Alchymistické Předměty

Výbušné kopí a výbušnice Hodnocení: Nic moc

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 6

Skupina: Výbušniny

Suroviny: 30

Základ: -

Nalezení: -

Trvání: 1k6+3 měsíců

Výroba: 3X+3 směn; doma

Nebezpečnost: -

Síla: -

Barva/chuť/zápach: -

Popis:

(Pravděpodobná) Historie:

Vývoj výbušnic započal před nějakým časem, kdy se jisté velmi bohaté království pokoušelo alchymistickými prostředky zdokonalit svou armádu. Nás bude zajímat hlavně prototyp, který byl určen pro jednotky kopiníku a pikenýřů - V podstatě se jednalo o vějířovou nálož (jaké se používaly například v případě rachejtlí) fixovanou na dlouhé ratiště, která se odpalovala nárazem. Vějířová úprava byla nutná, neboť při plánovaném použití v sevřených řadách bylo nežádoucí, aby se výbuch uvolňoval do vlastních řad. Geniálním faktem bylo, že u tohoto typu zbraní nebylo třeba dělat si starosti se zpětným rázem výbuchu, neboť stejně jako většina zbraní podobného typu byly druhým koncem ratiště opírány o zem (občas se sice stávalo, že uživatel zbraň nedostatečně zapřel a ta ho pak srazila k zemi). Jednorázovost těchto "výbušných kopí" byla později částečně kompenzována přidáním železného bodáku, což společně s lepší technologií usměrňování náloží, která zamezila občasnému lámaní "výbušných kopí" už při prvním použití, umožnilo jejich znovupoužitelnost, byť už bez výbušných účinků. Později byla výbušná kopí trochu upravena a "výbušní kopiníci" vybaveni ještě rezervními náložemi, které mohli vyměnit za již použité nálože a tak docílit opakovatelného výbuchu. Vzhledem k výraznější ceně zbraní bylo "výbušných kopiníků" mnohem méně a byli nasazování pouze tehdy, bylo-li nutné docílit extrémě vysokých ztrát v řadách nepřátelské jízdy. Později prošla myšlenka "výbušných kopí" dalším vývojem a návrháři zbraní nakonec konečně stvořili ruční zbraň, kterou nazvali výbušnice, a která prostým stiskem spouště uvolňovala usměrněný výbuch. Zde se pak vývoj "výbušných zbraní" zastavil.

Prapředek "výbušnice" - "výbušné kopí":

Jedná se o dvou- až třísáhovou tyč, na jejímž konci je místo hrotu upevněn kuželovitý objekt, kterýžto je vějířovou náloží. Existují i verze, které mají kromě této nálože ještě postranní kovový hrot, který je možné použít k boji po explozi nálože.

Výbušné kopí s hrotem pravidlově:

  • SZ/ÚT: 5/0 (vychází z kopí), +2 (vychází z píky), + zvl.
  • OZ: +1
  • délka: 1-2 (vychází z kopí), 2-3 (vychází z píky)
  • váha: 60 mn (kopí), 70 mn (píka)
  • cena: 1 zl (kopí), 1 zl, 5 st (píka) + cena nálože
  • kategorie: střední obouruční zbraň
  • Píková varianta vždy ztrácí iniciativu (má postih -2 v RSS)
  • Nálož přidává ke hmotnosti zbraně 10 mincí hmotnosti.
  • V případě "bezhrotých" variant je cena o 5 st. nižší
  • Zvl. = V případě úspěšného zásahu dojde k výbuchu nálože. Nálož má efekt vějířové rachejtle - exploze zasáhne pouze tři výseče - ty, které leží nejdále od uživatele zbraně (po jejím výbuchu je nutné nálož nahradit novou, jinak je zbraň nepoužitelná, není-li vybavena bodákem). Pro určení zranění výbuchem se již postupuje normálním způsobem.
  • Není-li možné "výbušné kopí" pořádně zapřít, případně pokud ho nezkušený uživatel nezapře nebo pokud se ho pokusí odpálit "z rukou", hází si proti pasti: Sil ~ (úroveň nálože + 2) ~ sražení k zemi / odhození o tolik sáhů, o kolik by musel hodit více, aby v pasti uspěl (maximálně o tři). V obou případech musí pak jedno kolo (dvě po sobě jdoucí akce) vstávat (pokud ovšem chce vstát).
  • Varianty "s hrotem" mají po odpálení stejné charakteristiky jako jejich beználožové protějšky - kopí a píka.
  • - Epicentrem výbuchu nálože je hex, kde se nachází zasažený objekt.
  • Nahrazení nálože trvá dvě kola (čtyři po sobě jdoucí akce "jiná činnost").

Výbušnice:

Popis:

Prakticky se jedná o dutý dřevěný hranol, který z větší části vyplňuje pružina. Na jednom konci se nachází otvor, do kterého je vkládána nálož - tu je pak třeba našroubovat na spojovací článek mezi pružinou a náloží, čímž se zamezí jejímu vypadnutí. Poté je nutné stlačit pružinu až do té míry, kdy se ozve zapadnutí pojistky. Od této chvíle je výbušnice připravena k výstřelu. Stisknutím spouště se uvolní pojistka a pružina vrhne nálož kupředu, kde narazí do detonátoru. Ten vyvolá expozi nálože a tu pak pružina jedná jako kompenzátor zpětného rázu.

Nálože vypadají jako plechové válečky o rozměrech cca 10 (průměr podstavy)×10 až 15 (výška) coulů. Skutečný tvar výbušnice se pak od výše zmíněného zjednodušeného tvaru může lišit - může být vabaven různými prvky, které usnadňují držení, natahování pružiny i prvky ryze estetickými, prakticky se však jedná o stále totéž.

Využití:

Ačkoliv je výbušnice zbraň s krátkým dosahem účinků (za použití náloží vycházejících z pravidlových rachejtlí maximálně 7 sáhů), tento nedostatek kompenzuje radikálně sníženými nároky na přesnou střelbu a svým plošným účinkem. Hodí se tak do uzavřenějších prostor, kde je vždy jistota, že cíl bude v dosahu účinků, nebo do vypjatých situací, kdy se příliš mnoho protivníků dostane příliš blízko.

Výbušnice pravidlově:

  • SZ/ÚT: 2/-1 (použití jako "tupý předmět") + zvl.
  • OZ: -2
  • délka: 1
  • váha: 20 mn
  • cena: 25 zl + cena nálože
  • kategorie: lehká jednoruční (tupý předmět) / střelná na stejné úrovni jako lehká kuše
  • Zvl.: Výbuch s epicentrem na hexu přímo před uživatelem zbraně, orientovaný týmž směrem. Uživatel zbraně si při výstřelu hází proti pasti: Sil ~ (úroveň nálože) ~ nic / sražení k zemi a musí obětovat 1 kolo (dvě akce) na vstávání.
  • Znovunabití výbušnice trvá 1 kolo.
  • Na rozdíl od ostatních střelných zbraní nemají "výbušnice" minimální dostřel (je tedy možné je použít i proti cílům, které jsou blíže než dva sáhy).
  • Na rozdíl od "výbušných kopí" používají "výbušnice" toliko "jednovýsečové" nálože. Jejich cena je oproti cenám náloží používaných na "výbušná kopí" poloviční.

Informace o náložích:

V případě "výbušných kopí" či "výbušnic" stejně jako u vějířových rachejtlí platí, že na "okrajových" hexech je síla výbuchu pouze poloviční.

Tabulka náloží (cena = 1/2 ceny rachejtle zaokrouhlená nahoru na desítky):

Úroveň / Síla / Cena - výbušné kopí / Cena - výbušnice

  • 0 / (12/5/2/1) / 30 / 15
  • 1 / (30/5/3/2/1/1) / 80 / 40
  • 2 / (60/10/5/4/3/2/1) / 150 / 75
  • 3 / (90/15/8/5/4/3/3/2) / 230 / 115
  • 4 / (120/20/10/8/5/4/3/2) / 300 / 150
  • 5 / (150/25/13/7/4/2/1) / 380 / 190
  • 6 / (180/30/15/8/4/2/1) / 450 / 225
  • 7 / (210/35/18/9/5/3/1) / 530 / 265
  • 8 / (240/40/20/10/5/3/1) / 600 / 300

Pozn.:

  • Od první úrovně může alchymista vyrábět pouze nálože nulté úrovně.
  • Od šesté úrovně může pyrofor vyrábět nálože první až čtvrté úrovně.
  • Od šestnácté úrovně může pyrofor vyrábět nálože páté až osmé úrovně.
  • Výroba jedné nálože trvá 3X+3 směn, kde X je úroveň nálože.
  • Nálože si své výbušné účinky zachovávají po 1k6+3 měsíců, poté jsou nepoužitelné.
  • Může existovat možnost zakoupení / objednání výroby náloží ve specializovaných alchymistických dílnách za cenu odpovídající nákladům na jejich výrobu a zákonům nabídky/poptávky.
  • Samotné výbušné kopí (stejně jako výbušnice) není alchymistickým výrobkem, ale řemeslnickým. Jeho výrobní/pořizovací cena odpovídá cenám výše uvedeným.

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 6

Autor:

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

Folcwine: U rachejtlí tomu tak možná skutečně je... Příspěvek je ale o zbraních, které takovéto složité míření nepotřebují. U výbušného kopí jde v podstatě jen o to vzít násadu a protivníka šťouchnout tím koncem, na jehož konci je mina uzpůsobená k orientovanému výbuchu. U výbušnice pak jde jen o namíření zbraně přibližně směrem k protivníkovi a zmáčknutí spouště. Není to o nic těžší, než střílet z kuše - což zvládne většina povolání i bez povědomí o balistice.


 Uživatel úrovně 5

Unknown: Stručně zkusím reagovat na tvou obhajobu.

Dobře logicky jsi obhájil, proč by tvé výbušné kopí mělo být o tolik levnější (a životnější) než rachejtle se stejnou silou. Ale naskýtá se zde otázka - je důležitější logické oddůvodnění nebo pravidlová vyváženost? Já jsem zastáncem názoru, že hlavní je pravidlová vyváženost a to co z toho vyjde se nějak logicky oddůvodní.

Stručně k obsluze - pokud pyrofor nastraží past a někomu řekne, za tohle zatáhni a nestůj tady, tak to by asi mělo jít. Jen jsem se snažil poukázat na to, že tím, že alchymistické věci může používat kdokoli kromě alchymisty, alchymista (potažmo pyrofor) ztrácí v družině na důležitosti a hrát takovou postavu se stává nudnější. Kopí překousnu, že používá někdo jiný, ale rachejtle dle mého patří do pracek jen pyroforovi. Dát rachejtli do roury a zapálit doutnák podle návodu dokáže na Silvestra každý, ale namířit rachejtli tak, aby s mírným rozptalem dopadla na předem určené místo (nebo aby vytvořila obrazce), dokáži jen specializovaní pyrotechnici (čili pyrofoři).



 Uživatel úrovně 8

Nižší cena oproti rachejtlím: Ano, vždyť u rachejtlí je potřeba palivo. U samostatných náloží ne.

Žádná magenergie: Ovšemže - vějířové rachejtle potřebují magenergii, aby poznaly, které hexy nemají zasáhnout... Nálože, které byly od začátku koncipovány jako směrové nic takového nepotřebují - a díky usměrnění výbuchu stačí pro dosažení stejných účinků mnohem méně trhaviny (pro srovnání - vyspte z nábojnice do 9mm pistole prach na stůl a zapalte. Účinky určitě nijak zvlášť impozantní nebudou. Nechte ten prach v nábojnici, ucpěte kulkou, a když ten prach zapálíte, dodá jeho výbuch kulce takovou energii, že dokáže zabít člověka...) - tím se vysvětluje i nižší cena náloží do výbušnice oproti výbušnému kopí.

Životnost: viz. popisek u výbušné pasti (PPP v1.6 e.A str.39) - "Na výbušnou past se nevztahuje omezení životnosti ohnivé hlíny". Tedy: Když pyrofor dokáže od šesté úrovně udělat výbušninu s neomezenou trvanlivostí, je jen logické, že bude schopen udělat i jiné výbušniny tak, aby byly trvanlivější. Ano, je tu sice nálož nulté úrovně, kterou svede i alchymista, ale na druhou stranu je to nálož poměrně slabá (přibližně na úrovni ohnivé hlíny).

Krajní hexy: Ano, zde se jedná o chybu - skutečně se má jednat o 50% šanci na zásah.

Obsluhy výbušnin pouze alychimisty (pyrofory): Takovéto omezení je nelogické, neboť degraduje všechna povolání kromě alchymisty (pyrofora) na tvory neschopné podpálit doutnák (s drobnou obměnou použitelné na všechny výbušniny). Kouzelník má své "nebezpečné ovoce" - je to výbušnina, a přece s ní může zacházet. Ohnivou hlínu může házet kdokoliv - ne jenom alchymista (pyrofor). Bomby z leteckých nestvůr pak kolikrát dokonce ani neshazují hráčská povolání - jen nějaká CPčka, která ve vhodném okamžiku uvolní náklad. A na sešlápnutí miny a odpálení výbušniny ani nepotřebujete inteligenci větší než 1 (a u výbušného kopí se v podstatě o nic jiného nejedná - až na to, že to "sešlápnutí" není vyvoláno obětí).

Stovky "průměrných občanů", kteří mají jen velmi okrajové pyrotechnické znalosti, každý rok na silvestra na své zahrádce dělají totéž - Postaví rourku tak, aby směřovala kolmo vzhůru, vloží do ní kulovou pumu tak, aby doutnák vyčníval ven, přidrží u doutnáku plamen sirky či zapalovače a pak se utíkají schovat. Za chvíli to udělá "Vžžžž" a "Prásk" a na nebi se objeví barevná světla. A na něco takového ani nemusí mít pyrotechnickou licenci.

Proč si brát kouzelníka, když kouzlit můžeme pomocí theurgových démonů? Měl by snad luky a šípy umět používat pouze jejich výrobce, protože o nich ví víc, než ostatní? Potřebuje snad válečník vědět, jak složité je vyrobit meč, aby ho uměl použít?


 Uživatel úrovně 1

Hodně přesílený a nevyvážený pokus o alternativní zpracování "jakoby" střelných zbraní. Určitě to není nápad špatný, na druhou stranu, to zpracování není nejlepší a především přesílenost je opravdu monstrózní.


 Uživatel úrovně 5

Toto dílo využívá pyroforovi schopnosti vyrábět vějířovité rachejtle (rachejtle, která po dopadu vybouchne jen na některé strany od epicentra výbuchu). Autor si vzal logickou úvahu – když jde v rachejtli upravit nálož, proč by nešla nálož z rachejtle vyjmout a odpalovat ji na dlouhé dřevcové zbrani pro boj na blízko. Z pravidlového hlediska tato myšlenka nemá chybu, avšak použití v praxi mi přijde dosti ošemetné (nechtěl bych to zkoušet).

Výrobní cenu v „surovinách“ autor snížil na polovinu, magenergii z výroby úplně vynechal (u vějířovitých rachejtlí se za každou vyjmutou výseč o vrcholovém úhlu šedesát stupňů platí 10*X magů, kde X je úroveň (síla) rachejtle).

Podívejme se na díla z hlediska vyváženosti, co to přinese pro hru:
- výbušnice potřebuje na výrobu polovinu zlaťáků a žádnou magenergii
- rachejtle může odpalovat pouze Pyrofor, výbušné kopí/píku pyrofor odpalovat nemůže (alchymista nemůže používat střední třídu zbraní pro boj tváří v tvář) – zbraň může používat hraničář, bojovník a zloděj
- rachejtle mají životnost 1k6+6 dní, pak zvlhnou nebo vybouchnou; nálože do výbušnic mají mnohonásobně vyšší životnost a samovolně nikdy nebouchají
- rachejtle mají minimální dostřel, rozptyl a tři kola trvání odpálení; výbušné kopí má dobu potřebnou k odpálení 2 kola (i s nasazením), jinak je to 1 útok (1 akce), nulový rozptyl (přesné zacílení) a omezení dosahu danou délkou zbraně
- nepochopil jsem význam některých odlišností od rachejtlí (krajní hexy vyjmuté výseče mají poloviční šanci, že budou zasaženy – v díle je zranění poloviční), připadájí mi, že nejsou úmyslné, ale že vznikli tím, že autor si důkladně nepročetl příslušné pravidla (psal „z voleje“)

Dílo dle mého není vybalancované, připadá mi to, jako by se autor snažil využít díry v pravidlech, aby vytvořil silně věci, ale už se nezamýšlí nad rovnováhou. Výbušniny patří do rukou alchymistovi (pyroforovi), protože toto povolání se na zacházení s výbušninami specializuje, dovolit zacházet a obsluhovat výbušniny někomu jinému než alchymistovi znamená úbytek významu pyrofora v družině (Proč si brát takové povolání, když neumí nic, co by nedokázali ostatní, že?). Pyroforovou největší zbraní jsou rachejtle, povolit mít neoslabenou sílu rachejtlí jiným povoláním, je asi stejné, jako kdyby kouzelnická kouzla bez dalších omezení by mohl sesílat třeba válečník. Výbušniny jsou ošemetná věc, DrD pravidla to ošetřují nestálostí (výdrž v řádu pár týdnů), samovolná výbušnost, obsluhovat je mohou jen alchymisté (pyrofor) – zde jsi veškerou nestálost zrušil – trvání v řádu měsíců, bez samovolného vybuchování.

Stačí vynaložit 600 zlatých a jedním úderem kopí zloděj zabije jakékoli CP. Pyrofor pro stejný smrtící účinek musí vynaložit 1200 zlatých a 240 magů (naváděná rachejtle) – má to sice na větší vzdálenost, ale za mnohem větší cenu, pokud chce jistý zásah.

Díla jako „démon šermířských fint“ pro chodce, „zlodějův průvodce sesílání bledých blesků“ či „válečníkův úvod do vyšší alchymie“ (toto dílo) nabourávají krásu DrD – každé povolání má unikátní schopnosti a jednu lehce přesílenou unikátní schopnost. Povolit používání přesílené unikátní schopnosti jinými povolání považuji za krok špatným směrem.

Dílo je zpracováno přehledně a dalo by se říci jednoduše (využívá totiž z velké části původních pravidel a odkazuje na ně), za to dílu přidám půl hvězdičky, takže se dostávám na hodnocení:

*