Z deníku kapitána Adriana z Wérr, armáda Mont

3.8 roku 1436

Dneska mi plukovník Lornet další z mnoha zajímavých úkolů! Má se svými muži doprovodit karavanu z Nod Růll do hlavního říšského města Avalan. Vůbec nechápu proč. Na té cestě se můžeme maximálně bát malých skupinek skřetů a na ty by měla stačit pouhá ochranka. Něco za tím určitě stojí! Plukovník mi neřekl všechno! V každém případě já a mých 20 mužů doprovodíme tu zatracenou karavanu ať to stojí co chce!

4.8 roku 1436

Cesta pokračuje přesně podle plánu. Počasí nám taky přeje, zatím nikde žádné známky po skřetech. To zas vypadá na dobře prožitý výlet. Mám pocit, že je to jenom mrhání času, mého času! Stejně by mě zajímalo proč kvůli nějakým sudům s pivem posílal plukovník vojáky.

5.8 roku 1436

Ta včerejší noc byla zvláštní,všude okolo našeho táboru se pohybovaly stíny. Jakoby se v temnotě pohyboval celý oddíl těžké pěchoty. Vůbec jsem nepsal asi jako všichni ostatní. I když slunce krásně svítilo, chmurná nálada nás neopustila. Morálka byla jenom něco nad nulou, už abychom byli v Avalonu. Na večer se zatáhly mraky, nejspíš bude bouřka.

5.8(noc)roku 1436

Něco se k nám blíží! Zní to tak strašně, že kdyby se mi něco stalo a já umřel, řekněte prosím mé ženě Isobel, že mé poslední myšlenky patřily jí! Ten zvuk! Chrastění brnění! Něco se k nám blíží! Ze stínu právě vystoupila obrovitá postava v šedočerném brnění. V ruce má velký lesklý meč! Střílíme po ně vše co máme, ale od něj se to jenom odráží! A tak se všichni vrháme do boje tváří v tvář! Bůh s námi…

6.8(ráno) 1436

Můj bože…Hned potom co jsem se vrhly do boje, začal ten parchant točit a sekat s tím svým mečem a rozsekával moje chlapce na kusy! Po chvilce jsem zbyli dva. Jediným sekem rozdělil Lotha na dvě části. Pak zaútočil na mě. Velmi rychle sekl ze z hora. Reflexivně jsem pozvedl meč. Ten se po úderu zlomil ve dví. Potom co vydal něco podobného smíchu, mě zvedl ze země jako bych nic nevážil a hodil mě přímo do lesa. Myslím, že mám zlámaný všechny žebra a už necítím spodní část těla. Zima přichází rychleji než jsem čekal. Isobel….

Tento deník byl nalezen v lese Lornet, čtvrt míle od cesty.

Vznik

Atlon byl vyroben. Trpaslíci ho vyrobili na zakázku čaroději jménem Tarlon Mentor, protože ten nevěří lidským ochrankám. Na lehkou ocelovou kostru připevnili trpaslíci přístroje a artefakty nahrazující orgány. Místo očí dva rudé rubíny. Do lebky jim čaroděj dal mozek jakéhosi válečníka. Na hotovou kostru připevnili žraločí kůži (aby ochránila ,,orgány“ před odřením). Nakonec byl tento bojovník opevněn masivní kvalitní trpasličí zbroje (vyrobené ještě podle starých tradic) a pomocí ohnivého elementála ho k němu navždy připevnili. Samozřejmě dávali pozor na to, aby se neporušila žraločí kůže. Když se Atlonovy ,,orgány“ daly do pohybu a všichni s napětím očekávali jeho první pohyb! Ten ale nepřišel. Trpaslíci si dlouho lámali hlavu co by za tím mohlo být. Po čase na to přišli. Mozek. Mozek se nedokázal přizpůsobit novému ocelovému tělu. Poslali teda pro čaroděje. Čaroval celé dva dny bez spánku jídla a vody. A na naší noc Svatojánskou, Atlon skutečně vstal. Potom co se čaroděj dostatečně pokochal tou nádherou, dal Atlonovy první příkaz: ,,Zabij ty skřety! Ať už nikdo nikdy nevyrobí takhle dokonalý stroj!“ Atlon příkaz splnil. Zabil trpaslíky a potom taky čaroděje. Když tak učinil, vydal se do světa. A na nějaký čas o něm nikdo neměl ani ponětí…

Popis

Atlon je 240 coulů vysoká postava v brnění barvě ohořelého kovu. Mozek Atlona patřil lovci čarodějnic Nathanovi, který se moc ponořil do své profese a byl sám rozčtvrcen. To zanechalo v jeho vzpomínkách značné škrábance a začal nenávidět celý svět a rozhodl se že se jednoho dne pomstí! Osud jak se zdá má zvláštní smysl pro ironii. Atlon se své tělo naučil využívat dokonale. Jeho neohrabaný vzhled je jenom klam. Ve skutečnosti je rychlý a mrštný jako had. Nejraději přepadává karavany nebo menší vesnice, ale jakmile spatří jakéhokoliv kouzelníka (čaroděje nebo mága) okamžitě na něj zaútočí (síla zvyku). Atlon má díky trpasličí konstrukci 3 útoky za dvě kola a je neunavitelný. Může používat všechny zbraně, ale nejraději má obouruční.

Omlouvám se za pravopisné chyby nebo nesrovnalosti. Je to můj první výtvor, a proto budu rád za každou kritiku. Pokud jste zde použitá jména už někde slyšeli a šlo o hlavní hrdiny, tak se za to omlouvám. Snažil jsem se je vymýšlet.

Děkuji