O Xarovi, o důvodu stvoření Piškudlajzníka a o jeho podobě Xar byl podivín, ale i génius, který zvládal magii praktickou i teoretickou, alchymii i bylinkářství, nekromancii i vymítačství. Umřel v požehnaném věku pěti set let, zejména díky všemožným lektvarům, které užíval. Za svůj život nasbíral nepřeberné množství pokladů, ať už to bylo zlato, stříbro, drahé kameny, zbraně, které stejně nemohl užívat, ale rád se kochal pohledem na ně, či celá rozsáhlá sbírka obrazů a soch, jelikož si velmi potrpěl na to, že má vybraný vkus a je znalcem umění. Brzy mu bylo jasné, že potřebuje něco, co mu zajistí klidný spánek. Několik dlouhých roků trvalo jeho bádání, až nakonec stvořil Piškudlajzníka. Dal mu podobu lidské nohy, která má na stehně veliké mrkající oko. Nohu proto, aby mohl stát na stráži a skákat za zloději, oko, aby viděl vetřelce.

Popis stvoření (jak jej zapsal Xar, léta páně dvoustého čtyřicátého prvého):
Jestliže Piškudlajzníka stvořiti chcete, musíte ukončit život jiných, kteří na zemi chodí, plavou či lítají. Musí zemřít člověk, jehož nohu použijete, krev jeho vydestilujete a pak do směsi, která nohou protékati bude, přidáte. Dále je vhodné, pokud máte za přítele draka některého, který vám věří. Pak ho totiž snáze zabijete a jeho oko ve zvláštní roztok vložíte, ve kterém se neporušené uchová. Životodárnou tekutinu drakovu s lidskou smícháte, aby půl na půl vše bylo. Tím vám vznikne kapalina, kterou do nohy dostat musíte tak, aby v tepnách, žilách i vlásečnicích byla. Oko dračí pak přišijte ke stehnu, nedivte se, že nebude pevně držeti, toho spojení bude docíleno až později. Jak však svému miláčkovi zajistíte ochranu proti všemu vyjma zlata? Jest zvláštní rituál, který démony ochranné v jedno sváže a Piškudlajzníka vám oživí. Jest dosti vyčerpávající, jelikož vy svoji vlastní energii životní použít musíte. Během něj o deset let zestárnete, vlasy vám zbělají a vrásky na čele vyvstanou, předpokládám však, že mezi zkušené alchymisty se počítáte a lehce se dokážete s těmito drobnostmi vypořádat. Vložíte ruku bližší k srdci vašemu, pokud ještě nějaké máte, na nohu uříznutou dlaní. Pak přivoláte démona z třinácté sféry Zezael, která nad bohy vládne. Proste: "Dej, ať zbraň se nevryje, kouzlo odrazí, mysl ztroskotá, oheň nepálí, voda nedusí. Ať povstane a silou psychickou ničí, ať věčně žije a stvořitele svého poslouchá. Ať hlídá a vydrží stát bez hnutí, ať vidí vše i ve tmách všemožných." Takto den a noc pořád dokola opakujte. Bolest ucítíte hroznou a budete myslet, že hodina vaše poslední nadchází. Ta zvyšovat se ještě bude postupně, vy však ruku spustit nesmíte. Chraňte se toho, abyste v bezvědomí upadli, však na hranici toho jistě pohybovat se budete. Až Piškudlajzník mrkne, poznáte, že již schopen vnímat a konat je.

Tvorba a pravidla

Piškudlajzníka se nikdy nepokusí vytvořit bytost se zmateně či zákonně dobrým přesvědčením. Je padesáti procentní šance, že suroviny přijdou nazmar už při samotné přípravě. Během rituálu si alchymista hází na past odl 10 přežije/umře a na past odl 14 rituál se zdaří/alchymista upadne do bezvědomí a vše bude k ničemu.

Způsob boje a imunity

Piškudlajzník, dobrodruhy nazýván též Plavajzník, Piškuntál i jinak (tyto výrazy zde bohužel nemůžeme uvádět), vypadá na první pohled docela komicky. Brzy vás však vyvede z omylu, když ucítíte bolest hlavy a začnete umírat. Útočí na vzdálenost pěti sáhů telepaticky a tomuto útoku se nedá bránit. Ubere oběti každé kolo dva životy. Obyčejné zbraně se od něj odráží, stříbrné a kouzelné taky. Výbuchy s ním nehnou, voda mu nevadí, snese jakoukoli teplotu, vidí ve tmě magické či nemagické, kouzla i psychické útoky se od něj odráží na sesilatele. Zejména poslední schopností zneškodnil už nejednoho mocného čaroděje nebo mága. Je zkrátka imunní vůči všemu, kromě zlata. Stačí jedna rána zlatou zbraní a je mrtev - jeho "tělo" zmizí. Proto útočí přednostně na hraničáře, které pozná, jelikož cítí jejich auru.

Pohyb

Ač jednonohý, je překvapivě rychlý. Umí skákat do velkých výšek a dohoní i dobrodruha na slušném koni. Nedělá mu ale žádný problém jen tak stát na místě, třeba desítky let.

Jeho chování a život

Jinak se chová Piškudlajzník, který je v područí nějakého pána, a jinak ten, kterému pán zemřel. Tomu prvnímu se nedá dát jiný příkaz, než aby něco hlídal, a on pak útočí na vše, co se k předmětu či místu přiblíží, krom pána a jím určených osob. Ten druhý přestane hlídat a jen tak si skáče, vyhýbaje se obydleným místům. Nepokusí se zabít nikoho krom druida nebo chodce, které považuje za přirozené nepřátele, což je taky většinou jeho konec, protože druid srpem a chodec svým mečem většinou rychle ukončí jeho život. Piškudlajzníci nejí ani nespí a nikdy na jednom místě není víc než jeden, protože se navzájem nesnesou a v případě setkání na sebe mentálně zaútočí (proti svému vlastnímu útoku imunní nejsou) a vyhraje ten rychlejší.

Kolik jich proboha je, aneb tohle je hloupost, tak na jednu hvězdičku…

Piškudlajzník je velmi silná nestvůra (a jsem si toho moc dobře vědom). Přesto neohrozí nijak rovnováhu světa, když je použit s rozumem. Informace o něm jsou pouze v Xarově deníku (Xar už je dávno po smrti). Jediné co dovede, je hlídat. Pokud mu zemře pán, stane se neškodným pro všechny vyjma hraničářů. A na světě je dle uvážení PJ jeden, možná dva. Například: Xarův recept se dostal do rukou nějakému alchymistovi, který si Piškudlajzníka vytvořil (a náhodou se mu to povedlo, protože při tvorbě neumřel). Na stvoření druhého již ale nemá suroviny ani sílu. Recept spálí, protože nechce, aby někdo jiný znal tajemství výroby této nestvůry. Druhý Piškudlajzník pána nemá a bloudí po světě, snaže se nebýt spatřen. Jednoho dne se ale potká s družinkou, která chvilku zkouší, co by na něj mohlo platit (tak maximálně deset kol, hraničář ztratí dvacet životů), pak na to přijde a s Piškudlajzníkem je konec. Co by PJ neměl udělat: Zpřístupnit informace o tvorbě většímu množství lidí než je jeden. Nechat na světě větší množství Piškudlajzníků, než je pět (toto je sice číslo, které se dá upravovat podle velikosti světa, ale přesto bych ho spíš snižoval, než zvyšoval). Nechat družinku, aby recept zjistila a Piškudlajzníka si vytvořila.

A k čemu to vlastně je?

Ve hře je Piškudlajzník nestvůrka na jedno použití. Vymyšlen je proto, aby každý boj neprobíhal pouze tak, že se budou hráči snažit hodit co nejvíc a mimo tuto hru na vyšší ÚČ se budou snažit sehnat si co nejlepší zbraně - a všechny peníze, které za dobrodružství získají, vrazí do meče 14/0. Při boji s touto nestvůrou je totiž třeba zkoušet, kouzelník nemůže jen tak vypálit černý blesk, válečníkovi je k ničemu jeho artefakt, kterým kosí pět skřetů jednou ranou. PJ musí pamatovat na to, že družinka musí mít šanci Piškudlajzníka zabít.

Xar vypadal starší, pokud to u něj ještě vůbec šlo. Možná by bylo vhodnější místo vypadal napsat si připadal, protože změny na jeho zmučeném těle už vnímal jen on.

Za pár let už jen lidská kostra připomínala, že zde zemřel muž, který málem způsobil konec života na zemi. Ale kdoví, možná na to ještě někdo přijde, bude pokračovat v Xarově odkazu a neuvědomí si, co tím způsobí. Pak ať nás bohové spasí. Ale třeba si to tak přejí?