www.Dracidoupe.cz


Bestiář


Drakožravka Bahenní  
Příprava pro tisk (tisknuto 1576x)
Autor: Danixxx
Přidáno: 21:32:33 03.01.2011
Skupina: Ostatní
Životaschopnost: 3 + 4 (hlava) / 1-2 životy (cibulka)
Útočné číslo: (+3 + 0) = 3 + zvl. (plivanec), (+3 + 4/ -1) = 7/-1 + zvl. (hlava)
Obranné číslo: (+3 +3) = 6 (hlava)
Odolnost: 19
Inteligence: 1
Bojovnost: viz. níže (±10)
Velikost: B – C v abnormálních
Zranitelnost: zvíře, ale G2, H0, K2
Pohyblivost: 0
Poklady: až 5000/200
Zkušenost: 600 (cibule) / 60 (hlava)
Průměrné hodnocení:4.38
Popis:

Drakožravka Bahenní

Obsah:

  1. Vzhled
  2. Historie a Rozšíření
  3. Způsob lovu a obživa
  4. Zvláštní útok
  5. Život a Rozmnožování
  6. Pěstování
  7. Souhrn toho, co lze z rostliny získat
  8. Způsob využití bestie

1. Vzhled:

Tato masožravá rostlina vyrůstá ze země jako trs, přičemž její lapací zařízení (hlavy) posazené na silných stoncích se podobají obrovskému rozříznutému melounu, na jehož okrajích jsou velké špičaté zuby velikosti krátkých mečů. Tyto hlavy jsou pokryty tvrdými, pískově hnědými a zelenými šupinami (metamorfózy listu), které vytvářejí podélné pruhy. Listy jsou tmavě zelené a většinou rostou rovnoběžně s půdou. Jejich řapík dorůstá v průměru až do šířky půl sáhu. Z jedné rostliny může vyrůst až 1k6 hlav, přičemž každá má parametry uvedené výše. Tato rostlina uhyne pouze v případě, že je zničena její vyživovací cibulka zakořeněná někdy až 2 sáhy pod zemí, nebo vysílením (nepříznivé podmínky, málo živin atp.).

2. Historie a Rozšíření:

Drakožravka získala své jméno díky prvním botanikům pyroforům, kteří hledali nové bylinky v dalekých krajích a považovali ji, kvůli jejímu vzhledu, za spící vícehlavou saň. Samovolně v přírodě roste jen velmi zřídka (viz. kapitola Život a Rozmnožování). Jejím domovským prostředím jsou rašeliniště, bažiny a slaniště, kde je velmi kyselá a nevýživná půda. Proto Drakožravka získává živiny mj. lovem

3. Způsob lovu a obživa:

Tato rostlina se živí převážně velkými vážkami a hmyzem, který přirozeně láká na svůj nektar. Nepohrdne však ani nějakým tím dobrodruhem (maximálně však velikosti B, ve výjimečných případech až velikosti C), či psem atp.

Nejčastěji ji v přírodě nalezneme s nastraženou pastí (otevřenou tlamou), která je však velmi okatá a zaplést se do ní může jen velmi neopatrný dobrodruh (past: int + obr ~ 3 ~ nic/vlákání do pasti -> viz. kapitola zvl. útok). Pokud je však zoufalá a vyhladovělá, klasicky loví tj. leží u země jako neškodná rostlina (pro toho, kdo ji nikdy neviděl, vypadá jako obrovský meloun, nebo podivně zbarvená dýně) a pak, když je cíl na dosah, zaútočí.

Drakožravka nemá zrak ani sluch. Své oběti registruje pomocí vedlejších kořínků obrůstající cibulku, které prorůstají zeminou těsně pod povrchem do okruhu 20 sáhů! Tyto kořínky jsou extrémně citlivé na jakékoliv pohyby v půdě a tak ihned zaregistrují něčí kroky.

Rostlina útočí nejčastěji pomocí svých hlav, které se na silném stonku dokážou natáhnout až do vzdálenosti 2 sáhů. Tuto hlavu počítáme jako zbraň s délkou 1-2 a s atributy popsané výše. Pokud se stane, že hlava svůj cíl zakousne (tzn., ubere mu alespoň 1 život), bude se to považovat jako zakousnutí a následující kolo polknutí. Stane-li se tak, její tlama se pevně uzavře a napustí se rozkladnými šťávami (viz. kapitola Zvláštní útok). Toto pálení je tak silné, že terč většinou zpanikaří a není schopen nijak se bránit. Pokud se tedy dostane do těchto míst, má to většinou spočítané, pokud ho někdo nevysvobodí, nebo on sám nepřehodí past na rozevření tlamy: Sil ~ 7 ~ rozevření/nic. Postava se může pokoušet přehodit past každé jedno kolo, ale nebezpečnost se úměrně zvyšuje o 1 za kolo.

Pokud se stane, že si postavy uvědomí, o jakou hrozbu jde a rozhodnou se Drakožravku usmrtit z dálky, je možnost, že se jejich šípy obyčejně odrazí od šupin rostliny, nebo se rostlina začne sama bránit a to tak, že její hlavy začnou plivat (tryskat) rozkládací šťávy do okolí. Tento útok se považuje za střelecký souboj s dostřelem 5/10/15 sáhů (každá hlava jen jednou za jeden den). Setření, popřípadě smytí kyseliny z povrchu těla trvá 2-7 kol, přičemž se postavě ubírá patřičný počet životů, popsaný níže.

Zvláštní útok:

Zvláštní útok Drakožravky je vypouštění rozkladných šťáv (skupina H). Tyto enzymy rozpouštějí jakoukoliv živočišnou tkáň (1 život za kolo), přičemž nemají žádný vliv na kovy. Tyto šťávy může Drakožravka buďto vytrysknout do dálky, nebo s nimi naplnit svůj chřtán, kde se nachází její oběť.

Život a rozmnožování:

Drakožravka se rozmnožuje pomocí kulatého semínka vypadajícího jako slepičí vejce, které se uvolňuje jen jednou za rok z jejich útrob, zhruba v období, kdy se rostlina sama uchytila a to jen v případě, že má na tento náročný úkon dost síly. Ani to však není finální proces. Samo semínko potřebuje nejprve pevný podklad pro zapuštění kořene a pak hodně světla a v pozdějších fázích úchytu i živin, což ji bažinné poměry většinou nejsou schopny zařídit. Je tedy jen 5% šance, že semínko dobře zaklíčí a vyroste v novou Drakožravku. Rostlina žije podobně dlouho jako strom a to díky své cibulce, která i přes zimu udrží živiny. Není tedy problém najít u jejího semeniště kosti a skelety staré až 200 let! Samotná tlama se však dožívá jen zhruba 2 let, kdy pak uhyne a nahrazuje ji nový list. Pokud tlama zahyne přičiněním ohně či chladu, není většinou regenerační systém rostliny schopen ji obnovit. Její stanoviště musí být celoročně vlhké, vyžaduje vlhký vzduch, plné slunce a teplotu okolo 5 až 10°C.

Pěstování

Je pravdou, že Drakožravka od svého objevení zažila velký rozmach. Její semínka byla sbírána v zátokách bažin a prodávána do království, kde byla vysazována ve sklenících, aby chránila poklady panovníků. Dnes ji můžeme nalézt dokonce na zahrádkách mistrů pyroforů (ochočení 9), kteří z ní odčerpávají šťávy, z nichž zhotovují jedy a jiné lektvary. Mimo jiné se ze semen Drakožravky dá vylouhovat až 50 magů! Každé semínko je velmi vzácné a nemá jej jen tak ledajaký obchodník. Většinou se podává po 2 000 zlatých, stojí tedy za to jej získat. Dalším, ale určitě ne posledním důvodem, proč rostlinu pěstovat, je její cibulka. Rostlina sice po jejím odnětí umírá, ale chuť tohoto bílozeleného kořene je prý tak velkolepá, že postava do konce života odmítne jíst cokoliv jiného.

Souhrn toho, co lze z rostliny získat:

  1. Cibulka: 10-20 magů, nebo přísada na vaření
  2. Enzymy: jed (žíravina - lze též potřít zbraně)
  3. Semínko: 10-50 magů, nebo pěstování
  4. Šupiny: zbroj (KZ: 3, A: 35 mn/B: 60 mn/C: 80 mn)

    Způsob využití

    Tuto rostlinu lze využít jako komplikaci v cestě postav za pokladem, lze z ní vytvořit zápletku pro dobrodružství v podobě nevystopovatelného vraha, lze použít její těžko získatelná vejce jako obsah pro nějaký úkol atp. Vtip je v tom, že pokaždé, když dobrodruhové zabijí všechny hlavy rostliny (neplatí pro oheň či chlad), vyrostou díky živinám nahromaděným v cibulce do několika týdnů nové. Rostlinu lze usmrtit pouze vypálením cibulky v zemi, nebo jejím vykopáním a následnou destrukcí. Poděkování patří všem z MS :)

Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
  [Předchozí]
Počet zobrazených příspěvků: 1-10 / 24
Ikonka uživatele Dakeyras    [pošta] NEW     15:32:00 09.03.2014
když jsem viděl tento obráze hned jsme si na Drakožravu vzpomněl
https://scontent-b-cdg.xx.fbcdn.net/hphotos-prn1 /t1/1970565_709919532387026_77668692_n.jpg

Ikonka uživatele Gonzáles    [pošta] NEW     20:53:52 01.04.2011
Ahoj,
já bych tomuhle dal tak 2* (už jdu pozdě, no), Danixxx jistě znalý mého pozdního plku v moudré sově ví, proč (v případě zájmu si dohledejte).
Komentoval bych jen jednu další věc - bažiny zamrzají - většina Sibiře je jedna velká bažina a je mnohdy zamrzlá takřka celý rok...
Krom toho, že i kdyby to žralo prasata, tak by to tak veliké hlavy neuživilo...
čao

Ikonka uživatele Danixxx    [pošta] NEW     9:14:48 27.03.2011
Bartimeus: Zaklínače jsem nehrál :)

Ikonka uživatele Kamerask    [pošta] NEW     14:36:08 24.02.2011
Fakt zaujímava rastlinka, ktroá sa výborné hodí do niektorých hier, určite ju použijeme.........Dávam 5*, lebo sa mi naozaj páči.

Your Kamerask

Ikonka uživatele Bartimaeus    [pošta] NEW     17:35:36 07.02.2011
Jako biologa mě některé pasáže sice trochu zarazily, na což již ale poukázali ostatní, tudíž se k tomu nebudu již vyjadřovat. I přes to si myslím, že tato "kytička" se skvěle hodí do dobrodružství a určit ji někde použiji.
Pokud bych rostlinu použil pro dobrodružství s více hráči, bylo by myslím zajímavé dovést postavy do nějaké velmi staré a opuštěné části bažiny, kde se rostlinky mohly pár set let v klidu rozmnožovat :-)
P.S. Neinspirovala tě náhodou rostlina (jméno si již nepamatuji) ve hře zaklínač? :-)

Ikonka uživatele Listy    [pošta] reputace: 1
Danixxx: +1
NEW     20:40:10 19.01.2011
Pěkná rostlinka, doma bych ji mít nechtěl, ale v DRD se určitě najde využití. Nyní se skupina chystá do obrovského lesa plného bažin, nebezpečných rostlin a td., prot mě tato rostlinka přišla vhod:)

Ikonka uživatele Hamster    [pošta] NEW     17:31:52 17.01.2011
Danixxx: v díle je to v pořádku ;)

Ikonka uživatele Danixxx    [pošta] NEW     13:33:38 17.01.2011
Hamster: Jo, já vím :) V díle to ale nijak zmršené není ne? Zaráží (mrzí) mě ty 3*

Ikonka uživatele Hamster    [pošta] NEW     0:07:59 17.01.2011
Danixxx: no, to je modifikace listu : ) Květy na listech prostě nerostou a tohle z listu vychází.

Ikonka uživatele Danixxx    [pošta] NEW     19:16:41 16.01.2011
re kuhy: Obrázek, na který poukazuješ, vyobrazuje jiný druh maosžravky. Podle popisu jsem myslel spíš http://masozraverostliny-js.webgarden.cz/image/857 8299

Mimochodem, vím že to bude možná řiťopišství, ale co ti na díle schází, že hodnotíě třemi hvězdičkami?

  [Předchozí]


Soutěže
O Hlavu Zlatého Draka


News
Aktuality
Novinky
Bugfix


Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold


Komunikace
0 přihlášených uživatelů
 
Chat (0 online)
Moudrá Sova
Fórum
Ankety


Control
Registrace
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo


Doupě jinde
Na PragoConu
last.fm
Facebook

Vygenerováno za 0.082341194152832 sekund.
© 2002 - 2009 Almad a James Timqui, design © 2002 by Almad.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR
Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto stránek nesmí být reprodukována, publikována ani jinak
využita bez svolení Redakce serveru DraciDoupe.cz nebo svolení autorů jednotlivých příspěvků.
Novinky je možné sledovat pomocí RSS kanálu. Toto je verze 1.
Verze 2 je v přípravě a vývoj můžete sledovat na informačních stránkách