Bestiář

Empatik Hodnocení: Vítěz soutěže Vítěz ZD

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 26

Skupina: Cizí Postava

Životaschopnost: viz. níže

Útočné číslo: viz. níže

Obranné číslo: viz. níže

Odolnost: viz

Inteligence: 0

Velikost: dle rasy (viz. níže)

Zranitelnost: humanoid ale M0, O0, P+

Pohyblivost: viz. níže

Přesvědčení: neutrální

Poklady: žádné

Zkušenost: 0

Bojovnost: 0

Síla mysli: 0

Popis:

... Je to asi směšné, ale pokaždé, když se na ni podívám, jímá mě zvláštní, mrazivý pocit. Jako by se za tou hloupoučkou němou tváří skrývalo cosi obludného, nadřazeného, vidoucího. Někdy mám dojem, že to na mě všechno jenom hraje. Hluchá, slepá, němá, chromá - taková bytost by přeci měla vzbuzovat lítost či opovržení. Ona je ale tak jiná, krásná ve své strnulosti, důstojná v pohledu svých očí. Ty oči, to nejsou oči slepce; pohled, který vrhají, je strnulý a nehybný, ale nikoli prázdný. Prostě není.
Možná jsem jen starý blázen, ale neustále na mne dotírá myšlenka, že zatímco se o ni starám, krmím ji, pečuji o ni a snažím se najít způsob, jak ji vytrhnout z onoho zvláštního komatu, do kterého se před osmi lety narodila, ona se mi tiše vysmívá. Baví se mou marnou snahou a nepochopením. Bože, když někdy pohlédnu do jejích hlubokých, modrých očí, zdá se mi, že nezkoumám ani tak já ji, nýbrž ona mne. ...

úryvek z deníku Trouvendara z Vartirienu, dvorního alchymisty Hargaladu


1. OBECNĚ

Čas od času (řádově v intervalech stovek let) se někde mezi prostým obyvatelstvem narodí zvláštní dítě. Zvláštní svou podivnou pasivitou, nehybností a naprostým nezájmem o své okolí. Ve většině průměrných civilizací je takové dítě již od narození pokládáno za mentálně nevyvinuté, méněcenné, či v některých případech dokonce posedlé ďáblem. Jen ti nejmoudřejší oslavují a děkují bohům, poněvadž vědí, že se v jejich středu zrodil empatik.

Empatikové jsou ojedinělým případem velmi zvláštní genetické modifikace humanoidní rasy. Jsou to jedinci, kteří se rodí s jakousi vrozenou "vadou" vědomí - jejich vnímání je totiž posunuto mimo náš fyzický svět ke světu myšleného (viz 3.2, zvolil jsem tento název, ale může to být klidně tachyonová dimenze, universum abstractum, nebo cokoli jiného, co si PJ vymyslí). V důsledku této modifikace nejsou empatikové schopni plně vnímat fyzický svět, jehož jsou součástí, protože jsou více ztotožněni se světem myšleného. Matička příroda naučila většinu tvorů periferně, neustále a bezděčně pozorovat fyzický svět kolem sebe a udržovat si neustálé povědomí o situaci v něm - kamkoli jdete a cokoli děláte, vaše smysly neustále pracují, analyzují a podávají vám ucelenou představu o vašem okolí. Tato tak samozřejmá schopnost u empatiků chybí, resp. je přesunuta na úroveň světa myšleného.

Empatik je v praktickém životě bez pomoci druhých odsouzen k záhubě, poněvadž se ve fyzickém světě nedokáže orientovat, je naprosto nesamostatný, tupý a neohrabaný. Vnímá své okolí převážně skrze svět myšleného - v tomto světě je totiž naopak jako doma. Empatik “vidí” okolní svět jako systém myšlenek, emocí a pocitů v prostoru a přirozené smysly své rasy (zrak, sluch, čich, hmat, chuť a příp. další smysly) používá pouze okrajově a nerad.

Prakticky vzato, pokud potkáte empatika, buďte si jisti, že nejdřív si všimne, na co myslíte, jaké jsou vaše úmysly a nejtajnější přání, a teprve pokud to uzná za vhodné, podívá se, jak vypadáte. Jen ve výjimečných případech zkusí ještě navíc poslouchat co mu říkáte.

2. FYSIOLOGIE

2.1 RASA

Jak jste si již jistě všimli, empatikem nemusí být pouze člověk, nýbrž i jiní humanoidé. K určení, zda se v dané rase může zrodit empatik potřebujete znát hodnoty z tabulky oprav podle rasy z PPZ. Empatikem může být jen zástupce rasy, pro kterou dá součet rasové opravy za inteligenci a charismu nezáporné číslo. Podle PPZ 1.6 jsou to tedy rasy hobit, elf a člověk. Empatik kudůk, trpaslík, barbar, kroll nebo minotaur ( :) ) existovat nemůže.

2.2 VZHLED

Empatikové už na první pohled rozhodně nejsou typickými představiteli své rasy - oproti svým vrstevníkům jsou mnohem slabší, choulostivější, odborně řečeno nedomrlí. Biologický vývoj empatiků se obvykle zastavuje někdy okolo desátého roku života* (což mj. znamená že nikdy nedosáhnou pohlavní dospělosti a tudíž nikdy nemohou vytvořit vlastní civilizaci). Po dosažení této hranice začíná metabolismus empatiků pracovat odlišným způsobem, než je tomu u jejich rasy obvyklé. Zajišťuje jim značnou dlouhověkost (přibližně 800 let, záleží také na rase) a zachování vzhledu (empatikové tedy nikdy nevypadají starší než desetileté dítě a pohledem nelze zjistit, jestli je konkrétnímu empatikovi 11 nebo 800 let).
Fyzická krása empatiků je často diskutovaným tématem - jejich charisma je totiž obrovská a není úplně jednoduché určit, zda je to dáno více dojemně nevinným vzhledem desetiletého dítěte, nebo všepronikavým a upřímným pohledem, kterým jsou empatikové charakterističtí. Svým dílem se na tom asi podílí oboje, nicméně jisté je, že empatik působí na své okolí až zázračným dojmem panenské čistoty a nevinnosti a postavy s neutrálním a dobrým přesvědčením se musejí značně přemáhat, chtějí-li mu nějak ublížit (nebudu uvádět žádnou past - záleží na okolnostech a úvaze PJ).

* = Přesný věk nemusí být 10 let, záleží v první řadě na rase. Přesnější by bylo říci "věk, kdy je bytost po biologické stránce vyspělá tak, jako desetiletý člověk".

2.3 VLASTNOSTI

Základní síla, obratnost a odolnost empatika jsou shodně 4, přičemž k této hodnotě se ještě přičte hodnota z tabulky oprav podle rasy odpovídající dané rase a vlastnosti (výsledná hodnota přitom samozřejmě nesmí být nižší, než 1). Inteligence empatika se určuje obvyklým způsobem z pravidel pro tvorbu postavy. Základní charisma empatika je 18 a stejně jako u Sil, Obr a Odl se ještě opravuje o hodnotu z tabulky oprav podle rasy. Přehledně to shrnuje následující tabulka:

TABULKA VLASTNOSTÍ EMPATIKA
vlastnost obecný postup hobit elf člověk
SÍLA 4 + oprava za sílu z tabulky oprav 1 4 4
OBRATNOST 4 + oprava za obratnost z tabulky oprav 6 5 4
ODOLNOST 4 + oprava za odolnost z tabulky oprav 4 1 4
INTELIGENCE podle tabulky vlastností podle rasy z PPZ 10-15 12-17 10-15
CHARISMA 18 + oprava za charismu z tabulky oprav 21 20 18

Počet životů empatika, pohyblivost, apod. se určuje v souladu s pravidly pro tvorbu postavy.

2.4 SVĚT MYŠLENÉHO

Podívejme se nyní hlouběji do světa myšleného, ve kterém empatikové žijí:
V první řadě nesmíte svět myšleného chápat jako nějaký paralelní svět, jedná se pouze o jinou úroveň vnímání našeho fyzického světa - stejně jako třeba v atomovém světě hovoříme o protonech a v mikrosvětě o kvarcích, mluvíme ve světě myšleného o myšlence, emoci a pocitu - rozdíl mezi světem myšleného a fyzickým světem spočívá v tom, které aspekty skutečnosti jsou v něm patrné (ve sv. myšleného jsou to myšlenky a emoce, ve fyz. sv. jsou to hmotnost, hustota, barva, ...). Svět myšleného je jen alternativním pohledem na náš, fyzický svět.
Svět myšleného je tedy tvořen myšlenkami a emocemi.
Myšlenka je produkt rozumové činnosti živého organismu (organismy s inteligencí 0 myšlenky nemají), s jehož podstatou se lze obeznámit u hraničářovy mimosmyslové schopnosti telepatie. Empatik ve světě myšleného myšlenky stejně jako my vidíme ve fyzickém světě předměty.
Emoce jsou iracionálním produktem mysli živého organismu. Rozeznáváme čtyři základní typy emocí: strach, touha, nenávist, láska. Konkrétní emocí je pak třeba strach o život, touha po uznání, atd. Emoce mohou být různě silné a ve světě myšleného si je můžeme představovat podobně jako zvuky ve fyzickém světě, také se totiž od svého zdroje šíří jako vlnění všemi směry, a to s postupně slábnoucí tendencí.
Pozn.: každou emoci lze zobecnit na některou ze čtyř základních emocí (např. lítost = touha po tom, aby se někomu něco bývalo bylo nestalo:). Pokud to nelze, nejedná se o emoci (např. rozrušení - není to emoce, nýbrž fyzický stav organismu).

2.5 MENTÁLNÍ SOUBOJ

Empatik je imunní proti mágovým schopnostem podrobování a ovládnutí. Empatik je schopen vyvolat mentální souboj, ale nikdy tak neučiní, pokud se nebude cítit v přímém ohrožení života. Pro účely mentálního souboje počítejte, že ZSM empatika je 53.

3. MENTALITA

3.1 DUŠEVNÍ VÝVOJ

Běžné dítě se učí nejprve prostým opakováním činností dospělých a až později je schopno samo o těchto činnostech uvažovat a pochopit jejich příčiny a důsledky. U empatika to funguje úplně stejně, akorát obráceně :). V ranném dětství je empatik zcela hlucho-slepo-němý (a nevnímá ani hmat a chuť a příp. další smysly své rasy) a žije zcela uzavřen ve světě myšlenek (učí se jen nepatrně náhodným čtením myšlenek svého okolí), teprve s přibývajícím věkem se učí nahlížet do fyzického světa a používat své smysly. Pokud k tomuto faktoru přidáme naprostou absenci jakékoli komunikace s příslušníky svého rodu (empatikové se až na výjimky nikdy nenaučí mluvit), vyjde nám v 10-ti letech emocionálně naprosto nevyvinutá osobnost. Skutečně, empatikové jsou zpravidla poněkud slabomyslní, ale v první řadě jako bytosti neuvěřitelně pasivní a flegmatičtí. Mají vždy neutrální přesvědčení, které je dáno jejich naprostým nezájem o okolní dění. Ačkoli mají obrovskou telepatickou moc (viz. 4.), sotva kdy ji využívají. Se zastavením biologického vývoje (viz 2.2) se další rozvoj osobnosti ještě více zpomalí, neřkuli přímo zastaví, takže často může mít 800-letý empatik stejný způsob uvažování, jako měl v deseti.

3.2 EMOCE

Emoce empatika jsou značně utlumeny jeho flegmatičností, ale to neznamená, že by jich empatik vůbec nebyl schopen. Obecně platí, že je těžké vyvolat u empatika nějakou emoci, ale pokud se to někomu poštěstí, je tato neobyčejně stálá a neměnná. Přátelství empatika se získává nesmírně těžko (obyčejně pouze výchovou a péčí od ranného dětství), ale je prakticky nezničitelné a doživotní. Nejinak je tomu i s nenávistí...

3.3 POUŽÍVÁNÍ ZVL. SCHOPNOSTÍ

Při jakých příležitostech se empatik uchyluje k používání konkrétní zvláštní schopnosti (zvl. schopnosti empatika viz 4.) ukazuje tabulka využívání schopností. Je z ní mimo jiné patrné, že ve spánku (či jinak vyvolaném stavu bezvědomí) jsou všechny empatikovy schopnosti neaktivní až na detekci emocí (viz 4.3), která empatika probudí v případě, že detekuje nepříjemně silnou emoci.

TABULKA VYUŽÍVÁNÍ SCHOPNOSTÍ
Schopnost Ve spánku Klidový stav Nepříjemná emoce / pocit nebezpečí Přímé ohrožení života / extrémně silné pohnutí mysli
Čtení myšlenek nemůže neustále
Detekce emocí pouze nepříjemné neustále
Vnuknutí nemůže nepoužije použije
Mentální souboj nemůže nepoužije použije

4. SCHOPNOSTI

4.1 BRÁNA DO FYZICKÉHO SVĚTA

Umožňuje telepatikovi využívat smysly své rasy ve fyzickém světě (viz 3.1). Používání těchto smyslů je však pro něj skoro srovnatelně náročné jako pro hraničáře telepatie. Po dobu používání smyslů empatik zcela ztrácí kontakt se světem myšleného (tj. nemůže používat žádné ze svých ostatních schopností), což je nejspíš hlavním důvodem, proč empatika styk s fyzickým světem tak odpuzuje.
S přibývajícím věkem se empatik v používání smyslů zdokonaluje, takže se v případě potřeby dokáže soustředit i na více smyslů současně. Kolik přesně to v daném věku je, ukazuje tabulka používání smyslů.

TABULKA POUŽÍVÁNÍ SMYSLŮ
Věk empatika Počet smyslů
méně než 2 roky 0
2 roky - 6 let 1
6 let - 12 let 2
12 let - 36 let 3
36 let - 108 let 4
108 let a více 5

4.2 ČTENÍ MYŠLENEK

Tato schopnost je svou podstatou totožná se stejnojmennou hraničářovou schopností. Leč, narozdíl od hraničáře, který si prostřednictvím telepatie pouze otevírá jakousi úzkou bránu do světa myšleného, pro empatika je tento svět přirozeným domovem, a tak používá čtení mysli stejně, jako třeba my zrak - tedy neustále a bez nutnosti jakéhokoli soustředění či úsilí. Aniž by se na to musel jakkoli koncentrovat, ví empatik neustále o všech myšlenkách, které jsou ve vzdálenosti do 40 sáhů od něj (Vzdálenost se snižuje, pokud je mezi empatikem a myšlenkou překážka, viz Tabulka vzdáleností). Soustředí li se navíc empatik jedním směrem, zvýší se mu v tomto směru (výseč 45°) vzdálenost na 60 sáhů. Jak jednoduše využívá empatik tuto schopnost si ukážeme na modelové situaci:

k postavě se plíží hladový vlk:

a) člověk - zaslechne či periferně zahlédne pohyb v houští. Otočí se, vidí vlka. Je vychrtlý a očividně se chystá vyběhnout směrem k postavě. Z toho si člověk vyvodí, že vlk je hladový a chce ho napadnout.

b) empatik - cítí za sebou zdroj myšlenek. Je tam něco, co má hlad, myslí na lov, chce to napadnout empatika - podle úrovně myšlenek je zřejmé, že jde o zvíře. Empatik tomu ihned vnukne myšlenku, že napadnout ho by bylo krajně nemoudré.

Všechny myšlenky, které ve svém okolí zachytí, si empatik dokonale zapamatuje (má perfektní, neomylnou paměť), ale pokud se ho přímo netýkají, obvykle z nich nevyvozuje žádné závěry.

4.3 DETEKCE EMOCÍ

Detekce emocí je další ze schopností, na kterou se empatik nijak nesoustředí a která probíhá neustále a bez vynaložení úsilí. Povaha emocí ve světě myšleného by se dala přirovnat ke zvukové vlně. Pociťuje-li nějaký tvor emoci, stává se zdrojem jakéhosi, které se od něj šíří všemi směry a s přibývající vzdáleností postupně slábne. Empatikové jsou na toto "záření" velmi citliví, a pokud je zdroj příliš blízko nebo příliš intenzivní (intenzita "vyzařování" je přímo úměrná intenzitě emoce), je jim velmi nepříjemné (asi jako nám příliš hlasitý zvuk) a snaží se okolní emoce nějak zbavit. Orientační vzdálenost, na kterou empatik emoci detekuje, a na kterou mu začne být nepříjemná, ukazuje tabulka vzdáleností. Skutečná vzdálenost je však přímo úměrná síle emoce, a tak může být pro takřka neznatelné emoce až nulová a naopak pro extrémně silné emoce může dosáhnout až maximální hodnoty uvedené v tabulce ve sloupci dosah v závorce. Narazí-li empatik na nepříjemnou emoci, obyčejně využije vnuknutí, aby ve zdroji emoci potlačil.

Pozor! Empatik se jen snaží zbavit se emoce, nemá žádný důvod ani chuť pomáhat postavě s jejími problémy. Navíc kvůli potlačení emoce nikdy nebude dobrovolně podstupovat interakci s fyzickým světem.

Příklad:
Zatímco jeho soukmenovci plení hradiště, hrdinný válečník Pynzetta těžce oddechuje na zemi, prosáklé krví, zavalen kládou ze zborcené palisády. Několik sáhů od něj leží zdobená válečná sekera, a ještě o kousek dál sedí v tichém zahloubání malý chlapec - empatik. Chlapec je obtěžován dvěmi velmi silnými emocemi, pocházející od Pynzetty. Tou první je strach o svůj život a druhou je touha zemřít s jeho sekerou, jenž je dědictvím a symbolem cti jeho rodu. Běžný člověk by odvalil kládu a v případě, že by byla smrt Pynzetty neodvratná, vtiskl by mu do rukou alespoň sekeru jeho předků. Chlapec místo toho vnukne chudáku Pynzettovi představu bílého světla na konci tunelu, aby ukojil jeho strach ze smrti, a vnukne mu také pocit, že sekera, ležící vedle něj, nepatří jemu. Nenechte se mýlit, empatik nemá zlé přesvědčení, jen prostě uvažuje jinak...

Pozn.: Jediné emoce, které empatik nevnímá jsou ty, které produkuje on sám.

4.4 VNUKNUTÍ

Stejně jako hraničář, dokáže i empatik vnuknout nějakou myšlenku nebo pocit jinému myslícímu tvorovi. Ano, hádáte správně, empatik za tímto účelem opět nemusí vynakládat žádné zvláštní úsilí, vnuknutí myšlenky je pro něj stejně jednoduchá a přirozená činnost jako dejme tomu pro nás otevírání dveří. Empatik si přesto nikdy jen tak "nehraje" s myšlenkami svého okolí, vnuknutí použije pouze, má li k tomu jasný důvod.
Bytost, které empatik vnuknul myšlenku si háže proti pasti Int~10~odhalení/-. Uspěje-li, pochopí, že se  někdo snaží ovlivnit její mysl, v opačném případě bude brát vnuknutou myšlenku jako svou vlastní. Uspěje-li, má navíc při hodu proti této pasti po následujících 8 hodin automatický úspěch.
Empatik je schopen vnuknout myšlenku jen těm bytostem, jejichž myšlenky schopností čtení myšlenek (viz 4.2).

4.5 CLONA MYŠLENEK

Schopnost má podobnou podstatu, jako stejnojmenné kouzlo, je ale značně  mocnější. Empatik může použít tuto schopnost na jakéhokoli živého tvora (říkejme mu terč) ve vzdálenosti do 20 sáhů, a ochránit tak jeho mysl dočasně před jakýmikoli telepatickými zásahy zvenčí (jak čtením, tak vnuknutím). Mysl terče se stane ze světa myšleného zcela nečitelná (výjimkou je, pokud si terč výslovně přeje, aby byly některé jeho myšlenky) na dobu, po kterou se terč nachází ve vzdálenosti do 20 sáhů od empatika. Tuto schopnost používá empatik jen výjimečně, protože jejím prostřednictvím zamezuje i sobě samému v jakékoli manipulaci s myslí terče.
Empatik samotný disponuje vrozenou clonou svých vlastních myšlenek, takže je nemožné jakkoli manipulovat s jeho myslí (ani jiný empatik by toho nebyl schopen), pokud si to on sám nepřeje.
Jistou formou clony myšlenek disponují také všechny magické nestvůry, tudíž na ně empatik nemůže používat své schopnosti světa myšleného, pokud si to samy nepřejí.

4.6 TELEPATICKÝ MOST

Tato schopnost umožňuje empatikovi přenést dočasně vybranou bytost na empatikovu úroveň vědomí - tj. do světa myšleného.

Aby to empatik dokázal, musí být splněny tyto podmínky:

- inteligence přenášené bytosti je alespoň 9
- bytost se nachází ve vzdálenosti nejvýše 10 sáhů od empatika
- přenášená bytost musí s přenesením souhlasit
- empatik použije svou schopnost brána do fyzického světa, použije zrak a naváže několikavteřinový (1 kolo) vzájemný oční kontakt s přenášenou bytostí

Jsou-li tyto podmínky splněny, začne mít přenášená bytost po chvíli pocit, jako by se propadala do hlubin empatikových očí a přechází do zvláštního transu, do stavu posunutého vědomí. Poté se na ni již empatik nemusí déle soustředit. Bytost ve stavu posunutého vědomí zatím získává následující vlastnosti:

- je schopna používat empatikovu schopnost čtení myšlenek (viz 4.3) se stejnou lehkostí jako sám empatik
- získává empatikovu schopnost detekce emocí (viz 4.4)
- její mysl je chráněna clonou myšlenek (viz 4.5)
- částečně ztrácí kontakt s fyzickým světem - narozdíl od empatika stále vnímá své smysly, ale její reakce jsou značně oslabeny
- tělo bytosti je v transu, je vyloučeno provádění jakékoli fyzické činnosti
- útok na bytost je útokem na nehybného protivníka

Všimněte si, že i ve stavu posunutého vědomí je bytost schopna věnovat se všem svým schopnostem, které nevyžadují fyzickou aktivitu (např. mentální souboj, meditace, kouzlení bez gestikulace a slov, ...).
Ze stavu posunutého vědomí se bytost může vrátit do fyzického světa těmito způsoby:

- je to vůle empatika, který ji do tohoto stavu uvedl
- je to vůle bytosti
- postava se vzdálí na více než 10 sáhů od empatika, který ji do tohoto stavu uvedl
- bytost je ve fyzickém světě silně vyrušena (rána pěstí, velmi hlasitý zvuk, ...) - v takovém případě je bytost navíc zraněna za 2k6 životů

Ve všech případech ještě platí, že přenesená bytost je ještě 2-4 kola po návratu nehybná, než začne opět plně vnímat fyzický svět.

TABULKA VZDÁLENOSTÍ
Schopnost dosah Zkracuje se o 2 sáhy za tuto tloušťku
dřeva kamene kovu
čtení myšlenek 40 sáhů (60 při soustředění daným směrem) 50 coulů 10 coulů 1 coul
detekce emoce obvykle 200 sáhů (max. 2000 sáhů) 50 coulů 10 coulů 1 coul
nepříjemnost emoce obvykle 100 sáhů (max. 1000 sáhů) 50 coulů 10 coulů 1 coul
vnuknutí 60 sáhů 50 coulů 10 coulů 1 coul
clona myšlenek 20 sáhů nezkracuje se
telepatický most 10 sáhů překážky nepřípustné

5. NÁMĚTY PRO PJ

5.1 - PROSTŘEDEK KOMUNIKACE

... Andariel, vládkyně elfů, mi pokynula na židli po svém boku. Jako ve snách jsem usedl na své místo v kruhu. Bázlivě jsem pohlédl na bytosti, jenž již obsadily některé z ostatních židlí v hale, ještě stále nemohouc uvěřit štěstí a poctě, jíž se mi dostalo. Vyložil-li jsem si náležitě slova Andariel, mé paní, bylo mi právě dovoleno usednout v kruhu jako rovný s rovnými s několika nejmocnějšími bytostmi tohoto světa na jakémsi veledůležitém jednání. Mně, nic neznamenajícímu vandrákovi a potulnému chodci.
V kruhovém sále zbývalo poslední volné místo, vznešení mudrcové, z nichž někteří jistě pamatovali i vznik tohoto světa, beze slova setrvávali v tichém čekání, nejspíše hluboce zahloubáni ve svých nadpozemských myšlenkách. Mlčení všech snad bylo dáno nějakým dávným kodexem, rituálem či tradicí, já sám bych však v tu chvíli beztoho nebyl schopen slova. Zahanbeně jsem hleděl do nádherné mramorové podlahy té velkolepé síně, a připadal si významný asi jako blecha ve vlasech mé paní.
Obřadní ticho, rušené jen vzdálenými zvuky okolní přírody, bylo konečně přerušeno, když se se zvučným lomozem otevřely dveře v průčelí sálu a dovnitř vkročily dvě postavy. Stařec, jehož obličej kdysi patřil krásnému elfovi, než ho zub času zvrásněl a nechal uvadnout; shrben, stár, ale nezlomen; tak vkročil Illidan, zvaný praotec elfů. Nekráčel však sám, za ruku vedl lidské dítě, dívenku oděnou v bílém šatu, která byla ještě zvláštnějším, než on sám. Kráčela s rozvahou, opatrností a ladností pro plémě lidské tak neobvyklou po boku Illidanově, že vyhlížela jako nějaká lesní víla - stejně krásná, stejně křehká...
Illidan praotec elfů, se usadil na poslední zbývající židli, zatímco ne více než dvanáctiletá dívenka pokračovala svým snovým krokem až do středu kruhu, kde byl do mramoru vyryt lumentarský kříž. Za posvátného ticha stanula ve středu haly a otočila se čelem k Illidanovi. Mé místo bylo jen o dvě židle napravo od Illidana, a tak jsem viděl dívce do tváře. V hlubokých modrých očích, jejichž pohled byl teď pevně upřen na Illidana, se zračila krása, nevinnost, ale také jakási nepopsatelná zvláštní moc. V jednu chvíli se měl zmocnil nepříjemný pocit, že její nehybně upřené oči nesledují jen Illidana, ale celou místnost a nás všechny, hlavně mne. Současně se dívka pootočila malinko doprava, tak, že teď hleděla do očí mé paní, Andariel. Z mocnil se mne strach, protože mne okamžitě napadlo, že ten dlouhý pohled bude za chvíli věnovat i mně. Cítil jsem, jak se mi potí dlaně, když se dívka opět pootočila, tentokráte tak, že ke mně stála čelem. Pohlédla na mne, a já si uvědomil, že nemohu odtrhnout svůj zrak od jejích očí, a vlastně... ani nechci. Již jsem nevnímal svět kolem sebe, jen hlubiny očí té úžasné bytosti. Propadal jsem se a utápěl v nekonečné hloubce jejího pohledu, padal jsem a svět kolem mne přestal existovat; mně to ale nevadilo, ba dokonce jsem si přál, aby ten pád trval věčně. Vzdal jsem se svého těla a světa okolo. Byl jsem jen já a ona...
Cítil jsem její mysl a mysl všech bytostí v kruhu. Cítil jsem jejich přítomnost, cítil jsem duši jich samotných. Illidan Valladir, Andariel Gaientai, Breannir III. Lumentar, Kalvaarai Klementari a další, jejichž jména jsem nyní znal, protože byla v jejich myšlenkách. Někde z dáli ke mne doléhal obraz místnosti, tak jak mi ho kdysi zprostředkovával zrak, než ho nahradil tento zvláštní a nesporně dokonalejší šestý smysl. 'Mé staré srdce je rozradostněno zřím-li, že se zde po letech opět setkáváme, mí drazí přátelé.' Promluvil Illidan - tedy pokud lze nazvat promluvením vypuštění myšlenky mezi nás, kteří jí teď dokážeme naslouchat - no, naslouchat... víte jak to myslím. ...


úryvek z pamětí Ivrina, poutníka z Nordenu

5.2 - SMRTELNÉ POZNÁNÍ

Yawaniny myšlenky náhle zmizely a obrovský strach a nenávist se taky kamsi vytratili. Zbyly jen myšlenky muže, který před chvílí vtrhl do místnosti. Ari byl velmi znepokojen, tak znepokojen, že použil zrak aby přišel této záhadě na kloub. Yawana ležela na dřevěné podlaze světnice a nehýbala se. Její šat byl rozerván v cáry a kolem jejího bezvládného těla se pomalu tvořila temně červená kaluž. Ne, to nebyla Iawana, bylo to jen její tělo bez myšlenek. Kde je Iawana?! Ari poprvé za svůj život zažíval skutečný strach a nutno poznamenat, že mu to nebylo nijak příjemné. Vždyť Iawana byla jeho matka, jediná, která se o něho starala a ještě nikdy ho ani na chvíli neopustila. Jak je možné, že tu teď není, když její tělo nikam neodešlo? O pár vteřin později Ari konečně z myšlenek barbarského válečníka, stojícího ve světnici, pochopil, co je to zabít. Pochopil, že Iawana je navždy pryč. Náhle pochopil, co znamená barbarova myšlenka "Ještě zabiju toho spratka".
Tak silnou emoci Ari ještě nikdy nezažil. Obrovská nenávist zcela ovládla jeho mysl, poněvadž nevěděl, jak s ní bojovat. Dříve než stačil barbar rozpřáhnout svůj meč, po němž ještě stékala Iawanina krev, padl mrtev k zemi. Jeho myšlenky byly ty tam, stejně jako Iawaniny. Tento fakt přinesl Arimu dosud nezažité uspokojení. Ovšem jeho nenávist byla neukojitelná, stejně jako byla nesmrtelná jeho láska k Iawaně.
Vykráčel před dům na náves - vesnice byla v plamenech, myšlenky mnoha lidí mizely při boji s barbarským kmenem, který očividně zaútočil na vesnici. Všude okolo byla spousta strachu, zloby a nenávisti. Ari nesnášel emoce a před chvíli zjistil že ono tajuplné zabití je účinným způsobem, jak se jich zbavit. Pohlédl na skupinku bojovníků, která se k němu se zvědavostí blížila. Jediným mocným úderem své mysli rozprášil myšlenky jich všech. Víc! Z nedalekého domku k němu vyběhla žena. byla to Arin, dívka ze sousedství, která je čas odčasu navštěvovala, když tu ještě byla Iawana. "Utíkej chlapče!", zvolala ještě, ale pak už ji Ari také zbavil myšlenek. Ari, hnán touhou po zabíjení pomalu přešel do středu návsi, kde probíhaly největší boje. Řinčení zbraní utichalo, jak lidé a barbaři bezhlesně padali k zemi. Víc! VÍC!!!


úryvek z knihy "Fenomén Empatikae" od neznámého autora

5.3 ZDROJ INFORMACÍ

Jak víte, všechny myšlenky, se kterými se empatik setkává si zapamatuje a díky dokonalosti jeho paměti je jen tak nezapomene. Starší empatik tedy logicky může disponovat mnoha důležitými informacemi, a to i takovými, které nebyly nikdy nahlas vyřčeny. Přemluvit empatika, aby se s družinou podělil o nějakou cennou informaci může být zápletka pro velmi dlouhé dobrodružství...

5.4 PSYCHIATR

V některých případech si společnost vychovávající empatika může všimnout, že emoce rozrušených lidí se v blízkosti empatika obvykle utlumují (je to dáno činností empatika, který přitom využívá svých mentálních schopností (viz 4.3)). Pokud se tedy v blízkosti empatika ocitne bytost s psychickou poruchou emocionálního charakteru, je tu slušná možnost, že empatik použije tak účinné vnuknutí, že bude postava z této poruchy trvale vyléčena. Je třeba logicky se zamyslet, jakou má porucha povahu, a jak se proti ní empatik bude asi bránit. Příklad:
Když byl Pynzetta mladší, trpěl chorobným strachem z pavouků. Vyzkoušel již nesčetné způsoby, jak se této pro válečníka tak potupné vlastnosti zbavit, avšak bezúspěšně. Jednoho dne se však doslechl o zázračném chlapci, který údajně vládne jistými nadpřirozenými schopnostmi, jimiž by mu snad mohl pomoci. S nevelkou vírou chlapce v jeho skromném příbytku navštívil. Chuwa, chlapcova chůva, ho uvítala otázkou na příčinu jeho návštěvy. Pynzetta se jí tedy svěřil se svým problémem. Uvedla ho k chlapci a nechala ho s ním o samotě. Po chvíli se však náhle vrátila, svírajíce cosi v rukou. V tutéž chvíli, kdy si Pynzetta uvědomil, že titěrná věcička v jejích dlaních je pavouk, ucítil chlapec nečekanou vlnu panického strachu, a tak neváhal ani vteřinu a zakročil - cítil, že Pynzettův strach je způsoben fobií z pavouků, a tak soustředil svou mysl a vnuknul Pynzettovi co nejsilněji: "Nebojím se pavouků, jsou to jen myši s více nohama, malé prašivé myši!". To samé si v tu chvíli pomyslel Pynzetta a strach z velkého pavouka byl náhle ten tam...

6. PODĚKOVÁNÍ

Závěrečné řádky bych rád věnoval poděkování Městské knihovně Hargaladu, za zapůjčení svazků "Deník Trouvendara Vartirienského" a "Fenomén Empatikae" a Ivrinovi Nordenskému za zapůjčení svých pamětí a spolupráci na sestavení tohoto příspěvku.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 26

author_nick:

Diskuze

 Uživatel úrovně 3

Pro všechny Tolkienovy následovníky, zejména Pány prstenů a šedé poutníky:

Embir. Bez Embira - bez pána.

Embir. Bez Embiri - bez kosti?

Embir. Bez Embire - bez písně?


 Uživatel úrovně 0

Myslím,že empatika autorka vypracovala opravdu pěkně.
Šťastnou náhodou jsem přednedávnem,v hodině psychologie empatika
probíral a myslím,že z tohoto tématu autorka vytáhla co se dalo.
Opravdu si myslím,že Empatik je využitelný ve vlastní hře.


 Uživatel úrovně 0

Naprosto dokonalé nic proti tomu nemám je to supre ani se nedivím že jsi vyhrála OHZD.


 Uživatel úrovně 0

Fisian: Moje stanovisko je v tomto ohledu jasné - svět myšleného a fyzický svět od sebe nejsou odděleny žádnou tlustou čarou (což bylo právě poselství oné věty o "neparalelnosti") - myšlenky a věci tvoří jednotný celek, přičemž pro běžného člověk je poznatelný pouze ten hmotný aspekt reality a pro empatika naopak ten myšlenkový. Je myslím zřejmé, že nic nebrání tomu, aby mohly být myšlenky hmotným světem ovlivňovány. A rozhodnutí, zda jím tedy ovlivňovány budou, či nebudou, za mě již učinili tvůrci DrD při tvorbě hraničářovi telepatie ;-).


 Uživatel úrovně 0

Príspevok je veľmi dobrý, v našej filozoficko-rituálne-mysticky založenej družinke by sa z toho dalo spraviť úžasné dobrodružstvo, aj keď ma pri čítaní veľmi prekvapila nasledujúca vec: často uvádzaš, že Empatikove zvl. schopnosti sa upravujú podľa Tabuľky vzdialenosti. Nechápem, prečo je to tak. Veď myšlienka, príp. emócia je predsa čosi nehmotné a abstraktné, čosi čo má s fyzickým svetom spoločného len tvora, ktorý podnet "vylučuje". Preto by nemala byť ovplyvnená nejakým materiálom, alebo nejakou jeho hrúbkou. Pokiaľ - ako Ty sám hovoríš - nie je myšlienkový svet svetom paralelným, mal by proste Empatik vidieť len myšlienku a jej vzdialenosť - aj keď aj vzdialenosť je tým pádom sporná. Bol by som rád, keby k tomuto problému autor zaujal stanovisko, lebo inak sa mi toto CP fakt páči a asi ho použijem. Ďakujem


 Uživatel úrovně 0

Sir Humphrey: Děkuji za pochvalu, ale s čarodějkama jsi tedy dost vedle. Nepřekvapuje mě, jestli se nějaká bytost jménem empatik v tomto seriálu, z kterého jsem viděl asi dva tři díly (a docela mi to stačilo), objevila, konec konců tam neustále ždímají cizí náměty. Ve skutečnosti se pojem empatik objevil již o více než desetiletí dříve v jedné z prvních sérií Star Treku. Bytost empatika tam sice neměla mnoho společného s mým pojetím, nicméně nezapřu, že nebýt matné vzpomínky na tento seriál (jak nechutné, zmiňovat majestát Star Treku ve stejném odstavci, jako "čarodějky"), těžko by mi "empatik" sám od sebe přišel na mysl.


 Uživatel úrovně 0

Lol, inspirace v Čarodějkách, že? :-)

No, nic proti nemám, naprosto dokonalý příspěvek.


 Uživatel úrovně 0

Vzhledem k tomu, že nepředpokládám další vývoj diskuse k tomuto příspěvku, dovolil jsem si zde znovu uveřejnit těch několik dodatků k empatikovi, které jsem již formuloval dříve, tak, aby byly případnému čtenáři snadněji dostupné. Děkuji za pochopení.

1. Úroveň empatika - Pro účely pravidel je empatik vždy bytost na 1.
úrovni (lépe bytost s životaschopností 1). Je to dáno v první řadě tím, že po
desátém roku svého života ztrácí i tu poslední nicotnou potencionální touhu po
sebezdokonalování a rozvíjení svých schopností, kterou snad kdy mohl mít. Mohli
byste namítnout, že za svůj život se empatik většinou setká s obrovským
množstvím důležitých informací a pozoruhodných myšlenek, takže u něj nutně musí
docházet alespoň k růstu moudrosti a znalostí. Problém je zde ovšem v tom, že
empatik málokdy do důsledků chápe myšlenky a emoce, které čte/cítí (přece jen se
tyto obvykle vztahují k fyzickému světu, který je pro něj záhadou), a vzhledem
ke své povaze se o jejich pochopení obvykle ani nesnaží. Starý empatik zmoudří
asi tak, jako dřevěná polička v knihovně, nesoucí stohy nesmírně vzácných knih.

2. Magenergie - Někdo by si mohl pomyslet, že myšlenky a magenergie k
sobě mají svou nehmotnou podstatou blízko, pravý opak je však pravdou. Empatik
ve světě myšleného není schopen nijak detekovat jakoukoli formu
magenergie, a kdyby měl o její existenci nějaké tušení, byla by pro něj tato
zvláštní esence ještě více cizí a hrozivá, než fyzický svět.

3. Mentální souboj - Empatik je schopen vyvolat mentální souboj pouze
s takovou bytostí, která je v dosahu jeho schopnosti čtení myšlenek (viz.
4.2) (a to včetně prodloužení na 60 sáhů, pokud se soustředí daným směrem).
Pokud se empatik odhodlá k mentálnímu souboji (zdůrazňuji, že se tomu tak může
stát jen v přímém ohrožení života, nebo extrémním hnutí mysli empatika),
útočí vždy na životy
protivníka, což vyplývá z dodatku 2.

4. Postřeh - I v případě, že empatik plně používá smysly fyzického
světa má vždy postih -100% na náhodné objevení a -50% při hledání. V případě, že
empatik používá k hledání pouze hmat bez zraku, nebo pouze zrak bez hmatu,
zvyšuje se postih na -150%.

5. Smrt - Možná jste si při čtení příspěvku položili otázku, proč
vlastně empatik nikoho nezabíjí, když mu vlastně na nikom nezáleží a má
neutrální přesvědčení. Funguje tu jednoduchá logika. Téměř u každé bytosti,
kterou empatik potká, cítí více či méně potlačený strach ze smrti. Empatik sám
nemá úplně jasnou představu, co smrt znamená, poněvadž je to jev, patrný hlavně
ve fyzickém světě (duše přetrvává i po smrti). Ví tedy o smrti jen to, že z ní
mají všichni strach. A stejně jako nebude člověku trpícímu arachnofobií ukazovat
pavouka, nebude bytost, která má strach ze smrti zabíjet. Bojí se totiž, že v
přímé konfrontaci se smrtí emoce strachu u bytosti ještě mnohem více zesílí,
stejně jako je tomu třeba u výše zmíněného strachu z pavouků. Empatik totiž
neví, že po smrti zmizí veškeré projevy bytosti ve světě myšleného a tudíž by
pro něj zabíjení bylo jednoduchým způsobem, jak se zbavit nepříjemných emocí.
Ovšem v případě, že je empatik sám donucen někoho zabít, mu to obvykle laicky
řečeno docvakne. To naštěstí neznamená, že by začal empatik okamžitě masakrovat
všechno živé kolem sebe, protože strach z emoce strachu ze smrti v něm stále
zůstává. Průšvih je, pokud se takto osvícený empatik rozzuří. Zabíjení je
potom pro něj vítaným způsobem, jak způsobit svým nepřátelům to, čeho se bojí,
aniž by posléze musel čelit náporu jejich emocí.


 Uživatel úrovně 5

Moc pekne! Mas me uznani.


 Uživatel úrovně 0

Davam 5*.
Souhlasim s vyhradami nize a s uvitanim jsem zaregistroval ohromny prispevek od autora - je to velmi kvalitni dilo (trebaze u mne nepouzitelne :-( ). Doufam, ze se od nej objevi jeste neco takhle pekneho.
Omlouvam se za interpunkci, nemam ceskou klavesnici.