Obtížnost: Těžká
Ověřování: Při každém soustředěném ochutnání (přičichnutí), nebo při prvním střetnut s danou látkou např. když osoba vejde do místnosti s jedovatým vzduchem
Totální úspěch: Ochutnavač zjistí účinky kapaliny/směsi/plynu na živý organismus. Je schopen poznat jed v dané látce třeba jídle či pití, určit druh lektvaru a podobně. U jedů pozná nebezpečnost a působení (zda zraňuje, zchromuje, a jiné) a určit jeho přesnou sílu (rozsah zranění v případě úspěchu a neúspěchu v hodu proti pasti) U lektvarů jejich výsledný efekt (zda léčí, zrychluje, zlepšuje schopnosti a jiné) včetně síly efektu a dobu jeho trvání...
----------------------------------
Úspěch: Ochutnavač zjistí účinky kapaliny/směsi/plynu na živý organismus. Je schopen poznat jed v dané látce třeba jídle či pití, určit druh lektvaru a podobně. Je schopen poznat výsledný efekt (zda zraňuje, zchromuje, léčí, zrychluje a jiné) ale už není schopen poznat sílu ani trvání účinku
----------------------------------
Neúspěch: Ochutnavač nezjistí vůbec nic
----------------------------------
Fatální neúspěch: Ochutnavač nezjistí vůbec nic a zkoumaný předmět nějakým způsobem znehodnotí, třeba zkoumaný lektvar mu vypadne z ruky a rozbije se, nebo ještě hůře např.: při ochutnávání otráveného pokrmu pozře takové množství jídla, že jed začne účinkovat na něm samém v plné síle...
----------------------------------
Popis:
Ochutnavačské řemeslo známe jen z velmi omezeného úhlu pohledu. A to když si nějaká významná osoba najme osobu zběhlou v tomto umění, aby z důvodů své bezpečnosti tento dotyčný kontroloval jestli to či ono co jí bylo předloženo je otrávený/neotrávený pokrm/nápoj. Tato dovednost ale ve své podstatě zahrnuje mnohem větší škálu jejího použití
Ochutnavačství zahrnuje rozpoznávání a určování vlastností všech přírodních látek, nebo těchto látek jakkoliv magicky upravených (jedy, lektvary,…) na běžný organismus poté co jsou buď pozřeny či vdechnuty. Ochutnavač nikdy nebude schopen rozpoznat vlastnosti látek uměle vytvořených například za pomoci nějakého kouzla jako např.: Mrak smrti či nebezpečné ovoce. U takovýchto látek je ochutnavač v případě úspěchu schopen určit nanejvýš jen to, že podstata dané látky nespadá do ničeho co zná a že je to vlastně divný. Na kolik je daná látka přírodní/uměle vytvořená a tedy jdou/nejdou určit efekty po jejich pozření/vdechnutí závisí na posouzení PJ
Další problém nastává u látek které jsou sice přírodní podstaty, ale nepůsobí vnitřně, tedy takové kterými se daná osoba musí potřít nebo stačí se jich jen dotknout aby účinkovaly, tedy ty, které musejí přijít do kontaktu s kůží, krví,… jedince. Např. jmenujme: kurare, dopisní jed, éterický olej,… nebo nejsou určenu pro působení na živém organismu ale na věcech jako třeba prášek železného zdaví,… Zde ponechám zodpovědnost čistě na PJ aby posoudil, zda ochutnavač bude umět rozpoznávat i tyto látky (třeba po poválení tekutiny na jazyku) a nebo dá přednost tomu, aby postava v tomto ohledu nebyla všemocná a občas potřebovala i ten lakmusový papírek.
Diskuze
V díle vidím hned několik problémů:
a) obchází mechaniku nápadnosti barvy/vůně/zápachu
b) nahrazuje dostupný ale omezený zdroj lakmusových papírků neomezeným používáním dovednosti
c) někdy se jedy dávají do jednoho konkrétního sousta, tedy ochutnáním jedné brambory ještě neznamená, že druhá není otrávená
Pokud už ochutnávačství, tak bych jej viděl jako možnost použití vaření (třebas s postihem). Dovolovalo by to určit přibližné složení pokrmů, při Ú by to mohlo dát bonus k nápadnosti jedů (chuť) a při TÚ by to klidně mohlo umožnit další opravný hod na zjištění případného jedu.
Takto velmi úzce specializovaná dovednost, určená k nahrazení alchymistova lakmusáku mi přijde krajně nevhodná.
Nízké hodnocení dávám proto, že mi tato dovednost přijde příliš přesílená tak jak je popsaná a navíc mi použitá vlastnost odolnost přijde jako nevhodná. Myslím, že zavádět takovouto dovednost do světa by bylo hodně ke škodě.
Starý Havran:
Tento ochutnavač pracuje na tom že umí rozpoznat jednotlivé složky v lektvaru a podle toho určit/odhadnout možný výsledný efekt ze "stopového množství" (princip lakmusového papírku) a né tedy na výsledné chuti lektvaru.
Protože tohle je podle mého něco, co se natrénovat nedá. Lidské smysly mají nějaké omezení, a sebelepším tréninkem nějaké dovednosti (která je postavená na tom, že pravidlově funguje pro všechny stejně a nebere tedy v úvahu individuální smyslové vlohy) není dle mého názoru možné se "naučit" vycítit v jídle všechno, co tam kuchař dal. Zvlášť vezmeme-li v úvahu, že chuť je jedním z nejméně rozvinutých lidských smyslů. Navíc to ani nemá moc oporu v použité vlastnosti, kterou je odolnost a tudíž z toho vyplývá, že je nutné něčemu odolávat. Oproti tomu "postřeh" (který by se dal v širším slova smyslu popsat jako "smyslová vnímavost") je v DrD vázán na inteligenci - i když to už opouštíme logiku a brousíme do pravidlofilovitostí.
Prostě jestli v jídle někdo pozná chuť něčeho nebo ne, pro to už pravidla jsou. Tudíž pokud ještě k tomu napereme dovednost, která umožňuje prakticky totéž, značně tím postavě zjednodušujeme odhalování cizích příměsí (dostává dva hody místo jednoho - jednou si hodí na pravděpodobnost podle chuti, a když jí to nevyjde, má pořád ještě tuhle dovednost).
Takže se obávám, že se o principu 1) přesvědčit nenechám.
Remmy:
Mno, tuhle problematiku jsem nestudoval a ani ji nemám vyzkoušenou, ale mám pocit, že "pojídáním malých dávek jedu se proti němu zvyšuje odolnost" nemusí být univerzální pravda. Dokonce i když pro jednoduchost zůstaneme ve fantasy prostředí, tak bych něco takového povolil pouze u jedů, u kterých je to vysloveně napsáno, a i potom bych měl obavy z toho, že zavedení jakýchkoliv takovýchto pravidel by vedlo k jedinému: Postavy by s sebou nosily lahvičky jedů a používaly je jako přídavné koření.
-----------------------
Mě osobně teď třeba napadlo, že rozpoznávání jednotlivých složek v předloženém nápoji / pokrmu by mohla určitou mírou (podle toho, jak velký tomu přisoudíme efekt) napomáhat dovednost "Vaření", a sice v tom smyslu, že postava co umí vařit i ví, co jaká ingredience v jídle udělá po stránce chuťové.
Problém v tomto zpracování vidím v tom, že takhle čistě jak je mi přijde přesílené. Rizika v podstatě žádná, ale o substanci můžu zjistit první poslední.
Pod tohle se podepisuji.
Imho je největší chyba dílka jeho jednoduchý a "rychlý" popis, moc sis s dílkem nedal práce!
Opožděný účinek - hned po snězení si hodí TÚ, pj mu řekne, že nic necítí a jeho tú mu oznámí až po té době.
Pokud se nepletu tak ochutnávačů měl každý král hned několik (asi záleží na době a kraji, ale byla to běžná záležitost už jenom kvuli tomu, že ochutnával pokrm jako takový, jestli neni připálený, přesolený, málo kořeněný atd. To, že působil jako obětní beránek v případě jedů je věc vedlejší : )
Dovednost mi přijde správně zpracována v tom smyslu, že operuje s tím malým účinkem na sama sobě, ne na rozpoznávání, zda tam něco je nebo není. Na druhou stranu to propojení tu chybí - v případě, že si ochutnávač hodem na barvu/chuť/zápach zjistí, že tam nějaká substance je, měl by pak mít nějaký bonus k samotnému ochutnávání.
Také bych zakomponoval úpravu pasti dle nebezpečnosti jedu, tedy zda-li i ta špetka ochutnaná nemá na ochutnávače jakýs vliv. U těch silných jedů či například u neúspěchu by měl u ochromovacího jedu mít ochromený např. pysky a jazyk nebo nějaký podobný částečný účinek, klidně i do životů bych sáhl.
Problém v tomto zpracování vidím v tom, že takhle čistě jak je mi přijde přesílené. Rizika v podstatě žádná, ale o substanci můžu zjistit první poslední. Ty částečné účinky mi ale přijdou spíše RP charakteru, takže pokládám tuto dovednost za použitelnou a dávám 3*
Abych neopakoval předešlé, přihodim si - odolnost proti jedům se zvyšuje požíváním jejich malých dávek. Nebylo by od věci tento fakt zapracovat do konceptu.
"Při každém soustředěném ochutnání (přičichnutí), nebo při prvním střetnut s danou látkou např. když osoba vejde do místnosti s jedovatým vzduchem" - Jak může v místnosti, kde je otrávenej vzduch vdechnout jen "ochutnávací dávku a v průběhu analýzy se neudusit, či později nezemřít po dalším nádechu?
pokud bys bral v úvahu jenom druhý princip tak vpodstatě ano, ale proč by tato dovednost nemohla fungovat na kombinaci prvního i druhého principu, čili i rozpoznání jednotlivých složek výsledné směsi a odhadnutí účinku podle složení ti +- doplní to co nejsi schopen určit jakoby otestováním na sobě
Takže kdybych to ted měl shrnout, tak bych to popsal asi takto:
"Umění nesníst toho tolik, abych snědl plnou dávku případného jedu/lektvaru, a na základě toho, co se mnou udělá menší množství, poznat, co by se mnou udělala plná dávka".
Takže to není vázané na chuťovou/pachovou nápadnost lektvaru/jedu, ale až na samotný jeho účinek...
Jako jo, dobře, proč ne... Akorát bych třeba hráči neříkal přesné hodnoty, ale spíš bych to vztáhnul čistě na jeho postavu a řekl mu třeba "Kdybys toho snědl plnou dávku, s velkou pravděpodobností bys potom tvrdě usnul a probudil se až zítra"
(Naznačuje, že jed má relativně k odolnosti postavy celkem vysokou nebezpečnost, a že se jedná o uspávací prostředek)
Jediné, s čím by tahle dovednost mohla mít trochu problém, by byly lektvary/jedy z opožděným účinkem (s čímž by naopak dovednost založená na nápadnosti problém neměla).
Ad kamerask a ostatní ano se všemi vašimi vítkami argumenty a postřehy souhlasim, ale: v případě ochutnavače založeného na postřehu na jedy by se spíše pak ale jednalo o dovesnost na Inteligenci, protože dotyčný by se musel naučit a zapamatovat si chutě a účinky jedlotlivých lektvarů, ale už by podle mě nebyl schopen určit lektvary se kterými nepřišel nikdy do styku (prostě je nezná), vlastně by se jednalo o dovednost z tohoto servru: Degustace vín od Thorosara jen upravená na jedy a pod.
Ale touhle cestou jsem jít nechtěl, nyní uvedu dva principy na kterých by mohla být vysvětlena tato dovednost.
1)tento ochutnavač pracuje na tom že umí rozpoznat jednotlivé složky v lektvaru a podle toho určit/odhadnout možný výsledný efekt ze "stopového množství" (princip lakmusového papírku) a né tedy na výsledné chuti lektvaru.
2)způsob vysvětlení fungování této dovednosti by mohl být, že postava díky ochutnání mikroskopického/stopového množství dané látky na sobě přímo otestuje jeho mikroskopický efekt. Čili účinek je tak malý, že prostě nemá vliv na jakékoliv schopnosti (životy, pohyblivost, rychlos pohybu,...)
Proto to vypadá, že dovednost duplikuje již zavedený systém nápadností lektvarů. Díky tomu se ale hráč může pokusit identifikovat téměř cokoliv... Proto je tato dovednost založena na odolnosti, to aby postava všechny ty možný sračky co okusí prostě ustála.
Nedělám si ovšem patent na rozum a možná jsem něco špatně odhadl, je tedy na PJ aby si popřípadě sám stanovil, jestli u velmi silných jedů, si postava i pří úspěchu odnese ve velmi zmenšené míře jeho účinek.
Ad úspěch: Takového ochutnavače se vyplatí mít, kam se hrabou moderní technologie. Ještě by mohl umět zjistit, zda pokrm neobsahuje bakterie E. coli....