Bestiář

Pepíno (grázlík) Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 28

Skupina: Cizí Postava

Životaschopnost: 1 - 1

Útočné číslo: - 1 + síla zbraně

Obranné číslo: (3 + 1) = 4

Odolnost: 10

Inteligence: 13

Velikost: B

Zranitelnost: humanoid

Pohyblivost: 11 / humanoid

Poklady: viz. níže

Zkušenost: 25

Bojovnost: 0

Síla mysli: 0

Popis:

Vzhled:



Grázlík je 14 let starý chlapec lidské rasy. Po celém povrchu jeho těla jsou na první pohled patrné četné zarudlé jizvy, které mu zůstaly po špatně léčených a rozškrábaných neštovicích. Tuto vadu na kráse má chlapec již od svých 3 let, kdy chorobou trpěl. Jednotlivé rozškrábaniny mají velikost od 0,2 - 1 coulu. Četnost je poté zhruba 1 nebo 2 pupínky na každých 25 coulů čtverečných jeho pokožky. Jinak je tato CP vcelku přirozeně vypadající štíhlý chlapec s lehce nadprůměrnou velikostí hlavy. Na té jsou výraznějším znakem odstáté uši a nemyté vlasy blond barvy. Jeho tělo měří přibližně 160 coulů a váží 800 mincí (40 kilogramů). Jeho končetiny vypadají vychrtle a slabě, především kvůli malému množství svalové hmoty, avšak ve skutečnosti jsou na tak mladého hocha hodně šlachovité a silné. Obličej nabývá zaobleného tvaru a je možno na něm nalézt úzký nos, plné rty a pronikavé oči modré barvy, které jsou ještě zvýrazněny dlouhými řasami. Celá postava je oděna v prostý šat, který jen vypovídá o bídě a chudobě ve které Pepíno žije.


Původ:



Mládenec se před časem narodil chudé a pokořené ženě, která své tělo prodávala ve špinavých ulicích každému, kdo byl ochoten dát jí nějaký ten peníz na jídlo a alkohol. Sama mládencova matka si nebyla jistá otcem a jediné co ji zajímalo bylo pití a jak se novorozeného syna zbavit. Tak předala chlapce do kláštera. Duchovní se o něho starali po dobu bezmála 7 let. Mladík byl však podle mnohých opatrovníků příliš z divokých vajec, úmyslně ubližoval ostatním, pomlouval kněží a prý dokonce i kradl. Když tedy z náhradního domova utekl, mnozí si pouze upřímně oddechli. Nikomu nescházel, nikdo se o jeho další osud nezajímal a život v sirotčinci šel bez jediného mrknutí dál. Tak se mládenec dostal do širého světa a vydal se na cestu samostatného života. Jedl vše, co mu les či zelené palouky byly schopny nabídnout. V dešti přespával pod primitivními přístřešky z větví a kapradí, až náhle přišla zima a on pochopil, že v divočině nemá šanci na přežití až do vytouženého jara. Po půl roce života v přírodě tedy opět vykročil do civilizace. Dostal se do malého města čítajícího kolem 1000 obyvatel, kde se původně rozhodl jen přečkat dokud se opět neoteplí, leč nikdy z něho už nevykročil a žije v něm i dnes.


Sociální chování v rámci městečka:



Hoch se stal ve svém městě brzy velmi známou osobou. Ze začátku se mu všichni lidé vyhýbali kvůli jeho vzhledu a za rohem si o něm šeptali a ukazovali si na něho. Po městě se tak rozšířily fámy o tom, že je to dítě Ďábla a další hlouposti, které různě zveličovaly jeho mizerný život. Ale netrvalo dlouho a obyvatelé si na něho zvykli. Pomluvy ustaly a život šel dál jako před jeho příchodem. Jen mládenec, o kterém se mezi tím ve městě začalo hovořit jako o "Pepínovi" byl pořád plný negativních emocí. Tento "grázlík" však není žádný hlupák a věděl, že pokud nechce žít o hladu a strádání musí se nějak přidružit ke zdejší lidské komunitě. Již tehdy věděl, že na odplatu bude čas až později. A tak se začal aktivně zapojovat do maloměstského života a ochotně pomáhal všem občanům osady, ať už si o to řekli či nikoli. Tu pomohl babičce sebrat ze země jablka, která se jí rozkutálela, tam podával mužům nářadí na stavbě a tak to šlo den za dnem až mu lidé začali všeobecně důvěřovat a oblíbili si ho. Nyní po několika letech už se mladému Pepínovi žádná z žen nebojí svěřit dítě na hlídaní ve dvorku, hospodský ho v klidu pouští přespávat do stájí, kde zároveň i hlídá koně... zkrátka si každý našel nějakou tu činnost, kterou by mohl mládence zaměstnat, za což mu pak dá najíst a napít. Pípek však nezapomněl ani na staré známé, se kterými živořil na ulici v prvních měsících života v městečku a od kterých se naučil různým nekalým praktikám. Přes den se tedy chová ke všem mile a na čestné občany působí jako vzorový obyvatel jejich obce. A tak je ani nenapadlo, že každá jeho návštěva v jejich domě, je doprovázena pečlivým mapováním všech přístupových cest dovnitř i ven, za účelem následného vykradení apod. V noci se pak nadále schází s místními vyvrheli v zapadlých uličkách i za městem a jako jejich spojka s nimi organizuje přepady procházejících cestovatelů.


Sociální chování vůči procházejícím cestovatelům:



Pepína si tedy oblíbilo celé městečko a nikdo z občanů na něho nenechá dopustit. Stal se jejich přítelem, u kterého vždy najdou pomoc a tak v něm všichni z města vidí milého ubohého chlapce, ke kterému byl osud až přespříliš krutý. Jakmile však přijde do města někdo cizí (obchodník, družina), začínají se v klučinovi projevovat všechny jeho špatné vlastnosti. Pokud přistihne někde družinku o samotě, pokusí se postavám vybrat kapsy, či je nalákat do nějaké pasti, např. jim doporučí cestu, na které přepadávají jeho známí a podobně. Pokud mu to nevyjde a postavy ho odhalí dá se většinou na útěk. Běží nejkratší cestou přímo na náměstí a všem po cestě namlouvá, že ti pánové, kteří zrovna procházejí městem, mu nadávají, posmívají se mu a že ho bijí kvůli jeho vzhledu. A tak se zpravidla vždy sebere pár chasníků, kterým Pepíno pomáhal například posekat pole a ti si řeknou: "Však my jim dáme, posmívat se našemu Pepkovi, že je huba nebolí!" Podobně celá situace probíhá i v případě, že si družina tohoto grázlíka okamžitě chytne a jde ho předat místním strážníkům. Mládenec stráži nalže první poslední o tom, jak je ve všem nevinně a protože muži zákona hocha dobře znají a každý je mu něco dlužen, tak uvěří jemu a za mříže většinou putují pouze nic nechápající cestovatelé.


Slabiny v chování:



Tento mládenec si nic nedělá z pomluv a urážek, které se na něho od cizinců sypou za jeho zjev. Pokud se mu posmívají děti, se kterými zrovna nejlépe nevychází, tak to většinou jen nenápadně naznačí jejich rodičům - ti už jim dají co proto. Není nijak agresivní, vzpupný, nechová se namyšleně ani sobecky. Je to vypočítavý hejsek, který až moc dobře ví, že všechny výše zmíněné nešvary by ho mohly velmi rychle prozradit. Vše má tedy dopředu naplánované a nic nedělá bez rozmyslu. Pokud je ho ale někde možné takříkajíc "nachytat na švestkách", tak je to na jeho vztahu k děvčatům. Pepík pomalu dospívá a jak už to v životě bývá, tak s ním začíná mlátit puberta. Pokud se tedy ve vsi objeví nějaká nová dívka kolem 18 let, obvzláště potom se štíhlou postavou a hnědými vlasy, tak se v její blízkosti začne Pepek okamžitě ochomítat, bude vtipkovat, vyprávět "hrdinské činny" o tom, jak přežil v divočině, udělá ze sebe trošku chudáčka, aby ho litovala, no prostě si pustí hubu na špacír. A právě v této chvíli je šance, že se mládenec pod neustálými dotazy sympatické dívky prořekne. To si sice okamžitě uvědomí a bude se snažit převest rozhovor někam jinam, ale opravdu chytré děvče, které se na něj připraví, ho tak může velmi jednoduše po všech těch letech přetvářky usvědčit (nechá stážníky naslouchat rozhovoru za rohem apod.).


Schopnosti:



Náš Pepíno se za několik let na ulici stal nekalým živlem společnosti, který se projevuje jako milý hoch jen navenek. To ho předurčuje k cestě "zloděje". Mezi jeho schopnosti se dají tedy zahrnout (procenta na úspěch již zahrnují úpravy dle vlastností):

  • Vybírání kapes: 35 %
  • Šplhání po zdech: 80 %
  • Pád z výšky: 40 %
  • Tichý pohyb: 40 %
  • Schování se ve stínu: 40 %
  • Převleky: 25 %
  • Získání důvěry u svých známých: 80 % *
  • Získání důvěry u cizinců: 25 %
  • Vyproštění se z pout: 30 %
*Pokud se náhodou při získávání důvěry dostane do slovní potyčky se zlodějem, který též využívá své domény (oba přesvědčují strážníky o SVÉ nevině), pak posluchač uvěří tomu, který jako první při ověřování své schopnosti neuspěje (což ještě neznamená, že ho např. z vězení ještě do oběda nedostane starosta...)

K jeho dalším schopnostem také patří stopování. Tuto schopnost si osvojil v době, kdy žil v nehostinných lesích a ovládá ji jako hraničář na 1. úrovni. Stejně tak se Pepíno vyzná i v bylinkách a rozličných plodech, které jen příroda může nabídnout.


Mezi jeho dovednosti patří:



Za sílu: plavání (průměrně - 30 DB), běh na krátké tratě (špatně - 15 DB)
Za obratnost: řezbářství (špatně - 15 DB), truhlářství, hrnčířství a podobná řemesla (špatně - 15 DB), padělání (špatně - 21 DB), vaření (průměrně - 30 DB) ... 4 DB zbývají.
Za odolnost: skauting (dobře - 50 DB)
Za inteligenci: stavitelství (průměrně - 30 DB), kartografie (špatně - 15 DB) ... 5 DB zbývá.
Za charisma: vypravěčství (dobře - 30 DB), etiketa (dobře - 30 DB) .

Při určování dovedností jsem vycházel z vlastností:

Síla: 9 (45 DB)
Obratnost: 17 (85 DB)
Odolnost: 10 (50 DB)
Inteligence: 13 (65 DB)
Charisma: 12 (60 DB) (u charisma je třeba na jeho hodnotu nahlížet jako na proměnnou a to dle toho, zda hovoří se svým známým nebo s cizincem)

Rozdělení dovednostních bodů do jednotlivých dovedností si může každý upravit a předělat, já jen navrhl možnou formu.


Vybavení:



Náš zlodějíček je na první pohled velmi spoře oděn a vybaven, ale ve skutečnosti na tom není zas tak špatně, jak se tváří. Jeho soukromým majetkem jest:

- Prostý šat (KZ 1) hnědé barvy, svršek má zevnitř na prsou ne příliš obratně vyšité dvě kapsičky , každá obsahuje jednu hvězdici.
- Prázdný měšec na peníze zavěšený u pasu, který má symbolizovat a také symbolizuje jeho chudobu.
- 2 měchy na vodu, v jednom je obyčejná voda, ve druhém se však nachází dvě dávky alchymistického jedu s názvem: černá zhouba.
- V jeho levé botě je možno najít dýku s čepelí zubaté ostří (1 / +3 / -2)
- 30 zl. ve své skrýši v lese za městem.


Boj:



Grázlík se bude boji vyhýbat zuby nehty a každou vyhrocenou situaci se pokusí řešit útěkem za jeho čestnými přáteli, ale pokud ho někdo zažene do kouta nebo na veřejnost proniknou informace o jeho temné stránce života, pak bez milosti vytasí zbraň z úkrytu a vrhne ji po agresorovi. Po tomto činu si začne uvědomovat, co vše pro něho odhalení jeho pravé identity znamená a prchne do lesů za svými kumpány, se kterými se po nocích schází v temných uličkách města a spřádá plány.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 28

author_nick:

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Moc zajimave CP pro zapletku do mesta se pekne hodi.


 Uživatel úrovně 0

Je to vážně hezký, ale bohužel už nemůžu hodnotit.

Je moc pěkně proveden vzhled. A nápad je taky bezva. Družina vůbec nemusí tušit, že mezi sebou má zloděje a to je dobrý důvod, abych to ve svých příbězích použil. A taky to udělám.

S pozdravem Draco


 Uživatel úrovně 0

pekne velmi pekne škoda ze nemozem hlasovať


 Uživatel úrovně 0

moc pěkný něco takového by ve městě chybělo


 Uživatel úrovně 0

Skvělé dílo na takového spratka se dá narazit v každé druhé vesnici a je výborně sestavený.


 Uživatel úrovně 0

Vynikajuci napad na CPcko, dobre prepracovane. Neda sa mu nedat 5*!


 Uživatel úrovně 5

Desaan:

Díky za chválu. Co se týče tvé otázky na čas... Trvání =

1. nápad: okamžitý - prostě sedíš, nevíš coby a napadne tě napsat pokryteckého hajzlíka...tak nad tím týden přemýšlíš - co vše by mohl umět apod a pak se na to vrhneš. Základ je nepsat proto, abys něco napsal, ale proto, že tě něco napadlo... a tak mě to z ničeho nic napadlo a sepsal jsem to.

2. samotné sepsání: Příspěvek jsem psal a zároveň ho vymýšlel - měl jsem jen velice hrubou představu a osnovu si nedělám... ani názvy kapitol, prostě je píši jak mě napadnou. Měl jsem jen tu vizi grázlíka, který bude mít tzv. dvě tváře. Pro známé z vesnice a pro přivandrovalce... to mi trvalo vymyslet a sepsat okolo pěti hodin.

3. Předání díla do MS - dílny: dílo prošlo třemi korekcemi v dílně. Nad každou jsem strávil hodiny a např. celá kapitola: Slabiny v chování, byla dopsána až dodatečně. S tím zároveň proběhlo i několi e-mailů a zpráv poštou.

4. Celková doba: na hodiny těžko říct, ale určitě to není sednout a udělat - takový machr rozhodně nejsem... Jinak jsem dílo kompletoval tak jeden a půl měsíce... ale to je hodně o tom, kolik času se tomu denně dá... určitě by to šlo i do dvou týdnů, ale já to raději nechávám uležet :-) ...


 Uživatel úrovně 0

Je to bezchybné, skvělé dílo. Rád bych věděl jak dlouho trvalo udělat něco tak vysoce nadprůměrného, pěkného.
Opravdu, je to propracované, dobře vymyšlené. Jedním slovem Krása...

S pozdravem Desaan


 Uživatel úrovně 0

Hodnoceni 5*!
Koukam na vytky nize, a nemohu podotknout nic noveho. Jen, snad: jak reagovali mnisi na jeho nemoc? Snazili se s tim neco delat? Chybi mi tam nejaka interakce s temi mnichy, proc byli tolik nastvani (podle mne by mnisi v takovemhle veku jeste nektere veci prehlizeli a snazili by se ho zmenit)?


 Uživatel úrovně 0

Je to opravdu dobré dílo. Líbí se mi původ, propracovaný vzhled, ale úplně best je charakteristika, jeho negativní vlastnosti, jak se umí přetvářet.... To se ti opravdu povedlo. Je to takové CP na to, aby byl pobyt ve městě zajímavější.