www.Dračí Doupě.cz


Soutěž O Hlavu
Zlatého Draka

--
Aktuality
Novinky
Uživatelé
Vyhledávání
Rekordy a statistiky
--
Chat
Fórum
Ankety
Moudrá Sova
--
Články
Rozvoj DrD
Dobrodružství
Hřbitov
--
Bestiář
Předměty
--
Válečník
Hraničář
Hraničářská kouzla
Kouzelník
Kouzla
Alchymista
Alchymistické předměty
Zloděj
--
Nová Povolání
Nové Rasy
Dovednosti
--
Galerie
Fotogalerie
Downloady
Linky
--
Seznamka
Inzerce
--
Co je to Dračí Doupě?
Dračí manuál
Otázky a Odpovědi
--
Tvůrci a Redakce
--
Čekající díla
Dračí líheň

Bestiář

Kodu  *****
Příprava pro tisk (tisknuto 1806x)
Autor: Falhir
Přidáno: 10:17:23 02.06.2008
Skupina: Zvíře
Životaschopnost: 8
Útočné číslo: (+3 +5) = 8 (zobák) – dvakrát za kolo
Obranné číslo: (+5 +2) = 7
Odolnost: 17
Inteligence: 1
Bojovnost: viz. níže
Velikost: C
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 20/ šelma
Poklady: viz níže
Zkušenost: 420
Průměrné hodnocení:4.52
Popis:

Kodu

Životaschopnost: 8
ÚČ: (+3 +5) = 8 (zobák) – dvakrát za kolo
OČ: (+5 +2) = 7
Odolnost: 17
Velikost: C
Bojovnost: viz Chování
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 20/ šelma
Vytrvalost: 8/šelma
Inteligence: 1
Poklady: Obyčejný Kodu: 25 zl/20 mn (peří), 5 zl (zobák), 4 zl (dvojice spárů)
Vůdce smečky: 50 zl/20 mn (peří), 12 zl (zobák), 10 zl (dvojice spárů)
+ viz Chování
Zkušenost: 420
Jídlo: maso – 10 + 1k6 x 2 čenů
vejce – 4 x 2 čenů

Vzhled

Kodu je vysoký dravý pták z dob prehistorických, jenž kráčí po dvou silných končetinách, podobně jako známý pštros. Je obdařen párem dlouhých nohou, jež dosahují délky více jak jednoho sáhu. Tyto končetiny jsou holé, neopeřené, zbarvené do žluta. Jejich povrch ovšem není tak hladký, jak se na první pohled zdá, neboť z nich vyčnívají mnohé zakrnělé, drsné chloupky. Pod kotníky vyrůstají protáhlá a relativně útlá chodidla, která jsou vždy zakončena trojící šedavých pařátů. Ty nejsou úplně tak stejné, jako u létavých dravců; jsou přizpůsobeny spíše k běhu než k drásání, a proto nemají takový zakulacený povrch, ale jsou téměř rovné a nezaoblené. Každý takový dráp měří přibližně deset coulů.
Kromě končetin zdobí celé tělo temně modré až načernalé peří. V chladnějším období slouží k podobným účelům jako srst, tudíž k oteplení, a když se Kodu načepýří, vypadá pak majestátněji.
Přední končetiny, které zastávají funkci rukou, má Kodu krátké a jen dvouprsté. Slouží k uchopování malé kořisti či drásání. Jsou navíc zaopatřeny malými křidélky, jenže Kodu je pták nelétavý a tudíž jsou mu k ničemu.
Dlouhému opeřenému a svalnatému hrdlu vévodí mohutná hlava s velkým, smrtonosným zobákem. Mezi koncem zobáku a očima jsou vsazeny dva otvory, podobné nosním dírkám. Obočí bystrých očí je lemováno rudým kruhem, jenž krouží kolem celého oka. Od temene až po vrchol hlavy vyčnívá pernatý chochol, takže když se Kodu napřímí, měří s ním zhruba tři sáhy.

Výskyt

Již v dávných dobách si tito ptáci vytvářeli pozemní hnízda v tropických deštných pralesích. Uskromnili se a lovili pouze v této oblasti, kde je nejenže málo prostoru, ale také nedostatek větší kořisti. Postupem času se však jejich lovecký revír začal šířit i mimo pralesy, až se někteří Koduové přemístili na otevřené pláně. Zde se jim nabízela možnost opravdového lovu, výběhu a samozřejmě vyšší zvěři. Jenže brzy tito přesídlení ptáci zjistili, že nejsou jedinými lovci, ba dokonce, že jsou zde ještě obávanější tvorové, a tak si museli časem přivyknout i na mršiny, které se stávaly jejich častou složkou potravy.

Když se objevili první humanoidé, pocítili Koduové, že éra jejich velkých lovů skončila, a proto se opět stáhli do uzavřených pralesů. I když jsou nyní poměrně vzácní, stále jsou nebezpečnými protivníky, agresivními predátory a především se ve svém útočišti vyznají o mnoho lépe, než někteří lidští lovci či osadníci.
V pralesích, ve kterých žijí, si své osady často stavějí i různé domorodé kmeny, které Kodua mnohdy uctívají. Mnozí z domorodců totiž myslí, že obrovští ptáci byli vysláni z pekelných hlubin, aby lovili zdejší formy života. Proto jim často přinášejí zvířecí oběti, aby je udrželi v bezpečné vzdálenosti od svých sídel.
Sami Koduové si dělají primitivní hnízda v blízkosti velkých stromů, aby pak do jejich puklin mohli schovávat svá vejce. Většinou se jedná o spoustu větviček, chomáče listí apod., kam poté Koduové ulehají. Většinu dne pobíhají po okolí, loví nebo střeží vejce či mláďata.

Lov

Kodu je neobyčejně agresivní zvíře a podle toho také jedná. Útočí na vše pod svou velikost a dokonce to považuje za potravu, ale jakmile zjistí, že i menší tvor může být silnější, dá si na něj příště o mnoho větší pozor.
Loví přibližně jednou za dva dny, ale to záleží na tom, co zrovna uloví a je-li samotář. Jednomu ptákovi vystačí mrtvý kůň na několik dnů a vzhledem k tomu, že je i mrchožrout, klidně si kořist nechá na pár dní uležet. Zato smečka o pěti jedincích spořádá jedno koňské tělo během jednoho dne, následuje den odpočinku a třetí den již zase loví.
Koduova technika lovu spočívá v okamžitém vystartování, tedy sprintu. Na rozdíl od psovitých šelem nedokáže svou vyhlídnutou kořist štvát míle daleko. Jenže také to není žádný přeborník v úkrytech; je až moc dravý, takže povětšinou hned po spatření kořisti vyběhne. Vsází na mrštnost, ne na vytrvalost. Proto je také mnohdy nucen žít pouze o mršinách. Líný Kodu to daleko nedotáhne.
Dravec loví jen ve dne, většinou na sklonku poledne. Není to logicky podmínkou, ale v tuto denní dobu se objevuje nejvíce zvířat z okolí. I když si hnízda staví v pralesích a tam také většinu dne přebývá, na velký lov vychází spíše na otevřené pláně. Posléze se vždy opět stáhne do svého útočiště.
Objeví-li se náhodný dobrodruh, Kodu jej bude považovat za kořist, ať je to skřet, člověk či trpaslík. Je to zvědavý predátor, takže o to více se stupňuje jeho dravost při útoku na neznámého protivníka pod jeho velikost. Meče, sekery, štíty a zkrátka veškeré zbraně mu nic neříkají. Kodu mívá jen zřídkakdy styk s lesními domorodci, kteří jej chovají povětšinou v úctě a užívají jen oštěpů a luků.

Způsob života

Potrava:

Kodu je masožravec. Raději dá přednost čerstvému masu, ale pozře i mršinu. Bez potravy vydrží zhruba dva týdny, třetí týden pomalu odpadá. Mezi těmito ptáky může rovněž dojít ke kanibalismu, kdy dospělý jedinec uloví mláďata jiného Kodua. K tomu dochází ale jen tehdy, když je daný lovec opravdu hladový a je to samotář, popřípadě jedinec z jiné smečky.
Pokud jsou dravci ve smečce, dělí se o potravu podle stáří. Nejprve dostávají najíst mláďata, která jsou již od mládí přivyklá na maso, a až pak odrostlí i dospělí, kteří se spokojí s tužším masem a kostmi. Ač to není pravidlem, samotáři bývají agresivnější, žravější a přirozeně schopnější, neboť se musí spolehnout jen sami na sebe.

Páření, březost, růst mláďat:

Páření je nezbytné u každého zvířete a k tomu patří také svádění. Samec svolává samici tím, že zdvihne hlavu vzhůru a ze zobáku vydává pronikavé, táhlé, ostré skřeky. Toto ptačí vábení doléhá až na míli daleko. Samice, pokud není již zamluvená jiným samcem, se většinou podle skřehotání dostane až k samci vyloďujícímu tyto zvuky. Páření probíhá jako u ostatních zvířat, klasicky pohlavně.
Po spáření je samice několik týdnů březí. Poté naklade několik vajec o délce dvaceti coulů, zhruba tak 3 – 5, a o ty se pečlivě stará. Sezení na vejcích trvá v rozmezí 15 – 20 dnů. Během tohoto procesu je samice mnohem podezřívavější i agresivnější, v důsledku přehnané starostlivosti o budoucí mláďata. Lovit chodí jen v nouzi, takže se musí spolehnout na samce, nebo - když ji samec opustí - na zvířata, která si k ní sama najdou cestu.

Jakmile uplyne doba sezení a mláďata se vyklubou z vajec, začíná matka urputněji lovit. Každé mládě má již od narození malý, ale ostrý zobáček, se kterým může trhat jemnější maso. Poměrně rychle se dovede aklimatizovat a přivyknout okolnímu prostředí. Zpočátku se živí pouze ulovenou zvěří, po dvou až třech týdnech od narození už začínají lovit hmyz, v následujícím měsíci se učí pronásledovat i menší plazy a hlodavce. V této době nejsou o moc větší jak slepice, ale zato jsou na svůj věk dravější. Celý půl rok od narození zkouší své dosavadní dovednosti, loví menší kořist a dokonce se napadají navzájem. Většinou se jedná o klasické sourozenecké šarvátky, ale nešťastný hybridní jedinec může být vyhnán či dokonce zabit, protože mladí jedinci se musí naučit žít v drsném světě a ukázat ostatním, že právě oni jsou na vyšším stupni potravního řetězce.

V prvním roce života mladí Koduové dosahují velikosti krocana, v půldruhém nejsou o moc menší než člověk. Na svou velikost to jsou dosti agresivní, ale zároveň troufalí, drzí a tvrdohlaví lovci. Útočí hromadně, neboť kolektiv jim dodává větší šanci na úspěch. Mnohdy se ale přihodí, že zvědavý mladý Kodu napadne zvíře nad své možnosti a zaplatí za to životem. Tato rizika zahrnuje vývoj mláďat.

Když Kodu nabude dvou let, stává se dospělým jedincem, byť prozatím nedosáhl maximální velikosti. Je vysoký kolem dvou metrů, avšak nyní už doroste do plné výšky během půl roku. V dosažení dospělosti, tedy samostatnosti, odchází od rodiny, aby si našel vlastní partnerku, popřípadě se někde o samotě zabydlil.

Hejno:

Někteří Koduové preferují samostatnou existenci, kdy mají možnost lovit ve vlastním, byť ne velkém revíru a nejsou rušeni jinými jedinci. Zato jiní dávají přednost kolektivnímu životu. V takové pozici si mohou troufat na větší kořist a jejich síla spočívá především v jednotě.
Průměrná smečka (hejno) čítá přibližně pět dospělých jedinců, několik mláďat (nebo také žádná) a většinou, což ale není podmínkou, jednoho výjimečně vyvinutého či vzrostlého Kodua, který pak hejno vede. Takový dravec má téměř stejné atributy v tabulce vlastností a parametrů, jen má bonus +2 k životaschopnosti a +1 k ÚČ. Pokud ve skupině není žádný takový vůdce, řídí se smečka primitivními zákony přírody, neuznává žádné „vyšší slovo“ a žije si vlastním životem. Ani vůdce není žádný inteligent, vlastně se jedná o stejně vnímavého Kodua, ale platí tu, že je následován ostatními, to on započíná lov a zkrátka k němu ostatní vzhlížejí s respektem.

Chování

Kodu jedná za různých situací všelijak. Od toho se také odvíjí jeho bojovnost.

Jestliže se na obzoru objeví jedna jediná postava, pro nasyceného jednotlivého Kodua platí bojovnost 6, pro hejno za stejných podmínek 8. Když kolem prochází družina, samotářský Kodu má bojovnost 4, hejno 6. Pokud je dravec mírně hladový či spatří náznaky provokace, platí bojovnost 9 (jedna postava), nebo 7 (družina). U celé smečky je bojovnost rovna 11 (jedna postava), nebo 9 (družina). Je-li Kodu vyhladovělý, pátrá po kořisti anebo zaregistruje opravdovou provokaci, pravděpodobnost útoku je vyšší. Spatří-li jednu postavu, čítá jeho bojovnost 10, pokud družinu, tak 8. Jestliže se jedná o hejno dravců, je to 12 (jedna postava) či 10 (družina).

Zvláštní případ nastane tehdy, když samice nachytá vandaly při krádeži jejích vajec, nebo dokonce destrukci. Načepýří se, v mžiku zaútočí a následující útoky jsou takřka jako údery nějakého zběsilého berserka. Je úzce spjata se svými budoucími mláďaty, a proto bude bojovat až do smrti či vítězství. V tom okamžiku sice obdrží postih -2 k OČ, ale zároveň bonus +2 k ÚČ a ještě +1 k iniciativě. Rozhodně neustoupí ani neuprchne. Obecně platí, že samice, jež střeží svá vejce, má bojovnost 12.

Druhým faktorem, který ovlivňuje chování dravce, jsou všechny lesklé věci (čepel, pláty brnění na sluníčku, sklo aj.). Ptáky to neprovokuje ani neodhání, ale automaticky přitahuje. Vše, co se viditelně a jasně leskne, je středem jejich pozornosti. Takové věci je budou maximálně zajímat, takže se je budou pokoušet rozklovat nebo dokonce ukrást do svých hnízd. To se může počítat i jako poklad, neboť některá hnízda Koduů mohou obsahovat právě lesklé a tedy často například stříbrné předměty. Je na PJ, aby určil hodnotu takových pokladů a jestli vůbec v hnízdě něco je.
Třpytivé předměty slouží mnohdy i k odvedení pozornosti. Pokud družina opatrně prochází územím dravců a na nějaké libovolné místo blízko Koduů položí cosi lesklého, ptáci se pohrnou pravděpodobněji k onomu zdroji lesku, než ke skupince dobrodruhů.

Cenné informace

Kodu není jen další nestvůra na obtíž. Samice totiž produkuje chutná a vysoce výživná vejce, zároveň je to pták vyhledávaný pro maso, o které je též zájem. Domorodci navíc věří, že peří dravce je zázračné, a proto si je přidělávají ke svému ošacení – což si ovšem mohou dovolit jen náčelníci nebo šamani, kteří mají styk s dobrodruhy. Oni sami se totiž velkých dravců obávají, tím pádem mohou peří získat pouze obchodem. Temně modré peří ovšem není žádané jen u domorodých kmenů. Lze je prodat i na civilizovaných trzích, kde platí průměrný poměr pro orientaci – 20 mn peří = 25 zlatých mincí. Pochopitelně není snadné získat dostatek peří, aby za to dobrodruh obdržel slušnou částku, ale po zlikvidování desetičlenné smečky si přinejmenším na takovou sumu určitě přijde.

Nadále lze v omezené míře zužitkovat i odseknuté spáry a zobák. Přec třicet coulů dlouhý zoban je možné na běžném trhnu prodat za 5 zlatých. Zámožným mužům slouží jako dekorace jejich sídel, ale jiné uplatnění v něm nevězí. Pařáty je také možno prodat, a sice 4 zlaťáky za pár spárů.

Když družina náhodou potká a zabije vůdce hejna, může si povšimnout, že jeho pařáty jsou o něco delší, zahnutější – a také špičatější – a z nějakého důvodu i tvrdší. Jeho zobák je taktéž přibližně o deset coulů větší a tmavší. Mívá prodloužené peří, které u něj mnohdy bývá i pestře barevné. Jde totiž o výjimečně vyvinutého Kodua, takže jeho komodity jsou pochopitelně vzácnější a na trhu tedy i dražší.

Informace ve zkratce

  • Kodu používá k boji jen svůj vražedný zobák, útočí až dvakrát během jednoho kola, přičemž pouze na jednoho protivníka.
  • Smysly: (odhalení nápadnosti) zrak – 100%, čich – 40%, sluch – 30%
  • Výška v dospělosti: 3 sáhy
  • Průměrná délka života: 25 let
  • Samice vrhá nejčastěji 4 vejce, přičemž může být takto aktivní vždy jednou za pět let
  • Plocha, kterou obývá jeden Kodu, čítá průměrně 9 km2, u smečky 15 km2
  • Váha: 2500 – 3000 mincí
  • Kodu prudce reaguje na lesknoucí se předměty

Hlasování

Hlasování u tohoto příspěvku bylo uzavřeno.

Vidět hlasování jednotlivých uživatelů mohou vidět pouze přihlášení uživatelé.

Diskuze

Pro přidání příspěvku do diskuze se musíte přihlásit.

příspěvků. Řadit podle .
  »»»
Počet zobrazených příspěvků: 1-10 / 24
Ikonka uživatele Edgar *   [pošta] reputace: 1
Zombie: +1
nové     11:39:15 19.08.2008
Jenom v Informace ve zkratce:

Samice vrhá nejčastěji 4 vejce...

Nemělo by být spíše snáší?
- to jen tak na okraj

Ikonka uživatele Sephitan z Elisoru *   [pošta] nové     15:53:07 27.07.2008
Já osobně k tomuto dílku nemám co dodat.
Vše je řádně rozepsáno a podáno zajímavým způsobem.
Souhlasím s Inkvizitorem, že něco je rozepsáno možná až moc avšak mě osobně to nevadí.

Ikonka uživatele Inkvizitor *   [pošta] nové     13:13:17 27.07.2008
Neměl by tento kodu patřit do skupiny zvířat prehistorických? Zřejmě ano.

Jinak je to poměrně podorbně zpracované dílo. Někdy až moc. Zdá se mi, že ale zas tak převratné věci, kterými by bylo třeba se ohánět tolik řádků neobsahuje.
Zajímavé náměty však obsahuje a o nevyužitelnosti se hovořit nedá.

Autorovi nechci kazit dobrý pocit a potenciál do lepších děl, ale čekal jsem víc, přihlížím oko.

Hodně štěstí.

Ikonka uživatele Ergan *   [pošta] nové     16:54:26 17.06.2008
Dílko je to povedené. Drobné chybky, kterých jsem si všimla (je snad nemožné aby se v nějakém díle takové chyby neobjevily :o)) už uvedli předchozí uživatelé, takže nepokládám za důležité je tu znovu opakovat.
Také jsem se u nějakých vět pozastavila a myslím, že i trochu pousmála a není to míněno ve zlém. Pouze mě trochu překvapilo vyjádření různých situací (př.: "mít styk s domorodci" - já osobně bych spíš použila "stýkat se s domorodci" ale to už je možná taky věc názoru).
Tak toť asi vše, co bych mohla vytknout. I po přihlédnutí na chybky, které už tu ostatní zmínili, je mé hodnocení 5 hvězd.

Ergí :o)

Ikonka uživatele Falhir *   [pošta] nové     12:36:03 17.06.2008
Ono je pravda, že běžná vcelku je. Ano, není na ní nic nevšedního, snad nic k zaujetí? A právě proto jsem ji sepslal tímto - jak říkáte - pěkným stylem, zkrátka jsem chtěl udělat z relativně obyčejného zvířete hezké dílo s kvalitním zpracováním. A že je to zvíře, které nikoho nenadchne? Kdybych je zpracoval horším zpracováním, zřejmě bych tuto poznámku čekal. Takhle ne.

Ikonka uživatele Fafrin *   [pošta] nové     11:31:54 17.06.2008
Běžna, velmi dobře zpracovaná nestvůra, nenadchne, neurazí, může se hodit. Dá se na ní teoreticky vystavět dobrodružství, ale zhruba stejné můžu vy stavět na medvědu samotáři či smečce vlků (nebude působit tak exoticky, ale to bude vlastně jediný rozdíl.)
Možná se mi to rozleží a přidaám ve svém hodnocení, ovšem nevím jestli se mi to vlezedo škatulky nápad, nebo celkový dojem užitečnosti a prospěšnosti.

Ikonka uživatele Falhir *   [pošta] nové     15:27:59 16.06.2008
Saragon:

1) Parametry jsem uvedl podruhé, abych mohl připsat navíc počet získaného jídla a obsah vejcí. Vypadá to takhle lépe, než abych to pak psal zvlášť.
2) Pro srovnání očí si lze někde - pokud možno v nějaké encyklopedii pravěku - najít ilustraci dravého ptáka Titanuse , podle kterého jsem čerpal inspiraci. Pokud to není možné, srovnal bych jeho oči s klasickými létavými dravci.
3) Domorodci jsou pověrčiví, proto si je chtějí jakoby udobřit :-)
4) Pravdu díž, mělo by tam být spíše "vylozujíícímu".
5) Útočnost zobáku si lze vyhledat v parametrech, a sice u ÚČ. Dělá to +5 k útočnému číslu.
6) Menší jedinec = nižší, pokud možno útlejší. Tedy ano, bylo by tomu tak, ovšem kdyby narazili na tvora, jenž by měřil jeden sáh do výšky, ale pět sáhů do šířky (jestli něco takového existuje...), bylo by to něco jiného :-)

Jinak Ti děkuji za hodnocení.

Ikonka uživatele Saragon *   [pošta] nové     15:16:52 16.06.2008
Povedené dílko. Jen co je pravda. :-)

Sice jsem nenašel nějaké větší chyby v díle, ale mám pár drobností, které mě zarazily nebo spíš... zajímají mě.
Na začátku mi přišlo malinko zbytečné udávat parametry dvakrát. Nejspíš jsi to tam dával kvůli přehlednosti, ale mě to přijde zbytečné.

U popisu se zmiňuješ o horních končetinách. Trošku mi tam chybí jejic průměrná délka. Píšeš, že jsou zakrslé, ale z toho moc chytrý nejsem.
Dále jsem si nevšiml popisu Koduových očí.

V kapitole Výskyt mě docela zarazila tahle věta:
Proto jim často přinášejí zvířecí oběti, aby je udrželi v bezpečné vzdálenosti od svých sídel.
Když jim budou nosit domorodci jídlo, tak by byla spíš větší šance, že se tam u nich usídlí, ne?


Samice, pokud není již zamluvená jiným samcem, se většinou podle skřehotání dostane až k samci vyloďujícímu tyto zvuky.
Nemělo by tam být vyluzujícímu?


Dál se zmiňuješ o tom, že mají velmi ostrý zobák. Jestli je opravdu tak ostrý, tak v tom případě mi chybí k útokům útočnost.
A jako poslední věc, která mě zajímá...
Píšeš, že si vybírají pro lov menší jedince. Znamená to tedy, že pokud Kodua napadne družinka, tak půjde prvně po trpaslíkovi a teprve potom po krollovi?


Dílo je psané kvalitním jazykem. Dobře se čte a postrádá logických neprovázaností.
I přes to, co jsem tu sepsal, se přikloním k hodnocení, které bude čítat pět hvězd.

S pozdravem,
Saragon

Ikonka uživatele Zrádný bosorák *   [pošta] nové     13:18:34 16.06.2008
pokud vím tak 3* znamenají "nadprůměrné dílo" takové ho vidím..jediný co tady vytknu je že je to příliš dlouhé...zkuste taky někdy napat příspěvky jako jsou v bestiáři (v rozumné délce) v pravidlech když se tady jima furt oháníte??!!...tohle by bylo skoro na dvě strany :-D...nedělám to proto že ti chci zkazit hodnocení a prosím rozymsli se než mi znovu budeš psát podobný věci do pošty...dílo je prostě slušně napsaný ale nepřináší nic převratnýho abych tomu dal za 5*...

Ikonka uživatele Džem *   [pošta] nové     3:26:08 14.06.2008
Kodu se mi zdá propracovaný. Pár detailů bych vynechal, kdybych ho použil ve svém DRD ale myslím že to bude základ mého příběhu.

Velmi pěkné.

  »»»


Registrace
--
Příhlášení:
Nick:
Heslo:
 
Zapomněl jsem heslo
--
Vzhled
Family Silver
Historic
Simple Ancient Dark
Simple Ancient Light
Simple Evolved Dark
Simple Evolved Light
Timmothy Gold
--
0 přihlášených uživatelů.
0 uživatelů je na chatu.


Vygenerováno za 0.012172222137451 sekund.

© 2001 - 2004 Almad, James Timqui a Tomash, design © 2001 by James Timqui.
DrD, Dračí doupě a Altar jsou ochranné známky společnosti ALTAR