| Dračí Doupě [ http://www.dracidoupe.cz ] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rubrika: Kouzelník | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lebka - kouzelníkův přítel |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Autor: | Dakeyras | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Hodnocení: | Hlasovalo: 6 čtenářů | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Průměrný počet hvězdiček: 4 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ivan vstupoval do čarodějova domu opatrně. Říkalo se o něm, že je trošku švihlý. Přesto si Ivan dodal odvahy, protože se chtěl stát kouzelníkem. Sílu neměl žádnou, obratnost jakbysmet. Ale čtení ho bavilo. Čekala jej kuchyně s jídelnou a z jedněch dveří se ozvalo: "Jen pojď dál Ivánku, už tu čekáme." ozval se kupodivu ženský hlas. Mladík to odhadl na nějakou stařenu. Ivan vstoupil do pracovny, kdy viděl ale jen starého muže, čaroděje Ignáce. Ženu však nikde nespatřil i když se rozhlédl. Všude nějaké knihy, svitky. Na stole byly i nějaké psací potřeby a lidská lebka. Trošku se zhnusil, ale řekl si, že to k tomu asi patří. "Rozhlížíš se dobře. Tohle vše se budeš muset naučit." řekl Ignác. Ivan poznal, že tenhle hlas je opravdu úplně jiný a nemohl se splést. "Já rád čtu." odpověděl nejistě Ivan. "To je dobře. To budeš teď dělat často. A taky uklízet. Tady Ignác, co jsem umřela si ještě pořádně neuklidil." pronesl opět ženský hlas a lebka se zvedla ze stolu. Ivan měl velmi živý pocit, že ty prázdné důlky se DÍVAJÍ. A nedokázal pochopit jak. Dostal strach a utíkal pryč za doprovodného "Áááááá" "To ses předvedla Helgo. Takhle ho vystrašit." řekl Ignác směrem k lebce. "Pche, chtěl být kouzelníkem, tak ať si na takové věci zvyká a ty si koukej uklidit ten nepořádek na stole, než začnem dál pracovat." Krátkým příběhem jsem chtěl naznačit proč jsem tvořil tohoto přítelíčka a jak by měl fungovat. Lebka musí patřit osobě, která je kouzelníkovy blízká: partner/ka, mistr, rodinný příslušník (i přes nějaké to koleno) a musí s touto transformací souhlasit. Za života, nebo za pomocí "mluv s mrtvými" či přes nějakou kněžskou schopnost, je-li ve vašem světě možná. Lebka samotná levituje, mluví a myslí sama za sebe. Nedokáže se vzepřít přímému rozkazu svého "pána", ale dokáže mu odporovat, hádat se s ním a pokud je dost chytrá i obcházet nějaké zákazy a příkazy (teoreticky je možné, aby pomohla družince jdoucí po jeho/jejím pánu, který v průběhu života sešel z cesty dobra a lebka s tím nesouhlasí atp.) Ve všech bytostech vyvolá jasný pocit, že se dívá (když se dívá) i přes to, že nemá oči. Takže i dvě vedle sebe stojící osoby poznají, kterou z nich sleduje. Mysl a řeč patří původní postavě a pokud byla i kouzelník, zvyšuje to její kouzelnické schopnosti. A to i včetně znalosti kouzel. Počet kouzel před závorkou určuje, kolik kouzel může vybrat kouzelník "pán" ze svého repertoáru, jak je u přítelíčků zvykem a zbylá kouzla do počtu v závorce si může vybrat Lebka - kouzleník ze svého repertoáru, který měl před smrtí. Je možné tak získat třebas některá dávno ztracená kouzla (námět na dobrodružství - pra-pra-potomek slavného kouzelníka potřebuje získat jeho legendární kouzlo, jenž bylo zapomenuto) Lebka je také velmi samostatná i co do existence. Nevadí jí větší vzdálenosti od kouzelníka, ale ani také čas. Bez pána vydrží = počet sáhů/10 roků.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||