Při výrobě závisí na přesvědčení alchymisty, který lektvar může použít jako základ. Pokud nehrajete na přesvědčení, určí PJ podle povahy postavy. Dobré postavy použijí LRK, zlé Melenovu pomstu. Neutrální nemohou tento lektvar vyrobit. Alchymista do lektvaru přidá vlastní krev (za 6 životů), magenergii a různé suroviny, vesměs sušené bylinky. Toto podpoří účinky původního lektvaru. Zlá krev podporuje jed, dobrá léčivé vlastnosti. Jde vlastně o dva odlišné lektvary, spojené jen postupem výroby. Vzniklé lektvary mají krvavě rudou barvu a neidentifikovatelně voní. Je to něco mezi alkoholem a vůní bylin použitých při výrobě. Lektvary se změní následovně: Lektvar rudého kříže vyléčí 17-27 (2k6 +15) životů. Melenova pomsta začne působit už po 5ti kolech se silou Odl-9-2-12/4-24. Tento lektvar se obvykle neprodává, neboť tvůrci si jej většinou nechávají pro vlastní použití či pro své přátele (většinou se nesnaží na vlastní krvi zbohatnout, neboť neutrální milovníci zlata tento lektvar nevyrobí). Co se chuti týče, přidané byliny dělají z obou variant (k velké nelibosti travičů) odpornou břečku. Kdo vypije tento lektvar, den nebude ochoten pít nic jiného než čistou vodu a od toho, kdo mu tento lektvar podal, nebude příjmat tekutiny (pokud na tom nebude přímo záviset jeho život) po celý alden (=10 dní). Na tento krvavý recept přišel před dávnými dobami jeden skřetí alchymista, avšak jeho dílo zaniklo v bitvě spolu se svým tvůrcem. Zachoval se však návod, který byl nalezen krátce po začátku znovuosidlování Tary známým alchymistou Merixem. Ten zjistil, že sám není schopen vyrobit jed popisovaný skřetem, ale při jednom pokusu omylem nalil svou krev do léčivého lektvaru. Dokončil tedy pokus s LRK a k vlastnímu překvapení zjistil, že lektvar je i přes svou strašnou chuť účinější. Postupně se mu podařilo zjistit i to, že jed lze vyrobit přidáním pouze zlé krve. Tento recept se poté brzy rozšířil mezi všechny alchymisty na Taře i na Lendoru.