www.Dračí Doupě.cz


Soutěž O Hlavu
Zlatého Draka

--
Aktuality
Novinky
Uživatelé
Vyhledávání
Rekordy a statistiky
--
Chat
Fórum
Ankety
Moudrá Sova
--
Články
Rozvoj DrD
Dobrodružství
Hřbitov
--
Bestiář
Předměty
--
Válečník
Hraničář
Hraničářská kouzla
Kouzelník
Kouzla
Alchymista
Alchymistické předměty
Zloděj
--
Nová Povolání
Nové Rasy
Dovednosti
--
Galerie
Fotogalerie
Downloady
Linky
--
Seznamka
Inzerce
--
Co je to Dračí Doupě?
Dračí manuál
Otázky a Odpovědi
--
Tvůrci a Redakce
--
Čekající díla
Dračí líheň

Bestiář

Bledý rytíř  ****
Příprava pro tisk (tisknuto 2188x)
Autor: Falhir
Přidáno: 17:20:11 03.01.2009
Skupina: Cizí Postava
Životaschopnost: -
Útočné číslo: -
Obranné číslo: -
Odolnost: -
Inteligence: -
Bojovnost: -
Velikost: -
Zranitelnost: -
Pohyblivost: -
Přesvědčení: zákonné dobro
Poklady: -
Zkušenost: 900
Průměrné hodnocení:4.29
Popis:

Nezbytnou součástí textu je toto úvodní varování: nerad bych totiž, aby celé dílo četli ti, kteří preferují stručný text a jen minimum výkladu, jenž slouží jako koření. Tento výtvor totiž takové ideje nesplňuje, jelikož obsahuje spoustu řádků „navíc“, které mají za účel doladit celkovou atmosféru díla, které mírně kolísá mezi klasickým pojetím Bestiáře a vyprávěním, jež by se v očích některých možná více uchytilo v rubrice pro články a eseje. Nicméně stále to Bestiář je, koncepci to splňuje a jistě se najdou takoví, kterým popis této Cizí postavy vyhovuje. Nechal jsem si totiž záležet na zrealizování myšlenky díla.

Parametry:

Úroveň: 22
Rasa: člověk
Povolání: šermíř
Přesvědčení: zákonné dobro

Velikost: 200 coulů
Váha: 90 kg
Pohyblivost: (11 + 2x3 + 1 + 1) = 19/+4

Síla: 18/+3
Odolnost: 17/+3
Inteligence: 15/+2
Obratnost: 14/+1
Charisma: 16/+2

Životy: 108

Obranné číslo: +1 (bonus za obratnost) + 2 (meč) + 8 (mitril) = 11 (vůči nemrtvým)/+1 + 2 (meč) + 6 (mitril) = 9 (vůči ostatním)

Útočné číslo: +3 (bonus za sílu) + 1 (prsten) + 7 (meč) = 11
Útočné číslo v boji s nemrtvými: +3 + 1 + 7 = 11/+4
Počet útoků rytíře je: díky úrovni 3x za kolo + díky prstenu 1xkrát za kolo = celkově 4x za kolo

Bonus šermíře k ÚČ i OČ při šermu (viz PPE) = + 3
Bonus v boji se stejnou zbraní vzhledem k dlouhodobému využívání: +1

… A jiné výhody a bonusy dle Pravidel pro pokročilé v kapitole Šermíř.

Díky své pevné mysli, neochvějné jistotě a silnému duchu si rytíř vypěstoval určitou odolnost vůči psychickým kouzlům, od níž se odvíjí bonus +2 k pasti.

Mnich: „Bratře, tvá pleť je nezdravě bílá; obávám se, že jsi nemocen…“
Rytíř: „Pocházím z daleka, kde slunko nesvítí. Mým domem je kobka, v jaké se horlivě obracíš na svou víru, jinak bys v té temnotě zešílel.“
Mnich: „Žít v podzemí? Pro všechny bohy na světě – za nic bych nevyměnil svoji překrásnou kapli!“
Rytíř: „Došel jsem poznání, nalezl jsem pravou víru, promluvil ke mně duchovní hlas; toho vy nikdy nemůžete docílit. A v tom tkví vaše omezenost, neboť cítíte strach a vyšší poznání byste bez meškání vyměnili za teplo krbu.“
Mnich: „Jsem posel bohů, bratře, stejně jako ty!“
Rytíř: „Nelži, blázne. Já nemám bratry a neuznávám božstva.“

O kom si to tedy obyvatelé šeptají?

O neznámé postavě, jež jako by vzešla z prachu a objevila se znenadání. Mezi hospodskými štamgasty kolují kratičká vyprávění o tajuplné osobě ve světlém plášti, poutníci hovoří o svižném cestovateli s nápadně bledou pletí a ti dobrodruzi, kterým se podařilo setkat se s ním tváří v tvář, mluví o bezejmenném rytíři. Je obdařen úctyhodnou výškou, šlachovitou a statnou figurou; v krčmách toho příliš nenamluví (není-li to v rozporu s jeho morálními hodnotami), ve skutečnosti bývá v prosté společnosti tichý, ne však nevýrazný.

Všechna zmiňovaná tvrzení vskutku vystihují Bledého rytíře. Většina lidí stačí zaregistrovat jen vlající bílý plášť sahající ke kotníkům, na němž je namalován opravdu prapodivný znak – zlatý osmihranný kříž v černém kruhovitém poli (aby si čtenáři dokázali lépe představit takový znak, uvedu odkaz na kříž Maltézského řádu, ačkoli barvy a tvar pole se různí: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Blason_Ordre_Malte_3D.svg). Tento symbol, připomínající na první pohled bezesporu rytířův erb, jest vyobrazen na zadní části oděvu.

Poutník zaujme mrtvolně zbarveným obličejem, který hyzdí jizva táhnoucí se od pravého ucha k čelisti. Na ramena spadají pramínky stříbřitých kadeří, jež svědčí o pokročilejším věku, nejsou však zašedlé. Ačkoli rytíř zažil nejméně padesát zim, jeho líce nejsou poznamenány stářím ani vráskami. Vzhledu vévodí dvojice indigových očí (barva na pomezí modré až černé), které se zdají jako pár zářících drahokamů vsazených do chladné skály. Propůjčují muži pronikavý pohled a bystrý zrak, kterým dokáže bedlivě pozorovat okolí. Nevýrazné rty jsou tenké a nebarevné, jakoby stažené do vodorovné čárky; tak působí při většině rytířových výstupů, jelikož on málokdy mění výraz ve tváři a tím pádem nedává znát přílišné emoce. Vizáž tedy není hezká ani přívětivá; spíše strnulá a studená jako mramor.

Kromě pláště nosí tuniku téže barvy, jež taktéž není ochuzena o erb; na hrudi ji zdobí onen zlatavý kříž v tmavém kruhovitém poli. Šat jest utažen u pasu hnědým opaskem, pod nímž uschovává čepel v purpurové pochvě, a sáhá rytíři dva palce nad kolena. Zpod dolní části tuniky vyčnívají světle béžové kalhoty, místy snad mírně poškozené kvůli náročnému putování. Látka v úrovni holení mizí pod vysokými cestovními botami zabarvenými do tmavého odstínu hnědé. Jestliže poutník odhodí bílý šat, odhalí tak blyštivě stříbrnou zbroj (viz níže), jež kryje břicho i trup po klíční kosti, celé paže a část stehen.

Cestovatel, když právě vyráží do boje nebo chce zahalit svou tvář, má k dispozici kovovou přílbu ochraňující celou hlavu se zaklápěcím hledím. Přilba je temně šedavá až lehce černá, je spíše zaoblená nežli hranatá a její majestátnost završuje vysoký chochol z labutího peří.

Z čeho se skládá jeho vybavení?

Mimo klasickou výbavu nezbytnou k přežití v průběhu dlouhých cest vlastní tyto věci:

Meč svatých: Tuto skvělou zbraň s jasně se třpytícím ostřím si před několika měsíci nechal vykovat u zručného kováře žijícího poblíž kláštera. Jakmile čepel obdržel, nechal si ji ještě posvětit u vrchního kněze v onom svatém příbytku. Od té doby nedá na tento předmět dopustit, neboť jedině on jej vždy dostane z těch nejhorších svízelí. Podstata čepele jest dlouhý meč, tudíž délka je 1 – 2, váha 50. Od pohledu ji lze od obyčejné zbraně odlišit podle nápadně lesklého, stříbřitého železa. Proto se jedná o zbraň z ušlechtilého kovu (pro zranitelnost třída D) a zároveň magické ostří (třída C). Meč svatých je prototyp; nelze jej tedy koupit u obyčejného obchodníka nebo objednat u kdejakého kováře.

Parametry meče v boji s nemrtvými jsou takové: SZ = 7/+4, Obrana = 2. Proti ostatním: SZ = 7/0, Obrana = 2.

Svatá zbroj: Další neobvyklá věc se nazývá Svatá zbroj, nebo také kazajka. Kvalitou se shoduje s pověstným trpasličím materiálem, ovšem s tím rozdílem, že tuto zbroj vytvořil opět zmiňovaný kovář. Zbroj obsahuje stříbro, a proto je obzvláště odolné vůči útokům nemrtvých tvorů. Praktická jest také jeho minimální váha oproti jiným kvalitním zbrojím. Vzhledově se nejvíce podobá zářivé kroužkové košili, byť je odolnější a mnoho lehčí.

Parametry mitrilu pro postavu velikosti B v boji s nemrtvými: KZ = 8, váha = 120. V jiném případě: KZ = 6, váha zůstává stejná.

Prsten útočnosti: Jde o vzácný alchymistický výrobek, jenž nositeli propůjčuje bonus +1 k útočnému číslu a navíc jeden útok navíc v klasickém soubojovém systému (resp. má-li bojující jeden útok za kolo, s prstenem bude mít dva útoky, jestliže dva útoky během jednoho kola, takto bude moci zaútočit třikrát atd.). V rozšířeném soubojovém systému to znamená bonus +6 k iniciativě. Prsten útočnosti není samozřejmě vázán na Bledého rytíře, a tak obdaruje těmito pěknými bonusy každého, kdo si jej navlékne na prst. Prsten je vypracován umně, neboť jeho povrch je hladký, a to ze stříbra. Na pohled není výjimečně nápadný a nezdobí jej žádné runy či nápisy.

Cestovní boty: Na těchto botách není nic moc kouzelného, přesto jsou nemálo užitečné, protože přidávají bonus +1 k pohyblivosti. Tyto úžasné tmavé boty, zakrývající nohu od chodidla až po polovinu holení, jsou lehké, a proto se v nich tak snadno vykračuje.

Čarovná hůl: Vzhledově se neliší od obyčejné cestovní hole ze dřeva, je taktéž jeden a půl sáhu dlouhá a hodí se k odstranění všelijakých útrap během putování. Ovšem z názvu vyplývá, že přeci jen má něco víc, a sice lze s ní omezeně kouzlit. Čarovná hůl má zásobu 10 magů na den a dokáže sesílat následující kouzla: magický štít, najdi neviděné, světlo, zaklep. Bledému rytíři byla darována kdysi dávno za záchranu kouzelníkova syna, kterého zachránil ze spárů nemrtvých.

Jaké je jeho poslání?

Bylo napsáno, že Bledý rytíř patří k poutníkům, jejichž náplní života bývá z většiny cestování za nějakým vzdáleným cílem. Z jakého důvodu však cestuje tento dobrodruh? A do jakých míst vstupuje noha rytířova?

Odpovědi na otázky lze nalézt v minulosti, sotva bezejmenný přestal válčit pro náboženské kulty jakožto žoldnéř a místo toho se uchýlil k samotě; vyhledal odlehlou oblast, kde se ukryl do podzemí. V ten čas měl za sebou přibližně čtyřicet zim, prošel již mnoha kraji, získal spoustu zkušeností a věděl, po čem touží. Svou novou existenci, která následně trvala celých deset roků, započal v dávno opuštěné kobce, kam dlouho nevkročila lidská noha. Bloudil hlubokými důlními šachtami, střetl se s nejednou podzemní stvůrou a tímto způsobem žil po několik měsíců. Až jednou se dočista ustálil a zvolil asketický život vně nekonečné temnoty. Pramálo pil z podzemních pramenů a jedl poskrovnu. Snažil se zapomenout na svou kariéru tam nahoře, a proto se plně oddal atmosféře, v níž by kdekdo zešílel. Zocelený a vyrovnaný duch mu v tom pomohl.

A tak se vyhublému, smrtelně bledému rytíři přihodila zvláštní příhoda. Bylo to již několik dnů, co naposledy pozřel něco k snědku, když se v jeho představách zjevila přízračná postava, jež mu zničehonic začala vyprávět o příchodu nové vyšší moci. Bledý rytíř měl oči otevřeny dokořán a sledoval prapodivné výjevy. Mezi nimi i kříž s osmi hranami - který mu ona postava zjevila jako symbol své moci. Vně černočerné kobky se rozsvítilo nečekaně ostré světlo a to jako by muže oslovilo, byť nenabylo žádné lidské podoby a pozbývalo tvář.

„Věz, rytíři, že nejsem přelud ani sen. Věz také, že jsi první a jediný; oslovený. Nyní mně pečlivě neslouchej: odteď je Tvou povinností kázat všem na světě, že není bohů, nýbrž boha. Existuje stvořitel, nahoře – na nebi. A je Tvým posláním, abys v něj věřil, hlásal skrze něj a bojoval za něj…“

Co se stalo pak, zůstává naprostou záhadou. A zda se jednalo o pouhé vidiny, to taktéž tkví ve hvězdách. Každopádně Bledého rytíře duchovní hlas ovlivnil a v podstatě i osvítil. Vydal se na povrch a od té doby se změnil v chladného člověka, jehož jediným cílem jest rozhlašovat a kázat ve prospěch Jediného Boha (což se ve fantasy světech plných různorodých bohů může zdát ojedinělé a monoteismus představuje nový směr, avšak není podmínkou, že Bledý rytíř je prvním prorokem tohoto typu). Ve skutečnosti nedává kázání v každé putyce nebo vesnici, nýbrž si vyhledává významné osobnosti, duchovní představené a moudré poustevníky. Je značně inteligentní – nejen proto, že jej oslovila vyšší sféra -, a proto dovede volit správná slova, především si je naprosto jist tím, co prohlašuje. A tak skrze něj promlouvá neochvějná jistota, jíž nic nedokáže zalomcovat – a to doslova (výhružky nebo surovost; chytré protiargumenty – zkrátka před tím vším obstojí).

Rytíř cestuje od dvora ke dvoru, z jednoho kláštera ke druhému a nečiní mu trable navštívit mudrce pobývajícího uprostřed temného hvozdu. Mimo to nevynechá jedinou příležitost bít se s nemrtvými tvory, jež při svém putování potkává. Věří, že ho za to jeho Bůh jednou bohatě odmění.

Úhlavním cílem poutníka je tedy obdarovat dobré bytosti věděním, že duchovní pravda jest docela jiná, a proto se musí modlit k nové vyšší mocnosti – Jedinému Bohu. A jestliže lidé zůstávají příliš zarputilí ve svém vlastním přesvědčení, neobává se použít surovější prostředky, kupříkladu zbraň. Nedychtí po krvi a už vůbec se nechce zdržovat zbytečnými šarvátkami. Přesto, nepůjde-li to jinak, bude ve svém konání fanatický. Pokud potká člověka, jenž se též hlásí k monoteismu, rozhodně vyvrátí jeho víru, jelikož věří, že on je první vyvolený. Dokonce se k němu zachová ještě arogantněji, protože se mu tuze znelíbí myšlenka, že by ještě další lidé prorokovali bez jeho vědění.

Jak se chová k okolí?

Ve slušné společnosti rozhodně nevyhledává potyčky, do sporů prostého lidu se spíše nevměšuje, není-li do nich vtažen. Jako rytíř ovšem dodržuje jisté morální zásady, a to jak ctnostné, tak i přísné. Rozumí se tím, že v nespravedlivém nešváru se zastane utlačovaného, stejně tak vyslechne prosbu starce, jemuž unesli dceru zbojníci. Zároveň se řídí smyslem pro disciplínu a krutě potrestá zloděje nebo lháře, který mu prozradí mylnou informaci (v tom lepším případě zvolí prosté useknutí údu, jímž lupič kradl, a prolhanému vyřízne jazyk).

Bledý rytíř cíleně pátrá po nemrtvých, ačkoli nechová v lásce žádné zákonně zlé bytosti, jež se svým mizerným charakterem veřejně chlubí. Takové poutník většinou vyzve na souboj, ale tvorové, kteří žijí v ústraní a drží své přesvědčení v tajnosti, se nemusejí obávat jeho zloby (nepatří-li ovšem k těm, co byli nešťastnou náhodou probuzeni z posmrtného spánku a nyní vraždí lid). Pochopitelně se raději vyhne hradu plnému upírů, neboť má jako každý jiný inteligentní tvor pud sebezáchovy a už jen kvůli svému významnému poslání si nemůže dovolit smrt z malichernosti, i když často dává plný průchod své neobyčejné statečnosti a neochvějnosti, jež mu nedovolí za určitých okolností ustoupit. Značné přesile však rozumně ustoupí (pokud to nebude v rozporu s jeho ústředním cílem).

Svou neobyčejnou neústupnost prokáže jedině tehdy, objeví-li se na půdě mocných, před kterými hodlá kázat. Stává se často, že neuspěje a velmoži jej nechají vyvést – ačkoli rytíř ještě předtím neváhá tasit meč -, ovšem jiné dovede rytířův přesvědčivý jazyk zkrotit a v náboženské oblasti srazit na kolena. Zatím se tedy nepřihodila, že by nějaký hodnostář nechal muže přímo popravit, leč nejednou byl poutník na několik dní zajat.

Jakým směrem se ubírá poslání Bledého rytíře, je již zřejmé, přesto neuškodí zopakovat a zdůraznit jisté body jeho neobyčejného kázání v podobě citace:

  • „Ty, kteří nevěří v příchod Jediného, označuji za hlupáky a tvrdohlavé! Vždyť jaký důvod lhát by měl čestný pocestný obdařený četnými rytířskými řády, jako jsem já?“
  • „Bůh káže takto: ,Vězte, nepochybujte a vzhlížejte. Budete milováni a po smrti po zásluze odměněni!´“
  • „Dost možná jste od malička byli zastrašováni roztodivnými povídkami o pekle a jeho obyvatelích; abyste nekonali zlo. A prý vaši bohové sváděli urputné boje s peklem. Málo je na tom pravdy, leč buďte si jisti, že peklo existuje, byť nemusí existovat přímo pod námi, a je mnohem hrozivější, než si je představujete; jen zlé a nevěřící duše zavítají po smrti do těchto končin!“
  • „Ano, budujte svatá obydlí a kaple a kláštery. Modlete se a darujte Bohu a milujte svého nejvyššího bližního; otce náš všech. Dokažte, že víra je ve vás a nikdy vás neopustí!“
  • „Teprve tehdy, až si uvědomíte neexistenci božstev, zjistíte, jak lahodí láska a důvěra k Jedinému Bohu!“

Takto si lze představit rytířova kázání, byť se jedná o pouhé útržky. PJ není povinen užít přímo tyto citace; nechť to čtenáři pochopí jako příklad vět, které jistě obohacují RP hry v okamžiku kázání této CP.

Rytíř je obecně zákonně dobrý, proto by se v případě invaze nemrtvých připojil k armádě. Jeho působení by však zůstalo i nadále unikátní: sloužil by jako kazatel i během putování armády, podporoval by morálku mužů v táborech a podobně. Z toho vyplývá, že své ambice by nezahodil a dále by se řídil svým poselstvím. Jedině v boji by na okamžik zapomněl a chopil by se meče… Rozhodně však nezapomene na pud sebezáchovy, to kvůli svému výjimečnému úkolu.

Svatá válka…*

Stalo se jednou, že rytíř zažil neobvykle věrohodné snění. I vydal se k mudrci, aby mu onen člověk vyložil jeho sen, který jím zmítal a nedovolil mu klidně spát. Tato slova řekl mudrci:

„Tu noc jsem sklopil víčka, leč vzápětí jsem je měl znovu otevřené a já byl bdělý. Kolem mne tma; přesto hluk, syčení a zvuk šouravých kroků. Čichu neunikl hnilobný zápach. Ocitl jsem se v podzemí, jaké mně nebylo cizí, jelikož bylo dříve mou domovinou. Proto jsem kráčel jakousi kobkou – a po mém boku zvrácené kreatury či poslové pekla. Já si jich nevšímal, oni mne také ne, a tak jsem vyšel otvorem v zemi z podzemí – a náhle se rozlilo všudypřítomné světlo. Když se zmírnilo, spatřil jsem na kopcích doslova hradby pozlacených štítů a vedle nich dlouhá kopí s blyštivými hroty. V ten okamžik z okolních jam vyskakovala zrůdná stvoření a mnohým tváře tajily kápě, to kvůli ostré záři. Sledoval jsem mocné jezdce ve třpytivých zbrojích, kteří třímali korouhve s novým symbolem: osmihranným křížem v kruhovitém poli. Tu se bojovníci chopili zbraní; jali se svých kuší, mečů a oštěpů. Vzápětí se střetli s masou nemrtvých. To poslední, čeho jsem si všiml, byla uražená lidská paže třímající korouhev, vedle níž ležel useknutý spár zrůdy…“

Mudrc, opravdu uchvácen rytířovým posláním a ještě více jeho snem, vyložil toto vidění jako předzvěst války; v tomto případě očisty. Bledému rytíři se podaří svým kázáním uchvátit nejednoho šlechtice, ba co víc, zalíbí se i některým králům. Následně aristokraté slíbí veškerému obludnému zlu brzkou záhubu, a tak poženou své šiky do ohromného a bezesporu významného konfliktu – do Svaté války. Za účelem odstranit nežádoucí skvrnu světa.

Bledý rytíř tedy odcestoval a pokračoval ve svém primárním poslání. Jednou, až si dokáže získat důvěru některých vladařů, si dozajista vzpomene na svůj sen, na Svatou válku.

*Tato stručná kapitola nemá pro družina takřka žádný význam, proto není nutné ji číst. Slouží jen jako koření.

Přijme učedníka a pojme ženu?

Učně přijme jen za jistých okolností. Totiž jakmile se objeví další potenciální kazatel, jenž se řídí rytířovými slovy a zastává jeho přesvědčení, který se usadí ve svatém příbytku či putuje vlastní cestou, teoreticky jej lze nazvat učněm Bledého rytíře. Ten takové počínání akceptuje – pokud se o něm dozví -, jelikož je v jádru dobrý člověk a snahu tohoto kalibru jedině ocení. Pakliže se ti dva někdy setkají, může dojít k výměně názorů a podání rad ze strany pravého kazatele, ovšem rytíř bude dál cestovat o samotě.

A s tím souvisí varianta, že by snad někdo zatoužil putovat po boku Bledého rytíře; to však není možné. Nám dobře známý poutník nepřijme nikoho, kdo by jej toužil následovat při jeho cestách, neboť věří, že Bůh udělil výjimečný úkol pouze jemu a tedy se jedná o cestu jednoho člověka.

Čtenář si možná pomyslí, že se rytíř někdy usadí, pojme za ženu urozenou dámu a nechá si vybudovat palác či vlastní klášter… Však není tomu tak; přirozená rytířova skromnost to nepovoluje. Bledý rytíř je zvláštní člověk a tak také uvažuje a cítí. Bude kázat a putovat, dokud mu síly postačí, avšak až jednou nebude moci pokračovat, zabydlí se v odlehlém kraji, kde si vystačí s prostou chýší. Určitě se pokusí o navázání kontaktu s vyšší mocností – pro něj to je Bůh.

Nyní záleží na tom, zda docílil mnoha úspěchů a někteří lidé na světě jej následují – respektive pokračují v jeho poslání. Jestliže ano, Bledý rytíř dožije ve svém obydlí o samotě, bez ženy a bez společníků. Nevylučuje se možnost (PJ ji může použít, pokud se mu to hodí), že starý kazatel bude Bohem vyslyšen a třeba i po zásluze odměněn. Nejvyšší jej obdaří nesmrtelností nebo dlouhověkostí; daruje mu bohatství nebo moc; odkryje pro něj nadpřirozenou cestu do ráje… Variant je mnoho, ovšem nemusí se naskytnout žádná.

Pakliže však bývalý bojovník a kazatel nemá žádné následovníky, zatouží po dědici, jenž by jej později napodobil a pokračoval ve výjimečném poslání. Tehdy se pokusí seznámit se ženou; a na věku ani na vzhledu mu nezáleží, hlavně aby byla žena plodná. Přirozený šarm a zkušenosti i moudrost napomůže ke svodu ženy, která se s ním usadí a snad mu porodí syna, po němž poustevník touží. Nechť si vše ostatní PJ domyslí a přizpůsobí dle svého.

Jak cestuje a kde se ukládá ke spánku?

Bledý rytíř je poutník se vším všudy, a proto jako příkladný cestovatel nepoužívá žádných dopravních prostředků; koně jsou mu tedy cizí. Preferuje chůzi a také tvrdí, že putování pěšmo – nejlépe v dešti a za jiných drsných podmínek – utužuje jak charakter, tak fyzickou kondici. Pomáhají mu unikátní Cestovní boty, jež obdržel za pomoc starému poutníku, který již nebyl schopen dlouze cestovat, a tak své praktické boty věnoval rytíři.

Rytíř z většiny přespává pod širákem – z téhož důvodu, proč cestuje bez jezdeckého zvířete - avšak nabízí-li se možnost přenocování v krčmě, ubytuje se tam. Případně může někomu v hospodě pomoci, někoho vyslechnout, anebo nastolit mezi tamními pořádek (do soukromých hádek se však rozhodně nepožene). V domech vlivnějších lidí v zásadě nenocuje, byť se mu podaří kázání a tamního pána svými slovy uzemní. Jakmile totiž skoncuje se svým prohlášením, hnedle se vydává na další cestování – přirozeně jen tehdy, pokud není nucen s někým příliš nevěřícným a nadutým zkřížit čepele.

Dodatky

Bledý rytíř je Cizí postava dvojího využití. Tak za prvé jej PJ může samozřejmě použít jako klasického pocestného, který se jen málo liší od kdejakých jiných fanatiků. Může z tohoto CP vytvořit bez problému své vlastní povolání, kupříkladu paladina, avšak já vzhledem k jednoduchosti zvolil klasického válečníka – konkrétně šermíře. Bledý rytíř může sloužit jako zabiják nemrtvých, mlčenlivý tajnůstkař a tak dále. Myslím, že uvádět další příklady by bylo přinejmenším zbytečné.

Druhá varianta, pro kterou jsem tuto Cizí postavu stvořil, vyplývá z celkového popisu rytíře. A sice v tom lze shledat příchod čehosi neznámého, snad bych se odvážil říci, že předzvěst nového náboženství. V tomto směru je snad postava originální a přichází s docela jiným úmyslem, který se nepodobá cílům většiny radikálních CP. Nejdůležitější informace pro Pány Jeskyně je, že Bledý rytíř nikdy nezradí svého pána, v nějž věří, a že odhodlání kázat ostatním z něj neopadne ani po několika letech; stále bude putovat od kraje ke kraji. Lze ho použít ve světě plném nadpřirozených jevů, kde příchod bohů na zem nepředstavuje nic neobvyklého, a tak může být potrestán opravdovými bohy za své rouhání, nebo označen mnichy za kacíře. Ovšem také může vzniknout rytířův tajný kult, jenž bude postupem času nabývat na moci a získá si ve světě opravdové slovo – či naopak zanikne. A pokud někdo rytíře vloží do světa, ve kterém je víra posvátná a bohové zůstávají navždy jen vyšší sférou, jež se mezi smrtelníky neprojevuje, o to víc jeho poslání nabude významu.

Poslední nezbytná poznámka je mířena k erbu rytíře. Nerad bych, aby někdo symbol zaměňoval se znakem křesťanství, byť je kříž mimo jiné znázorněním tohoto náboženského směru. Ano, víra Bledého rytíře je nakloněna monoteismu, avšak vkládat do světa Dračího doupěte náboženské ideologie z našeho reálného světa by nebylo příliš vhodné. Proto ať si čtenáři uvědomí, že onen zlatý osmihranný kříž v temném poli skutečně znázorňuje symbol samotného Boha, jenž se zjevil v kobce Bledému rytíři, avšak nemá nic společného s křížem, na němž byl v naší historii Ježíš ukřižován. To jen pro rýpaly, neboť jsem se dozvěděl, že kříž byl znázorněn ještě před příchodem křesťanství (tedy nemá spojitost pouze s tímto náboženstvím).

Ať už PJ zvolí jakoukoli cestu, já přeji příjemnou hru, do které snad někdo Bledého rytíře zapasuje. A co se týče onoho mírně archaického jazyka, jejž jsem použil při psaní díla – slouží k vylepšení atmosféry, ale kazit čtivost opravdu nechci. Doufám tedy, že odhodlaní čtenáři sloh přelouskají.

Za nespočet rad a věcných poznámek v Moudré Sově děkuji Shadowmagovi.

Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
  »»»
Počet zobrazených příspěvků: 1-10 / 15
Ikonka uživatele Alden Nahlilairon *   [pošta] nové     13:43:55 11.01.2009
Nathaka: V poriadku, beriem. Ohľadne Einsteina, on nemal až take vysoké IQ na to, čo dokázal...
To, aké IQ priradiť akej inteligencii je ale debata vhodná do Putyky a nie ku kritike diela...

Ikonka uživatele Nathaka Warrior *   [pošta] reputace: 1
nedohledatelné: +1
nové     2:44:06 11.01.2009
Alden: Zkus to otočit. Nedívej se na to tak, že rytíř má takové statistiky, protože je výjimečný, ale že je výjimečný, protože má takové statistiky.

Poněvadž je to teoreticky možné, tak zkrátka počítej s tím, že z nějakého důvodu byl vybrán takto nadprůměrný jedinec. Stal se bledým rytířem, protože k tomu měl předpoklady. Nezískal ty předpoklady, protože by byl bledým rytířem.

(A to už nekomentuju fakt, že Int 15 /+2 určitě nebude Einstein. To by totiž znamenalo, že elfí vesnička je plná Einsteinů, tudíž je div, že elfové nemají atomové reaktory. Einstein je IMHO v Int 18+ a možná i víc...)

A též pozor! Rozptyl určený pravidly není nutně konečný rozptyl rasy, navíc nepostihuje extrémy. Je to rozptyl pro hráčskou postavu. Zaručuje se tím, že tvá postava nebude druhý Da Vinci. Ale rozhodně to nebrání tomu, aby se někde ve světě takový Da Vinci našel a měl Int třeba 19, čili o 4 víc než mohou lidské VP podle pravidel mít.

... faktem je, že Int nad 15 už je opravdu dost a že pokud se to nepromítá do Roulpleje, jak má, tak to má na hru (pravidla) vliv jen ve větším množství magenergie a pár procentech navíc, což nestačí, ale to je debata do Putyky...

P.S.: Takový trénink nemusí být nutně něco fyzicky hmatatelného jako šachy. Může to být zkrátka přemítání a přemýšlení. A na to měl bledý rytíř času víc než dost.

Ikonka uživatele Alden Nahlilairon *   [pošta] reputace: 1
nedohledatelné: +1
nové     21:21:20 10.01.2009
Aby som podporil svoj argument ohľadne stupňov vlastností: sila 13-18, má max (padla 6), obratnosť 9-14, má max (padla 6), odolnosť 13-18, má 17 (padla 5), inteligencia 10-15, má max (padla 6), charizma 2-17, má 16 (padlo 6 a 5). Ak by to teda bola podľa pravidiel vytváraná postava, pri hodoch by muselo padnúť 4-krát 6 a 2-krát 5, čo je silne nadpriemerné.

Bledý rytier je teda postava, ktorá má silu ako Mike Tyson, je obratný ako Jet Li, má veľmi silnú imunitu, jeho IQ je rovnaké ako Einsteinove (okolo 140, tj. asi 15/+2) a má charizmu, ktorou sa rovná Hitlerovi (ktorý bol charizmatický až no). Takáto postava je veľmi nebezpečná, je totiž silná aj v boji aj mimo neho.

Nehovorím, že je to obrovská chyba, ale podľa mňa je Rytier v tomto ohľade poriadne nabúšený. Taká vysoká inteligencia sa aspoň podľa mňa nedá udržať bez aspoň akého takého tréningu, nech sú to trebárs šachy, a hlavne mi nevyplýva z chovania Rytiera (tam to vidím na vysokú charizmu a priemernú inteligenciu). Okrem toho mi nesedí to, že Rytier má vysokú odolnosť aj obratnosť naraz, tieto dve sa podľa mňa trochu vylučujú.
Tieto argumenty ber tak, že samostatne by to ani tak nevadilo, ale keď má Rytier vysoké VŠETKO, tak to vidím ako... no, nie priamo problém, ale aspoň malo byť spomenuté, že Rytier je takto výnimočný (Alexander Macedónsky by mal rovnaké alebo nižšie štatistiky).

Argument, že postava má vyššie štatistiky, lebo "je to CP, výjimečná a jediná." u mňa proste neobstojí. To, že ich teoreticky môže dosiahnuť je pravda, ale za celý čas, čo hrám DrD som nepočul o tom, že by niekomu padli takto dobré čísla (rekord je 4 šestky a 5 pri hode na útok) v tak vhodnej chvíli ako tvorba postavy. CP či nie, štatistiky by mali byť viac, inu, štatistické. Výnimočnosť postavy určuje jej osobnosť a vystupovanie, poprípade jej štýl boja, nie jej číselný popis, a o to pokoj, Rytier je v tomto ohľade výnmočný.

S pozdravom,
Alden Nahlilairon

Ikonka uživatele Samurai *   [pošta] nové     12:54:04 10.01.2009
Tož, ještě pro jistotu dodám:

To snížení hvězdiček - v návaznosti na diskuzi - byl omyšleno tak ,že to co tu paldo (a teď nemyslím fialový spor) ale připomínky jiných lidí. Lidí kteří tu poukázali na nedostatky, které toto dílo má. A dobře, tou trojkou sem se nechal unést (ta by byla vážně až moc "osobní") ale tu 4 by to sneslo. ALe to je jedno, je to jen pitomé číslo ne?

Ikonka uživatele Nathaka Warrior *   [pošta] reputace: 2
nedohledatelné: +2
nové     23:01:52 09.01.2009
Samurai: Omluv mou troufalost, ale v tomto sporu se zastanu z větší části Falhira.

Především bych chtěl říct toto: Za větu "S postupem času a zdejšímy příspěvky a tím, jak jsi me rozčílil, bych neváhal dát 3*" zasloužíš přes hubu a nebo reputací, podle toho, co na tebe platí. Veřejně a beze studu přiznáváš, že na základě toho, že jste se kvůli díle porafali, bys mu snížil hodnocení o celé dvě hvězdy. Prober se.

Napsal jsi rozbor plný podle mě bezpředmětných připomínek (což neznamená, že bezpředmětné byly všechny, to zas ne) a natáhl jsi to tak, že jsem to přečetl až na požádání Falhira. Jestli tě to baví, dobrá, ale přistupuj ke svému textu stále stejně. Jednou je to úvaha, tak se pak kvůli pár myšlenkám na téma díla nehádej jak osel. Je to POŘÁD jen úvaha, tak uvažuj. A když uvažuješ, tak s chladnou hlavou.

Nicméně oba máte na své straně kus viny. Falhir přistoupil ke tvé úvaze s příliš velkým odstupem a až příliš ochotně a povýšeně vše vysvětluje (trochu jako blbečkovi). Ty ses zase tvrdohlavě obrnil proti argumentům a paradoxem je, že se za svou pravdu biješ přesně tak, jak to dle svých slov nesnášíš; fanaticky.

Když teda dovolíte, já si sem arogantně vpluji a zkusím na body vašeho sporu přinést nestranné názory třetí strany.

1) Samurai má pravdu, že je to nešťasná formulace. Podle mě by se také měl spoléhat pouze na boha, jelikož když je někdo tak fanatický, těžko si uvědomí, že bůh mu v boji nepomůže. Bohužel, protikladem je úspěšnost rytířových soubojů - pokud by nevěděl, že v boji se na boha nemůže spolehnout, brzy by padl na nějakou špici meče, až by z něho ta pýcha pěkně vysyčela.

Je na Falhirovi, jak a jestli z toho vybruslí, podle mě u téhle věty stačí prostě "škrt".

2) Tady podal Samurai relevantní výtku. Bledý rytíř si NIKDY nenechá meč vysvětit ve jménu cizích bohů. A jelikož je prvním prorokem své víry, žádný kněz, který by mu meč vysvětil, není. Čili jak to tedy je?

Toto bude chtít alternativní řešení posvěcení meče.

3) Mně stačí dlouhý meč. Kdyby šlo o artefakt, tak pochopím, že chci znát jeho popis, ale v kontextu díla to není nezbytná informace. Samuraji, ty jsi šermíř, třeba proto občas vidíš nedostatky tam, kde já (potažmo další) nikoliv.

Mnoho děl nemá ani to "dlouhý meč".

4) a 5) a 6) a 7) Samuraiova totálně tvrdohlavá snaha ukázat nám, že empatie, zvlášť v podobě vciťování se do postav, historické doby a do fantasy prostředí není jeho nejsilnější hráčskou stránkou.

Samuraji, středověk (plus minus pár století) byl dobou, kdy lidé věřili čemukoliv. Ty jsi zhýčkaný člověk dvacátého a jednadvacátého století a archaická mluva pana Falhira je ti k smíchu. Ve středověku bys byl dejme tomu obyčejný chudý kovář a najednou by na tebe mluvil vznešený rytíř s obrovským charismatem a přesvědčoval by tě o své víře. Neměl bys důvod mu nevěřit, protože jsi za celý svůj život neviděl nikoho tak vznešeného, důstojného a chytrého. (Pomíjím fakt, že bledý rytíř na kováře kašle.)

Stejně se nedokážeš vcítit ani do samotného rytíře. Ty jsi racionální člověk a teď momentálně jsi přesvědčen o svých názorech. Ale zajímalo by mě, kdyby se ti teď zjevil Bůh a řekl: "Potřebuju tě, abys zaskočil za Mojžíše a vyvedl lidi ze serveru," zda bys pochyboval. Halucinace jsou už z principu založené na tom, že jim věříš. Taková halucinace by byla k ničemu, kdyby si každý truhlík řekl "To je kravina, tomu nevěřím". Bereš všechno příliš podle sebe.

Jenže bledý rytíř má úplně jiný charakter než ty. Prožil jiné věci, je dospělejší, inteligentnější, schopnější. Přemýšlí o věcech jinak. Nedá se srovnat s žádným člověkem, kterého znáš, ať už protože je vymyšlený, protože je zasazený do historické doby, nebo protože mu Falhir přisoudil vyšinutou mysl.

8) To je totálně zbytečný spor. Samurai udělal džouk, Falhir to pro jistotu vysvětlil, protože si nebyl jistý, jestli to Samurai myslel vážně, nebo nemyslel, Samurai se urazil. Jestli chcete znát můj názor, tak tyhle věci se u díla vůbec nemají řešit.

9) Já osobně si myslím, že málokterý fanatik od svého cíle upustil kvůli povrchním sexuálním hrátkám. To by musela být jó kočka. A nebo by to nesměl být tak brutální fanatik.

Otázkou spíš je, nakolik je to podstatná otázka. Podle mě spadá do kategorie toho, co se dá vyvodit z charakteru rytíře. Podle mě ho sex nezajímá a ženy nepřitahují.

10) Tohle je absurdní slovíčkaření. Vždyť je totálně jedno, jestli to Samurai nazve kritikou, úvahou nebo lyricko epickou povídkou. Důležité je, že své připomínky nepodal jako chyby, a když ano, tak to přímo zmínil.

Hlavně, proboha, nezačínejte kolem sebe mávat reputací. To je nejhorší, když se hádají dva (nově) fialoví. Reputace ztrácí smysl, jakmile ji mohou (a mermomocí chtějí) udělovat obě strany sporu. (Nostalgii ve mně vyvolá vzpomínka na Tuvyho...) Není to zbraň, tak s ní nešermujte. Šetřte si ji na nováčky (a na rephuntery).

Zkuste vidět za slovy druhého nejdřív dobrý úmysl. Falhir třeba nepsal své poznámky arogantně... třeba se jen ujištoval, že to chápeš, a jeho tón už je daný stylem, kterým píše. A Samurai třeba nerýpe, Falhire, třeba jen nabyl dojmu, že mu to děláš naschvál.

N.

Ikonka uživatele Samurai *   [pošta] reputace: 1
nedohledatelné: +1
nové     16:07:32 09.01.2009
Falhire, apsolutně nechápeš, nad čím jsem uvažoval, co sem zorebíral, tedy znova, proberu jen tvé výtky.

(čísla jsou chronologicky brány k tvým výtahům z mého přísppěvku)
1) Slovem paladin, jsme nemyslel nikoho magickynadaného. 3lo mi o slovní spojení "spoléhá se jen na meč". Uvažuj. On věří v jednoho boha, nemá spíše spoléhat na boha? MÁ. REspektive on má spoléhat předevsím na boha a tím co jsi napsal přiznáváš, že v něj plně nevěří a raději se spolehne na svůj meč.

2) Kněz, který ustívá cizího boha. Příjde k němu BLedý rytíř a nechá si vysvětit meč ve jménu cizího (tedy ne toho svého) boha? To je výsměch! Vysvěcení probíhá zásadne "ve jménu někoho". Tohlwe smrdí pokrytectvím a chabou oddaností svému vlastnímu bohu.

Navíc, dkybys ty četl pozorně mpjí úvahu (jakože nečetl) tak dále uvažuji nad možností, že toho kněze převede na svojí víru a tedy problém, na který jsme ukazoval, je anulován. Ovšem to jsi ty, uražený z nepochopení, neviděl, nebo jsi to nebral v potaz, když jsi mi to tady chtěl nandat, ač nevím proč.

3) autor jako ty, tedy autor který vše rozepisuje do detajlů řekne "dlouhý meč" ? Délka a váha je technická věc, nikoli vzhledová. Tady jsi mne s popisem zklamal. Stačilo napsat čepel s kanálkem, bez kanálku, zástita je jednoduchá, kroucená, zdobená, tvar hrušky, barva jílce. O tohle mi šlo, takže meč není popsán.

4) nebo, nebo. 1 či 2.

5) Je mne jasné proč tomu uvěřil. Vyhladovělý člověk může mít halucinace. Ano, to beru. Ale jakto že tomu věří i nadále? Bez poslů božích stále věři?

6) Vydal se an dlouhou cestu bez skutečného cíle (tedy cíle, který by jeho putování ukončil). Všiml sis toho, co je v závorce? Všiml? ne, protože pokud by sis toho všiml, tak byt tohle nenapsal

7) Ad citace. Já ty citace plně chápu. Chápu situaci, dky je používá. Chápu, že ON je charakterní a přesvědčivý. Ale s tímhle žblechtem, který jsi tam vypsal by nikde neuspěl. Ty citace nemají argument, nemají grácii, nemají náboj, jen spoustu slov. Nic víc. Bez argumentu nepřesvědčíš nikoho, ať máš jakékoliv charisma.

8) tohle beru už jako výsměch a urážku mé osoby. Ukus si všimnout toho smajlíka, tuto poznámku jsem sapl jeidně proto, abych odlechcil a trošku zvolnil ztempo příspěvku.

9) Historie dokazuje, že jakýkoliv kazatel, nefanatický či fanatický může mít svou slabou chvilku. S tím se smiř. Právě proto jsem se ptal

10) Tvůj dodatek. Na základě toho, že nejsi schopen rozebrat to co jsem zde napsal, ccheš dávat červenou? To sám bych mohl udělat já tobě právě teď. Proč? protože mne urážíš a zostuzuješ. Vysmíváš se mi s tou poznámkou pod čarou a věta ...a pakliže nad tím opravdu přemýšlíš (nechám to na tvém svědomí, já to netuším) mne rozlítila na tolik, že mám několik chutí ti dát klidně i dvě. Tohle sem rozhodně nepatří, ale pokud jsi tak již začal, nezbývá mi nic jiného než to sem napsat.


Tohle bych mel napsat počtou, ano, jenže jsem byl veřejně zostuzen a tak se veřejně bráním, pokud hodláte reagovat, pojďte do ringu, nebo do pošty



S postupem času a zdejšímy příspěvky a tím, jak jsi me rozčílil, bych neváhal dát 3*


Ikonka uživatele Falhir *   [pošta] reputace: 1
Tobša: +1
nové     13:00:34 09.01.2009
Alden: Jeho vlastnosti jsou v pořádku. Jak podle pravidel - člověk nemá u ničeho postih a stejně tak je schopen dosáhnout u všech atributů plusu -, tak obecně, jelikož musíš počítat s tím, že je to CP, výjimečná a jediná. Naopak si myslím, že statistiky nejsou nikterak přehnané a že porazit rytíře není až tak obtížné - pakliže nemá svou výbavu, u které jsem poněkud hrotil.

Do podzemí se uchýlil, protože vyhledával samotu a krom toho v těch končinách na něj čekala místa opředená tajemstvím a hrůzou. Stačí trocha důvtipu.

Theurg... Nastínil jsem setkání s kovářem, avšak nesepisuji zde CP mystikálního kováře, anebo dílko do Článků a Esejí. Pokud ti bližší charakteristika muže chybí, je mi líto. Mohu se nad tím zamyslet a příště dbát i na méně významné postavy.


Samurai: Jinak, pokud je to takový paladin - jak můžeš napsat, že jedině meč je to co mu v těžkých chvílích pomáhá? To je trošku úsměvné, ale já s tím souhlasím v boji se dá spolehnout jedině sám na sebe a na zbraň.
- Ne, Bledý rytíř není paladin. Je to šermíř bez jakýchkoli magických schopností.

Co se meče týče. V úvodním příběhu bylo napsáno, že neuznává božstva, proč si ve jménu božstva nechá světit meč? Počítá snad s tím, že zná pravidla a tedy nějaké posvěcení mu přidá dmg?
- Na tuto otázku jsem vesměs odpověděl v předešlém ohlasu. Kde jinde si má, myslíš, posvětit meč? On je na tyto kněze v tomto ohledu odkázán.

A vůbec - jak meč vypadá a co je to za typ?
- Podstata zbraně je dlouhý meč , nadále jsem uvedl délku i váhu.

Uchýlení do kobky je děsivé. Proč přestal válčit a zavřel se? dobrovolně.
- On se přeci nikam nezavřel. A pročpak odešel? Možností je hnedle několik: byl čímsi přitahován (na což může navazovat následné zjevení), anebo jen vyzrál - chtěl žít v naprostém ústraní, snad toužil žít asketickým životem. A také je možné vzít v úvahu pouhou zvědavost.

Tak tedy, tento rytíř byl povolán vyššími Tentononc. Jediný Bůh mu řekl ať koná. On, natolik inteligentní tomu uvěřil? Vždyť byl podvyživený, žíznivý - halucinace? Nad tím ten pán neuvažoval?.
- Uvažuj, Samuraii. Jestliže byl podvyživený, mohl mít vidiny, možná se dočista zbláznil. Jedna věc. Za druhé: pakliže je onen člověk, jakkoli inteligentní, v takovém stavu, uvěří lečcemu a leckoho uposlechne. Nemyslíš?

Vydal se an dlouhou cestu bez skutečného cíle (tedy cíle, který by jeho putování ukončil). Dělá to proto ,že mu nějaký sen JEDOU řekl ať koná? To mi u člověka, takto inteligentního, trošku nesedí. Tohle už beru jako chybu.
- Podle tebe putuje bez skutečného cíle? Ptáš se, proč tak činí? Ovšem to se na mne nezlob, ale ty jsi to dílo četl s minimální pozorností. Mrzí mě, že jsem nucen takto reagovat, nicméně je tomu tak; vlastně v celém díle se neustále zmiňuji o jeho cíli. A rytíř jej bude postupně naplňovat, dokud jej nesplní - což se jeví jako nemožné -, nebo nezemře.

Mne osobně by tyto citace spíše rozesmály a přivedli mne k přesvědčení, že toto je jen další fundamentalista, který bude jen křičet "jámám pravdu, já sjem sluha Jediného". Bohužel, síla argumentů o víře je někde jinde. Ale to bysme měli založit náboženskou besedu :-P
- Rozesmály tě, jelikož je nebereš vážně. Možná je ani nechceš pochopit, neboť odsuzuješ fanatismus v jakékoli podobě. Avšak kdybys jen na okamžik postával na náměstí, nebo se vyskytoval na dvoře coby mírný šlechtic, a vtom by se objevil ON se svým charismatickým jednáním a kázáním, stále by ses smál? Prosím tě, aby ses nad tímto zamyslel. Citace samy o sobě mohou v tvých očích působit směšně, jenže jakmile je přiřadíš k celému dílu jako puzzle, vyjeví se ti jejich význam na pravou míru.

Sakra, proč je ta hvězdička až na konci :D, proč sem to teda četl?
- Nikdy jsi neslyšel o tak zvané "poznámce za čarou"? Jestli čteš, víš, jak takové poznámky vypadají. Jsou uvedeny buďto na konci stránky, anebo na závěr příslušné kapitoly.

Nemyslím tím usadit se s ní. Zkrátka svést, možná učinit nějaké to kázání, užít si a vyrazit dál. Zkrátka, "zábava" je nutná pro každého.
- Dle jeho charakteru se můžeš dovtípit. Každopádně tak či onak, zábava tohoto kalibru mu nic neříká. Smiř se s tím, on je zkrátka fanatický kazatel, naprosto seriózní a nezábavný.


Samuraii, kdyby jsi svůj rozbor označil za kritiku, váhal bych, zda dát zápornou reputaci. Jenomže ty to pokládáš za úvahu, a pakliže nad tím opravdu přemýšlíš (nechám to na tvém svědomí, já to netuším), jsem rád. Takže patříš k těm, co se rozepisují. Ještě jednou říkám: napiš "skutečná kritika", označím tě za rýpala. Protože v MÝCH očích tak vypadáš. Na druhou stranu, sepsal jsi úvahu. Nebudu říkat, nakolik je rozumná, ale rozhodně se o to pokoušíš a to je základ.
A předně Ti děkuji za vřelé hodnocení. To potěší.


Brubeaker: Děkuji Ti též za hlasování i věcnou poznámku. Fakticky jsi podal příklad zajímavé zápletky, do níž lze Bledého rytíře zakomponovat.

Ikonka uživatele Sephitan z Elisoru *   [pošta] nové     9:23:16 08.01.2009
Velmi velmi velmi pěkně zpracované dílo, které jistě stojí za přečtení a jehož užití v praktické hře je velmi dobře možné. Autor si s tímto rytířem pěkně vyhrál, řekl bych, že ztrávyl mnoho času nad uvažováním co k němu přidat.
Nevím co ještě k tomu dopsat a moc chvalospěvu by mohlo autorovi lést na mozek :) takže jen.. Good Job :))

Ikonka uživatele Brubeaker *   [pošta] nové     12:39:20 07.01.2009
Bledý rytíř se mi velice líbil. Když pominu vybavení, ke kterému se už Vás několik vyjádřilo a já tak nečiním úmyslně, tak se mi velice líbí nápad s jedním Bohem. Mám v družině jednoho klerika a jednoho horského trpaslíka, kde každý z nich má svého hlavního boha a jsem velice zvědav, jak budou regovat na to až jim nějaký vyzáblý rytíř začne vypravovat přesný opak toho, čemu celý život věří. Věřím, že setkání s touto postavu bude pro dobrodružství velikým oživením a kvalitním doplněním role playngu. Pak dám vědět, zda se klerik obrátil na jiného boha, nebo padl v boji ;o)

Dávám 5*, protože pro mne je velmi důležitý zejména nápad...

Ikonka uživatele Alden Nahlilairon *   [pošta] reputace: 1
nedohledatelné: +1
nové     17:08:22 06.01.2009
K úvodným charakteristikám: nezdajú sa mi jeho vlastnosti. Všetky má aspoň s bonusom +1, nemám tu síce pravidlá, ale aj tak vidím, že je Rytier čo do vlastností silne v nadpriemere.

K vybaveniu: všetky jeho predmet sa mi zdajú vhodné tak pre postavu na úrovni lepších pokročilých. Prečo si už nezohnal meč s lepším démonom proti nemŕtvym alebo zbroj s poriadnym obranným démonom?
Meč svätých: chcelo by to pravidlový popis, ako funguje posvätenie. Je to iba iný spôsob zaklínania démonov? Dá sa takýto meč uspať alebo poškodiť? Prečo si ho Rytier zadovážil, keď je preňho lepší Meč noci (vie nemŕtvych aj nájsť)?
Zbroj: ako sa už písalo, váha by mala byť väčšia.
Prsteň: na akom princípe funguje? Je to démon, alebo niečo iné?
Palica: Je v nej démon?
Vybavenie všeobecne je popísané síce pútavo, ale veľmi málo. Netreba ho popisovať úplne ako do rubriky Predmety, ale aspoň pár slov o ňom stratiť treba. A aby som nezabudol, Rytier je už dosť skúsený na to, aby sa začal obzerať po nejakom artefakte na boj proti nemŕtvym.
Vybavenie z hľadiska sily a výberu je ale úplne v poriadku, v tomto ohľade s mnohými kritikmi nesúhlasím, Rytier je na 22. úrovni a teda má aj zodpovedajúcu výbavu. Skôr sa mi zdá, akoby mal Rytier najvyšší čas obzerať sa po niečom lepšom skôr, ako si ho všimne nejaký nekromant...
Nebolo by na škodu lepšie opísať toho kováča, mne pripadal ako celkom schopný theurg...

K minulosit: Aká udalosť ho dohnala k odchodu do podzemia? Táto informácia mi tam dosť chýba...

K charakteru: Keby náhodou narazil na ten upírí hrad, nechal by to tak, alebo by zohnal posily a vrátil sa tam? S kým by sa bol ochotný spojiť?

Ja neviem, ale Svätá vojna vedena Rytierom by bola parádna zápletka pre družinu na vyšších úrovniach (od 10. vyššie sa už dá solídne využiť).

Celkovo ale ide o zaujímavého človeka, ktorý môže v družine zanechať pomerne hlboká, a to ako kladný, tak aj záporný, dojem. Dá sa síce použiť aj ako "obyčajná" CP alebo deus ex machina, ale o by bolo mrhanie jeho potenciálom.
Keďže tu ale máme Bestiář, musíme prihliadať aj na pravidlový popis, a ten pri predmetoch pokrivkáva, niektoré veci nevysvetľuje a používa pojmy, ktoré sú pravidlám neznáme (keby bolo napísané, že posvätenie je len zakliatie démona s nejakým ceremoniálom, bolo by to už OK).
Nakoniec sa teda dostávam k tomu, či je to dosť veľká chyba na to, aby sa dielo nedostalo do OHyZDy. Podľa mňa nie, takže dávam také poslabšie 4*.

S pozdravom,
Alden Nahlilairon

  »»»


Registrace
--
Příhlášení:
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo
--
Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold
--
18 přihlášených uživatelů.
0 uživatelů je na chatu.


Vygenerováno za 0.097181081771851 sekund.

© 2001 - 2004 Almad, James Timqui a Tomash, design © 2001 by James Timqui.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR