... Už pátý den hnijeme v tomhle pekelnym pralese. Z 20 nás zbylo sedm. Jsou to takový malý svině - chlupatý a střílej něco jako ostny. Profesor Ludewig Bo se domnívá, že je to jakási odrůda inteligentních dikobrazů. Mně je vcelku jedno, co to je. Jen mi to vyvraždilo celou družinu. Kurva snad už zejtra bysme se konečně měli octnout u moře. Tam snad nebudou tolik...

Zápisky Neznámého kapitána, 12. strana, den 21 od opuštění přístavu v Kiši. (zřejmě rok 312)

...Je to naprosto fascinující tvor. Nejdokonalejší predátor, s jakým jsem se kdy v těchto džunglích kdy setkal. Naprosto fascinující je jeho taktika lovu. Je schopen oddělit od skupiny slabšího či posledního jedince, kterého během chvíle zabije a odtáhne do bezpečí. Je skvěle vybaven k lovu - ostré zuby a drápy, kterými se přichytí k oběti, kterou rovnou požírá za živa! Tohle zvíře naprosto zbožňuji. Až dorazíme k moři, jistě seženu mnoho vědců, kteří by byli ochotni ho se mnou pozorovat...

Poznatky profesora Ludewiga Bo před tím, než skončil v žaludku těchto nestvůr (Zřejmě rok 312)

... Dnes jsem prožil velice zajímavý den. S ostatními lovci jsme byly na lovu opiček, jež považují cizinci za pochoutku. Byli jsme sotva den od moře, když jsem narazil na jednu dočista ohlodanou kostru a opodál se válelo několik toren. Řekl jsem si, že zřejmě patřili mrtvému a že ten je už potřebovat nebude, tak jsem je prohlédl. Vedle shnilých hadrů a jídla jsem zde našel ještě v pouzdře několik pergamenů a ještě jeden svazek pergamenů. Na obou bylo něco napsáno. Bomwa, který ovládal jazyk seveřanů i v psané podobě nám řekl, ať odsud ihned odejdeme. Když jsme dorazili k moři, řekl nám, že to jsou zápisníky poutníků, kteří zabloudili v pralese a stali se obětí Cran - theros. Bylo jich dvacet. Ode dneška toto místo je pro mě zapovězené...

Deník hraničáře Kiwari z Ostrova Deštných lesů z roku 315.

...I stvůrám těmto radno vyhýbati se jest, neboť jejich drápy ostré jsou a hlavně tlama jejich hlodá víc než ta piraní. Prokousne i Skawenského kopiníka helmici. Další věcí, na kterou pozor nutno dávati jest jsouce ostny, jež z ničehož nic objeví se na hřbetě potvory této. Z hřbetu jejího pak oni vystřelují lépe než elfský lučištník způsobujíc zranění a mysli otupení...

Vatosský Bestiář

POPIS

Critters jsou ani ne 100 coulů vysocí chlupatí tvorové. Jejich hnědé až černé chlupy dosahují zhruba 10 coulové délky a fungují jako jakýsi regulátor teploty a ochrana před vnějšími vlivi (nejen dobrodruhův meč, ale také díky jejich mastnotě odpuzují vodu). Jejich oči jsou rudé a jsou ve tmě schopné vidět teplo (tzn. mají infravidění). Jejich nevýhodou však je, že pokud ho používají, oči jim rudě září. Infraviděním jsou schopné vidět na 30 sáhů daleko. Nohy mají zakrnělé (asi jen 1/5 délky jejich těla), neboť jsou zviklý pohybovat se koulením. Ruce jsou taktéž zakrnělé, a na konci z nich vyčnívají tři kostnaté oproti pažím dlouhé prsty vybavené ostrými dlouhými drápy. Hlava jim roste přímo z trupu, takže nemají krk a musí otáčet trub, pokud se chtějí podívat za sebe. Hlava je zhruba stejně široká jako hrudník (do 40coulů) opatřená obrovskou od ucha k uchu širokou tlamou plnou zubů, jež jsou malé a ostré jeden vedle druhého uspořádány do dvou řad. Uši mají malinké, v podstatě jen dírky, nad kterými ční jakýsi kostěný výrustek, který se stejně ztratí v chlupech, jež má critter po celém těle, kromě malého kolečka na břichu - pupek). Critters mají však vynikající čich (jejich nos připomíná ze všeho nejvíc nos psa). Jsou schopni ho využívat tak jako hlídací pes, ale do vzdálenosti 25 sáhů.

ZPUSOB ŽIVOTA

Critters jsou ve svém prostředí téměř dokonalí predátoři, neboť na to mají skvělou "výbavu" a navíc jsou velice inteligentní, což je nutí sdružovat se do tlup, kterým vládne povětšinou nejstarší samec (podstoupí jakýsi rituál po kterém mu zešedivý chlupy, jež je spjat s primitivním využíváním přírodní magie za úplňku, není však známo, jak ji critters dokáží ovládat nebo zda je to zkrátka přirozená věc, která je prováděna "ze shora".). Tento samec pak bývá i nejsilnějším. Sami critters mají nějakou svou "řeč", jež je založen především na vysokých skučivých skřecích spojených s různými mimickými gesty (něco jako šimpanzi - to je také důvod, proč je někteří učenci řadí mezi primáty).

Tlupa se skládá ze zhruba 2 až 3 rodin. Každá rodina má až 10 členů a členem rodiny se smí stát pouze nejstarší, popř nejsilnější potomek. Ti ostatní odejdou s několika "bratranci a sestřenicemi" z jiných rodin založit novou tlupu. (Není zatím známo, jak to, že se dvě či rodiny s tak mnoha členy snesou, domněnkou však je, že rodiny si zpravidla mezi sebou množí, což prý tito tvorové pak berou jako spojenectví. Navíc se mezi sebou v tlupě vůbec nehádají, což je také zvláštní a ještě pikantnější je, že dvě tlupy jsou schopny se mezi sebou vyvraždit, ač jsou třeba spřízněné.).

Páření probíhá vždy před obdobím monzunů. Samečkům se na chlupech uděůají stříbrné melíry. Ten, kdo je má nejhezčí bude pak mít i úspěch u samic z jiné rodiny. Páření trvá celé 4 dny. Po tuto dobu critters nepotřebují žrát ani pít. Potom ovšem vyrazí a sežerou a vypijou vše, na co narazí. Asi měsíc po konci monzunového období samice naklade 2 - 5 vajíček, které jsou z podobná složením vajíčkům pštrosím, veliká jsou však asi jako pěst dospělého muže. (To je jedna z největších záhad - jsou podobní opicím, veškeré chování i morfologie těla tomu nasvědčuje, avšak to, že kladou vejce nesají mateřské mléko je řadí někam úplně jinam). Po nakladení se ve vejci tři týdny vyvíjí nový přírustek. Ten je ihned po vylíhnutí (prorazí či prokouše skořápku) vidí, cítí, slyší, je schopen pohybu a je extrémně žravý, což leckdy ukáže i na svých bratrech. Není však ještě tak pohyblivý a silný, aby byl schopen lovit. Proto je první dva týdny svého života krmen rodinou. Je zhruba do 15 coulů veliký. Ve třetím týdnu vyrazí na svůj první lov. Většinou je to lov na drobné hlodavce kousek od hnízda za doprovodu vůdce tlupy, který jim snad "předává zkušenosti". Po dvou týdnech dorostou do velikosti 50 coulů a už jsou schopni lovit s tlupou. Během těchto dvou týdnů se vyvíjejí hlavně jeho obratnost a rychlost. Roste velice rychle. Během dalšího půl roku už má normální míru (okolo 75 - 80 coulů). Dožívá se zhruba 16 let. V teráriích až 23.

LOV

Critters loví v tlupách a to tak, že si vyhlídnou osamělou slabou oběť (nejzadnější člen družiny). Toho se pak různou taktikou snaží oddělit od skupiny (šustot listí za ním atd.). Když už je trochu dál za skupinou, vyrazí proti němu dva zepředu. Ti však jen odvedou pozornost, aby oběť nezaregistrovala chystaný útok zezadu, odku vyletí další 3. Poté dva a dva z boku. Když už je oběť zaměstnaná, seběhnou se na ni i ostatní (slabší jedinci). Jsou velice rychlí a tak během tří kol většinou bývá po všem. Mrtvolu pak odtáhnou do svého doupěte, kde ji sežerou velice rychle. Pokud je oběť rychlá a začne utíkat či je příliž nebezpečná, uchýlí se critters ke své zbrani, kterou neradi používají, neboť už ji nikdy nezískají zpět - trny způsobující malátnost a uspání. Pokud nejsou schopny oběť odtáhnout, tak hodují přímo na místě, kde se ovšem střídají v hlídkách.

LOVECKÉ REVÍRY

Critters se pohybují v určitém loveckém revíru, jež závisí hlavně na množství potravy, která se v něm vyskytuje. Je od 16 mil čtverečních do 400 mil čtverečních velký. Někdy však i více.

POHYB

Critters se díky velice ohebné a pevné páteři a celým zádům jsou schopni stulit do klubíčka a koulet se neuvěřitelnou rychlostí. Je to v podstatě jejich přirozený pohyb, v němž se naučili i orientovat. Jsou schopny vnímat okolí kolem sebe a tak nenarazit např. do nějaké skály či stromu. Jejich málé silné nožky používají spíšm k odrazu než k chození, neboť jsou velice pomalé, navíc jejich chůze vypadá velice komicky (ale to zřejmě nebude ten hlavní důvod, proč se koulejí:) ). Malé ruce používají k uchycení se na oběti.

ZVLÁŠTNÍ ÚTOKY

TRNY - Critters mají na zádech mezi chlupy 10 + 1k10 trnů dlouhých zhruba 12 coulů, které jsou schopny v případě potřeby naježit a poté vystřelovat. Bohužel se jim již nikdy tyto ostny z rohoviny (něco jako nehty) nikdy neobnoví - nedorostou. Zůstane tam po nich jen prázdná jamka o hloupce asi čtvrt coulu a šířce 0,2 coulu, která časem zaroste kůží a utvoří se na ní chlupy. Proto tuto zbraň critters používají jen zřídka - když jim jde o krk. Ať už je to hlad či je někdo vážně ohrožuje na životě či na rodině. Tyto duté trny při zásahu způsobují zranění pouze za jeden život. Ovšem obsahují silný toxín přírodního původu (zatím ne příliž známý a prozkoumaný), který způsobuje malátnost (-4 k hodům), popř. tvrdý spánek. Past je Odl ~ 7 ~ malátnost na 1k6 kol / malátnost na 1k6 + 1 směn. Pokud má postava ještě odl menší než 10 (tedy 9 a méně), usne tvrdým spánkem na 1k6 hodin. Po prvních 2 směnách je ji možné probudit např. politím studenou vodou. Účinky jedu se projeví po 3 - 8 kolech. Jed se musí dostat do krve, aby mohl účinkovat. Osten funguje jako žihadlo. Na konci je malý pulsující aparát, jež napumpuje oběť toxínem.

ÚTOK ZE SKOKU, ZACHYCENÍ: Critters jsou velmi dobrými skokany. Z koulení jsou schopny okamžitě se odrazit a vyskočit tak až 3 sáhy vysoko a 7 sáhů daleko. Při tomto skoku mají bonus + 3 k ÚČ. Pokud zasáhnou a hází si na past Obr ~ (1/2 Sil + Obr + štít + zbran + 3) ~ zachycení / odražení útoku - pád na zem, 1 život. Za zbraň se přičítá bonus: -1 za ruce.

0 za lehké jednoruč

+1 za střední jednoruč a obouruč. a těžké jednoruč s dosahem 1

+2 za zbraně s dosahem 2 a více.

Pokud se critterovi podaří uchytit se, získává každé kolo bonus k ÚČ a Útočnosti +2 a k OČ - 3, pokud postava bojuje s lehkou jednoruční bodnou zbraní. Může se pokusit odtrhnout ji: Sil ~ 8 ~ odtrhnutí/neodtrhnutí. Pokud však critter ztratí víc než 3/4 svých životů, odtrhne se sám.

HLAD:

Critters žijí v prostředí, kde o jídlo není zas taková nouze. Ovšem jsou to masožravci a velice žraví. Bez jídla nevydrží příliž dlouho. Zhruba o polovinu méněn než lidé (takže asi 14 dní!). Jsou na mase prakticky závislí, neboť si nedokážou vytvářet mnohé látky a ty musejí získávat z masa zabitých obětí. Nepohrdnou ani mršinou.

STOPY

Critters po sobě nenechávají prakticky žádné stopy. Můžeš hraničáři popsat, že na cestě je několik mělkých žlábků. (měkká hlína). Spíš najde chlupy než nějaké otisky. Další stopou může být charakteristický trus, který nechávají různě po cestě spolu s močí (zhruba každou hodinu mají potřebu, pokud ovšem jsou na lovu nebo se páří, pak jsou schopny vydržet až 2 - 3 dny. O to více však kálejí). poté.) Trus je šedomodré barvy a je cítit po sirovodíku. Ne však tak intenzívně. V přírodě je relativně výrazný a funguje jako jakési výstražné zranění pro ostatní tlupy hlásající "Tohle území je už zabrané".

DOUPĚ

Doupě mívají critters většinou v jeskyni či v opuštěné noře.

POZNÁMKA

Nápad na nestvůru jsem vzal z filmu Critters (především první díl).