Manévrovací schopnost: 19

Vzhled

Kobum je nebezpečný, jedovatý vodní had. Má klasicky dlouhé hadovité tělo, které se směrem k hlavě a ocasu pozvolna zužuje. Zároveň se zužováním těla se také zmenšuje počet řad šupin, směrem k hlavě a ocasu. Co se týče šupin, je Kobum jednou z vyjímek. Jeho šupiny nejsou na břiše širší a na hřbetu drobnější, ale jsou drobounké po celém těle. Jejich zbarvení je béžové na břiše a postupně směrem ke hřbetu přechází do hnědé s černými skvrnkami. Hřbetní i břišní šupiny jsou hladké, volný konec je zaoblený. Samec i samice vypadají přibližně stejně, pouze samci mají delší ocas a samice obvykle delší tělo, což je ovšem pro nezkušeného pozorovatele téměř k nerozeznání. Při bližším pozorování lze také na spodní straně hlavy samce spatřit četné drobné jamky. Mnozí jedinci tohoto druhu dosahují úctyhodné délky až dva sáhy.

Přizpůsobení k životu v mořské vodě

Nejnápadnějším přizpůsobením Kobuma mořským podmínkám je na první pohled zploštělý ocas, veslovitě ukončený, který skvěle pomáhá při plavání. Jde tedy o mrštné a rychlé plavce. Dále je vybaven záklopkami na nozdrách, které brání vniknutí vody do plic. Také již byla řeč o jejich silně zmenšených šupinách. Oči jsou posazeny na vrcholu hlavy, což jim umožňuje dýchat a pohodlně se rozhlížet nad vodní hladinou. Podobně jako většina nočních tvorů mají svislé zornice.

Výskyt

Kobumové žijí výhradně ve velmi teplých vodách. Vyskytují se v poměrně mělkých oblastech poblíž pevnin a ostrovů. Téměř bez vyjímky se nikdy se nevyskytují v hlubokých širých mořích. Často nechávají své tělo slunit na mořské hladině. Četná jsou i zpozorování tahů čítajících kolem dvacítky těchto jedinců. Během dne se ukrývají do štěrbin podvodních skal, odkud večer vyplouvají na lov.

* Kobum má zajímavou schopnost maskování. Pokud se vyhřívá na slunci, je téměř k nerozeznání od plovoucího dřeva, proto je s ním velice snadno zaměnitelný. *

Rozmnožování

Dalo by se říci, že i rozmnožování je další ukázkou skvělého přizpůsobení podmořským podmínkám. Kobumové žijí celý život v moři a rodí živá mláďata. Malí hádci si obvykle hledají úkryt v listech podmořských rostlin. Dospívají rychle, prakticky během dvou let. Již od útlého věku jsou vázání pouze sami na sebe a učí se zejména obstarávat potravu a vyhýbat se hrozícímu nebezpečí. Poté pokračuje růst pozvolna po celý život. Kobumové se dožívají asi 10ti let. Samice rodí v průměru 8-10 živých mláďat.

Tlama

Kobum má velkou tlamu se čtyřmi zadními a dosti pevnými jedovými zuby, po obou stranách. Tyto krátké jedové zoubky mají na předním okraji rýhu, kterou stéká jed do místa uštknutí. Jejich jed ochromuje nervovou soustavu podobně jako jed Mamby ( viz. PPZ). Jed je natolik silný, že může znamenat i pro humanoidní tvory rychlou smrt (ve většině případů). Dlouhou dobu byl hledán lék (sérum) proti jeho uštknutí. Dodnes není znám jediný případ, kdyby se podařilo zamezit otravě, způsobené Kobumovým jedem, jinak než magicky. Jeho tlama je uvnitř bíle zbarvena.

( Zvl. ) Odl ~ 8 ~ 2-12 / 4-40, jed začne působit tři kola po zásahu
Doprovodné znaky:
Kromě ztráty životů se stane postiženému tvoru další nemilá věc (pokud pochopitelně ještě žije) a to ochrnutí, mnohdy celého těla. Jde o to, že jed působí na nervovou soustavu, proto je zde velká pravděpodobnost paralýzy. Pokud oběť neuspěje v hodu na past, pak je paralyzována na 8 směn. Paralýza se projevuje ochrnutím těla v takové míře, že se po onu dobu bere postava jako vyřazená.

Stravování

Kobumové uchvacují svou kořist tlamou. Poté ji celou ji naráz spolykají. Jeho volně upevněné čelisti mu umožňují polknout i živočichy větší, než je průměr jeho vlastního těla. Kobum svou kořist polyká ihned po jejím ulovení. Jde o nočního lovce a jako většina nočních živočichů má svislé zornice, propůjčující mu schopnost vidění ve tmě (pravé). Živí se převážně různými mořskými rybami, úhoři a většinou nepohrdne ani spolknutím vejíček, či si dokonce pochutná na krabovi.

Způsob lovu a útoku

Kobum sice nemá špičkový zrak, ale i přesto mu neunikne téměř žádná kořist, jelikož se při pátrání po kořisti řídí jejím pohybem. Had ji totiž jednoduše vypátrá podle tepla jejího těla. Jakmile kořist dožene, snaží se na ni počíhat a v nejvhodnější okamžik zaútočit. Útočí zpravidla smrtící rychlostí a pouze jednou. Útok je prováděn přímočaře a Kobum se po něm vrací do původní vyčkávací polohy. Pokud je jeho první útok neúspěšný, je schopen díky své rychlosti zaútočit znovu, ještě v tomtéž kole (resp. má bonus +6 k iniciativě). Obvykle útočí ze skrytu, např. vodních travin nebo písečných jeskyní.

Kobumovo chování a vztah s domorodci

Překvapivé je především samčí chování těsně nad ránem. Kobumí samci připlavou ve skupině (jakési formaci) těsně pod hladinu a začnou provozovat něco, čemu říkají domorodci „Tangea malma“, neboli v obecné řeči spirálovitý tanec. Dodnes se nepodařilo zjistit pravý důvod tohoto jejich počínání, každopádně domorodci nabyli přesvědčení, že tanec nad ránem, jim přináší východ slunce. Proto jsou Kobumové pro domorodce posvátnými zvířaty. Myslí si totiž, že pokud není Kobumů, není i slunce…Inu jisté je jen jedno, nikdo přesně neví, co vlastně hadí rituál znamená a nikdo nedokáže proniknout tak hluboko mezi domorodce, aby se mu podařilo zjistit více. Od domorodců pochází právě i název Kobum ( užívaný po jeho objevení i běžně ), což znamená v domorodé řeči Dárce. Kobumové jsou společenskými tvory, proto tvoří větší skupiny (zpravidla deseti jedinců).

Nebezpečí

Nebezpečí pro Kobuma představují hlavně jiní obří mořští hadi, žraloci, kosatky, vorvaně, případně i mořští draci. K velké nelibosti domorodců je také Kobum často loven, námořníky, rybáři a lovci i přes to, že jde o poměrně krotké tvory. Mají k tomu hned dva důvody: Jedním z nich je jeho velmi chutné maso, připravované na spousty způsobů (Oblíbený je například udělaný na roštu a okořeněný sladkou paprikou. V této podobě si jej lze dopřát jako specialitu v mnohých městských přístavech. Podle toho je ale taky většinou přemrštěná cena). Druhým důvodem je jeho velmi ceněná kůže. Z Kobumí kůže se vyrábí opasky, rukavice, čelenky a spousty jiných předmětů. Často dochází ke konfrontacím mezi lovci a místními domorodci.

Kromě kůže se z Kobuma také využívají zuby a to k výrobě Magického náhrdelníku zvaného „Alagi“. Jeho výrobu znají pouze domorodci a je velmi nepravděpodobné, že tento postup někomu prozradí. Domorodci vždy vyrobí jen jeden Alagi ročně, ze zubů smce uloveného k obětnímu rituálu. Více než jednoho Kobuma za rok tedy nikdy nezabijí. Samotný jeho lov je vlastně velkou podívanou, kterou jim připravují nejsilnější tři muži kmene, soutěžící v tom, kdo dříve Kobuma uloví. Ten kdo jej udolá se následně stává zároveň majitelem náhrdelníku, který je z Kobuma posléze vyroben. Zde je jeho popis:

Alagi

Magenergie: 26magů
Suroviny: 5zl
Základ: čtyři kobumovy jedové zuby, traviny
Sféra:
Výroba: 3směny, doma
Trvání: 2 roky
Popis:

Amulet se skládá ze šňůrky spletené z tropických travin na níž jsou navléknuty čtyři jedové zuby. Majitel amuletu (náhrdelníku) získává během nošení 50% rezistenci proti otrávení jedem jakéhokoliv jedovatého hada. Alagi má také svou denní magenergii s pomocí níž lze jednou denně seslat kouzlo uzdrav těžká zranění (má totožné účinky jako stejnojmenné hraničářské kouzlo viz. PPZ). Nevýhodou amuletu je naopak větší náchylnost k tropickým a mořským nemocem (např. k malárii, zimnici apod. – postihy závisí na úvaze pána jeskyně).

Poznámka autora: pozorný čtenář si jistě mohl všimnout spojitosti úvodního úryvku s odstavcem o Kobumově chování a vztahem s domorodci.