www.Dracidoupe.cz


Bestiář


Popelka  
Příprava pro tisk (tisknuto 1913x)
Autor: Aramir
Přidáno: 10:09:30 16.10.2011
Skupina: Cizí Postava
Životaschopnost: -
Útočné číslo: -
Obranné číslo: -
Odolnost: -
Inteligence: -
Bojovnost: -
Velikost: -
Zranitelnost: -
Pohyblivost: -
Poklady: -
Zkušenost: -
Průměrné hodnocení:4.17
Popis:
Úroveň: 15
Počet životů: 71
Rasa: člověk
Síla: 17+3
Obratnost: 13+1
Odolnost: 15+2
Inteligence: 13+1
Charisma: 19+4
Přesvědčení: ZkZ
Velikost: B
Zranitelnost: nemrtvý, oheň 0
Zkušenost: 1600

Historie

Žila, byla krásná dívka jménem Slavěna- jediné dítko knížete Vladozpyta. Kníže vždy toužil po mužském potomkovi, avšak osud tomu chtěl jinak. A tak dívka byla vychovávána v duchu rytířské tradice a byla připravována na den, kdy zdědí otcovo skromné panství.

Ten den nastal velice záhy a mladá žena se ujala panování ve svém rodném kraji. Úděl to nebyl jednoduchý, neboť kraj byl zmítán častými válkami a nejeden lenní pán si brousil zuby na malé panství. A tak pod heslem: „Žena muži vládnouti nemůže!“, podnikala knížata nejedno dobyvačné tažení.

Ovšem Slavěna byla zdatným panovníkem a statečně se bila za svůj lid. Se svými věrnými rytíři se vždy vrhala do bitevní vřavy na bílém oři a v zářivé zbroji. Mladá šlechtična ovšem nebyla jen skvělou válečnicí. Stejně dobře jako mečem se uměla ohánět i slovy. Takže vítězství nesbírala pouze na poli bitevním, ale i na tom diplomatickém.

A tak se Slavěna zanedlouho stala trnem v oku okolním vládcům, kteří dostali strach z jejího sílícího vlivu. Zaseli zlé semínko pomluv mezi jejím lidem. Obvinili kněžnu z čarodějnictví. Prý svým uhrančivým pohledem láká muže do svého lože a ti ji pak zmámeni její krásou musí sloužit. Koupe prý se v krvi nemluvňat, aby si udržela svou nadpozemskou krásu. Je to prý démon v podobě krásné ženy, který žene svůj lid do krvavých bitev, pro své potěšení. Sama se vyžívá v tomto běsnění a ráda sedlá pekelného oře, který svými kopyty drtí vše živé. A takových báchorek vzniklo mnoho a některé byly podpořeny i podlými akcemi cizích agentů- např. když kradli potají z kolíbek matkám jejich děti apod.

Nakonec se pověrčivý lid obrátil proti své panovnici. Rozhněvaný dav vtrhl do sídla, které od základů vypálil. Jelikož Slavěna měla ráda svůj lid, nekladla žádný odpor a poddala se vůli davu. A tak v plamenech zahynula její čistá duše…

Současnost

Tehdy v očistných plamenech se stalo něco zvláštního. Slavěna ve skutečnosti nezemřela. Zemřela tam jen její nevinnost a všechny pomluvy jejího lidu se v ohni přetavily ve skutečnost. Když Slavěna opět povstala z popela, byla již tou, za kterou ji její lid považoval. Všechny zlé představy se zhmotnily a vše dobré, co ve Slavěně zbylo, shořelo na popel.

Dnes vládne kněžna kraji pevnou rukou a její poddaní musí trpět pod její krutovládou.

Chování

Slavěna má vybrané chování a dbá na etiketu. Vždy vhodně volí svá slova. Je lehce panovačná a někdy dosti náladová. Když ji něco rozčílí, chová se zcela nepříčetně a stává se z ní běsnící zrůda. Vždy se snaží udělat dojem. Zvláště mužům se snaží zalichotit a mnohdy z nich učinit své milence.

S radostí podniká válečná tažení, na kterých za sebou nechává jen nářky a zkázu. Kněžna má zvrácený vkus, co se týče zábavy. Často pořádá divoké hony na obyvatele panství, kteří jsou naháněni loveckými psi a ona je štve na svém pekelném oři jako zvěř. Poté pořádá honosné hostiny, kde hlavním chodem je pečené lidské maso a přípitek je prováděn číšemi plnými krve. Pro rozptýlení hostů nechává svého šaška žonglovat s lidskými lebkami. Ráda rovněž vyšívá na lidské kůže, anebo krví maluje zvrácené obrazy, které věší na zdi svého ponurého sídla.

Vzhled

Slavěna je velice krásná mladá žena s popelavými vlasy a uhrančivým pohledem. Nejčastěji nosí svoji černou rytířskou zbroj nebo bílou večerní róbu umazanou od popela. V boji působí démonickým dojmem, zvláště pak na svém divokém oři. Toho, kdo ji někdy viděl v boji, musí překvapit, že je schopna také ladné chůze a svým milencům dokáže šeptat něžná slůvka.

Občas se na jejím těle objeví popáleniny, jako připomínka jejího osudu. Vždy, když si toho Slavěna všimne, vykoupe se v krvi nemluvňat a její popáleniny poté zmizí.

Výzbroj

Slavěnina zbroj:

Ženská rytířská zbroj (KZ 7). Dříve bylo brnění lesklé a ve dne odráželo sluneční paprsky, až se zdálo, jakoby celé zářilo. Díky plamenům, ve kterých Slavěna uhořela, brnění dostalo nádech černi.

Slavěnin plášť:

Bílý plášť silně umazaný od popela s ornamentem červené růže a mnoha propálenými dírami. Sem tam se na plášti objeví nějaká jiskra, jakoby plášť stále hořel. Zranění ohněm působí nositeli pláště poloviční zranění.

Slavěnin štít:

Očouzený železný štít (KZ 1). Při boji tváří v tvář má štít jednu zvláštní vlastnost- pohlédne-li útočník na štít, spatří v jeho odrazu sebe, jak ho zachvacují plameny. Ten, kdo na štít pohlédne, si hází na past Int-4-nic/zranění ohněm po dobu 2k6 kol. Postava, která neuspěje v hodu proti pasti, skutečně vzplane a oheň na jejím těle nebude možno po dobu 2k6 kol nijakým běžným způsobem uhasit.

Meč Slavěny:

Dlouhý meč (Úč 7 + 4). Čepel je rozžhavená do ruda a ve tmě slabě září (podobně jako chodcův meč s kouzlem Svítící čepel). Zranění jím způsobené jsou brány jako popáleniny, které se hojí poloviční rychlostí než obvykle.

Schopnosti

Šermířství:

Slavěna má schopnosti šermíře na 15. úrovni

Uhrančivý pohled:

V očích Slavěny, které často ukrývá pod hledím své přilby, jakoby tančily tisíce malých plamínků. Kdokoliv pohlédne do očí Slavěny se chová, jako by byl pod vlivem chodcova kouzla Uhrančivý pohled.

Zmámení:

Tato schopnost působí pouze na muže. Slavěna bude uplatňovat svůj půvab a lákat muže vybranými lichotivými slovíčky. Oběť si hází na past Int+roz-6. Efekt tohoto zmámení je podobný efektu kouzla Hypnóza. Zmámení trvá po dobu, kdy oběť bude v blízkosti Slavěny.

Osudný polibek:

Kdokoliv Slavěnu políbí na rty, podlehne jejímu kouzlu a stane se jejím sluhou a bude plnit jakékoliv její přání. Efekt pomine jedině po smrti Slavěny.

Sídlo

Vypálený hrad uprostřed hlubokých lesů. V sídle toho není příliš k nalezení. Vše tu bylo spáleno nebo rozkradeno. A to, co tu zbylo, podlého rozkladu. Slavěna se o svůj hrad příliš nestará a tak toto místo působí zpustlým dojmem.

V rozbitých zrcadlech lze spatřit odrazy hořících komnat hradu. Všechno tu páchne spáleninou. Na zdech jsou k vidění krvavé obrazy malované samotnou Slavěnou. V útrobách sídla lze nalézt vanu plnou krve nemluvňat, v níž Slavěna vykonává svou očistu. Občas se sídlem ozývá Slavěnin nářek.

Slavěnin hrad je zkrátka místem plným utrpení.

Služebnictvo

Na hradě mnoho poddaných není. Nejbližší Slavěnino služebnictvo je zmámeno a neváhá vykonat jakýkoliv její příkaz. Služebníci vypadají jak těla bez duše. Jsou bledí, mdlí a nejsou příliš schopni nějaké činnosti z vlastní iniciativy. Na hradě lze najít nějaké stráže, panoše, podkoního, který se stará o jejího oře. Dále je tu několik komediantů a bardů, kteří se starají o Slavěninu zábavu. Na hradě lze najít rovněž některé ze Slavěniných milenců- např. syn jednoho z šlechticů z vedlejšího knížectví, který byl pověřen úkolem Slavěnu zlikvidovat. Mnoho takových milenců buď hraběnce slouží nebo jsou zavřeni v hladomorně a musí snášet její ponižování.

Pekelný oř

Životaschopnost: 9
Útočné číslo: ( + 3 + 5) = 8 (kopyta) + zvl.
Obrané číslo: (+ 4 + 2) = 6
Odolnost: 18
Velikost: C
Bojovnost: 11
Zranitelnost: nemrtvý + C,D, oheň 0
Pohyblivost: 21
Inteligence: 2
Poklady: nic
Zkušenost: 500

V hradní stáji je ustájen Slavěnin věrný oř. Tento kůň byl kdysi bílý jako sníh. Dnes je jeho kůže seškvařená a popálená k nepoznání. Oči mu rudě žhnou a hřívu a ohon jakoby tvořily samotné plameny. Z nozder funí obláčky popela. Od jeho kopyt létají jiskry a nechává za sebou hořící stopy. Místo ovsa má v korytu přichystané k jídlu syrové maso.

Zvl.:

Puch seškvařené kůže vyvolává prudkou nevolnost. Je to past Odol.- 2 - nic/snaha dostat se od koně co nejdál + zvracení za 1k6 stínových životů.

Jednou za pět kol je schopen oř ze svých nozder vypustit oblak popele. Pro postavy stojící poblíž je to past Odol.- 5 – postih -1 na útok i obranu (snížená viditelnost, štípání očí) po dobu 3 kol/ postih -2 na útok i obranu po dobu 5ti kol, ztráta 1k6 životů (vdechnutí popele, kašlání, štípání očí).

Popelka v příbězích

  • Postavy mohou být najaty na likvidaci Slavěny některým ze sousedních panovníků nebo utiskovaným lidem.
  • Na hradě Slavěny je jeden ze šlechtických synků, který podlehl jejímu kouzlu. Družina má za úkol vymanit šlechtice z jejího vlivu.
  • Družina může být ve službách kněžny a snaží vyhovět každému jejímu rozmaru: sehnat novorozeně, uspořádat hon na místní obyvatele, obstarat čerstvé maso pro jejího koně, přivést vyhlášeného barda, aby mohl o kněžně složit píseň, přesvědčit okolní šlechtice, aby přišli na bál pořádaný v jejím sídle apod.
  • Některá z postav se do Slavěny zamiluje.
  • Družina mohla znát Slavěnu před jejím upálením a bude se chtít pomstít na těch, kdo očernili její pověst.
  • Družina bude konat dobré skutky ve jménu Slavěny a tím se snažit napravit její pověst. Díky těmto skutkům začnou mít obyvatelé Slavěnu rádi a její jméno bude opět očištěno. Tak bude zlomeno i její prokletí.
  • Jeden ze šlechticů je milovníkem koní a bude chtít do sbírky pekelného oře kněžny Slavěny.

Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
  [Předchozí]
Počet zobrazených příspěvků: 1-10 / 22
Ikonka uživatele Taranie    [pošta] NEW     2:49:59 25.11.2011
Kdo pozdě chodí sám sobě škodí asi takto bych to napsala. Nemá cenu stále opakovat co již napsáno bylo.
Co bych chtěla vytknout zde již vytčeno bylo.

Ikonka uživatele Ascella    [pošta] reputace: 2
Dakeyras: +2
NEW     18:34:02 25.10.2011
Syrus a Dakeyras: Dovolím si nesouhlasit, nebo ne zcela souhlasit. Ano, pokud jde o skutečnou historii, jistěže máte pravdu. Na druhou stranu je i spousta případů, kdy lidé brali věci do svých rukou, nenechali se utiskovat – vše záleží na osobnostech v daném prostředí, obecné náladě, informovanosti. Holt lidstvo jako celek jsme banda neprůbojných hlupáků. Ve fantasy je to trochu o něčem jiném. Dále historické tyranizování obyvatelstva a držení ve strachu mohlo být udržováno v tajnosti – vztahy mezi panstvem fungovaly normálně a to, že se někdo k lidu chová tyransky nikoho nezajímá.
Záleží:
1) na úrovni světa , informovanosti lidí o nejen stvůrstvu a potvorstvu (a možných vznicích), vzdělanosti a možnosti se vzdělávat. Tím myslím, že pokud hrajete ve světě velice strohém a historické realitě podobném, kde se takřka nevyskytují učenci, kde pověry bují a téměř se nevyskytuje jiné nebezpečí než války, mory, chudoba, Popelka bude mít opravdu ten silně zastrašující efekt sama o sobě. Pokud však hrajete ve světě, kde jsou nemrtví, skřeti a kdejaká verbež, kde běžně funguje magie, hyperprostorem počínaje a lidé o tom vědí (nebo to dokonce používají), bude mít kněžna působení horší.
Kolik je v dané lokalitě dobrodruhů? Jak funguje systém šlechty – je poddaný méně než nic jako ve středověké realitě, nebo má nějaké zastání? Jak je obecně nahlíženo na lidskou existenci? Jsou si lidé rovní (před bohem) a panstvo vládne protože je k tomu pověřeno (boží vůlí)?
2) na magičnosti světa a na běžnosti nestvůr, povědomí o podobných příbězích, fungování víry.
3) na heroičnosti světa
4) na náboženství, jeho vlivu na běžný život, reálnosti božstev a mocí náboženských stoupenců (nedivila bych se, kdyby v realitě podobném světě, kde náboženství působí zdáním, že bylo na čelném místě – pochopitelně za tajeným bojem o moc – byla záhy svolána nějaká svatá výprava za potřením zhouby nečisté…)
5) na představě co je to „běžný obyvatel“.
6) jaké jsou vztahy s okolím (zde konkrétně např. kolik a jakých kupců na panství jezdí, kde Popelka běžně bere zásoby – našel by se někdo, např. dodavatel luxusních šatů, kdo by si všiml nedostatku poptávky, případně v domovinách kupců by si někdo všiml (časem), že se nevrátili. Kdyby byl zmizelých dostatečný počet, opět by to vnějšek mohlo varovat.


Obyvatelstvo lze držet na místě a ve strachu použitím represivních prostředků, využitím jeho vlastní lenosti (?, spíše oblibě v nečinnosti, neschopností k něčemu se rozhoupat, ono to nějak dopadne). Myslím však, že takový stav je udržitelný pouze krátce právě pro existenci okolí. Jsou možná vysvětlení vztahů s okolím od Aramira z diskuze – obecně jsou zajímavá a uvěřitelná, v díle chybí.

Je tomu pár let, kdy jsem chtěla středověku podobný svět, a abych pochopila tehdejší myšlení, začala jsem chodit i na nějaké přednášky pro nás přírodovědce nekreditované pořádané filosofickou fakultou, prostě tak, ze zájmu. Došla jsem k tomu, že dokud hraju s lidmi jednadvacátého století, s myšlením jednadvacátého století, nápodobu historické reality hrát nelze. Nikdo neumí pochopit, jak středověký člověk myslel, alespoň neodborník. Lze mít nějaké představy a mám takový dojem, že obecná představa „obyvateli obecnému“ hodně ubližuje. Takže na to kašlu a tvořím fantasy, snažím se myslet uceleně, předávat ucelený obrázek světa. Je to jednodušší pro mne i pro hráče, nikdo se nemusí omezovat. A lze hrát politické čachry machry, boje o moc, intrikaření (které v historii také bylo běžné), všímání si souvislostí a řešení věcí komplexně. Ne všichni hráči na to mají, někteří mají úroveň těch „lidů obecných“ a ani je nenapadne se nad věcmi zamýšlet…

Tedy v mém světě v nějakém zapadákově, kde jsou lidi drženi zkrátka, by se našel nějaký statečný čeledín, nebo někdo pověřený osobou, které stávající stav není jedno a nebojí se tolik (nebo nemá co ztratit), aby zašel pro pomoc. Což by se snažil udělat, pokud by na hranicích panství nebyl brutálně zabit a jeho tělo pro výstrahu nejlépe nějak zprzněné nebylo vesničanům dáno k zastrašení. Kdyby se to opakovalo, kdyby se opravdu stáhla Syrem zmíněná armáda pobudů, skřetů, monster a kdyby nezasáhlo nějaké božstvo (např. sesláním ochrany na posla, kterého vyslal zdejší kněz), mohlo by to fungovat do vybití obyvatel na krvavé lázně. S tím, že v každé oblasti se potloukají nějaké party na nižších úrovních, které tedy pravděpodobně už budou v moci kněžny, pokud tam fungují ty represivní složky, pak dost možná mrtvé, nebo ty horšího charakteru a morálky se dobrovolně jejími novými pomocníky stanou. Nicméně okolí by zasáhlo.
Já neříkám, že se mi dílo nelíbí, naopak, líbí. Hororová pohádkovost, to mám ráda. Jenom prostě mi přijde z hlediska zasaditelnosti do různých, nejen vámi zmiňovaných rádobyhistorických světů odfláknuté, nedomyšlené. Jak to řešit se objevuje až zde v diskuzi (a nápady obecně velmi dobré, dílo velice zpoužitelňující), tedy si za svým hodnocením stojím a zájemcům o použití Popelky doporučuji pročíst diskuzi, zejména Aramirovy vysvětlující komentáře, kdy věci dořešuje.

Ikonka uživatele Syrus    [pošta] reputace: 1
Kibe: +1
NEW     15:08:08 21.10.2011
Acella:
popravdě si nemyslím, že by to nějak nesedělo.

Samotná skutečnost, že se Popelka poddaným nelíbí, ještě neznamená, že ji můžou úspěšně svrhnout. V historii existuje bezpočet příkladů, kdy dokázal nějaký tyran vládnout ohromným státům pouze strachem desítky let. Přestože ho všichni nenáviděli.

A to prosím nebyla fantasy, kde může Popelka působit násobně větší strach prostřednictvím svých nadpřirozených schopností. Nemyslím, že by se poddaní odhodlali k novému útoku na někoho, kdo před jejich očima vstal z mrtvých.

Jako správný hrůzovládce taky jistě bude mít hromadu různých drábů a poskoků, klidně i nikoliv lidí, se kterýma může udržet poddané v lajně. Hrůzovládce dokáže nepochybně přilákat dostatek různých barbarů, skřetů a třeba i zajistit pár nemrtvých.

A okolní knížata? Myslíš, že armáda nějakého knížete vydrží útok vojska složeného z bůhvíjakých monster, v jejichž čele jede Slavěna na Ohnivém oři? Když na ni vojensky nestačili zaživa, tím míň na ni budou stačit teď.

Ikonka uživatele Aramir    [pošta] reputace: 1
Syrus: +1
NEW     19:40:49 20.10.2011
Zdenál: Ty hraješ podle PPE svět?

Jak je panství velké, kolik má měst apod. mi opravdu nepřipadá důležité natolik, abych to zahrnoval do popisu CP. To je spíše na vypravěči, jak si to nastaví, aby mu to nejlépe sedělo i v rámci jeho světa. Popisovat dopodrobna kraj a okolí se domnívám je jaksi trošku nad rámec popisu CP.

Pořád tu pokulhává to jak to teda bylo kolem té rebelie. Poddaní ji upálili. Co tehdy dělala ta její armáda? Byla na straně davu?

V textu je napsáno: "Jelikož Slavěna měla ráda svůj lid, nekladla žádný odpor a poddala se vůli davu. " To znamená, že vydala rozkaz své armádě, aby do věci nezasahovala. Chtěla tím předejít masakru a ušetřit životy svých věrných rytířů i poddaných. Kdyby vydala rozkaz k útoku, nejspíš by rozvášněný dav zastavila. Takhle zahynula jen ona sama, případně několik nejbližších rytířů, kteří se vydali davu dobrovolně (mohly se z nich stát také nemrtví).

Jak dlouho po události to teda je?

Jak dlouho po události je co? Vezmu-li to podle kapitoli Součastnost, tak dejme tomu rok až ?? od upálení. Ale nemyslím, že by to bylo až tak podstatné. Podstatné je to, do kterého časového období vypravěč dobrodružství zasadí- klidně před upálením, nebo družina může být svědky upálení (nebo se na něm i podílet) nebo se družina s Popelkou může setkat až po desítkách let od upálení.

Já jako vypravěč mám rád volnost a příliš mnoho faktů, které se na CP váží mě spíše potom omezují. Rád si dotvářím pozadí a přemýšlím nad důvody proč to tak je. Tím teď nechci říct, že jsem v díle třeba něco podstatného neopomněl.

Doufal jsem, že takhle stručný popis bude dostačující a zbytek stejně záleží na tom, jaký příběh bude chtít vypravěč s družinou hrát.

Ikonka uživatele Zdenál    [pošta] reputace: 1
Syrus: +1
NEW     15:05:44 20.10.2011
Aramir:
Utíkání - přirovnání ke slumu
- Tady u toho spíš vycházím z toho že se podle PPE svět dá určit spokojenost obyvatel a podle toho i to jak přirozeně migrují. Dá se spočítat kolik dvorců/rodin ze země odejde za čtvrtletí. To je to na co narážím. Pokud je tam bezvládí se spokojeností kolem 0, vylidní se to rychle. Pokud je tam hrůzovláda se zapojením armády která odchodům brání -> záporná spokojenost, pak je ten úbytek minimální nebo žádnej. Záleží to na více věcech které by byly známy kdybys napsal jestli teda fakticky vládne a jak a nebo jestli ne a prakticky jen straší. Nemusíš tu vypočítávat kolik dvorců na jak úrodné půdě hospodaří, kolik rodin. Ale napsat jak je to panství velký, kolik má vsí měst, jak velkých v jakém prostředí... To by bylo fajn.

Napálené vlastnosti:
člověk válečník s parametry blížícími se nahoditelnému maximu. Neříkám že je to špatně, ta holka má být i podle popisu ostrá jako břitva. Asi spíš jde o to jak to řekl folc, problém je v tom že ty předměty které vlastní nejsou tak zajímavý. Ale Ok, tady jde spíš o dojmy z ní než o čísla. A dojmy jsou dobrý.

Pořád tu pokulhává to jak to teda bylo kolem té rebelie. Poddaní ji upálili. Co tehdy dělala ta její armáda? Byla na straně davu? Jak to bylo když povstala z popela? Jak dlouho po události to teda je? Tohle je pro pochopení situace a odpovědi na různý námi nadnesený otázky docela zásadní. Ano, můžeme si to domyslet aby to logicky zapadalo, ale bylo by fajn kdybys to napsal ty jako autor.

Jinak asi zpracovat ji i s celým krajem a jako dobrodružství by bylo lepší. Vím že po tobě chci asi moc.

PS: Můžu si ji představit tak trochu jako Královnu z filmu Šašek a Královna od Věry Chytilové? Pravda, s dalšími mnoha rekvizitami:-D


Ikonka uživatele Aramir    [pošta] reputace: 2
Ascella: +1
Syrus: +1
NEW     13:57:05 20.10.2011
Zdenál:

Jak psal Syr, k tomu popisu by se hodilo spíš trochu pompéznější sídlo, tohle je trochu jak z Bčkového hororu.
To je asi otázka vkusu vypravěče. Mě to tedy sedí perfektně. Kněžna nemá důvod sídlo nějak obnovovat, takhle jí připadá krásné- pusté spáleniště, podobně jako její duše.

Pochopil jsem že mít ji za panní je pro poddané děs. Proč neutečou do jednoho ze zmíněných okolních panství? Ti intrikánští pánové v okolí nebudou jistě žádní velcí lidumilové, ale asi u nich nebude hrozit že by si vás jen tak pro zábavu ulovili k večeři a pak se vykoupali v krvi vašeho malého dítěte, což je v tomhle panství jisté a jen otázka času.
Žít ve slumu nebo v romské čtvrti je taky děs, proč se lidé neodstěhují někam jinam? Přeci jenom je jen otázkou času, kdy vás na ulici někdo přepadne, znásilní, okrade… Ono není jednoduché opustit svůj domov, začít znovu někde jinde. A kde je psáno, že v cizím prostředí vás domorodci přijmou s otevřenou náručí, zvlášť je-li málo půdy, málo pracovních příležitostí a do toho nějaké to vlastenectví či rasizmus… Navíc Popelčino knížectví může být vcelku dobrým místem pro život např. díky přírodním zdrojům (železné či zlaté doly). Obyvatelé se tu mohou mít vlastně lépe než v sousedním knížectví, které je zmítáno třeba chudobou, častějšími válkami nebo epidemií nějaké nemoci apod.

Spíš než ZkZ mi k ní sedne ZmZ (v dračákovském pojetí). Nepáchá zlo pro zlo samotné ale pro zvé zvrácenné potěšení. Tedy alespoň tak na mě působí.
Ano, vnímám to podobně. Navíc tohle škatulkování opravdu nemám moc rád a pochybuji, že na to někdo ještě hraje.

Samotné CP co se zpracování týče teda nic moc:
-- Napálené vlastnosti

Jak napálené?

PS: z těch zápletek, pokud sousedního pána zajímá víc Slavěnin oř, než to že má za hranicí malé peklo, tak pak chápu že k němu slavěnini poddaní neprchají :-D
Kde je psáno, že je to sousední pán? Může to být šlechtic za sedmero horami, který slyšel o tomto zvláštním koni. A i kdyby to byl sousední šlechtic, nevidím na tom nic nelogického. Proč by ho mělo zajímat to, že má za hranicemi malé peklo (a nikde není psáno, že to je malé peklo), když je to pořád za hranicemi. Navíc získání oře může zajistit tomuto panovníkovi lepší vyjednávací pozici vůči Slavěně (třeba ho vymění za některého zajatce) a také oslabí Slavěnu v boji.

Nebo nápad zvát je na ples do zříceniny se zmíněnou zábavou (z čehož lze usuzovat že by byli i pozvatelní)
Pochopitelně, že se to hostům nemusí nikterak líbit (a komu také ano), ovšem politika si žádá „oběti“ a holt, když potřebujete se Slavěnou vyjednávat, někdy vám nezbude nic jiného než přijmout její pozvání a přetrpět její zvrácenost (podobně, když Evropský politik zavítá do některé z exotických zemí- taky musí respektovat jejich kulturu). K tomu se váže i jedna se zápletek: přesvědčit okolní šlechtice, aby přišli na bál pořádaný v jejím sídle apod. Ono sehnat hosty na takový bál není nic jednoduchého a bude to jistě chtít kreativní přístup družinky…

Ascella:

V díle je příběh, nebo spíše jeho atmosféra silně nad logiku/věrohodnost.
Neřekl bych, že silně. Ono se to všechno dá logicky zdůvodnit i když to pochopitelně dá nějakou práci.

Věci, které mi nesedí nejvíce: krajina jíž vládne Popelka není obyvatelná, hon na lidi, krev nemluvňat – velmi rychle by si lid požádal o pomoc některého ze sousedních pánů.
To, že si Popelka sem tam vyjede na divoký hon a jednou za čas se ztratí nějaké to nemluvně, nedělá přeci krajinu neobyvatelnou. A pomoc od sousedních pánů? Ti mají svých problémů dost, tak proč se starat o to, co se děje u sousedů.

Druhak reakce okolního panstva. Dosáhli čeho chtěli, mrzkou ženskou sesadili z trůnu, místo ní krajině vládně zrůda, lid by je sám měl přivítat s otevřenou náručí, či vojenská výprava by vše mohla dotáhnout do konce, zničit sídlo hrůzy a lidem dát klid, páni mají způsob, jak udělat ze sebe ty dobré.
Pochopitelně, tohle řešení se nabízí, jenže tím, že ve Slavěně probudili zrůdu, učinili z ní ještě silnějšího a obávanějšího protivníka než jakým byla před tím, ta charismatická mladá žena, jenž jim stála v cestě.

Jednou se lid již vzbouřil, paní zpopelnil, proč by si měl znovu dát líbit tehdy již reálné zvěrstvo? Proč nevytáhne znovu?
Ano, lidu se povedlo paní zpopelnit, ale ona tu stále je a trestá své poddané za jejich opovážlivost. Kdo by se odvážil povstat znovu a vyvolat tak hněv své vládkyně? Když se nepovedlo ji odstranit lidem před tím, proč by se jim to mělo povést nyní?

Hrdinka vyjížděla do bitev, tedy se s okolními pány bojovalo, měla vojáky/armádu. Kde jsou teď? Kde jsou vojska okolních?
Co se týče vojska, viděl bych to tak, že velitelé vojska jsou Popelkou zmámeni a armáda za nimi stojí, tím pádem jsou-li věrni svým velitelům, jsou věrni i Slavěně. A kde jsou vojska okolních? Mohla se změnit politická situace a Popelčino panství nemusí stát v centru jejich pozornosti. Slavěna navíc mohla získat některého ze svých sousedních panovníků za spojence a díky tomu si ostatní knížata drží odstup apod.

Obecně

Podle mého je Popelka funkční i co se reálií a logiky týká. V díle jsem nechtěl příliš do těchto záležitostí zabředávat, neboť mi to přijde zbytečné z toho důvodu, že každý vypravěč má svůj svět a stejně si reálie bude muset dotvořit podle sebe. Takže zdlouhavé rozepisování třeba politické situace by jaksi nemělo význam- to už spíše než se samotnou bestií souvisí s příběhem.

Záleží na vypravěči, kam příběh zasadí a jaká bude pozice družiny v něm. Myslím, že v tomto skýtá Popelka mnoho variant. Myslím, že příběh zasazený ještě před upálením Slavěny (např. jak to popsala Ascella) bude stejně zajímavý, jako příběh odehrávající se stovky let poté, kdy Popelka již dávno nevládne svému kraji a jen zřídka vyjede na svém pekelném oři z ponurého sídla, neboť legenda o ní pomalu umírá…

Co se týče mého díla a textu v něm. Já se vždy snažím vše představovat si ve scénách. Většinu z toho, co je tam napsáno vidím před očima a představuji si scénu, jak ji popisuji hráčům. Představuji si, jak jsou postavy svědky Popelčina vyšívání na lidské kůže, vidí ji, jak maluje krví své obrazy. Představuji si scénu, jak se družina účastní jejího zvráceného bálu, jak jsou pobízeni Slavěnou ochutnat lidské maso, nebo si připít číše lidské krve. V hlavě se mi honí popisy toho, jak to přednesu hráčům. Stejně tak si přestavuji i scénu, kdy popisuji hráčům, jak Slavěna vypadá a rovněž její vybavení. Pro mě je scéna s jejím štítem mnohem silnější, když postava, která do něj pohlédne, skutečně začne hořet a plameny nejdou uhasit, než když si to postava pouze myslí. To, že plameny vidí i ostatní postavy a nemohou je nikterak uhasit, ta bezradnost celé scéně dodá patřičnou atmosféru. Náhle si celá družina uvědomí, jaká muka musela Slavěna prožívat při svém upálení- nebude to pociťovat pouze hořící postava, ale i ostatní, kteří vidí hořet svého kamaráda, cítí, jak se škvaří jeho maso a přesto mu nemohou nijak pomoci- taková scéna je podle mě mnohem intenzivnější.

Ikonka uživatele Dakeyras    [pošta] NEW     12:01:58 20.10.2011
Musím nesouhlasit s Ascellou.
V historii se kolikrát ukázalo, že i když měli vesničané sadistického pána, který konal různý krveprolití na svých poddaýnch a ti poddaní neutíkaly, nenajímaly si hrdiny, ani nepovstávali. Prostě se báli, že to nevyjde a bude to horší, tak se radši skrčili, aby nebudili pozornost a doufali, že přežijí a pán zemře co nejdřív. Aktivně však nedělali nic....
toto může být ten případ. Popelka může vládnout sice nevelkému panství, ale třebas pořád dostatečnému, aby tam bylo 10 vesnic a ona si postupně a náhodně vybírala, takže v každé je vždy nějakou dobu klid, ale věděli, že to zase jednou přijde... a pak zase odejde...

Ikonka uživatele Ascella    [pošta] reputace: 1
Aramir: +1
NEW     20:30:51 19.10.2011
Popelka mne nadchla – silný příběh, hutná atmosféra. Nadchla mne natolik, že jsem o díle začala hlouběji přemýšlet a tehdy přišel kámen úrazu. V díle je příběh, nebo spíše jeho atmosféra silně nad logiku/věrohodnost. Tím nemluvím o věrohodnosti kletby atp., ale reálií okolo příběhu samotného. Plně se ztotožňuji se se Zdenálem. Prostě od příběhu požaduji, aby byl funkční a to Popelka bohužel nesplňuje. Je sice hezké udělat příběh nosným u libovolné položky bestiáře, ale tento tak jak je popsán může uspokojit pouze hráče, kteří nechtějí přemýšlet a raději prožívají, milovníky (hororových) pohádek, případně začátečníky či pro světy, které vlastně světy nejsou, nemusí fungovat a jde o jednorázový prožitek/řešení.
Věci, které mi nesedí nejvíce: krajina jíž vládne Popelka není obyvatelná, hon na lidi, krev nemluvňat – velmi rychle by si lid požádal o pomoc některého ze sousedních pánů. Řešením je např. pověst templářů na Kyšperku – ruina jednou za X let (např. na výročí Zpopelnění) se promění v palác, Popelka se svým služebnictvem ožije, krajinu naplní zrůdnosti. Pak lidé zase pozapomenou a místo ruiny obklopí pověst, jejíž sílení v podvědomí lidí může vyvolat častější probouzení Popelky a častější zlo.
Tak, jak je v textu (a následných Adamitových reakcích) naznačeno, je, že změna proběhla velice krátce před příchodem družiny, událost je zcela čerstvá – to pak jisté opodstatnění má, ale zase nebudou pověsti až tak rozšířené, těch lidí nemohlo být zabito tolik, aby to udělalo tak krvavý příběh.
Druhak reakce okolního panstva. Dosáhli čeho chtěli, mrzkou ženskou sesadili z trůnu, místo ní krajině vládně zrůda, lid by je sám měl přivítat s otevřenou náručí, či vojenská výprava by vše mohla dotáhnout do konce, zničit sídlo hrůzy a lidem dát klid, páni mají způsob, jak udělat ze sebe ty dobré.
Jednou se lid již vzbouřil, paní zpopelnil, proč by si měl znovu dát líbit tehdy již reálné zvěrstvo? Proč nevytáhne znovu? Jistě, chce to nějakého probouzeče davu, usměrnit jeho sílu a nenávist, který již dávno nemusí na panství být. Lidé se probudí ze zfanatizování, pláčí „co jsme to udělali“ a hle, sídlo stojí, paní je živá a krásná, mocnosti nám odpustili…a peklo začíná.
A dále a dále. Hrdinka vyjížděla do bitev, tedy se s okolními pány bojovalo, měla vojáky/armádu. Kde jsou teď? Kde jsou vojska okolních? Měla by mít dostatečnou vojenskou oporu, která by se buď vzbouřila proti ní, případně by mohla nahánět strach družině a udělat z Popelky nepřítele i pro vyšší úrovně. Souhlasím (nebo má zkušenosti napovídá), že Popelka coby oponent i se svým ořem pro sehranou družinu i nízkých ševelů není problém. Zvláště v pokročilejším stadiu krutostí, kdy by na řešení problému mohlo mít zájem místní obyvatelstvo a poskytnout družině potřebné zázemí. Zde si dovolím nesouhlasit se Syrem – není potřeba budování dlouhodobějšího zázemí, když je družina dostatečně schopná. Téma této bestie je vhodné i do kratšího dobrodružství, když se náležitě pro můj vlastní klid ošetří návaznost na svět. A tím nemyslím schopná jako postavy, ale jako hráči. Má-li družina někoho s intrikami a jednáním v krvi, proti poražení Popelky stojí jen pár pastí proti zmámení. (rozdíl mezi úrovněmi postav a hráčů krásně popsal Sniper v putyce tuším stůl Dobrodružství na úrovni, bohužel to neřeknu přesně, s načítáním stolů mám velké problémy-neustále mne to odhlašuje).

Nicméně celek je velice dobré téma pro detektivku/větší dobrodrusžví – z bezejmenných naznačených agentů okolních pánů se mohou stát našeptávači, kteří na panství působí, a vznik Popelky nastane, když družina selže. Bude stát proti pomluvám, agentům, snažit se zajistit na panství klid. Agenti budou lepší než ona, nezastaví ji…jo, v téhle podobě by se mi asi příběh líbil nejvíce. Scéna zfanatizovaného davu, který družině ukáže její neúspěch může být velice silná. Pokud je družina na špatném místě, může být spálena i s paní. Pokud ne, o to větší překvapení z událostí budoucích.

Hodně se mi líbí ukázka jak skupinová víra může zformovat realitu. Pěkné téma.

A nakonec ke štítu: podobně jako Folcwine jsem usoudila, že působí psychické zranění a to z důvodu pasti na Int. Uvěřím, že mě to pálí a tedy hořím a tedy mě nikdo neuhasí, protože tomu stále věřím. Co má co inteligence dělat s reálným ohněm? Leda by v tom zase byla ta skupinová víra – říká se, že kdo pohlédne na její štít vzplane (ale pak zase nikoli past na int, ale odl nejspíš).

Mrzí mne, že nakonec hodnotím „nízko“ a to vlastně jen z důvodu, že jsem na sebe nechala bestii zapůsobit více, než obvykle, více zvážila její použitelnost, práci, kterou jí musím věnovat.. Více jsem přemýšlela o tom, co je napsáno a vážně uvažovala o jejím zakomponování (což udělám, ale silně proměním směrem k „věrohodnosti“ aspoň v očích logiky, dále od pohádky).
Nicméně autorovi velký dík, odvádí coby „dvorní příběhotepec“ dobrou práci.

Ikonka uživatele Folcwine    [pošta] reputace: 1
nedohledatelné: +1
NEW     8:52:25 19.10.2011
Dakeyras: Asi by se to mělo psát odděleně, něco na způsob 7/-1 +5 ohněm = 7/+4. To pro případ, že se bude útočit proti něčemu, co má jen jednu z daných 2 zranitelností: C, K (oheň). Tj. je rozdíl., jestli se s takovým mečem útočí proti nemrtvému (zranění je jen oněch 5 ohněm) nebo proti neviděnému (oheň na něj nepůsobí, jen fyzické zranění) nebo proti člověku (plné zranění). Teoreticky by to šlo odvodit, ale nikdo nemůže vědět, zda fyzický základ meče je 7/-1 nebo 7/+0.

Ikonka uživatele Dakeyras    [pošta] NEW     21:13:44 18.10.2011
Jak udělat z pravidlového dlouhého meče meč 7+4? jednoduše - je žhavý. Útočnost je velikost zranění, které způsobuje. Což taková žhavá čepel podle mě splňuje... jestli sepíšete že je to meč 7-1 a ještě za zraňující 5 životů ohněm...

  [Předchozí]


Soutěže
O Hlavu Zlatého Draka


News
Aktuality
Novinky
Bugfix


Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold


Komunikace
0 přihlášených uživatelů
 
Chat (0 online)
Moudrá Sova
Fórum
Ankety


Control
Registrace
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo


Doupě jinde
Na PragoConu
last.fm
Facebook

Vygenerováno za 0.10117292404175 sekund.
© 2002 - 2009 Almad a James Timqui, design © 2002 by Almad.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR
Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto stránek nesmí být reprodukována, publikována ani jinak
využita bez svolení Redakce serveru DraciDoupe.cz nebo svolení autorů jednotlivých příspěvků.
Novinky je možné sledovat pomocí RSS kanálu. Toto je verze 1.
Verze 2 je v přípravě a vývoj můžete sledovat na informačních stránkách