Dračí Doupě [ http://www.dracidoupe.cz ]
Rubrika: Články
  
  

Skalisté město Ak-a-Marán

 
Autor: Lyrie
Hodnocení: Hlasovalo: 15 čtenářů
  Průměrný počet hvězdiček: 4.93
  
  

Svitek pergamenu, tak starý a tak křehký, že se při sebemenší manipulaci může rozpadnout v prach. Pergamen je přibitý na bohatě zdobené dřevěné desce. Byl nalezen v království Kartsemské koruny, na úpatí Tisícištítých hor v temné komnatě mága Ventimiglia poté, co byl jeho hrad, ukrytý v hustých lesích, dobyt loupeživou bandou terbrinských skřetů, které vyslal proti Ventimigliovi temný pán Sawyere.

Sawyere se sklání nad dřevěnou deskou se vzácným pergamenem a ve světle několika svic se snaží rozpoznat drobné, složité písmo, jímž je svitek popsán. Do písma se prolínají tajemné runové znaky, jen jejich rozluštění zabere několik měsíců. Ale není pochyb, tento svitek je popsán zapomenutým jazykem draků. Sawyerovi se sevře srdce čímsi, co může při troše dobré vůle nazvat radostí. Je to on! Svitek s popisem Ak-a-Maránu, bájného města draků. Města, které je skryto všem zrakům, města, které se podle dávných legend chvíli vznáší vysoko v oblacích, nebo se jako perla schovává uprostřed Tisícištítých hor. Město vytesané do rudých skal, čarovné město plné tajemství, pokladů a tolika podivuhodností, že by musel žít tisíc let, aby je všechny prozkoumal. A on možná tak dlouho žít bude. Jen najít to město a s ním tajemství života.

Rozsvítí další svíce a začíná luštit starý text.


Ty, jehož obraz v duši vpálený mám,
kde vznášíš se dnes, řekni mi,
se svými domy krásnými,
zahradami, chrámy, hrady svými.

Nestálé město Ak-a-Marán

Poutníče věky, tuláku časem
skrýváš se v hvězdách, či na zemi snad?
Rozpusť svou mlhu, zahal se jasem,
Ztracené město Ak-a-Marán!

V domech tvých věčných do kamene vtisklých
poklady tají se, rubínů zář,
ve zlatých stromech, ve stříbrném listí
nebesky míhá se andělská tvář.

Hradby tvé pevné hlídají draci,
stočení v podhradí napolo spí,
kdo k tobě přišel, se jen nerad vrací,
už není šťasten, jen o tobě sní.

Cest k tobě tisíc je, tajemné město,
na křídlech draků lze k tobě se vznést,
na duších ptáků, když spoutáš jich přes sto,
v otěžích srdce, však nesmíš se splést.

Po břehu bodláčím, modravou dálkou,
hlubinou roklin i po štítech skal,
přes kraje zprahlé, zničené válkou,
přes města mocná – pak najdeš ten grál.

Skalisté město vtesáno do hor,
Skalisté město Ak-a-Marán.

Sawyere kleje. Jen báseň! Jen popis! On potřebuje najít cestu, nějakou mapu, směr, kterým se dát! Už už chce desku se svitkem vztekle odhodit, když vtom se na pergamenu rozhoří tajemné runy, vznesou se do prostoru a začínají se spojovat v jedinečný obraz. Temný pán se radostí chvěje.