Bestiář

Rdousič Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 13

Skupina: Humanoid

Životaschopnost: 2

Útočné číslo: (+2 +2) = 4 (zuby), ale víceméně jen zvl.

Obranné číslo: (+2 +1) = 3

Odolnost: 10

Inteligence: 7

Velikost: A

Zranitelnost: humanoid

Pohyblivost: 13

Přesvědčení: zmatené zlo

Poklady: 0

Zkušenost: 55

Bojovnost: dle situace

Popis:

Popis

výška: 40 – 45 (35 - 40) coulů
váha:80 – 120 mincí (4-6 kg)
délka života:4-6 let (5-7 let)

- údaje v závorkách jsou údaje samice

Vzhled

Podrobný popis vzhledu: Rdousiči jsou zakrslí humanoidi s poněkud vlčími rysy v obličeji. Mají malé, štíhlé tělo s hnědou pokožkou. Díky své barvě jsou velice nenápadní, při setrvání na jednom místě je téměř nemožné si jich všimnout, jak splývají s okolím (viz níže). Mají poněkud větší hlavu s velkýma výraznýma očima. Na hlavě jim rostou krátké vlasy, uši jsou malé a špičaté, nos krátký, ale velmi citlivý na zachycení pachů.
Tělo je bez ochlupení, na pohled se zdá sice poněkud křehké, ale je v něm soustředěna obrovská síla, hlavně v horních končetinách zakončených šesti silnými dlouhými prsty s ostrými drápy a obrovským stiskem, který následně využívají ke škrcení obětí. Krátké, ale silné nohy slouží k vysokému výskoku. Mají podlouhlá široká chodidla, zakončená drápy. Jejich zuby a drápy jsou velice ostré.
Rdousiči jsou věčně špinaví, zablácení a neupravovaní. Nenosí na sobě žádný oděv, ani sebemenší roušky. Samice jsou přibližně podobného vzhledu, až na jejich větší prsa a delší vlasy.

Život

Tato stvoření žijí přibližně 4 - 6 let, samička zhruba o rok déle. Samice porodí jednou nebo dvakrát za život jednoho až dva malé, o které se stará dokud nedovrší jednoho roku. Dětství u Rdousičů trvá po dobu prvního roku života, pak se stávají dospělými a opouštějí rodinné nory a hledají si sami partnera. Po dosažení tohoto věku se stávají děti samostatnými a hledají si nový život. U Rdousičů vzniká poté přirozená rivalita o teritorium, kdy silnější zůstává na daném území a slabší odchází hledat jiné.
Rdousiči žijí na vlhkých územích, nejčastěji poblíže bažin, blat a různých mokřad. Nežijí přímo ve vodě, nýbrž na břehu. Budují si svá obydlí hloubením nor do změklé půdy, nebo si zakládají brlohy v dírách po vyvrácených kmenech, či v koruně spadlých stromů. Mohou také využít již opuštěných dostatečně prostorných nor. Jejich přirozenými protivníky jsou velcí predátoři a šelmy – přičemž není ale jednoduché je chytit, kvůli jejich vyvinutým smyslům a umění bleskově zmizet v noře, případně vylézt na strom. Pokud dojde na souboj, využijí svých ostrých drápů a jsou občas schopni se ubránit i větším šelmám. Po smrti obyvatelů nory se do ní může nastěhovat jiný příslušník druhu. Přes den většinou zůstávají v noře, ze které vychází za potravou po zešeření. Nemají příliš rádi ostré světlo, ale v temných bažinách bývá příšeří i přes den, takže se odváží vylézt i za dne.
U Rdousičů má důležitější postavení v rodině sameček díky své větší síle. Výsadní postavení při sporu mezi samci má silnější, jež může zůstat či zabrat nové lepší území, zatímco slabší se musí odsunout jinam.

Pohyb

Tito tvorové, jakožto humanoidi, se pohybují po dvou dolních končetinách, jejich pohyb je plynulý a velice tichý. Díky znalosti prostředí se umí vyhnout veškerým nebezpečným překážkám a také díky své malé hmotnosti a širokým chodidlům nemají problém se pohybovat po nevyzpytatelných a zrádných površích s jistotou. V případě potřeby se dokáží pohybovat velice rychle a mrštně, ale jen na krátké vzdálenosti. Stejně tak umí dobře lézt po stromech a plavat.

Obživa

Rdousiči jsou masožravci, býložravci se mezi nimi nevyskytují. Potravu si obstarají zaškrcením či zakousnutím menších živočichů, jako jsou třeba ryby, ptactvo, malí savci (králíci, veverky atd.). Díky rychlému a překvapivému útoku není pro kořist snadné uniknout. Rdousiči se vydávají na lov ven z nory i na několik hodin. Jejich organismus tráví potravu i několik dní, a proto není třeba denně lovit. Samci i samičky si loví potravu sami, jen v době před vrhem a pár týdnů po něm je samec povinen shánět potravu pro celou rodinu; mrtvou kořist přitáhne do nory nebo do pelechu. V tomto období sameček loví častěji. V případě smrti samce je samička schopna uživit sebe i mláďata. V zimě Rdousiči většinou dlouze spí, ven se pro potravu vydávají jen jednou za dlouho dobu. Není pro ně problém, stejně jako pro zvířata, pít i nepitnou vodu bez rizika nějaké nemoci. Maso jedí syrové, bez jakýchkoliv úprav…

Historie

Podle dávných neprověřených odhadů se před mnoha a mnoha lety od kmene trpaslíků oddělila malá část podivínů, která začala žít poblíž Velkých blat, nestýkali se s ostatními civilizacemi a stranili se veškeré společnosti. Během několika staletí se na ně zapomnělo a jen občas se v dětských pohádkách vzpomíná na zlé skřítky, kteří vystupují z bažin a topí nevinné cestovatele. O momentálním vzhledu a populaci Rdousičů neexistují žádné zprávy a díky jejich plachosti není ani moc případů, kdy by se potkali s člověkem. Kvůli jejich nehostinnému životu se změnily jejich tělesné parametry a výrazně zkrátila doba života.

Smysly

Rdousiči jako humanoidi mají hlavních pět smyslů: čich, sluch, zrak, hmat a chuť. Oproti člověku mají stejně jako zvířata některé smysly mnohem rozvinutější. Čich a sluch je daleko citlivější než u člověka a díky tomu slyší dopředu jakýkoliv hlasitější pohyb i na větší vzdálenosti - proto těžkopádná zvířata jako medvěd nemají šanci se k nim nepozorovaně dostat. Těchto smyslů využívají i v přípravě na útok. Zrak je také mnohem lepší než u člověka. Kvůli životu v tmavších prostorách vidí výborně ve tmě i za šera, vidí ovšem barevně. Chuť a hmat jsou vyvinuty jako u jiných humanoidních exemplářů. Není u nich provozováno kanibalství, mrtví druzi jsou necháni napospas jiným šelmám.

Boj

Rdousiči jsou vynikajícími lovci, nebojácní tvorové, kteří neváhají s útokem i na většího soupeře, pokud narušuje jejich teritorium. K takovýmto útokům nicméně dochází zřídka, ale pokud nějaké zvíře (např. vlk, liška či třeba i člověk) ohrožuje jejich brloh, neváhá Rdousič zaútočit proti rozložitějším či vyšším tvorům, v takovémto případě ztrácí ale moment překvapení (pokud se jedná o výrazně většího tvora (velikosti C a vyšší), snaží se schovat). Co se týče shánění potravy a boje se zvířaty, dokáží být Rdousiči velice trpěliví a vyčkat na správný okamžik pro útok. Jsou zvyklí využívat za tímto účelem několika způsobů. Zbraně ani jiné předměty nevyužívají vůbec. Díky jejich zbarvení a dokonalé trpělivosti mohou Rdousiči téměř znehybnět (vyčkají například na břehu potoka, u nory nějakého menšího živočicha, nebo dokonce i na stromě) tak, že si jich kolem jdoucí (plovoucí, plazící se) tvor vůbec nevšimne, v momentě překvapení bleskurychle vyrazí k oběti a zaškrtěním či zakousnutím do krku svou oběť během chvíle umrtví. Menší tvory nemá smysl zaškrtit, tudíž takové může jen zakousnout svými ostrými zuby a buď trpělivě vyčkávat, než oběť dodělá nebo jim zlomit čelistí vaz. Při útoku zakousnutím také mohou použít drápy tak, aby se spolehlivě zasekly do oběti a ta se jim nedokázala vytrhnout ze sevření.

Zvláštní útok: Přepadení z úkrytu - škrcení

Sice se stane jen velmi zřídka, že by Rdousiči zaútočili na člověka, nebo jim podobně veliké tvory, ale ve Vašich příbězích se tak klidně stát může.

Popíšu tedy jejich hlavní útok, čímž je přepadení ze zálohy. Rdousiči se předem přesunou na jim velice výhodné místo (např. se schovají do vysoké trávy nebo vylezou na větev nad zvířecí stezkou), kde budou nejlépe v rámci možností zamaskovaní a takzvaně přejdou ve strnulost. V této pozici vydrží i několik hodin, je ohromně složité si jich za šera, či skoro za tmy všimnout. Oběť si hází na všímavost (do 20% - dle názoru PJ), přičemž pokud si nevšimne, Rdousič může zaútočit ze zálohy; přepadený automaticky ztrácí iniciativu. Pokud se Rdousiči nepovede první útok, což je vyskočení a zaseknutí drápů do oběti, nebo škrcení (je to past, kde použitá “vlastnost“ je kvalita brnění ~ 7 ~ povedený útok/nepovedený útok), přepadený má šanci se proti útoku ohnat. V tuto chvíli po neúspěšném pokusu o první útok, pokud se jedná o význačně většího tvora než je Rdousič sám, se často útočník dá na útěk.

Pokud se ovšem první útok povede, Rdousič může podle situace napadeného buď kousnout do krku, nebo začít škrtit. Tady je past: Obr ~ 5 ~ udržení škrtiče/setřesení. Hází se každé kolo, s každým dalším se ale bude zvyšovat nebezpečnost o dva. Pokud se oběti nepodaří Rdousiče setřást během tří kol (tj. tří hodů), je uškrcena. Kousnutí do krku se započítává jako klasický útok, kdy si postava nezapočítává do obrany obr. číslo zbraně ani kvalitu zbroje, pokud nemá i ochranu na krku.

Jazyk

Jejich jazyk vzdáleně připomíná skřetí řeč s prvky jazyka trpaslíků, ovšem za ta staletí došlo k takovému zkomolení, že kromě Rdousičů mu nikdo nerozumí. Jejich hlasy jsou drsné, chraplavé a agresivní.

Využití ve hře

Rdousiče můžete ve hře využít jako doplňkovou kreatúrku do prostředí bažin a močálů, sami víte, že občas hrdinové musí putovat po dávno ztracených stezkách skrze nejrůznější místa a prostředí, kde může žít v ústraní takovýto malý živočich. Asi na Rdousiči nepostavíte základní osu celého příběhu, nicméně jde výborně využít (vlastnoručně testováno) jako náhlá past v cestě hrdinů, kteří znenadání zapadli po kolena do bažiny, když tu jim něco přistane na hlavu. Co teď? Začít se zachraňovat od škrcení nebo z bažiny? ;) Budu rád za každé Vaše využití ve hře, hlavní je se přece bavit…

Na konec pár poznámek autora:

První verzi této bestie jsem napsal na konci roku 2006, teď po třech letech jsem se k tomuto nápadu vrátil, a ač jsem to kompletně celé překopal, hlavní myšlenka zůstala. Upozorňuji ještě Pány jeskyně, že by jich neměli využívat v příliš odlišných prostředích, než která jsem navrhl - kvůli ztrátě některých svých výhod. Za pomoc chci poděkovat Folcwinovi, který mi přispěl k dílu několika nápady.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 13

author_nick:

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

- "Pokud dojde na souboj, využijí svých ostrých drápů" - parametry?
- jak zjistí který z nich je silnější a který slabší?
- evoluce rdousiče z trpaslíka mne rozesmála : )
- "vidí výborně ve tmě i za šera, vidí ovšem barevně." - jako barevnou tmu? nebo že mají noční vidění a za světla vidí barevně?
- "uši jsou malé a špičaté, nos krátký" X "Čich a sluch je daleko citlivější než u člověka"
- "Menší tvory" X "zakousnout ... nebo jim zlomit čelistí vaz." ... např u veverky bych nemluvil o zakousnutí, ale téměř o ukousnutí...
- píšeš, že se živí lovem menších tvorů a v kapitole boj je odsunuješ jako druhé (nehledě na to, že v Obživě je rdousič škrtí a zakusuje a v boji to nemá cenu)
- Používat jako vlastnost v pasti KZ u škrcení, když všechny pravidlové zbroje krom rytířské krk nechrání, je ... zvláštní.

Morter: vytrvalost u humanoidů není, tam se používá odolnost


 Uživatel úrovně 5

Ahoj Fenqele,
- nezdá se mi jedna věc. Jestliže nejde o magického humanoida, ale o humanoida přírodního, pak uvaž jeho velikost 40 - 45 coulů. Podle popisku jsou velice silní a mají mocný stisk, ale uvaž jednu věc. Ruka tvora 40-45 coulů bude mít sílu buď 15 nebo 16 (+2). Taková síla je vyšší než průměrná síla lidí o výšce alespoň čtyřnásobné. Jistěže ve světě DrD je to prostě fantasie, ale tohle jde proti přírodě. Ani drápy moc nejdou zvýšit, přeci jen, jsou to jen drápy. Takže nevím nevím.
- rození mláďat tak trochu spěje k vyhynutí, odolnost 10, malý vzrůst, žádné léčení, nemagičnost, jediná výhoda je jejich maskování, jestliže se bude rodit najednou více samců, spějí k vymírání. přirozené nepřátele, ano důležité, ale opět další faktor pro rychlé vyhynutí druhu.
Chápu, že když toto vypustíš, budou se tě ptát kritici na rozmnožování, ale možná raději než špatně vypustit a dát jen zajímavosti. Např. rozmnožování stejné jako u lidí a vyvaruješ se všemu.
- mokřad -> mokřadů
- ad pohyb - jen na krátké vzdálenosti jde vyjádřit malým číslem vytrvalosti, pohyb ve vodě a na suchu by měl být dvě různá čísla, pokud nejde o 100% obojživelníka
- obživa - mrchožravost (ano/ne)
- ad smysly - jak se orientují a loví (rybí obživa) pod vodou? Když se řídí čichem a sluchem...
- jak dlouho vydrží pod vodou...
- K vyskočení - dodal bych do jaké výšky je schopen vyskočit...ze země proti člověku, barbaru, krollu, toho asi moc nesvede. Je hrozně malý a těžko jako humanoid vyskočí čtyř nebo pětinásobek své výšky...jedinou šanci, pokud není družina skupinou hobitů, je skákat ze stromu.
- maskování, schovávání - stačí jen uvést nějaké procento nebo bonus, zmíněno, ale nepopsáno.

Celkově: Pár nedoladěností, žádné složité systémy, vodníkovské škrcení mi přijde i po automatické smrti po třech kolech i bez životů a úrovní nenemožné a já osobně bych v tom narozdíl od jiných problém neviděl. Jednoduchá klasická bestie pro ozvláštnění putování bažinou. Dobře napsané...jednoduše se mi to tady průměruje do středu, budu mírný a přikloním se k povzbudivé trojce.

S pozdravem, Mort


 Uživatel úrovně 0

Nelíbí se mi nesoulad poměrně vysoké inteligence ve srovnání s absolutní primitivností života.
U jednotlivých smyslů, když už jsou uvedeny, by mohl být uveden bonus/postih k postřehu. (Detail.)
Škrcení je dost humus, právě proto, že je psané podle vodníka. - Navrhoval bych se inspirovat spíše dušením u zadržování dechu a topením u plavání, byť trochu progresivněji, než je to uvedeno tam, protože, tady je dušeno aktivně.
Vzhledem k tomu, jak vypadají ruce, bych očekýval možnost jejich použití v boji (drápáním) a tedy příslušné statistiky.
I když je bojovnost, dle situace, u jednotlivých situací by mohla být rámcově uvedena.

Pěkné, nápadité, použitelné, funkční.
Co mi nejvíc vadí je ten rozpor v inteligenci a chování. Nevím, jestli před sebou mám humanouidní zvíře (což je pěkná past na postavy, které se budou snažit domluvit a navázat kontakt) nebo podivný protonárod s utajenou kulturou (ale tomu popis neodpovídá - podle popisu musí být blbější než skřeti.)


 Uživatel úrovně 0

Je to kvalitní a stručné - drobné vady, které jmenovali pánové přede mnou podle mne neovlivní použití potvory ...


 Uživatel úrovně 0

Zdravím autora.

Předem se mi líbilo, jak se dílo čte, byla to relaxace :-)
Syrus už vytkl některé nedostatky, nicméně, také mám nějaké výtky.
1) Životaschopnost 2. To mi přijde strašně moc vzhledem k parametrům těla (přiblině 40cm, 5 kg průměrný jedinec). To by znamenalo, že má přibližně tolik životů, co statný vlk, kterého si přecijenom představuji jako poměrně větší "nestvůru" než tohle. Životaschopnost bych dal osobně na 1.
2) Píšeš, že mají velké, výrazné oči. Když číhají na svou kořist, mají oči zavřené, a využívají smyslů čichu a sluchu, a až poté otevřou oči a útočí, nebo je mají otevřené i při číhání (což mi ale s velkýma výraznýma očima nesedí s téměř nemožnou šancí si jich všimnout). Zvláště, pokud jejich obět kolem nich prochází.

Toť vše. S pozdravem Pumlíč.


 Uživatel úrovně 0

Vcelku pěkně zpracované dílko, kapánek mi to připomíná o trochu větší formu Impíka z hry World of warcraft.. vzkutku pěkně zpracované..

Nedostatky tohoto díla velmi dobře popsal Syrus a tedy nebudu opakovat jeho slova. Jen k tomu škrcení.. právě vodník a obecně mechanismus utopení mi pro účel škrcení přijde nejvhodnější.

Tož to by bylo asi vše co bych k tomuto mohl dodat.

Vela zdaru v dakších tvorbách..


 Uživatel úrovně 0

Mě se to docela líbí, určitě to použiju v mém světě.


 Uživatel úrovně 8

Zajímavá a obře zpracovaná epizodní nestvůra. Autor v příspěvku naznačuje i možné způsoby jejího použití, tedy zejm. jako nestvůra daná prostředím, která může ozvláštnit dobrodružství v bažinách. Dle mého názoru je možné ji použít i jako nestvůru hlavní - a to zejm. na prvních dvou úrovních.

K příspěvku mám několik drobných poznámek:
- chybí třída pohyblivosti (předpokládám humanoid),
- pokud by samička rodila jednou za život jedno až dvě mladé, jejich počet by se nevyhnutelně snižoval. Při tak krátké délce života by velmi rychle vyhynuli,
- pokud často a dobře plavou, neškodilo by přidat jejich pohyblivost ve vodě,
- inteligentní bytosti své mrtvé obvykle pohřbívají a nenechávají je napospas šlemám,
- domnívám se, že použitou vlastnosti u pasti na úspěšný útok by měla být obratnost a ne KZ, která v tomto kontextu nedává moc smysl. Stejně tak u druhé pasti - tedy pasti na setřesení úročníka - by použitou vlastností měla být spíše síla.
- konstrukce škrcení jako taková mi nepřipadá příliš podařená. Zřejmě by bylo vhodnější převzít obdobný mechanismus od jiné nestvůry v Bestiáři zpracované (napadá mě vodník z PPZ a jeho tonutí).