Dračí Doupě [ http://www.dracidoupe.cz ]
Rubrika: Nové rasy
  
  

Kavu

 
Autor: Farnivor
Hodnocení: Hlasovalo: 9 čtenářů
  Průměrný počet hvězdiček: 1.11
  
  

Jednou sem takhle zase šel do lesa, abych si nasbíral dřevo, a vono tam najednou bouchlo cosi velkýho vo zem. Tak sem k tomu šel a najednou tam na zemi byl takej velkej šutr či co, a když sem k tomu přišel blíž, tak se najednou rozpráskl a vevnitř tam byl divnej kruh, ze kterýho najednou vyšlo cosi, co vypadalo strašně a divně, mělo to veliký zubiska, čtyři nohy, takový dlouhý hřebenatý hrby na zádech a bylo to celý červený, a na tom „něčem“sedělo jiný „něco“, co vypadalo jinak. Mělo to veliký tři hřebeny na hlavě, hubený ruce i nohy, za krkem hrb a bodlinky na zádech. Bylo to celý šedý a zuby to mělo jako špičky ve dvou řadách a tvrdej krunýř na břiše. Chvíli se to na mě dívalo a pak to skočilo do temnýho lesa jako šílený. Teď to někde v lese pořád je a já se od tý doby bojím i vyjít z domu. Mohli byste jít do lesa a zničit to,chlapi? Čeká vás slušná odměna…za takový potvory se za mejch mladej let davalo v knížetství pěknejch pár zlaťáků…
Poustevník z Červeného lesa, bývalý dobrodruh


O tři hodiny později už šli kroll, člověk a kudůk lesem s vytaženými zbraněmi. Ve předu šel kroll, silný válečník, s kyjem velikým asi jako kmen stromu. Za ním byl alchymista, kudůk měl vytaženou kuši a třásli se mu nohy. Vzadu pak strážil hraničář, vysoký to člověk, s mečem a štítem, a tvářil se vcelku klidně. Asi o dvacet minut později je vyvedl z míry poražený strom, který byl snad dvousetletý, byl to dub a kolem něj bylo spousta zkrvavených kostřiček a mrtvol zvířat. Hraničář prohlásil, že to bude doupě toho, po čem jdou, a že tu počkají, dokud se to nevrátí z lovu. Po dalších dvou hodinách pochmurné nálady se najednou lesem ozval velice silný řev, který se blížil stále blíž a blíž. Najednou dobrodruzi uviděli velikou červenou jakoby ještěří nestvůru. Na jejím hřbetu byl opravdu zvláštní tvor, jakoby zmenšenina toho velikého červeného ještěra. Ten malý měl v rukou jakýsi malý kostěný nástroj podobný bodáku. Nebyl ostrý, spíše špičatý do tvaru kužele, zužující se na konci. Tvor se na ně chvíli vyděšeně díval, potom si ale uvědomil, že má zřejmě převahu a že dobrodruzi se bojí více než on. Začal se tedy tvářit sebejistě a k údivu dobrodruhů promluvil dokonalou obecnou řečí: „Tak vy jste si na mě počkali, a teď nevíte, co máte dělat?“, načež se z jeho hrdla vydral drnčivý pazvuk, který zřejmě znázorňoval smích. První se probral hraničář. „Co nebo spíš kdo jsi a co tady pohledáváš? Jsi tady, abys ničil lidské domovy, nebo si přišel v míru?“ Monstrózní tvor se zašklebil. „Vy lidé jste vždy tak nechutně přímočaří a nadřazení, co? Kdybych vypadal tak odporně jako ty, tak by ses neptal, že je to tak, člověče? Jak my vám připadáme hnusní a škaredí, tak i vy a ti vaši přátelé, až na támhle toho (ukázal na krolla), připadáte odporní nám. Ta vaše růžová měkká kůže nám leze krkem a to vaše zranitelné tělíčko nám pije krev, ale nejsme takoví tyrani, jak si vy, lidé, o nás myslíte, kdykoliv nám pohlédnete do očí! Jen kvůli tomu, že vypadáme jinak, nás hned dáváte do jednoho pytle se skřety a jinou nájezdnickou cháskou, co? Tak mě poslouchej, člověče! Jsme na této zemi nejméně tak dlouho jako vaše rasa, spíš déle, a tudíž máme stejné právo tady žít jako vy, takže nás nechte být a my se vám za to štědře odvděčíme tím, že necháme vaše domovy a sídliště dále růst bez zásahu. Tento můj návrh předej na vyšší místa, ale pokud nás jen menší skupina vašich mužů napadne, tak vás rozdrtíme na padrť! Počtem vás sice nepřevyšujeme, ale jsme strašlivý bojovníci a neznáme slitování!“ S těmito slovy něco zašeptal nestvůře, na které seděl, ta se otočila a vysokou rychlostí s ním odběhla hlouběji do lesa.

Z úryvku můžete vidět, jací Kavuové jsou. Jsou hrdí, pohrdliví, snadno rozzuřitelní, nenávidí bezpráví i zákony, neprolévají krev jen tak, ale při jakémkoliv menším rozzuření jsou krutí a krvelační. Nemají v lásce kouzla, ale nebojí se jich, takže kouzelníci jsou vcelku obvyklým povoláním. Alchymii je však něco jiného. Alchymisty přímo nenávidí. Vyplývá to i jejich náboženství, kde jednoho dne, krátce po stvoření Kavuů, přišel mezi ně jeden malý alchymista, o původu rasy se však vedou spory, měl to prý být skřítek, skřet nebo trpaslík, a ten, potom co mu odmítli pomoci proti druidskému spolku elfů, se kterými již dlouho bojoval, je napadl a pobil nejméně polovinu jejich rodu. Neví se, jestli je to jen pověst nebo krutá realita, ale Kavuové alchymisty nenávidí i kvůli jiným věcem. Podle nich je lepší být na poli a vykonávat své kouzelné schopnosti, než být zalezlý doma a tam něco vyrábět, něco zhoubného a netušeného. Nemají alchymisty rádi také proto, že mají mnohem bližší vztah k magii. Kouzelníci jsou sice podle nich uživatelé magie, ale alchymisté jsou prostředníky mezi magií a zemí. Pokud se někdo z jejich rodu stane z vlastního zajícení alchymistou, bude buď popraven, uvězněn, zabit nebo se stane vlivným tvorem, na kterého si nikdo nedovolí vztáhnout ruku ani pařát. Alchymisty jiných ras sice zavrhují, ale nic jim neudělají bez jiného podnětu, protože se na ně nevztahují stejná pravidla jako na jejich vlastní krev. Říkají že „Když chcete být zkažení, je to vaše věc a nám do toho naprosto nic není, ale netahejte do stejné zkaženosti nás“. K alchymistickým výrobkům mají nedůvěru a jen v opravdové nouzi, v ohrožení života, užijí jeden z lektvarů či výrobků. Potom si to až do konce života tají pro sebe, aby se jich ostatní neštítili. Proti hraničářům však nic nemají, podle nich jejich magie není magie jako taková, ale jen přírodní energie. Hraničáři jsou všude oblíbení. Válečníci se mezi nimi vyskytují snad nejvíce, ale nezřídka se stávají šermíři. Pokud jde o jejich charismu, jsou spíše jiní než oškliví. Jak již bylo uvedeno v úryvku, oškliví se jim zdají lidé stejně jako oni lidem. Tak, to by bylo úvodem vše. Teď trochu tabulek a slov k herním potřebám této rasy.

Základní vlastnosti

Síla: 10 – 15 ( +1); Obratnost: 10 – 15 ( +0); Odolnost: 10 – 15 ( +2); Inteligence: 9 – 14 (-1); Charisma: 5 – 10 ( -4); Pohyblivost: 12

Rodová zbraň

Kostěné zbraně

Vyrábějí se velice zdlouhavě z kostí samotných Kavuů, protože jejich kosti na rozdíl od lidských jsou tvrdé a plné, nejsou duté. Zbraně se však vyrábí z kostí mrtvích neinteligentních Kavuů. O rozdílu mezi inteligentními a neinteligentními bude popsán později. Jejich zbraně se dlouho třou o kámen, až sou úplně hladké, což trvá tři dny čistého času. Kavu dosáhne dospělosti když vyrobí svou první zbraň, a proto je to hodně rituální výroba. Pokud Kavu nikdy nevyrobí zbraň z kostí, nikdy se nestane plnoprávným členem společnosti Kavuů. Tak a teď už ke zbraním: Kavu-dospívající má na výběr 3 zbraně: obouruční bodák, kostěné kladivo a roherny.

Obouruční bodák

Je to obouruční střední zbraň ostrá z obou stran, má délku 2, váhu 60 – 80 mincí a parametry: 5+2+2. Je to oblíbená zbraň lovců. Pokud si ji bude chtít postava koupit, cena by měla být nad 15 zlatých, ale pod 40. Patří ke standardní výbavě dobrodruha na 1. úrovni. Kostěné kladivo: Je to těžká jednoruční zbraň, délka 1-2, váha 50 – 80 mincí a má parametry: 8-2-1. Je to zbraň používaná hlavně válečníky a staršími samci. Výroba této zbraně je velice složitá, náročná na suroviny i na sílu a hlavně zdlouhavá, proto je cena také vysoká – 50-80 zlatých. Pj by si měl rozmyslet, jestli ji dá válečníkovi na 1. úrovni.

Roherny

Tato zbraň se sestává z několika dílů, které se koženými pásky připínají na lokty, dlaně, předloktí, klouby i prsty. Jsou podobní zahnutým špičákům, které jsou na každém místě jinak velké, a jejich cena je 20 – 90 zlatých. Je to lehká obouruční zbraň, dá se používat i jednoručně v kombinaci s dýkou či tesákem a je to oblíbená zbraň zlodějů a banditů. Používají je však i kouzelníci. Jejich délka je 1, jejich váha 30 mn a výroba není zdlouhavá.

Názory Kavuů k jednotlivým rasám a povoláním

Kavuové nikdy neměli moc přátel. Barbaři s nimi bojovali, protože jsou dobří bojovníci, lidé zas proto, že se jim zdáli jiní, trpaslíci kvůli názorům a hobiti se jim z dálky vyhýbali. Skřeti z nich měli strach, tak jednoduše uzavřeli spojenectví s orky a dělali na ně nájezdy. Větší rasy jako trollové si jich nevšímali, protože prý nechutnají dobře. Elfové se s nimi sice nikdy neutkali, snad díky odmítnutí pomoci alchymistovi, který je chtěl vyhladit, ale taky s nimi nenavazovali kontakt ani obchod. Jediná rasa se s nimi postupem času sžila: krollové. Za jejich vzniku již v jejich blízkosti vyrůstala velká města plná Kavuů, a když je chtěli krollové napadnout, nepodařilo se jim ani zdolat hradby. A právě v této chvíli jim napadení podali pomocnou ruku v podobě zbraní, zbrojí, kůží, území i lesklých věcí. A navíc za to vše chtěli jen přátelství! Samozřejmě že krollové vzali za pomocnou ruku až k ramenu a kdykoliv byli Kavuové napadeni, přišli jim hromotluci na pomoc. Trollů si vážili také kvůli tomu, že měli pevné nedobytné tělo, zrovna jako bylo to jejich, a navíc nebyli tak vybíraví ani chamtiví jako lidé a trpaslíci, ani nebyli tak chytří jako ostatní rasy, takže se od nich dalo čekat, že nebudou kout pletichy na jejich účet.
Pokud jde o povolání, alchymisty nenávidí, hraničáře mají rádi, nevadí jim kouzelníci, ostavují válečníky a na zloděje nadávají jen po okradení. Jejich vztah ke zlodějům je lepší než lidský vztah. Podle nich máte být raději lupič přepadávající v lesích staré babičky než být zámožný a mocný dobromyslný alchymista.

Náboženství

Kavuové neuctívají boha jako takového, spíše jen takové jakési přírodní zákony, které jsou neměnné a nadpozemské. Mají také tři přikázání:
1. Nezradíš svou rasu ani při mučení dříve, než si budeš jist, že tvá rasa dokáže vzdorovat s nízkými ztrátami na životech a majetku.
2. Nezradíš svou rodinu ani nejlepšího přítele dříve, než to udělá on.
3. Nestaneš se alchymistou do doby, než budeš vyhoštěn z rodu, ze země nebo neporušíš jedno ze dvou prvních přikázání.
Tato přikázání byla neměnná a to pozdějším generacím přišlo hloupé, protože si přes tuto okliku ve třetím přikázání nacházeli „zrádci“ kličku jako hrom.
Proto se neuposlechnutí přikázání trestalo od pokuty po vyhoštění ze země a z rodu, případně popravou, i když ta se málokdy provozovala. Častější bylo veřejné bičování nebo useknutí nějaké končetiny až po předloktí či nárt. Proti ostatním náboženstvím jsou však velice tolerantní, ovšem ne ve svých řadách.

Vynález: přemisťovací díry

Na tento vynález přišli kouzelníci ve spolupráci s jedním krollím alchymistou a hraničářskou Stráží míru. Jde o jedinečný pakt spolupracování s alchymistickým povoláním. Avšak jsou pouze 2 stále otevřené nepřemisťovatelné díry, z nichž jedna je z podzemí na zem a ta druhá z hlavního města Kavuů Rarrkatu v hoře stejného jména do druhého největšího města Kranoru pod hvozdem Kuur. V úryvku je hrubě popsáno, jak tento vynález funguje, avšak tam jde o vylepšenou posuvnou formu, kterou lze jednoduše vyslat v podobě velkého kamene (který je ovšem jen iluzí) z podzemního stanoviště na zemský povrch. Tato přemisťovatelná forma děr má ovšem tu nevýhodu, že se průchod uzavře již po dvou kolech po projití tvora.

Zvláštní schopnosti

Regenerace

Kavuové mají schopnost se do určité míry sami regenerovat, ale to je velice zdlouhavý proces. Například pokud Kavu ztratí ruku, už mu nedoroste, ale pokud je mu až ke kosti naříznuta, do tří dnu se mu to k nepoznání zhojí.

Inteligentní a neinteligentní druh

Inteligentním druhem je Kavu popsaný výše, neinteligentní je načrtnut v úryvku (většinou totiž slouží jako jízdní zvířata inteligentních Kavuů). Pohyblivost neinteligentních Kavuů je 20-30, ale ne každý Kavu má svého jezdeckého přítele (je to spíše výsada než zásada). Tento tvor je udělován, nedá se nikde koupit. Dá se sice zkrotit, ale je to velice obtížné, a po nezdařeném pokusu o zkrocení zpravidla nastává smrt krotitele.


Tak, to je asi tak vše o této hrdé rase.