Lektvar dechu 

Lektvar slouží coby fantaskní náhrada plynové masky. Po dobu trvání upraví dýchací soustavu postavy, aby si ze vzduchu brala pouze neškodlivé látky, škodliviny se filtrují a vydechují, aniž by postavě způsobily újmu. Díky tomuto se příjemce lektvaru může pohybovat v zamořeném prostředí. Postava není obdařena schopností nedýchat, čili lektvar není alternativou kouzla Vodní dech. Postava pod jeho vlivem stále potřebuje alespoň minimum vzduchu. Stále dýchá i kůží, ovšem i zde jsou škodlivé plyny oddělovány.

Pokud je příjemce lektvaru vystaven vlivům dechových jedů, nedusí se, je imunní proti negativním složkácm těchto jedů, ale veškeré vnější-nedýchací-kontaktní účinky jedů na něj mají vliv. Např. Slzný plyn ač se rozptyluje ve vzduchu stále způsobuje slzení (podle pravidel se jedná o kontaktní jed).

Pokud postava přijímá škodliviny trávícím ústrojím, lektvar ji nijak neochrání (tedy i postava pod jeho vlivem může být otrávena jedem v jídle - nejedná se o žádnou univerzální ochranu před otravou).

Lektvar je účinný i proti magickým oblakům z oboru materiální magie.

Trvání lektvaru by mělo postavě zajistit ústup ze zamořených lokalit, či v rychlosti provedené zneškodnění nezdařené alchymistické výroby, kdy se do ovzduší uvolnily jedovaté výpary.

Lektvar v této formě dovede vyrobit alchymista od prvé úrovně. Pyrofor od 6. úrovně dovede jednak prodloužit trvání lektvaru (+ 3 magy a 5 zl surovin za směnu), druhak vytvořit jednodušší verzi mající vliv pouze na konkrétní plyn. Taková je levnější o 4 magy a 7 zl surovin.

Pouze pokud je lektvar vypit před očekávanou otravou – vstupem do zamořeného prostředí – má plné účinky. Může však být vypit i v průběhu otravy, tehdy v žádném případě neslouží jako protijed a veškerá újma, kterou postava díky jedu utrpěla, zůstává. Pouze pokud na zamořeném místě setrvává, není zraňována dále. V případě, že dechové jedy působí se zpožděním (až po reakci v těle, např. Puchčoud, PPP), lektvar neodfiltruje již nadýchané škodliviny, pouze chrání před opětovným nadýcháním - tyto jedy se projeví naplno.

Jde o hustší sirup temně červeného zbarvení, nevýrazné chuti, ale silné vůně po jahodách. Ve světě, oblasti či roční době kdy se jahody nevyskytují lze základ nahradit jinými ovocnými šťávami, zavařeninami…

Lektvar je využíván v alchymisticky rozvinutějších hornických oblastech jako prevence před udušením důlními plyny – každý z horníků či alespoň jejich předáci jsou flakónem tohoto lektvaru vybaveni. Údajně pochází z dílen trpasličích alchymistů, kteří jej tvoří v podstatně levnější variantě z hlubinných surovin, které pro aktivaci potřebují i méně magenergie. Avšak pro tvory nepřivyklé hlubinnému prostředí není tato verze plně bezpečná. Proto lidští alchymisté zdokonalili/pozměnili recepturu na jahodový základ, který vyžaduje větší množství magenergie (lektvar je však nesrovnatelně chutnější). Dále hlubinné suroviny jsou v obvyklých herních prostředích velmi drahým dovozovým zbožím, které zpětně cenu lektvaru navyšuje.

Trpasličí varianta je dostupná jako „lektvar záchrany“ i pro běžné kopáče, kteří jej fasují spolu s ostatními ochrannými pomůckami při vstupu do důlních prostor, po ukončení směny jej zase odevzdávají. Záleží na rozvinutosti herního prostředí, jak velkou cenu má život a zkušenosti obyčejného horníka, zda-li se mu vyplatí lektvar poskytovat.

Vřele se doporučuje mít jakoukoli variantu tohoto lektvaru ve výbavě, pokud míníte zkoumat podzemí, kde hrozí úniky jedovatých plynů.

Nabízí se využití v prostředí „divokého dolování“, kdy každá kopáčská rodina nebo jednotlivec těží sám za sebe, je zde vysoká konkurence, kopáči si svým dolováním mohou vydělávat nejen na živobytí, ale výměnou za vytěženou horninu/drahocennosti získávat např. pár dní života pro sebe či svou rodinu navíc. Svého života si cení každý, proto se každý bude snažit mít tento lektvar ať koupený nebo ukradený konkurentům. Zajímavá je motivace, kdy na horníkovi a tom zda něco z podzemí získá je závislých několik životů a pokud by při výronech nebezpečných plynů zahynul či byl postižen, přijde o život i rodina.

Obvykle tento lektvar u sebe mívají i alchymisté pracující na nebezpečných pokusech, kdy hrozí uvolnění jedů do ovzduší. Dále je povinnou výbavou „požárníků“, kteří zasahují na místech magických katastrof. Nabízí se detektivní zápletka – vyšetřování smrti, která je zdánlivou nehodou, ve skutečnosti může jít o vraždu při podstrčení špatného lektvaru. Či může jít o skutečnou nehodu, pokud byl lektvar uvařen s fatálním neúspěchem a podezření na možnou vraždu je pouhým podezřením.

Nejčastějším využitím mezi dobrodruhy je při boji s nepřítelem vybaveným jedovou alchymií či nestvůrami vypouštějícími jed.

Pasti na nevolnost čelí pouze postava netrpasličího či nehlubinného původu. V této formě se jedná o vazkou hnědozelenkavou kapalinu velmi výrazné plesnivé chuti se zemitými tóny, silné vůně připomínající saponát a tlející ořechové listí.

Mecholupec hlubinný je tvor s inteligencí 0, jakýsi mezistupeň mezi rostlinou a hlenem. Vzhledově připomíná Hlen zelený s tím, že má povrch porostlý štětinkami vyvinutými z mechu. Od pohledu jde o velmi nacucané polštáře „hlenomechu“. Tvor mimořádně pomalým tempem rozpouští horninu pod sebou z čehož získává živiny. Na podráždění reaguje roněním dráždivých slin, které slouží za základ lektvaru. Jako podráždění se bere i nasvícení silným zdrojem světla.

Sliny způsobují vyrážku, jejich vypití v neupraveném stavu může požahat postavě jazyk tak, že několik dní není schopna přijímat potravu (pouze tekutou), u méně odolných hrozí dušení (mohutné natečení a zdřevění jazyka). Pravidlově se jedná o past Odl~3(9)~ nic/požahání/dušení.

Pro instruované sběrače slin s ochrannými pomůckami není tato činnost nikterak nebezpečná.

Tento výrobek se účastnil soutěže O zlatého alchymistu.