Bestiář

Slunéčko padesátitečné Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 13

Skupina: Hmyz

Životaschopnost: 3

Útočné číslo: (2 + 3/+2) = 5/+2 (kusadla)

Obranné číslo: (+1 + 4) = 5; zvl.

Odolnost: 17

Inteligence: 1

Velikost: B

Zranitelnost: zvíře

Pohyblivost: 13/hmyz (na zemi), 7/okřídlenec (ve vzduchu)

Poklady: nic

Zkušenost: 30

Bojovnost: 3

Popis:

Vytrvalost: 6/hmyz

Slunéčko padesátitečné (Coccinela quinquagintapunctata)

Tento brouk může měřit až jeden a půl sáhu na délku, v kohoutku pak dosahuje čistého sáhu. Jeho hlava je černá s malými očky, krátkými tykadly a poměrně velkými kusadly. Hrudní část tvoří černý pancíř s dvěma bílými fleky po stranách mimující oči. Sytě červené krovky nasedají na hrudní pancíř a po schování hlavičky tak zůstává téměř dokonalá pancéřová kulička. V pravidelných rozestupech je na krovkách rozeseto padesát černých teček. Pod krovkami se skrývá pár dlouhých, blanitých křídel, dosahujících rozpětí kolem 5 sáhů a při letu hlasitě a hluboce bzučících. Slunéčko je schopné obratně složit svá křídla pod krovky během jedné akce, k odletu potřebuje akce dvě. Zdatným letcem ale není, vzdušný prostor využívá pouze k přesunu z jedné lokality do druhé. Běžně je možné na slunéčko narazit na zemi či ve větvoví, jak se kolébá na svých šesti černých, slabě opancéřovaných a chlupatých nožkách.

Tito draví brouci přežívají 1 zimu v mírném pásu širokého rozpětí nadmořské výšky. Pozdě na jaře se slunéčko vylíhne z kukly s novým, výrazně červeným kabátkem a celý zbytek roku sbírá síly na přezimování v jeskyních či jiných klidných místech prostých sněhu a ledové vody, často spolu s celou skupinou dalších slunéček. Další jaro vylézá se staršími, hnědavými krovkami a je připraveno k námluvám. Několik dnů po romantických chvilkách s partnerem snáší samička pár desítek vajíček do štěrbin listů, kůry či puklin skal. Samička vybírá místo podle dostupnosti potravy pro své larvy, také klade i neoplodněná vajíčka, která slouží jako první potrava jejím děťátkům. Do jednoho týdne se z vajíček líhnou mrštné a dravé larvy, které se čtrnáct dní vykrmují a následně na klidném místě vytvoří tvrdou kuklu, ze které se za necelý měsíc klube nová beruška. Po splnění svého životního úkolu slunéčko umírá, zpravidla v pozdním létě či na podzim.

Potravou mu jsou všemožné bestie velikosti A0 až A. Slunéčko není zrovna aktivní lovec, drtivou většinu jeho jídelníčku tvoří tvorové nehybní či málo pohybliví. Oblíbenou potravou je velký hmyz – od brouků přes velké mšice a housenky – a jiní bezobratlí. Nepohrdne ani stromovými obratlovci ani vejci, která je schopné rozlousknout svými kusadly. Výhodou a zbraní tohoto dravého brouka je jeho neúnavnost a většinou i překvapení.

Zvláštní obrana: Pokud ale narazí na odpor, většinou se klidí ze scény. Velké úsilí na úprk ale nevynakládá, běhající slunéčko je vzácnost spatřit. V případě, že je soupeř dotěrnější, než by bylo zdrávo, či se snaží tohoto pestře a výstražně zbarveného brouka sníst, vylučuje slunéčko z kloubů nožiček kapky žlutavé, hořké a zapáchající tekutiny (barva/chuť/zápach 60/92/85). Tato tělní tekutina je ve všech jeho tkáních a po pozření způsobuje otravu a bolestivou nevolnost. Odl ~ 4 ~ silná nevolnost / nevolnost, zranění za 3-8 životů. Krom páchnoucí tekutiny upadá slunéčko do mrtvolného stavu – katalepsie – a nereaguje na vnější podněty, dokud na něj nejsou vedeny útoky (pouze může vyloučit více tekutiny). Pokud je převaleno na záda, odkrývá se měkké břicho nekryté krovkami. Útok na kataleptické slunéčko se počítá jako útok na nehybného protivníka. Běžná zvěř je však „smrtí“ brouka zaskočena a pachem a nechutí odehnána. Útočník si hází proti pasti Int ~ 4 ~ nemyslí si / myslí si, že je slunéčko mrtvé.

Larva slunéčka padesátitečného

Životaschopnost: 1 + 3
Útočné číslo: (2 + 3/+2) = 5/+2 (kusadla)
Obranné číslo: (+3 + 1) = 4
Odolnost: 12
Inteligence: 0
Bojovnost: 12
Velikost: A-B
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 18/zvěř (na zemi)
Vytrvalost: 16/zvěř
Poklady: nic
Zkušenost: 35

Děti velkých berušek jsou postrachem malých i větších tvorů travnatých oblastí. Jejich tělo není tak tvrdě chráněno, jako v případě dospělců, larva však disponuje jinými nebezpečnými věcmi. Přestože je menší, kusadla má stejně velká – při plném rozevření jí nedělá problém zakousnout se do velkého melounu či dýně. Téměř dvousáhové černé tělo s šesti dlouhými, hbitými nohami je viditelně článkované a před predátory ho chrání osm žlutočervených výstražných skvrn.

Larva slunéčka padesátitečného není nikdy v klidu. Pokud zrovna stojí, tak nervózně kmitá tykadly či naprázdno klape kusadly. Běžně je ale k vidění jak rychle pobíhá travnatou krajinou a pátrá po potravě, občas i leze nad pevnou zem. Narazí-li na nějakou, ihned útočí a následně se krmí. Po pozření posledního sousta se očistí a pokračuje v loveckém pátrání. Útočí na vše, co je nanejvýš stejně velké jako ono, včetně tvrdých oříšků jako jsou ovce, telata, kozy, hobiti či vlci. Dává ale přednost menší potravě, kterou se díky své neúnavnosti hravě nasytí. Změna potravních návyků bývá častá při přemnožení.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 13

author_nick:

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

Četl jsem si slunéčko ještě jednou a došlo mi, že přemnožení v pohodě zastaví kdokoliv, kdo je nechce sníst, ale zabít. Jejich kataleptická obrana jim skýtá víc nevýhod než výhod - přestane útočit a stává se nehybným protivníkem. Pokud ho chce někdo umlátit, nemůže mít lepší možnost.


 Uživatel úrovně 8

Hamster:
no, neřekl bych úplně, že DrD je nějak podvědomě neekologické. Někde v Bestiáři jsem ještě jako mlydý kluk četl, že se snaží mít svoji hierarchii, na jejímž vrcholu stojí moudří draci.

Z toho tak nějak vyplývá, že žádná bestie by neměla být neporazitelná, ať už absolutně, nebo jako druh tj. ekologicky. Jak já to vidím, pak je-li bestie silná a nebezpečná, neměla by se alespoň moc množit. Naopak pokud se množí rychle (typicky tedy hmyz) neměl by být příliš silný, resp. rozhodně by mělo být něco, co ho žere. Tomu v případě berušky brání její toxicita.

Souhlasím ale v tom, že doupěcí bestiář je vlastně neuzavřený systém, který se pořád rozrůstá. Čili asi bude - někde - existovat něco, co berušky žere a vůči jejich jedu je rezistentní (jakkoliv to připomíná jednu epizodu se Simpsonů, kde se něco přemnožilo a řišili to tím, že vypustili z klecí pokaždé další várku jiných potvor, které sežhraly ty předchozí. A tak pořád dokola, až přišla zima a všechny gorily zmrzly :-)


 Uživatel úrovně 8

Omlouvám se za pozdní odpověď.

Musím uznat, že ekologická stránka nepřátel a přemnožení není v díle dobře vyřešena. Vaše komentáře jsem četl dříve a nenašel si čas na ně reagovat, tak jsem měl dost času o tom přemýšlet.
Pátral jsem po příčině - patrně jsem berušku tvořil stylem "zvětši berušku" a na napasování na svět (který?) už jsem slevil. Beruška má vlastnosti, které má beruška : ) Tedy nic moc ji nechce žrát a může se přemnožit... Ono pro hráče vlastně nemá žádnou užitečnou vlastnost. To, že hubí škůdce (jaké škůdce? kdo z vás hrál s obřími mšicemi?) není pro dobrodruhy užitečné. Naopak zápletka, která je z díla silně patrná, nabádá k ochraně bezbranných rolníků před obřím broukem. Ekologie v DrD není nikterak řešena, obří stvoření prostě existují a zda mají v jeskyni co žrát? Žerou přece dobrodruhy : ) Do ekologicky nefungujícího prostředí (a ještě má každý PJ jiné prostředí) se těžko naroubovává ekologicky funkční bestie.
V díle to není uvedeno, ale tak nějak už se to musí předpokládat - pokud je tvor, který může (!) napadnout skřeta, pak se skřeti naučí, jak s takovým tvorem efektivně bojovat, kdy sklízet jejich vajíčka (děkuji, Fafrine), že v tom a tom období nemá chodit zvěd samotný, můžou je na popud šamana vybíjet během zimování... Stejně tak lze předpokládat přirozené nepřátele (to, že je nejedlá pro dobrodruhy, neznamená, že jí nejí nic jiného. Proč by se jinak bránila, když by ji nechtělo nic sežrat - obecně by je žral opět velký hmyz či plazi) a případně i obranyschopnou kořist. Důležité je podotknout, že larva je chráněna pouze zbarvením. Bohatý námět na přednášku na Pragocon bych zakončil tím, že nastíněné ekologické problémy měly smysl spíše zápletkotvorný, nikoliv katastrofálně-světový : )

Přemnožení a změna potravních návyků - reálná slunéčka se při přemnožení stávají vegetariány a mouhou, podobně jako mandelinky, způsobit značné zemědělské škody. Ve světě fantasy nemůžeme vyloučit ani např. hospodářské škody na hvozdu. Konkrétně hvozd jsem si vymyslel až teď, v díle je to málo rozvedené.

Za zkušenost se omlouvám. Vím, že jsem bral larvu jako nebezpečnější, ale takové promítnutí vlastně jenom bojovnosti do zkušenosti považuji za profesionální chybu : ) Ještě se na zkušenost podívám.

Inteligenci 1 moc hmyzu nemá, ale třeba moucha zlodějka má int 2. Po Unknownově kometáři u stromu oběšenců si myslím, že int 1 u slunéčka je adekvátní, stejně jako instinktivní int 0 u larvy.

Velice příjemně mne překvapil váš dobrý ohlas. Beruška mi nepřijde moc odlišná od rybenky koprožravý, přesto je to na hodnocení poznat. Je ale pravda, že beruška může být zajímavější pro PJ, který dává zkušenosti i za "vyřešení" bestie nezabitím.
Děkuji.


 Uživatel úrovně 0

Ekologicky lze celkem předpokládat, že vajíčka slunéček budou potravou hadům, ptákům, ale i jiným skalním tvorům, třeba skřetům či obřímu hnyzu.
Lze také očekávat, že živější a dříve vylíhnuté larvy nepohrdnou ani vajíčky svých bratří, byť jsou oplodněná.


 Uživatel úrovně 0

je to zajímavé... takže slunéčko žije jen 2 roky?

tím by se možná tršoku dalo vysvětlit, že se příliš nepřemnoží, ale stejně... pokud snáší několik desítek vajíček... tak se dost množí... nevím... možná by nebylo špatné mít i nějakého predátora takového sluníčka :)

ale bojovné larvy jsou docela vtipné :-) takto na poli v hobitíně... nechtěl bych být zahradníkem...


 Uživatel úrovně 0

Perfektně udělané věc, jediné, co mi chybí je nějaká další využitelnost kromě zajímavé a velmi dobře popsané a použitelné bestie.


 Uživatel úrovně 0

Dobrý den,

prvně naváži na Dakeyrase ohledně zkušeností. Pokud si pamatuji ten univerzální vzorec, mělo by být za dospělou berušku zkušeností více než za larvu. A také více, než je teď (30 je málo). Nadruhou stranu, někteří zkušenosti ani neberou v potaz a úrovně se rozdělují "uměle"... můj případ.

Popis tvora včetně zvláštní obrany je zpracován příjemně čtivě a není mu co vytknout.

Jediná věc, která se mi nelíbí je rozmnožování a vliv larev na svět jako takový. Při přemnožení se může docela jednoduše stát, že se larva dostane na pole za zemědělci a ostatními obyvateli. Sama útočí na hobity, kozy... vzhledem ke statistikám larvy (která je narozdíl od dospělé berušky agresivní tvor) je nutno si uvědomit, jaké důsledky může přemnožení larev mít. Obyčejný dělník s motykou nebo s vidlema nemá proti takové larvě mnoho šancí. Při přemnožení larev dochází ke změnám potravních návyků... a myšlenka, kdy jsou obyvatelé naháněni larvou a je zapotřebí ozbrojených sil se mi nezamlouvá :-D

Zpracováno pěkně a dílo se mi líbí, kromě toho co jsem napsal v odstavci výše.

Martel z Kantonu


 Uživatel úrovně 5

Navážu na Syruse. Taky mě přijde těžké zařadit Berušku jen tak. Ano v pravidlech jsou velcí brouci, takže asi na stejné místo, ale doopravdy, jsem takové prostředí nikdy nezažil. Samozřejmě není problém díla, ale mě že ho neumím zařadit, ale i tak nemá přirozeného nepřítele, který by kontroloval stav, snad krom podnebí.

Taky by mě zajímalo, proč má larva větší zkušenosti, než dospělá beruška. Ta má větší životaschopnost, obranu, odolnost a inteligenci. A vyšší pohyblivostí a vytrvalostí si to nevysvětluji.


 Uživatel úrovně 8

Příspěvek je napsaný velice dobře a v popisné části takřka profesionálně. Z hlediska obsahového ani z hlediska pravidel mu není co vytýkat (např. parametrové hodnoty odpovídají popisu tvora i jeho chování).

Jenom takový detail: pokud si to dobře pamatuju, má veškerý hmyz int. 0 (pokud se to v 1,6tkách neměnilo).

Po přečtení mě ale napadla jedna věc. Bestie je relativně velká a na druhé straně to vypadá, že v běžné přírodě (vyskytuje se v mírném pásu) nemá žádného přirozeného nepřítele. Normální zvíře ho asi nesežere (kvůli jeho toxicitě). Na druhou stranu se poměrně masivně rozmnožuje a umí být (hlavně jako larva) hodně nebezpečné. To mi přišlo jako věc, která se dala domyslet, protože jinak by berušky asi vyvraždily všechno živé velikosti A.