Bojová řeč

Úvod:

Nejen v boji, ale hlavně v něm, hodí se mít schopnost efektivně komunikovat s ostatními v týmu. Ale jak si navzájem sdělovat tyto důležité instrukce a informace, když nepřítel může zprávu zachytit. Z toho důvodu se již v pradávných časech vyvinula kryptografie, steganografie a nebo právě bojová řeč.

Popis:

Bojová řeč zahrnuje dvě základní formy, ačkoliv většina válečnických i zlodějských gild učí pouze posturicko-gestikální část. Část verbální (terminologická) je náplní zvládnutí dovednosti velmi dobře až dokonale a mistrů v této dovednosti je velmi málo (a jsou velmi žádaní).

Obecně je bojová řeč taxativním souborem symbolů a termínů, tematicky úzce zaměřená na komunikaci v boji (zde myšleno obecněji – např. i válečný stav). Jejím primárním cílem je zefektivnění komunikace a skrytí jejího obsahu nepovolaným osobám. Už z tohoto popisu je zřejmé, že bojovou řeč musí ovládat komunikátor i komunikant.

Podobně, jako u pravidlové dovednosti „Jazyky“ musí i zde PJ upravovat past pro obě komunikující postavy dle složitosti komuniké.

Ke komuniké je třeba dodat, že naprosto nesdělitelné jsou technologické a jiné popisy vyžadující speciální terminologii daného oboru (např. alchymistický popis výroby lektvaru). K tomu ostatně ani bojová řeč není určená.

Bojová řeč však nezvyšuje "efektivitu" komunikace (nezrychlí předání komuniké) - z toho také vyplývá, že nedává bonusy v boji apod. (takovéto bojové zefektivnění komunikace spočívá ve schopnostech válečníků jako je velení nebo sehranost).

První stupeň:

Zmíněným prvním stupněm a nejjednodušší formou bojové řeči je posturicko-gestikální část. Komuniké zde je přenášeno soustavou gest, posunků a postavením (polohou) těla a jeho částí. Minimalizovaná** forma této komunikace je poté prstová řeč, jejímiž základy se baví dítka ve školách (tedy tam, kde mají školy místo motyk). Čím větší část svého těla má komunikant k dispozici, tím může být komuniké komplexnější, aniž by bylo nutno zvyšovat past.

Hlavní výhodou je, že tato komunikace probíhá beze slov, a proto je možné domlouvat se s ní i v situacích, kdy by hovor prozradil pozici komunikujících či v situacích, kdy z jiného důvodu není vokální komunikace možná (např. velmi hlučná prostředí, otrávená prostředí atp.).

Ovlivnění: Vzájemná viditelnost komunikujících (různé), Možnost dotýkat se jeden druhého (haptika – snižuje past o 2 body)

Pokročilou fází je poté schopnost zároveň mluvit řečí a zároveň gestikulovat v bojové řeči něco jiného. Tak mohou hrdinové sedíce u stolu povídat o počasí a jídle (dobře vědouce, že jsou odposloucháváni) a zároveň naplánovat, jak se probijí z hospody ven. Protože je toto daleko obtížnější pro komunikátora, zvyšuje se pro něj past o +3, pro komunikanta pouze o +1.

Je zde také samozřejmě pravděpodobnost, že třetí osoba komunikující uvidí (záleží na situaci) a uvědomí si, že jde o komunikaci (int ~ 8 (6)(4) ~ uvědomí si/neuvědomí si – nebezpečnost se odvíjí zda „nezná / někdy viděl / sám zná“ bojovou řeč). Poté záleží na situaci, jak dobře je tato postava schopna sledovat komunikaci (úprava pasti) a může se ji pokusit pochopit, jako by sama byla komunikantem.

Druhý stupeň:

Část verbální je již daleko méně využívána, ačkoliv její možnosti jsou daleko větší, než možnosti části první. Dobrodruzi se ji zpravidla neučí, protože její podmínkou je zvládnutí myšlenky části první a proto bývá až předmětem výcviku k velmi dobré znalosti této dovednosti. Výjimečně mohou dobrodruzi narazit na mistra, který se nechá umluvit a naučí postavu tuto část dovednosti už při cvičení na stupeň „dobře“. Toto se pravidlově projeví následovně: Pro komunikátora, který se pokouší mluvit bojovou řečí, ačkoliv se to ještě neučil, je past vyšší o +5, pro komunikanta, který se pokouší takto mluvené bojové řeči rozumět, ačkoliv se to ještě neučil, je past vyšší o +3.

Podstatou mluvené bojové řeči je soubor termínů s podobou běžných slov, speciální využívání intonace, tempa řeči a pomlk mezi slovy k ukrytí pravého sdělení tak, že i když je komunikace odposlechnuta, nenapovídá, že by nesla skrytý význam.

Využití této schopnosti spočívá hlavně v možnosti tajně komunikovat ve chvíli, kdy se komunikující postavy nevidí, či jsou pozorně sledovány např. strážnými atp.

Ovlivnění: Vzájemná možnost se slyšet (různé),

Vzájemné používání gestikální a mluvené formy bojové řeči může nabýt dvou různých podob. V prvním případě komunikátor sděluje naráz oběma formami jediné komuniké, což usnadňuje komunikaci jak jemu (-2 na past), tak komunikantovi (-3 na past) – za předpokladu, že oba zvládají obě složky dovednosti.

Ve druhém případě se komunikátor snaží sdělit dvě různá komuniké (věda, že jedna z komunikací je kompromitována), což na něj klade násobně velkou zátěž a past se tak pro něj zvyšuje o +6. Pro komunikanta je záležitost poměrně jednodušší, pokud mu komunikátor sdělí, kterou z komunikací má sledovat (past se neupravuje). V opačném případě musí komunikátor sledovat obě komunikace (+3 na past) – za stejného předpokladu.

Možnost odposlouchávat tuto komunikaci zde stále trvá, řeší se stejným způsobem jako u předchozí formy. Zde je nutné si uvědomit, že pokud odposlouchávající neprodělal výuku v této formě bojové řeči, vztahují se na něj (mimo jiné) i příslušné postihy.

Tato forma lze použít i pro psaný text, ale jedná se o podobné minimalizování, jakým je prstová řeč výše zmíněná.

Rozšíření:

Za zmínku jistě stojí, že neexistuje jednotná bojová řeč, přesto se tyto bojové řeči vzájemně velmi podobají. Hlavní dvě jsou dle gild, které je nejvíce používají válečnická a zlodějská, ale všelijaké další minoritní organizace (např. jednotlivé elitní vojenské jednotky) si s oblibou vytvářejí vlastní varianty hlavní odnože bojové řeči.

Vytvoření takové varianty dokáže pouze postava, která sama umí bojovou řeč velmi dobře. Takováto úprava je ovšem něco jiného než řeč samotná – PJ ji bude řešit pastí na int. pro danou postavu: int ~ 5 ~ podaří se/nepodaří se, přičemž úspěch zvedne past na porozumění pro postavu, která s touto úpravou není srozuměna o dvojnásobek rozdílu mezi nebezpečností pasti a hodem (tedy o 2x tolik co přehodil). Neúspěch potom vytvoří naprostou pitomost, která nejde používat a postavě tak zůstává pouze původní standardní bojová řeč. Jde o psychicky náročnou činnost, která zabere týden a stojí upravujícího 5 profibodů, ale lze ji provádět opakovaně (vždy ovšem upravuje původní řeč).

Učí li tato postava potom ostatní tuto svou úpravu, stojí je to také pouze 5 profibodů, ale nezvyšuje to nijak jejich stupeň ovládání této dovednosti. V případě, že je to první verze bojové řeči, kterou se učí, učí se tuto standardní cestou, ale poté pro ni platí vůči standardní odnoži bojové řeči stejné postihy obráceně.

Mezi zmíněnými dvěma odnožemi je silná nekompatibilita – přesto je možné porozumět „druhé“ bojové řeči – past pro komunikanta se zvyšuje o +5. Postava učící se dovednost na stupeň dokonale potom tento postih ztrácí, protože se právě učí také druhou odnož.

Proč si to vyžaduje profibody? Jde o fakt, že se i samotná postava, která řeč modifikuje, musí tuto modifikaci naučit (jako ostatní, které potom modifikaci učí). Je to srovnatelné se situací, kdy se postava potřebuje naučit určitou terminologii cizího jazyka, který již jinak umí.

Pro PJ:

Pro hraní této dovednosti je potřeba zodpovědné hry hráčů, kteří musí umět zahrát i FN. Pokud o tomto PJ pochybuje, může dovednost hrát tak, že komunikátor své komuniké na papírku pošle PJ, následně si obě strany nahází a PJ dle výsledku sdělí komunikantovi.

Učit ostatní postavy bojovou řeč může postava, která sama umí řeč dobře (první stupeň).

Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomohli doladit dílo v dílně.

* Obraty „past se sníží“ či „+2 na past“ vyjadřují snížení či zvýšení nebezpečnosti pasti.

** Pokud kdekoliv v díle hovořím o zmenšené formě či minimalizované formě, jde vždy o celkové zúžení dovednosti – projeví se tedy především (negativně) v rozsahu komuniké a efektivitě komunikace.