Svitky nemrtvých

Dobrodružství pro menší skupinku začínajících dobrodruhů, odehrávající se z části ve volné poírodě a z části v podezemí. Pokud se hráči vžijí do rolí svých postav určitě si užijete spoustu legrace.

Dobrodružství bude o hodně zajímavější pokud postavy nevlastní žádné magické zbraně a nemají sebou silného kouzelníka. Pro postavy na vyšších úrovních nemá toto dobrodružství příliš smysl, ale zase jako vždy záleží na hráčích a PJ jak jej dokáží odehrát…

Upozornění: zde uvedené poklady, odměny, parametry zbraní a některé parametry příšer jsou přizpůsobeny našemu systému a světu ve kterém hrajeme a od vašeho se nejspíše dosti zásadně liší, neváhejte si je proto upravit podle sebe.

Zápletka Postavy tak jako obvykle dorazí po právě prožitém dobrodružství do malého městečka Dorbonu. Tady se ubytují v některé z místních hospod a poté se zřejmě rozprchnou po městě ve sháňce po chybějících částech vybavení a zásob. Ve městě sídlí čaroděj Amonindus se svým učněm Kotusem. Amonindus je již velice starý a téměř nikdy již neopouští svůj příbytek ve kterém se zabývá zkoumáním různých magických směrů a učení. Zrovna nyní se věnuje zkoumání černé magie a především umění nekromantského. Z jedné místní kroniky se dozvěděl že asi dva dny chůze od města žil před časem mladý čaroděj který se zabýval jakýmisi „nečistými kejkli a čáry", z tohoto a jiných náznaků usoudil že by se mohlo jednat o čaroděje zabývajícího se černou magií a proto se rozhodl to místo prozkoumat. Nicméně sám je již velmi stár a svého učně by nerad někam pouštěl na delší dobu neboť jej potřebuje mít při ruce. Proto mu přítomnost družiny ve městě přišla náramně vhod. Mladý čarodějnický učeň Kotus byl tedy vyslán aby dobrodruhy k tomuto úkolu najal. Kotus si odchytí někde stranou předpokládaného vůdce družiny a předloží mu mistrův návrh: „Jmenuji se Kotus a jsem učněm slovutného čarodějnického mistra Amoninda. Můj mistr se zabývá zkoumáním neznámých odvětví kouzelnického umění. V opuštěném podzemí asi dva dny cesty od města se nachází jisté svitky které mu toto zkoumání velmi usnadní a proto je ochoten vám vyplatit za každý tento svitek odměnu 5ti zlatých." Cestu k podzemí popíše teprve když se družina uvolí úkol přijmout. Možná se Kotus nechá přesvědčit aby vyplatil malou zálohu, ale určitě to nebude více než 2st na osobu. „Až se navrátíte se svitky, nechte pro mě poslat a sejdeme se v hostinci kde jste nyní ubytováni." Jsou poslední Kotusova slova určená družině a po té již čarodějnický učeň odchází…

Jeskyně se podle popisu který družina dostala nalézá asi dva dny cesty od města uprostřed lesů, v malém údolíčku obklopeném skalami. I cesta lesem může být pro družinku zajímavá, zvláště jestliže nejsou zvyklí se v lese pohybovat, mohou potkat i nějaké to zviřátko, nicméně divoká zvěř se jim bude spíše vyhýbat.

Vysvětlivky:
Z – zvuky které jsou slyšet
S – smrad který je cítit
P – „poklad" neboli použitelné předměty
Informace určené pro hráče jsou psány normálním písmem
Informace určené pro PJ jsou psány kurzívou

Jeskyně: družinka dorazí do údolíčka kde by se měl nacházet vchod do podzemí a skutečně nalezne přírodní jeskyni. Před vstupem do jeskyně je malý palouček s vysokou travou nad kterým se vypínají tři mohutné duby. V jinak hustě zarostlém údolí je to jediný volnější prostor. Vstup do jeskyně je asi tři sáhy široký a sáh a půl vysoký, nicméně jeskyně se dále rozšiřuje jak do výšky tak do šířky. Na zemi je naváté listí a povalují se zde menší větve a dokonce úlomky malých kostí a několik malých kostřiček, nejspíš nějakých hlodavců. Ve vzduchu je cítit nepříjemný zápach šelmy (medvěd?).

Jeskyně je poměrně rozlehlá a asi po 6ti sázích se stáčí do strany kam již nedopadá příliš světla. Pokud si postavy dosud nesvítí měly by to teď udělat. Za ohybem se jeskyně opět zužuje. U stěny je zde velká hromada listí a suché trávy přes sáh vysoká. Ve stěně je vytesané ústí schodiště vedoucího dolů.

Pokud se postavy zastaví a budou naslouchat uslyší šustění vycházející z hromady. V hromadě se ukrývá ježura, je zahrabaná v suché trávě a není vidět. Pokud ji postavy nebudou rušit tak je nechá na pokoji, jakmile se začnou v jejím pelechu šťourat zaútočí na ně vystřelenými ostny, pokud je to neodradí bude se snažit utéct. To by jí postavy ve svém vlastním zájmu měly umožnit, neboť rozzuřená Ježura je velmi nebezpečná (neboj se je o tom přesvědčit).

Podzemí

1. Společenská místnost
S: zatuchlý vzduch a zápach tlejícího masa
Z: hemžení hmyzu

Na konci schodů leží zapáchající mrtvola, když na ní dopadlo světlo pochodně (lucerny) rozprchlo se od ní hejno velkých (5-10 coulů) černých brouků a několik velkých pavouků. Mrtvola leží tváří k zemi, je oblečená do šupinové zbroje a kožené suknice. Z kostí jí visí zbytky tlejícího masa. Lebka je obraná téměř dočista. Uprostřed místnosti je převržený stůl a dvě lavice. Naproti vchodu je velký krb v němž je hromada nějakých klacků a slámy a celý je oblepený pavučinami. Podlaha místnosti je pokrytá listím, drobnými úlomky dřeva a větvičkami. V levém rohu naproti vchodu je hrubá police, s nějakými věcmi, a převržená stolička. Na zdech jsou tu celkem čtyři prázdné držáky na pochodně.

Pokud se postavy rozhodnou zkoumat mrtvolu, jakože asi ano, na toho kdo to bude dělat zaútočí velký žlutozelený pavouk, který byl skrytý v rukávu mrtvoly. Pokud prohledávající postava nemá rukavice kousne jí do ruky, pokud rukavice má vyšplhá jí bleskurychle po ruce a zahryzne se do krku nebo do obličeje (nech postavu hodit na Past Obr – 8 uhnula/je kousnutá). Pak seskočí na zem a zmizí kdesi u krbu. Jeho kousnutí je pochopitelně jedovaté a způsobuje ochromení (Past Odol – 6 postih -2 k ÚČ a OČ/ochromení na 1k6 směn).

Mrtvola je drobného vzrůstu a má od člověka odlišný tvar čelistí - protáhlejší a mohutnější s dravčími zuby. Mrtvola je již ve značném stupni rozkladu a není poznat co bylo příčinou smrti. Má u sebe dýku (1/+1).

Mrtvola patří skřetovi a je asi měsíc stará. (To poukazuje na přítomnost skřetů v okolí, pokud to je pro tuto oblast neobvyklé může to být základ pro další dobrodružství).

Na polici v rohu místnosti je nějaké nádobí (kameninové a dřevěné talíře), pár ošatek a dvě svíce, vše je pokryto pavučinami v nichž je několik velkých černých pavouků.

Pokud bude chtít nějaká z postav vzít svíčky (nebo cokoli jiného z police), měla by nejdříve pavouky odehnat. Pavouci sice nejsou nebezpeční, ale i tak můžou pořádně postavu vyděsit rychlým přeběhnutím přes ruce, nebo po těle dolů na zem.

P: dýka,dvě svíčky,nějaké nádobí (kameninové a dřevěné talíře), pár ošatek.

2. Kuchyně a jídelna
S: hnilobný zápach rozkládajícího se dřeva a plísně.
Z: občas lze zaslechnout nějaký šramot a podivné chřestění jako by se o sebe třely dva prázdné kokosy.

Místnost asi 3x5 sáhů, celou levou část místnosti zaplňuje přes sáh vysoká hromada rozbitého nábytku, slámy, listí a starých hadrů. V hromadě je několik, asi stopu širokých, otvorů. Vlevo je vchod do sousední místnosti.
V pravé části místnosti je veliký krb plný odpadků. Před krbem se povaluje několik hrnců a kotlíků. Vše je pokryto vrstvou mastného prachu či plísně. Vedle krbu je vchod do další místnosti.

V hromadě mají hnízdo brouci nosatci kterých tu je 5-10. Pokud se postavy budou pohybovat kolem hromady opatrně a s rozvahou, brouci na ně nezaútočí. Pokud se ale postavy začnou v hromadě přehrabovat nebo brouky jinak ohrožovat, tak na postavy zaútočí.

P: v broučím hnízdě lze po důkladném prozkoumání celé hromady najít, 12 mk a stříbrný přívěsek na kovovém řetízku (2st). Některý z hrnců a kotlíků by mohl být použitelný. Vedle hrbu je křesadlo bez troudu (ocilka a pazourek?).

3. Pramínek
S: zápach přicházející převážně z předchozí místnosti.
Z: kapání vody

Malá, z části přírodní, místnůstka. Naproti vchodu je u stěny prohlubeň naplněná vodou. Hladina vody je stejně jako podlaha místnosti pokrytá slámou a drobnými úlomky dřeva. Místnost nemá strop - nahoru vede zužující se proláklina, je zde cítit mírné proudění vzduchu, jež přináší zápach z vedlejší místnosti.

V této místnosti není vcelku nic zajímavého. Voda z prohlubně se dá po vyčištění (sláma a dřevo) normálně pít i když má poněkud nepříjemnou chuť.

P: nic

4. Skladiště
S: pach tlejícího dřeva smíšený s podivným ostrým zápachem
Z: nic

Tato místnost je asi 3x3 sáhů velká. Její podlaha je pokrytá podivnou směskou tlejícího dřeva a malých hnědočervených kuliček. Směska pokrývá podlahu asi do výšky 30ti coulů. Z této směsky vyrůstají asi 10 coulů velké houby s bílými kloboučky. Mezi houbami se opatrně pohybují malí (asi 10 coulů velcí) nosatci a rýpou se ve směsce. V rohu místnosti je polorozpadlá okovaná bedna. O zeď vedle ní jsou opřené nějaké obruče.

Malí nosatci si dobrodruhů příliš nevšímají, pouze se jim klidí z dosahu. Pokud by jim chtěli dobrodruzi ublížit přispěchají jim na pomoc velcí nosatci z kuchyně (jsou li tam ještě nějací). V bedně jsou nějaké staré zrezlé nástroje bez násad - lopata, krumpáč, kladivo, nějaké hřeby... Houby mají léčebné účinky (+1k6 životů), které se projeví asi po 2 kolech, ale jsou mírně halucinogenní (mírné ovlivnění motoriky a vnímání) postih -1 při boji. Po požití více než tří houbiček může postava upadnout do bezvědomí - Past Odol 8 postih -3 při boji/bezvědomí na 2-3 směn. Při požití každé další houbičky se Past i Postih zvyšuje o 2. Z výše uvedeného může vzniknout zajímavá situace pokud postava pozře více houbiček najednou. ;-)

P: lopata, krumpáč, kladivo, nějaké hřeby... vše notně orezlé nicméně použitelné.

5. Chodba
S: zatuchlý vzduch
Z: nic

Široká chodba vytesaná do skály, u levé stěny stojí dva sudy a na zemi je nějaký vak nebo něco podobného, vše je opět zahaleno pavučinami. Chodba končí zazděným vchodem, který je navíc zapřený trámy. Uprostřed chodby je v pravé stěně zpola zazděný vchod, na zemi se povalují kameny a zbytky malty? Otvorem je vidět schodiště vedoucí dolů.

Sudy jsou oba prázdné (až na pavučiny a pár pavouků) ve vaku je cosi neidentifikovatelného, jakoby spečený chuchvalec... kůže? pokrytý plísní. Pokud budou postavy zkoumat provalený vchod zjistí že byl proražen z chodby kde stojí.

P: nic

6. Obytná místnost
S: suchý zatuchlý vzduch
Z: nic

Místnost 3x4 sáhy vybavená celkem zachovalým nábytkem – postel, stůl, stolička, police a u postele bedna. Postel je sbitá z hrubých fošen, slamník leží rozpáraný vedle postele. Bedna je z masivního dřeva a navíc je okovaná.

Na stole je pohozených několik pergamenů, dvě svíčky, křesadlo, klubko provázku, svícen se zbytkem svíčky, převržený a vyschlý kalamář s opelichaným brkem a prázdný džbánek. Na polici jsou dva dřevěné talíře, lžíce, zrezivělý nůž a kovová krabice (15x20x10) s pergameny a brkem. Bedna není zamčená. V ní je rozpadající se pokrývka, plášť s mnoha děrami, láhev s olejem a malá lucernička.

P: viz popis místnosti…

7. Kostnice
S: suchý a zatuchlý vzduch prosycený prachem, který dráždí ke kašli
Z: nic

Místnost 3x4 sáhy. U stěn jsou navršené lidské kosti, hnáty, lebky a celé hrudní koše. Mezi nimi je necelý sáh široká cestička vedoucí na konec místnosti. Tam je velký černý kámen, je asi sáh a půl široký a sáh vysoký, na jeho, temnými skvrnami potřísněném, povrchu stojí dva svícny a několik kostí, mezi kostmi stojí kovová tepaná nádoba s víkem.

Jakmile postavy dojdou k oltáři a dotknou se ho (nebo něčeho na něm) kosti navršené u stěn se sesypou postavám pod nohy. A začnou se hýbat – během chvilky se postaví několik kostlivců a zaútočí na postavy, budou je pronásledovat, bude li to potřeba, ale podzemí neopustí. V urně jsou tři svitky psané černou řečí (a navíc šifrovaně), takže je postavy nejsou schopny přečíst.

P: svitky

8. Márnice
S: podivný jakoby nasládlý zápach
Z: nic

Místnosti o rozměrech 3x3 sáhy vévodí dva sáhy dlouhá rakev, je z obyčejného zpuchřelého dřeva. Na rakvi leží jakási kniha. Vpravo od vchodu je sud, vlevo pak prázdná police. V rohu u rakve je okovaná bedna. Tato místnost má zvláštní atmosféru, zdá se že je plná stínů i když tu není nic co by je mohlo vrhat a pochodeň nesvítí tak jasně jak by měla. Kniha na rakvi má kovové desky se zámkem, na deskách jsou vyobrazeny lidské lebky a hnáty. Na rozdíl od ostatního v místnosti na ní není žádny prach.

Kniha je mohutný svazek (zhruba formátu A4, 60mn) v kovových deskách který je zdoben symboly lebek a hnátů. Desky jsou uzamčeny zámkem (ten nejde otevřít ani paklíčem ani běžným odemykacím kouzlem). Na knize je podivný nápis neznámou řečí.

Sud je prázdný, ani police po bližším prozkoumání neskrývá žádný předmět. Bedna je zamčená k jejímu otevření je potřeba nějaký těžký předmět a úspěch v hodu proti pasti Sil 6 otevření/nic. V bedně je tmavě fialový plášť s kapucou z velmi kvalitní měňavé látky, kožený opasek se zdobenou kovovou přezkou a měšcem (10st, 15mk). Ve voskovaném papíře zabalené pergameny a psací potřeby. A nakonec v plátně zabalený zdobený krátký meč ze stříbřitého kovu. Meč je ze stříbrné oceli (2/+3) a lze jej s úspěchem použít proti hmotným nemrtvých. Nikoli však proti Stínové postavě (viz. níže).

Jakmile se někdo pokusí sebrat knihu ležící na rakvi, zpráchnivělé víko rakve zevnitř prorazí kostnatá, hadry omotaná ruka a chytí postavu za ruku. Pak se víko rakve rozletí na kously a v rakvi se posadí odporná rozpadající se mrtvola omotaná kusy plátna jež brání tomu aby se zcela rozpadla. Je to mumie (zcela podle pravidel DrD) a útočí na postavu která se knihy dotkla nebo na tu která ji má. Vězte že mumie není nikdo jiný než temný mág jež se zde zabýval studiem černé magie a oživováním nemrtvých a jež se dostal řízením osudu do této dosti nepříjemné situce.

Pokud se mumie zmocní knihy snaží se postavy zahnat, rychle sebrat věci z truhly (pokud tam ještě jsou), v kostnici sebrat urnu se svitky(taktéž pouze pokud je již postavy nesebraly), „naverbovat" několik kostlivců a zmizet z jeskyně. Pomocí knihy dokáže vyčarovat jakousi obdobu kouzla tma které okolo ní vytvoří jakýsi temný oblak kterým prakticky nepronikají sluneční paprsky a proto se může vydat z jeskyně i za dne bez nebezpečí že jí slunce zahubí. Pokud se mu podaří s knihou uprchnout, zanedlouho začne terorizovat okolí za pomoci svých nemrtvých služebníků.

Jestliže se však postavám podaří mumii zabít a setrvají chvíli v podzemí (stačí pár kol) najednou si všimnou že u nich (respektive nad mrtvou mumií) někdo stojí – je to:

Vysoká stínová postava v plášti který se vlní jako by jej čechral vítr (i když je naprosté bezvětří). Kápě pláště zpola zakrývá postavě kostnatou tvář (jen lebka potažená tenkou kůží) s temnýma očima. Postava se sápe po knize a po jejím držiteli.

Má stejný útok jako tichá hrůza – dotkne li se postavy ta pocítí zamrazení a slabost, jakmile se přestane se stínovou postavou potýkat projeví se způsobené zranění. Stínová postava je zcela nehmotná ale knihy se může normálně dotknout a bude se jí snažit vyrvat z rukou postavy (Hod na Sil obou zúčastněných - kdo hodí alespoň o tři víc, vytrhl druhému knihu z rukou, jinak se o ni přetahují dál). Jestliže se stínová postava zmocní knihy odnese si ji do místnosti s rakví kde ji otevře (respektive její stínovou obdobu, skutečná kniha zůstává zavřená) a začne něco předříkávat (v této chvíli můžou postavy knihu uzmout a rychle utéct z podzemí, tím přeruší kouzlo o které se stínová postava pokouší a ta zůstane uvězněna ve svém nehmotném těle). Po chvíli se Stínová postava rozplyne v temný oblak, který se přesune k mumii do které je během pár kol vstřebán, pak mumie opět ožívá a má plný počet životů. Takto „obnovená" mumie ihned sebere knihu z oltáře a … viz výše.

Jestliže postavy utečou s knihou bude je stínová postava pronásledovat! Nicméně bez knihy se nemůže přenést do žádného hmotného těla ani zakouzlit ochranné kouzlo proti slunečnímu světlu. Může je tedy pronásledovat pouze v noci (Pohyblivost Stínové postavy je rovna dvojnásobku její životaschopnosti a vztahují se na ní stejná omezení pohybu jako na hrůzu). Ve dne se může, jelikož je nehmotná, ukrýt před slunečním světlem v zemi. Vždycky ví kde se nalézá „její" kniha a bude pronásledovat toho kdo jí vlastní. Nicméně nebude útočit na nikoho jiného kromě „vlastníka" knihy, pokud na ní sám nezaútočí.Takto může družinku pronásledovat i velmi dlouho.

P: viz popis

Závěr Je v podstatě několik možných konců tohoto dobrodružství.
1. Postavy prchnou z podzemí před hrůzami které tam na ně číhají a nepodaří se jim při tom získat žádný svitek ani knihu. V tom případě nemají pochopitelně nárok na jakoukoli další odměnu (dostaly zálohu a to jim musí stačit).
2. Postavám se podaří získat svitky ukryté v urně na oltáři. Za tyto svitky jim Kotus, po pečlivém prozkoumání (je tedy prakticky nulová šance že by se postavám podařilo podstrčit Kotusovi nějaký „falešný" svitek), vyplatí dohodnutou odměnu 15 zlatých (svitky jsou tři, každý za 5zl).
3. Postavy získají jak svitky tak knihu. Kostus jim vyplatí odměnu za svitky stejně jako v předchozím případě, ale jakmile uvidí knihu prakticky ji vyrve postavám z rukou. „To není možné, to nemůže být ona, určitě ne,…" mumlá si pro sebe a horečnatě si knihu ze všech stran prohlíží. Zarazí se a pohlédne na postavy „To musí hned vidět mistr! Tady máte za svou snahu." Hodí na stůl hrst zlatých mincí (2k10), kterých se většina skutálí na zem a prakticky vybíhá z hospody, kde se ztrácí mezi lidmi. Postavy se jej můžou pokusit zastavit, ale přestože je Kotus jen učeň vládne již mocnou magií a jen tak se zastavit nenechá – postavy ochromí nebo srazí k zemi jakousi neviditelnou silou a poté se ztrácí mezi lidmi. Kotus si však knihu hodlá ponechat pro sebe a okamžitě ujíždí z města pryč od svého mistra. Postavy můžou mistra vyhledat a optat se jej na podivné chování jeho učně (i když neví o jeho útěku z města). Pokud to však neučiní mistr si je nechá (asi po dvou hodinách) zavolat do svého příbytku a vyptává se jich na svého učně. Poté co mu postavy vypoví co se událo v hospodě, si mistr povzdechne: „Něco takového jsem měl očekávat. Teď mi jej musíte pomoci zastavit nebo napáchá velké zlo." No a máme tu další úkol pro družinu ;-)
4. Postavy sice knihu získají, ale neukážou jí. V tomto případě je bude pronásledovat Stínová podoba Temného mága dokud se knihy nezmocní nebo dokud se postavy knihy nezbaví. Záleží jen na tobě jak se situace dále vyvine.
5. Již výše uvedená možnost že se knihy zmocní nemrtvý mág a zanedlouho začne s pomocí svých nemrtvých služebníků terorizovat okolí.
6. ... Samozřejmě existuje spousta dalších možností a nemá smysl je zde vyjmenovávat. :-)

POZOR! Parametry zde uvedené jsou pro Nový soubojový systém (NSS), pokud používáte jiný soubojový systém, je třeba je upravit.

JEŽURA
ŽS: 10
ÚČ: 2/+16  +JED  Odol(9)5-15/25-30
       4/+10  Vystřelování ostnů na max.vzdálenost 15 sáhů
       5/+15  Kutálení + Povalení past: obr+sil(9)zranění/zranění+2k10živ  
OČ: 2/+12
ODOL:  18
VEL: A
POH: 20 sáhů za kolo
ZRAŇ: B,C,D,I,J,K,L
IQ: 8
PŘESV: ZmZ
POK: 0/100    Magy z ostnů (10-30)
ZK: 12 za 1 život

Ježura má na nohách, břichu i hlavě velice jemný a hustý kožich (hodí se na výrobu rukavic nebo čepice), její maso je taktéž velice chutné.