Bestiář

Gongo, opice bělosrstá Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 20

Skupina: Zvíře

Životaschopnost: 10

Útočné číslo: (+4 +3) = 7 (pěsti) – dvakrát za kolo

Obranné číslo: (+1 +4) = 5

Odolnost: 18

Inteligence: 3

Velikost: C

Zranitelnost: zvíře

Pohyblivost: 12/zvíře

Přesvědčení: neutrální

Poklady: nic

Zkušenost: 400

Bojovnost: 5 (10)

Popis:

Gongo – opice bělosrstá

V severních oblastech, tam kde trčí do výše majestátní zasněžené hory a kde se lidé odívají do třívrstvých hustých kožešin, se k žití adoptoval druh velikých opic s bílou srstí.

Vzhled

Gongo je tří sáhový savec, jenž může vážit až 10 000 mincí a jehož tělo zdobí na každém místě hustá světlá srst. Je obtížné jej spatřit za bílého dne, jak kráčí sněhem, neboť svým zbarvením přilíná k okolí. Ti, co jej přeci jen někdy spatřili, pak vypráví o nezvykle velkém tvoru, jenž když se postaví na zadní, tak se vyrovná kdejakému horskému obrovi. Kdyby měli savce přirovnat k jinému žijícímu zvířeti, nejspíš by zvolili velké pralesní gorily. A skutečně se podobou o moc neliší; takřka jediným rozdílem je sněhově bílá srst (i na tváři) – o poznání hustší – a o dost mohutnější i vyšší stavba těla (plus dlouhé ochlupení, což z něj dělá ještě majestátnějšího tvora). Samice bývají přibližně o třicet coulů menší a zhruba o padesát kilo lehčí (1000 mn).

V očních důlcích má vsazený pár zelených očí, které bystře sledují okolí i přesto, že relativně všude je bílo. Jako klasické gorily, i Gongo má velké nozdry, které jsou světle šedavé barvy. Uši již nemá tak viditelné, jsou skoro až zakrnělé. Tlamu má plnou tupějších zubů a stoliček, s nimiž přežvykuje a drtí nemasitou potravu a horní i dolní čelist mu pak zdobí dva zašpičatělé tesáky, které jsou přizpůsobeny na masitou potravu.

Opice bělosrstá spoléhá především na své silnější přední končetiny, neb ty zadní jsou kratší a ne tolik mohutné. To ji předurčuje k tomu, aby se stala tvorem silným, leč na druhou stranu vcelku pomalým a nevytrvalým. Zdálo by se, že kvůli svým obtloustlým, velkým prstům nebude moci zacházet s primitivnějšími předměty, opak je ale pravdou. Je sice samozřejmé, že nebude do rukou uchopovat zbraně a složitější věci, ale například vzít do prstů klacek a hodit jej do vody, to svede.

Potrava

Gongo je všežravec. Pozře prakticky jakoukoliv rostlinnou stravu ve svém okolí (popravdě ani nemá moc na výběr), ale v horších časech dokáže ulovit i lecjaké menší zvíře. Oblíbenou složku jeho potravy obsahuje například ovoce, jenže vhledem ke geografické poloze, v jaké opice přežívá, je poměrně náročné takovou rostlinu sehnat. Co se týče masité stravy, na Gongově jídelníčku může skončit dokonce i polární zajíc, neopatrný pták či sněžná liška (k takovým úlovkům se uchyluje však jen zřídkakdy).

Opice bělosrstá bývá nejméně o jednu třetinu větší, jak její vzdálení příbuzní v tropičtějších krajích, a proto mají vyšší spotřebu potravy. Ať už se jedná o podzemní hlízy, vzácné zimní plody (za těmi opice většinou provádějí rovnou náročné výpravy), houby v nížinách či nízké traviny, vše je vítanou stravou na Gongově jídelníčku. Jen v nouzi se uchyluje ke krádežím, a pokud družina opici bělosrstou přeci jen potká rozzuřenou a zoufalou, je to pouze následek hladu. V takových okamžicích se sápe klidně i po obilovinách, pečivu, ovoci, sušeném masu a jiném podobném jídle. Když jí však cestovatelé sami od sebe potravu nabídnou, může se jim Gongo lecčím odvděčit. Jedná se totiž o poměrně inteligentní, vnímavé a mírumilovné zvíře.

Opice bělosrstá vydrží bez jídla v plné síle maximálně jeden týden. V následujícím týdnu bez potravy začíná slábnout (v boji se to projevuje jako postih -2 k ÚČ) a ke konci třetího uplynulého týdne pomalu odpadává. Ve čtvrtém týdnu zahyne.

V tentýž oblastech se vyskytuje dostatek vody; studené říčky, zamrzlé tůně, roztátý sníh. Vše dovede opice zužitkovat a díky přirozené odolnosti a zvyklostem jí ledová tekutina nedělá žádný problém. Do ledu si jednoduše u okraje menšího jezírka či říčky proboří díru a velkými dlaněmi z ní chlemtá vodu. Pokud je však led tlustší jak třicet coulů, nebude se snažit jej probořit. Pitný režim dodržuje každodenně.

Způsob života

Gongo, opice bělosrstá, žije ve velice chladných oblastech, kde by skupinka málo vybavených dobrodruhů vydržela sotva několik hodin. Odpověď na otázku, jak dokáže v takovém prostředí úspěšně přežívat, je na účet její husté srsti, dlouhé až patnáct coulů. Dalším bodem je nezbytný návyk na prostředí (bez něj by to bylo pro Gonga mnohem horší) a přirozená odolnost (zde je vhodný termín „otužilost“). S takovými přednostmi se z původně nehostinného, chladného terénu stalo rodné útočiště.

Gongo patří k velkým spáčům; během dne stráví třebas i patnáct hodin intenzivním spánkem. Celou noc tedy prospí (v tamních oblastech nevychází slunce tak brzy) a během dne povětšinou hledá a sbírá potravu, jen tak bezúčelně putuje a zdolává překážky, sem tam se čvachtá v ledové vodě a někdy se dokonce vydává na dlouhé cesty za hledáním partnera (= pohlavní protějšek). Taková výprava nastane jen zřídkakdy, neb Gongo je od přírody samotářský tvor*.

Na bedrech samice spočívá zpravidla mnohem těžší úloha. Musí totiž samy vychovávat mláďata, protože samec ji pouze oplodní a jakmile samice porodí, on se vydá na další cestu, aby se zas někde o samotě usadil a dělal tak své aktivity. Po nějakém čase se opět vydá za hledáním další partnerky, kterou taktéž jen oplodní, načež si zas půjde svou vlastní cestou. A tak to chodí víceméně neustále a to i přesto, že Gongo je vzácný druh lidoopa. Z toho všeho vyplývá, že samci vcelku dost produktivní a to téměř tři čtvrtiny svého života; naopak samice může být oplodněna jen dvakrát za život a při jednom vrhu porodí maximálně tři mláďata. Z toho každé má zhruba jen třicetiprocentní šanci na přežití a následný růst do dospělé podoby. Nejsou totiž tolik odolná, jako dospělý jedinec, a navíc se mohou stát snazší kořistí pro větší polární predátory (kterých naštěstí není mnoho).

Průběh Gongových výprav za partnerkou se opakuje vždy po delší odezvě, neboť je to zvíře – jak již bylo řečeno – poměrně samotářské a v některých případech i mírně lenivé. Na druhou stranu chce zachovávat rod, takže by se dalo říci, že jen proto se samec překonává.

Když Gongo doroste do plné velikosti, stává se z něj dominantní zvíře široko daleko. Sic se jedná o mírumilovného býložravce, za jistých okolností se z něj může stát rozběsněná obrovská opice, které se vyhne raději i lední medvěd (dá přednost snadnější kořisti). Samec plně dospívá kolem desátého roku života, samice již v sedmi letech. Zhruba v té době je už schopna mít mláďata – psychicky i fyzicky.

Opice bělosrstá vyhledává útočiště v horských jeskyních, ale díky vysoké otužilosti může přespávat i na širých pláních (takové počínání je ale jen výjimečné). Gongo je i manuálně zručné zvíře; je schopný si se svýma velkýma rukama vyhrabat spoustu sněhu, kterou pak navrší na hromadu, do níž vyhloubá otvory, čímž si vytvoří provizorní obydlí (něco jako horší iglú). Se sněhem si hrají i mláďata, která z něj s chutí vytváří sněhové koule i menší sněhové přístavky.

Opice bělosrstá má dobrý zrak, skvělý čich a již o něco horší sluch. Celkově má ale lepší smysly, nežli člověk a dokonce i než obyčejná gorila.

Poznámka (*): Zde je nutné podotknout, že klasické nížinné i horské gorily pobývají ve skupinách, ve kterých tvoří kolektiv a lépe se tak ubrání. Zato Gongo je o mnoho mohutnější a inteligentnější tvor, jenž dává přednost samotě. V tom vězí zásadní rozdíl „hierarchie“ mezi těmato dvěma druhy.

Chování

Gongo je zvyklý na samotu. Toulá se horami a zasněženými údolími, aniž by vyloženě dychtil po nějakém specifickém cíli (pokud nepočítáme hledání partnerky). Na druhou stranu jest to zvíře inteligentní, chápavé a schopné morálního chování. Skvěle vnímá okolí, neboť když je to opice přivyklá tichu, bez problému pak pozná jakékoli náznaky života či blížícího se nebezpečí. Dokáže též skupinku dobrodruhů pořádně překvapit, neboť její neviditelnost uprostřed sněhové pláně je až 80%.

Když se opice bělosrstá setká s jakýmkoliv jiným zvířetem, většinou jej bez povšimnutí obejde. Záleží ovšem na okolnostech:

  • 1) Družina, nějaký tvor, či zvíře na Gonga zaútočí. Zpočátku se opice vztyčí na zadní končetiny, přičemž se divoce bije do hrudi a zplna hrdla řve na své protivníky. Je to hrůzostrašný pohled na takového rozběsněného tvora, takže bytostem s bojovností pod 6 se odečítá -1 k ÚČ a -2 k OČ a tento postih přetrvává do následujících šesti kol. Pokud ovšem neuspěje, bude bojovat. ÚČ v základní tabulce vlastností a parametrů platí jen tehdy, je-li Gongo napaden ze zálohy, tedy nečekaně. Něco jiného však je, když si je nadcházejícího boje naprosto jist. Po neúspěchu zastrašení se opravdu rozzuří (bojovnost se zvyšuje na 10) a automaticky se mu zvyšuje útočné číslo o 2. Vše kromě bojovnosti a ÚČ zůstává stejné. Jakmile se již šarvátka odehrává, bude zvíře bojovat do posledního dechu.
  • 2) Gongo je za normálních okolností kupodivu dobrosrdečným tvorem. Svou velkou sílu a výdrž uplatňuje jen tam, kde má. Takže když přistihne nějaké větší zvíře či bytost, která napadává někoho slabšího, na 70% se vrhne do víru boje – na stranu slabšího. Vůči protivníkovi platí to samé, jako u příkladu 1.
  • 3) Pokud se družina nemůže někam dostat (například přes horu) či cokoliv odvalit (kupříkladu větší kámen) a narazí na Gonga, s mírným a přátelským vystupováním mohou Gonga „přesvědčit“, aby jim pomohl. Ve skutečnosti to probíhá tak, že opice si je celého procesu naprosto vědoma (tedy i toho, o co družině jde), to však nedá nijak znát. Maximálně bude naznačovat, že pomůže jen za výhodný „obchod“ – vhodným příkladem je odvalení velkého kamene u jeskyně, načež dobrodruhové opici odmění nějakým pečivovým či zeleninovým pamlskem.

Z toho všeho je zřejmé, že Gongo sám od sebe nezaútočí. Ale když už k tomu dojde, jedná se o nebezpečného protivníka. Navíc dokáže v jednom kole zaútočit každou prackou zvlášť na jednoho protivníka (takže může zasáhnout najednou dva protivníky).

Informace ve zkratkách

  • Váha: 8000 – 10000 mincí.
  • Maximální velikost: 2,7 sáhu (samice), 3 sáhy (samec)
  • Průměrná délka života: 65 let
  • Plocha, kterou obývá jeden Gongo, čítá asi 20 km2
  • Průměrná porodnost u samice: 3 mláďata, maximálně dva porody za život
  • Smysly oproti člověku (bráno 50% pro člověka): zrak – 65%, čich – 90%, sluch – 40%
  • Nízká agresivita, náznaky morálního chování, většinou samotářští
  • Všežravec naklánějící se spíše k nemasité potravě
  • Přirození nepřátelé v oblasti: humanoidní kmeny a vzácně i ledoví draci (lední medvědi představují nebezpečí jen pro mláďata). Tedy prakticky žádní
  • Gongo je poměrně často vyhledávaný tvor a to pro svou dlouho bílou srst. Údaje pro srst jsou takové: vydělání kůže 400 + 2k6 x 75 mn / + 5h

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 20

author_nick:

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Dielo sa mi celkom páči. Je to napísané celkom pochopiteľným spôspbom,

Avšak u inteligencie 3 by som očakával oveľa viac. Napr.: Vie táto opica používať oheň? Robí si zásoby potravy na horšie časy? Vie používať nejakú jednoduchú reč?( veď aj taký krol môže mať inteligenciu 2 a predsa vie rozprávať)

Naviac doba ktorú vydrží bez potarvy sa mi zdá moc krátka. Predsa, keď žije v tak nehostinných podmienkach, tak by si vtedy vytvárala tukové zásoby ako napr. medvede.

Okrem toho sa stotožnujem s názorom Kibeho a Hamstera.


 Uživatel úrovně 0

Je to srozumitelné a napsané tak, aby se to dalo snadno použít. Horší to je s obsahem.
Pokud je to zvíře, tak by se tak mělo i chovat(to, že se posteví na stranu slabšího???). Při těchto rozměrech a životním prostředí by mělo mít toto zvíře větší sílu i odolnost. Tvorové v polárních oblastech nenavršují iglů, ale vyhrabávají si díru do sněhu pod úrovní povrchu(vítr). Inteligence 3 je moc-to by si tito tvorové již začínali vyrábět nastroje a shlukovat se do loveckých skupin a dorozumívali by se minimálně smysluplnými skřeky(není zvíře).
Pokud se komukoliv z Vás tady podaří bez nástroje probořit 5cm ledu, tak je opravdu Arnold. Po 10cm se strachem projede osobák, po 30cm projede bezestrachu naložený náklaďák:-)))
Pokud by se potkal s hladovým ledním medvědem, tak by byl uloven(jako samotáři by neměli tito tvorové šanci na přežití).
Navíc by mělo být zranění pěstmi stínové.

To Hamster: Velikost je adaptace na zeměpisnou polohu.
Jinak se stotožnuji s Hamsterouvou reakcí.


 Uživatel úrovně 0

Pro mě je to hratelný,dobře napsaný a zajímavý.Tak taky hodnotím.


 Uživatel úrovně 8

"Pokud je však led tlustší jak třicet coulů, nebude se snažit jej probořit."
- na první pohled ukázka Gongovi inteligence, na druhou stranu strašná pitomost : ) nemůže přijít a říct si "tak tenhle led je tlustej 32 coulů, do něj nejdu" ale přijde a bude se ho snažit probořit, až když zjistí, že to nejde, nechá toho... ze strany Gonga tu však chybí jakákoliv zmínka navazující na něj... maximálně to, že led silnější jak 30 coulů neproboří, avšak jak rychle na to přijde už zmíněno není.

"sem tam se čvachtá v ledové vodě"
- nelogičnost

"samice může být oplodněna jen dvakrát za život"
- proč?
- takovéto omezení vždy vede k vyhubení (ještě navíc "maximálně tři mláďata" a "třicetiprocentní šanci na přežití")

"které se vyhne raději i lední medvěd"
- gongo žije v horách, lední medvěd na zamrzlém moři u severního pólu

"skvělý čich"
- žádný lidoop nevyniká skvělým čichem, ani dobrým... ani v popisu není zmíněna adaptace pro dobrý čich (velké nozdry jsou adaptace na ohřívání vzduchu, ne na čich)

"na 70% se vrhne do víru boje – na stranu slabšího"
- má moc malou inteligenci na pochopení "slabý x silný" nebo "dobro x zlo", tudíž zbývají základní instinkty, pudy... tudíž by se rvačky spíše klidil, než pomáhal někomu cizímu, nezajímavému, potencionální kořisti atd
- pokud to připustíme, jak rozpozná, kdo je slabší? (automaticky ten menší?) jak se zachová, pokud to bude vyrovnané?

"Průměrná porodnost u samice: 3 mláďata" X "maximálně tři mláďata"

"Tlamu má plnou tupějších zubů a stoliček ... dva zašpičatělé tesáky"
- kam se poděly řezáky?

*************

syrus: v popisu autor vychází z gorily a pouze popisuje, co se od ní liší, tudíž je chůze po čtyřech jasná . ) navíc "když se postaví na zadní" je hned na začátku. ne vše musí být jako výpisky : )

smycma: predátoři: mno, velikost je adaptace na ochranu = proto žádné nepřátele nemá : )

abbé Faria: "Toulá se horami a zasněženými údolími"... situoval bych ho spíše do hor (Himaláje, Alpy) nebo na Sibiř... (pokud se tam uživěj ohromný stáda sobů, může i gongo)

*************

co mi chybí:

- náznaky inteligence, používání nástrojů
- přirovnání / odlišení s yettim, historky od lidí...
- výchova mláďat (zůstávají s matkou? jak dlouho, jak se o ně stará, učí je něčemu...)
- namlouvací proces, na jakém základě si vybírá samice partnera? jak se najdou?
- jaký typ komunikace ovládá? jak se dorozumí s družinou? (podle popisu to je strašně jednoduchý, dám mu mrkev a gongo odvalit kámen pro ty...)

***

co se mi líbí:

- funkční shrnutí na konci
- příjemný vyprávěcí styl

***

Celkově je dílo použitelné, příjemné na čtení a poměrně ucelené, avšak pro mě obsahuje až moc nelogičností nebo nejasností. Přesto to je pěkný nadprůměr.


 Uživatel úrovně 0

Táákže....

Jak již řekli (teda doufám, že řekli, diskuzi nečtu a bije to do očí^^) takhle velký tvor a ke všemu všežravec nemá šanci přežít déle než dvouletku na oblasti polárního kruhu, je sice hezké, že jest obalenm, tak velkou chlupovou vrstvou, ale z něčeho si ji musí vypěstovat a z čeho jiného, než z potravy, že?

Gongo je všežravec, naproti tomu lední medvěd, co se mu aspon parametrově trošku přibližuje jest masožravec a dokáže si celkem obstojně opatřit potravu, případně rozdrásat, aby se k masu dostal, ne tak náš opičák, jenž jak předpokládám nemá dosti uzpůsobené zubyx k tomu, aby rozdrásal nějaké zvíře případně z něj vyzískal maso.

Na to navazuje další připomínka, kde asi daný opičák sežene potravu rostlinné podstaty, protože co já vím, tak v tundrách roste nanejvýše nějaká ta zakrslá borovice a nevím nevím, jestli by opičákovi chutnalo jehličí. ;)

Zajimavý je bod jedna, když na opičáka někdo zaútočí vzepne se na dvě nohy a začne se bít v hrud :o) Nevím jak ty, ale kdyby do mne někdo mlátil dejme tomu palcátem, tak bych mu svou obrovskou tlapu zarazil až do krku, ne že bych se ho pokoušel zastrašit, to by se takhle inteligntní (jak uvádíš ty) opice pokoušela zastrašit už dříve, protože co? Člověkya, případně jiného člena družiny na polárním kruhu jenom tak nevidíš a neznámé je téměř vždy považováno za nebezpečné :-) Ale to je jenom taková domněnka, přinejhorším mne vyved z omylu.

Je zajimavé v bodě dva sledovat velkého moralistu :o) Tohle je dle mne přinejmenším podivné...

Add bod 3 Opice jí pečivo? :o)

Zaráží mne, jak může samice porodit tři mládata, protože jsem zvyklý u opičáků většinou na jedno. Ale aspon jsi vyvážil porodnost, protože dva porody je v polárních oblastech je oprvdu záběr.

Udivuje mne, že polární medvěd mu nemůže být soupeřem, protože obecně má polární medvěd přinejmenším stejnou délku, ne-li delší.

Mno to bude ode mne asi tak vše, po dlouhé době jsem se rozhodl si zase něco přečíst. Má to potenciál, ale tento potenciál není dostatečně rozvinut. Třeba takový medvěd dokáže dlouho přežívat díky masožravosti a tokovým zásobám, naproti tomu, jak chceš uživit mládata, která nic nerozkousají... optimální je ovoce, ale víš, jak daleko je z tundry pro ovoce...

Rozhodl jsem se nehodnotit, tedy zatím nehodnotit.

At tvé příspěvky zrají, jako víno.

abbé


 Uživatel úrovně 0

No hned na začátek tu mám jednu nesrovnalost, píšeš tam, že je celkem složité tohoto tvora spatřiti za bílého dne, ale v zápětí píšeš, že má ráda ovoce, a je ochotná si sejít z hor pro trávu, což si tak trošku odporuje, protože pokud by se pohybovala v nížinách a tam jedla trávu, byla by nenápadná, asi jako já, když bych se schovával za sloupem:-), chci také podotknout, že pokud žije v severních oblastech a ještě k tomu asi i v horách, s ovocem se asi moc nesetká, takže to asi nebude zrovna nejčastnější složka jejího jídelníčku.

Dál by mě celkem zajímalo, kde se v severních oblastech, kde je těžké přežít vezme predátor větší, než tři sáhy, který by byl schopen tuto opici ulovit a následně pozřít, aniž by se zadávil jejími 15ti coulovými chlupy, tedy pokud nepočítám ledové draky, kterých neběhají po světě ani stovky, je tu sice možnost, že se s ním setká, ale málo pravděpodobná.

Dál bych se chtěl zeptat, jak může tvor, který ani v dospělém věku se svými horními končetinami neumí nic jiného, než vzít klacík a hodit jej někam, jako mládě stavět mensí přístvaby ze sněhu.

Taky nechápu jak může s tak nízkou inteligencí, rozpoznat "šikanu" mezi ostatními tvory, které moc nepotkává, takže je to minimální šance že by se s tím setkala.

Poslední připomínka je to, že když budu na severských pláních a budu od té milé opičky potřebovat pomoct, budu rád že budu mít vůbec nějaké jídlo, natož nějaký zeleninový pamlsek:-).

Tolko ke kritice.

Když to shrnu, je to dobrý nápad, ale má své mouchy, které by bylo třeba vychytat, a myslím si, že pokud by se to podařilo, mělo by to na víc, než na 3*, zpracování je dobré, žádné pravopisné chyby jsem nenašel(já je ani nehledal), a pochybuji že bych jich našel tolik, aby to stálo za zmínku.
Dávám 3*

"Nemůžu si pomoct ale hrozně mi to připomíná Yetiho:-)!

s úctou
smycma


 Uživatel úrovně 0

Za deset minut odjíždím na vlak, takže delší obhajobu sepíšu až v neděli. Nicméně...

Gongo je všežravec, takže bych neviděl takový problém v otázce stravování. Jistě, dává přednost rostlinné stravě, ale to nic nemění na tom, že v nouzi se může uchýlit k masu. To je asi jako já a pórek; kdyby byl jen pórek, nic jiného by mně nezbývalo a tudíž bych jej pozřel.

Tak za prvé, Tjcombo, si po sobě občas přečti své příspěvky. Navíc bývají krátké, takže ne tom nevidím nic složitého.
To ale není to hlavní. Tady jde o to, že se mi nelíbí tvá stručná kritika: žádné konkrétní výtky, pouze zde konstatuješ, že je to ohrané. Ale tohle není žádný sněžný muž, toto je polární opice - gorila. Na tom nevidím nic ohraného, pro mě to klišé není, nápad to snad má.
Takže to tě dovádí k tomuto zamyšlení, proč dát 2*, ano? Hm, zajímavé...

Žádám odůvodnění anaxe, proč hlasoval tak, jak hlasoval. Opravdu mne to zajímá, nic ve zlém.

Syrus:
Reakci sepíšu příště, nyní bohužel nestíhám. Nicméně děkuji za schválení i hodnocení.


 Uživatel úrovně 0

Nevim co si o tom mám myslet mě to příjde zbytečné dělání něčeho co už tu bylo sněžný muž je ohrané téma. nehledně k tomu že něco tak velkého by nikdy nemohlo přežít v pustině kde nic neroste. z čeho by to žilo.


 Uživatel úrovně 8

Víte, jaký je rozdíl mezi yettim a chytrou ženou? Yettiho už třikrát někdo viděl.

V zásadě se dá říct, že jde o pěkně zpracovaného sněžného muže. S tím, že nic takového, jako půltunový býložravec v polárních oblastech samozřejmě žít nemůže.
- zranitelnost bych volil "humanoid". Tvor má inteligenci a proto by na něj měla účinkovat i psychická kouzla,
- nikde jsem se nedočetl, jestli chodí po dvou nebo po čtyřech. Ze zmínky "když se postaví na zadní" předpokládám, že po čtyřech,
- vyšší spotřebu potravy má i proto, že při nížkých teplotách potřebují savci spoustu energie, aby se udrželi v teple,
- to, že samice může být oplodněna 2x za život,je u savců dost nezvyklé. To jenom připomínám - nevytýkám,
- princip popsaný ve větě: "Dokáže též skupinku dobrodruhů pořádně překvapit, neboť její neviditelnost uprostřed sněhové pláně je až 80%." by si zasloužil lepší pravidlové zpracování,
- možná, že by bylo vhodné použít válečníkova pravidlové zastrašení,
- chování je popisováno spíše jako zmateně dobré.