již nemůže nikoho probodnout, může sloužit pouze jako "kyj" s UČ 6/0 a dosahem 1.

Duševní ochromení: Kopí se může pokusit svou oběť omotat (má hrot kopí, ale je stále chapadlovité), jedná se o hod na Obr~6~omotání/nic, pakliže je oběť omotaná, čelí pasti na vůli Char~7~ochromění/Lehké ochromení. Při ochromení se jí rozpůlí akce obdobně kouzlu Zpomalení, skupiny které hrají na celkovou paralýzu mohou oběť učinit po 1-3 kola nehybným protivníkem, ostatní utrpí postih ke všem hodům tolik, o kolik nepřehodili past, minimálně 2, maximálně 5, totéž x 10 k veškerým procentovým hodům. Při úspěchu je oběť ochromena jen částečně, utrpí postih -1 k iniciativě, -10% k procentovým hodům na ověření soustředění či šestých smyslů (kouzlení, zlodějské dovednosti). Z omování se lze vytrhnout za použití akce, jedná se o past Sil~7~vytržení/držení.

Počáteční kopí obklopují dokola kmeny mateřské seteby. veškerá kopí jsou nemyslící, jde pouze o prodlouženou vůli seteby a její mobilní nástroje, nelze na ně mentálně útočit, zanikají po její smrti.

Seteba může být velmi nebezpečná, i s ní je hodno nakládat velmi opatrně. Její nevýhodou je nepohyblivost, které lze takticky využít.


Poděkování družince, která toto všechno v různých podobách a zápletkách přežila (byť nikoli beze ztrát). Odehráno v letech 2009-2011.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 9

author_nick:

Diskuze

 Uživatel úrovně 5

Sccion: Děkuji za krásný komentář, jsem ráda, že břízan zaujal (i díky osobní vazbě (-:). A popravdě myšlenka břízanového háje mě zaujala, takové místo by mohl být mazec (a já se skromně držela představy několika exemplářů na jednom místě...). Vysoké úrovně ocení :)

Samurai: Přesně, nezmar magický se do zásvětí opravdu moc hodí a hráči se na něj mohou těšit ;-) Velmi děkuji.


 Uživatel úrovně 8

Sice dost pozdě a s velkým odstupem, ale i já se mírně přidám a rozhodně chválím, protože dílo si rozhodně nezaslouží být přehlédnuto. Ostatně, těžko skutečně přehlédnout takový kolos, ještě podpořený velmi zajímavým názvem a hutným obsahem. Přiznám, že se mi z nějakého důvodu místy ne tak dobře četlo a u některých pasáží jsem strávil delší dobu, abych si je přesně zařadil. Jak už tu padlo, je to zkrátka daň za obsáhlost a těžko bych tu obhajoval postoj nechat si po sobě texty zkontrolovat nezaujatým okem, když jsem to sám nikdy neudělal. ;)

Svěží. Díky Samuraiovi za přesné slovo, které celé dílo vystihuje. Tvorové jsou to neokoukaní a krásně se v příspěvku doplňují, vytvářejí tak jeden celek - je pravda, že i já jsem byl stoupencem rozdělení díla, ale čím víc jsem se začetl, tím víc jsem musel tu myšlenku zavrhnout. Vauješč i Seteba jsou tvorové velmi zajímaví, ale nakonec udělám zastávku u Břízanu, kterého považuji za spojovací článek, který právě celý příspěvek dělá tak skvělý a kterého nakonec oceňuji nejvíc.

Ono ve skutečnosti to, co tu chci říct, s příspěvkem ani tvorem samotným až tak nesouvisí a dokonce ani o tématu, o kterém chci vyprávět, toho moc nevím, narozdíl například od mé sestry, která o stromech ví pomalu první poslední. Ale i tak si dovolím pár řádků k takovému zdůvodnění, proč se mi právě Břízan líbí nejvíc.

Velice totiž oceňuji, že se jmenuje právě Břízan, tj. názvem vychází od naší břízy. Mám s nimi několik nepatrných zkušeností, které vychází z toho, že naše rodina vlastní nějaký ten kousek lesa. Jak už to tak bývá, v tom lese rostou i stromy a když jsem býval velice malé děcko, pomáhal jsem rodičům určitou část stromů vysázet (v tu dobu to znamenalo, že jsem se držel dále od ostružin a marně se snažil vylézt na největší pařez v okolí). Stromy si tedy rostly a starší část lesa byla pojednou vykácena, čímž vznikl prázdný vyklučený pruh na vysoké stráni. Asi příliš nepřekvapí, že právě tuto část bývalého lesa jako první osídlily husté šlahouny kopřiv. Velice brzy se však na kraji lesa, tohoto smrkového lesa, začaly v hojné míře objevovat právě břízy. Zkrátka přesně na té hranici, kde končil porost stromů a začínala, použili-li to slovo, pustina plná trnitých výhonků, doslova jiný svět, tak právě tuto hranici ovládly břízy. Kdoví, možná je to jen náhoda, ale když jsem si dal tuto skutečnost a vlastnosti Břízanu dohromady, musel si mě Břízan zákonitě získat.

Když jsme pak chodívali zpracovávat zbytky povalených dřevin mezi zmíněná ostružiniště, nemohlo mi uniknout, že bříza není vůbec vítaný strom. Že uschlé stromy se kácí nebylo žádnou novinkou, ale pod motorovou pilou padaly právě i břízy, ačkoliv se těšily poměrnému mládí a čerstvosti. Ptal jsem se tedy, proč že si tu vlastně nenecháváme břízový porost a popřípadě i malý lesík. Dozvěděl jsem se, že to je proto, že nejsme v Rusku. Nuže, po tomto zcela evidentním důvodu, o jehož pravdivosti nás třeba ještě přesvědčí budoucnost, jsem už otázek neměl, nicméně aby se mi dostalo i poněkud prozaičtější odpovědi, zjistil jsem, že bříza je údajně také pěkné svinstvo, což v souladu s předchozím důvodem dávalo smysl. Ani jsem nevěděl, jestli se má smysl dál na něco tázat, ovšem zkusil jsem a dozvěděl se, že bříza vyrůstá velice rychle do výšky a aby zvýšila své šance na přežití, tak vypouští do země kolem sebe látky nebezpečné dalším stromům (zkráceně řečeno kolem sebe blije). Nakonec prý v souboji proti ostatním stromům prohrává a patří tak mezi krátkověké škůdce, kterých je lepší se zbavit, už jen proto, že dobře hoří.

Nic to ale nemění na faktu, že bříza je prostě krásný strom a břízový les taky. Ovšem takový lesík Břízanů... no, to už je jiná káva. ;)


 Uživatel úrovně 8

/odkaz na lektvar už funguje. Pokud jde o odkazy do textu, nevím, kde je problém. To už je na mě moc složité programování/

Ascella:
že na mě vyšla obě tvoje dlouhá díla tě mrzet nemusí. Osobně jsem při schvalování tipoval, že autorem je Morter. Takže jsem byl naštvaný na Mortera :-)


 Uživatel úrovně 5

Ještě k Dakeyrasově nezodpovězené otázce: Nepočítá se KZ, ale obranní démoni a jakákoli jiná magie ano. Např. kouzelníkova Neviditelná zbroj se počítá v plné výši. Magie v mělčích vrstvách polostínu funguje normálně. Jistě budou při existenci takových stvoření (pokud je běžná) i nějaké obranné prostředky výhradně proti nim, nějaké nátěry na zbroj, zpevňující lektvary, démoni proti… Je to podobné jako s dotyky nehmotných nemrtvých, které prochází zbrojí.


 Uživatel úrovně 5

Děkuji za schválení a hodnocení. A omlouvám se za technické chyby. Při takovém rozsahu se dá ledacos přehlédnout, což samozřejmě není pro mne jako autora omluva, to je omluva pro redakci, protože prokousat se tak ohromným množstvím textu je výkon úctyhodný. Osobně toto dílo po Mardůcích považuji za to nejkomplexnější, co jsem stvořila. (A obě má veledíla vyšla na Syra, což mě mrzí vzhledem k jeho vytíženosti v reálném životě, o to více si vážím rychlého schválení.)

Vznik tohoto díla (resp. zásvětí jako takového) byl docela komplikovaný. Hrdlodusův postřeh s šerem je trefný. První koncepce vznikla někdy v roce 2006-7 krátce po tom co jsem začala s barbarskou kampaní a začala svět tvořit více do hloubky, nelíbily se mi sféry a hledala něco jiného. Pomohlo mi DrD+ a jeho theurg a svět vazeb. Prvotní koncepce je vlastně obšlehlá odtamtud. Pak jsem to rozvíjela, udělala si jasno v jednotlivých „hladinách“/vrstvách. Tuším v roce 2009 jsem přečetla Hlídky, těsně před tím, než jsem vypustila první nestvůru stínů – setebu, na které stálo celé jedno dobrodružství. Nápad šera mi přišel blízký a lépe zpracovaný, ledacos jsem si vypůjčila, převařila, promíchala, a servíruji (doufám) v osobité kombinaci. Co jsem přejala zcela je první vrstva – překroucená realita, do které se dostává obraz sebe sama jak se vnímá (když si domy díky vzpomínkám lidí pamatují jak vypadaly před zemětřesením, v zásvětí takové zůstanou, obohacené o pokřivenost emocí lidí).
Přemýšlela jsem o sepsání celé své verze zásvětí do Rozvoje jako herní modul pro to „trochu jiné doupě“. Krátce po tom, co se dohrála Pavučina prasklin (na podzim 2011) jsem začala psát tohle jako kostru, obyvatelstvo + vysvětlení. Pak se dozvěděla o obnovené soutěži o dobrodružství a zpracovala Pavučinu pro zveřejnění. Přišlo mi nevhodné bestie publikovat, než vyjde samo dobrodružství, kde jsou použity (ve značně zjednodušené podobě, tam jsou doplněk, sice to na nich stojí – ovládnutí velvyslance vauješčem, úhyn velkého stromu po zemětřesení a krádež semenáčků, ale stačí myšlenka, není řešena podstata do hloubky jako zde).
Hm, a Pavučina prasklin je rozdělená do dvou čísel? To není moc šťastné…na druhou stranu chápu, že Dech draka tam má omezený prostor a celý ho věnovat dobrodružství poněkud netradičního rázu asi není to ono. Jestli jste to někdo další četl, za jakoukoli zpětnou vazbu do pošty budu nesmírně vděčná (především ohledně pochopitelnosti zápletky, mám pocit, že nemám dar vysvětlovat a že se příliš zamotávám do příliš mnoha slov…).

Tehdy jsem se radila se Samuraiem jestli dílo rozdělit nebo nechat celé, došla jsem k tomu, že ponechám vysvětlení co to polostín/zásvětí je a dám tři zcela odlišné ukázkové bestie a další budu zveřejňovat samostatně pod názvem Bestie polostínu: xy, či tak něco, prolinkuji s tímto dílem. A na modul se vykašlu.
Takže Dakeyrasi, možná se nějakých dalších potvor dočkáš, ale již nikoli ve formě veledíla, ale jako prostých nestvůr.

Se zařazením jsem si moc nevěděla rady, definici pravidlového magického tvora to splňuje jen okrajově, ale máš pravdu, Syre, že je to lepší řazení než ostatní (které je výsledkem neschopnosti se rozhodnout (-:)


 Uživatel úrovně 0

Docela zajímavý článek. Polostín mi připomíná šero z hlídek.
2 Syrus docela zajímavá zápletka od Ascelly s Břízanem a Vauješčem byla v prosincové a lednové Pevnosti


 Uživatel úrovně 5

Velice komplexní dílo, kterému se nedá nic vytknout. Je inovativní v přínosu dalších oblasí, kam se dá vydat s družinou, nebo čím ji překvapit. Je zde sice třeba alespoň vedení zkušeného PJ, ale k přidávání doplňkových pravidel a oblastí se pouští právě ti zkušenější PJ, kteří vyčerpali pravidla a hledají další šťávu.
Hned z počátku sledovaného období, ale jasný kandidát na OHyZdu, která je zrovna aktuální (i když ne aktivní) za minulé období.
Doplnil bych jen příní přídavku dalších potvůrek, které by bylo možno potkat v Zásvětí.

Pro zcela přesné doplnění svého chápání bych se jen zeptal - Obrana v Zásvětí - KZ zbroje se ignoruje, ale obranný démon ne?


 Uživatel úrovně 8

Velmi kvalitní příspěvek sloužící k hraní trochu jiného doupěte, než se asi obvykle hraje. K hraní doupěte v "polostínu" v "zásvětí" v nehmotných rovinách světa.

Příspěvek obsahuje celkem tři bestie, k jejichž zpracování nelze mít žádných výhrad a bohužel asi ani konstruktivních připomínek. Jediná výtka, kterou bych měl je značná délka příspěvku. Ve Wordu mi to vyšlo na nějakých dvacet stran, což je hodně. Nevím, jestli by věci neprospělo rozdělení do tří příspěvků a zpracování každé bestie samostatně. Jakkoliv chápu, že mají společný základ a z tohoto hlediska by asi pohromadě být měly. Velká délka příspěvku je dána také tím, že obsahuje spousty informací, které mají význam vlastně jenom z hlediska rubriky Bestiář a méně už pro hru samu. Trochu jsem přemýšlel, jestli to není zbytečné. Pak jsem si ale řekl, že je to přecijenom specifický druh příšer a interakce družiny s nimi se asi nebude omezovat na to, že si budou navzájem rozbíjet hlavy. Součástí hry pak asi bude zjišťování informací o tom, co je to vlastně zač. A tam se všechny tyhle informace dají dobře herně použít. Takže je nejspíš dobře, že tam jsou.

Osobně se mi nejvíc líbil břízan, protože se s ním dá nejspíš užít hromada srandy. Dokážu si třeba představi zápletku v tom smyslu, že to mají někde na zámku ve skleníku (aniž by věděli, co to je) a pak se někdo rozhodne to z estetických důvodů pokácet a nahradit nečím jiným. A průšvih je nasvětě :-)

(skupinu jsem upravil z "ostatní" na "magický tvor")